Anglická Premier League - preview 3. kola

Jak Bolton, tak Birmingham jsou zatím v lize neporaženi, dokonce před výkopem třetího kola seděly na pohárových příčkách a ke všemu jim nedávno vyšly i první zápasy Carling Cupu. Fandové obou táborů si tak nemohou vstup do sezony vynachválit. Jak asi dopadne vzájemná konfrontace těchto dvou zatím jen malých hvězdiček?

Oproti Birminghamu, který se loni na podobných pozicích potuloval de facto celý podzim, jde pro Bolton o zcela novou zkušenost. Nyní může zažít nejlepší start do nového ročníku za posledních devět let. A zlepšení je patrné i na předváděné hře. Špatně se nejeví nová posila jménem Martin Petrov, po dlouhém zranění se chytnul také Holden, a přestože loni za celou sezonu nastřílel jen tři branky, teď si Elmander odbyl hned dvě třetiny takové porce již ve druhém kole, kdy sestřelil West Ham. Že se uvnitř týmu něco mění k lepšímu, uznal i Coyleův předchůdce Gary Megson, i když záhy vlnu kritiky, která se proti němu s úspěchy opět začíná zvedat, označil za "poněkud tupou". Přesto je ale stále na čem pracovat, bizarní je třeba statistika, podle níž v posledních 13 zápasech Bolton buď vyjde střelecky úplně naprázdno, nebo vsítí minimálně dvakrát. Takováto nevyrovnanost ještě nikdy nikomu nesvědčila.

V Birminghamu se také můžou radovat z nové akvizice, Ben Foster totiž zatím dává umně zapomenout na loni skvělého Joea Harta. Navíc je podle všeho na cestě z Wiganu do kraje Midlands křídelník N’Zogbia. S takovou pak obhajoba deváté nováčkovské příčky nevypadá úplně nereálně, ačkoliv McLeish dříve přiznal, že bude rád i za kostrbatou záchranu v podobě umístění na 17. příčce. Při tomto prohlášení patrně počítal s neprotržením venkovní šestizápasové šňůry bez vítězství. Z toho pět utkání pak dokonce Brums přineslo porážku. Birmingham se navíc před tímto střetnutím nemůže opřít ještě o jinou statistiku - minulá tři vzájemná měření sil s Boltonem totiž nezvládl, loni dvakrát shodným poměrem 1:2.

Oba celky mají na svých seznamech marodů zapsána pouze dvě jména, přičemž jedno z nich má status "nejistý". U Boltonu jde o Ivana Klasniče, který odstupoval z pohárového zápasu proti Saints s pohmožděným stehnem a čekají ho ještě pozdní fyzické testy. Podobný případ je i McFadden, ten byl pro změnu střídán v poločase duelu s Rochdale vinou natažených třísel. S jistotou naopak do utkání nezasáhne Davis z Boltonu a birminghamský Phillips.

Manchester City by se na Sunderlandu neměl bát prohry. Vždyť Black Cats Citizens porazily naposledy před deseti lety, kdy na hřišti ještě stál současný ředitel Sunderlandu Niall Quinn a na druhé straně Shaun Goater nebo Paul Dickov.

Ze současného kádru Manchesteru ten zápas pamatuje pouze Shaun Wright-Phillips. Tým se jinak totálně obměnil a v současné chvíli je dost možná nejsilnější v celé Evropě, minimálně na papíře.

Roberto Mancini zatím se svými svěřenci nedokázal zcela přesvědčit publikum o tom, zda Citizens mají na nejvyšší příčky, ale v posledním duelu s Liverpoolem, který City vyhráli 3:0, naznačil, že jde správnou cestou. V onom zápase nejvíce řádila a zářila křídla James Milner, Adam Johnson, kteří doplňovali na hrotu Carlose Teveze, jenž vstřelil dva góly. Pro Maria Balotelliho tak bude hodně těžké dostat se do základní sestavy, o Emmanuelovi Adebayorovi ani nemluvě.

Zatímco Citizens mají širokou základnu ofenzivních es, Sunderland spoléhá pouze na jedno, na Darrena Benta. Vždyť Black Cats bez něj nejsou ani schopny vyhrát. Už je to více než rok, co Sunderland naposledy vyhrál v lize bez Bentovy gólové pomoci.

Domácí mohou po trestech znovu počítat s dvojicí Lee Cattermole, Michael Turner. Zraněný je však Mensah a nastoupit nemůže ani Nedum Onuoha, který je tu na hostování právě z Manchesteru City. Do základu by se tak mohl podívat Anton Ferdinand.

Hostům zas bude chybět trojice Boateng, Bridge, Kolarov. Nastoupit by pro změnu mohl Mario Balotelli.

Nynější manažer West Bromwiche Di Matteo ani jeho dva asistenti ještě nebyli na světě, když West Bromwich naposledy vyloupil Anfield. Naposledy se tak totiž stalo roku 1967, tedy přesně 23 zápasů zpátky. Jenže kdy jindy Reds porazit než právě teď, když se ještě pod novým manažerem očividně hledá?

Roy Hodgson stále ještě čeká na své první ligové vítězství v čele věhlasného klubu, který se pro letošek po dlouhé době účastnil rozlosování své evropské skupiny až v pátek, a ne již ve čtvrtek jako všichni jeho kolegové z Big Four. Zatímco se však nad remízou s Arsenalem ještě dali přimhouřit oči, prohra 0:3 se Citizens se už Hodgsonovi nemohla skousávat tak "lehce". Nikoho asi v tu chvíli nezajímalo, že los pro první dvě kola nachystal červeným patrně nejtěžší soupeře ze všech účastníků Premier League. Na povrch totiž vypluly jiné starosti. Pouhých devět střel na branku za celých 180 minut, k tomu pět z nich vyprodukoval N’Gog. Fernando Torres se potácí v evidentním srabu a ani dva elitní tvůrci šancí nejsou v ideální kondici. Joe Cole se nachází v trestu, zatímco Steven Gerrard se potýká s problémovými zády. Ani dodržení statistiky, která praví, že proti nováčkům Liverpool takřka vždy udrží čisté konto (z 20 posledních pokusů jich má na kontě 17), by tedy nemusela vést k plnému bodovému zisku.

Moc se neví, co čekat od West Bromwiche. Podobně jako Blackpool totiž v jednom zápase vyhrál (minule 1:0 nad Sunderlandem), přičemž ten další zápas absolutně nezvládl (0:6 s Chelsea). Coby nováček se nicméně do první ligy vrací s jistými resty. Na cestách totiž v rámci Premier League naplno nebodoval dlouhých sedmnáct utkání, přičemž jedno jeho vítězství pak stavíme jako ojedinělý ostrůvek radosti mezi dalších 27 maximálně zremizovaných klání. Jiným restem pak také může být skutečnost, že za ony čtyři sezony, které doteď Baggies v PL strávili, ještě ani jednou neskončili výše než na sedmnácté příčce, což už by rovněž chtělo změnit. Půjde to ale jen horko těžko, pokud si Throstles nadále budou počínat tak neproduktivně jako prozatím letos. Přece jen čtyři střely na branku za dva zápasy, to je dělené minimum nejvyšší soutěže.

Naděje ohledně startu Stevena Gerrarda vzrostla poté, co mu měla prospět pauza pro zvládnuté klání Evropské ligy. Spolu s ním odpočíval i Fernando Torres, který se však svého neduhu zdárně zbavil již dříve. Joe Cole si postojí ještě teď proti WBA a pak si nezahraje ani v Birminghamu. Na druhé straně se dozvěděl nepříjemnou diagnózu Marek Čech, jehož zlomená zánártní kůstka vyřadí na tři týdny. Kvůli zranění pak na Anfield pocestují jen jako fanoušci také další příslušníci všech tří řad do pole - obránce Mattock, záložník Thomas a útočník Miller.

Aston Villa prožila hodně krutý týden a před dočasným trenérem Kevinem MacDonaldem čeká zápas o přežití. Villans hrají s Evertonem a potřebují tři body. To samé ale mohou říct i Toffees, kterým se rovněž vstup do sezóny nevydařil.

Vraťme se ale k domácím. Ty nejprve šesti góly vypráskal Newcastle a následně i v předkole Evropské ligy Rapid Vídeň, už druhý rok za sebou. Proto potřebuje parta vedená Kevinem MacDonaldem bodovat, aby si zvedla sebevědomí a vrátila na vítěznou vlnu. Výsledek ze zápasu s Evertonem zároveň může rozhodnout o pokračování nebo konci MacDonalda.

Ten by měl mít k dispozici útočníka Gabriela Agbonlahora, který v pohárovém duelu střídal kvůli zraněnému lýtku. K prvním ligovým zápasům sezóny nejspíše nastoupí Carlos Cuellar a James Collins.

Ani Everton nezačal zrovna slavně. Ze dvou zápasů má jediný bod a musí vyhrát, aby nevytvořil černý rekord. Hůř na tom byl při startu více než před deseti lety. Manažer David Moyes možná bude postrádat kapitána Phila Nevilla, který má poraněné chodidlo, nejistá situace je i u dalších hráčů, Josepha Yoba a Yakubua.

Úvodním kolem se Blackburn přiblížil na jeden krok k jedné velmi významné metě - právě teď bude stíhat jubilejní tisící vítězství na prvoligové scéně. Poté co ale před týdnem neuspěl proti Birminghamu, jej teď čeká ještě těžší oříšek. Arsenal, který sice na venkovní výhru čeká déle než pět měsíců, zato v minulém kole doma zdrtil nováčka z Blackpoolu.

I navzdory loňskému skalpu téhož soupeře na Ewood Parku musejí mít domácí ze slovutného soupeře velký respekt. Přeci jen ono vítězství z konce minulého ročníku bylo teprve prvním takovým, které Rovers zvládli zaznamenat z osmi pokusů. Na druhou stranu je fakt, že to Allardyceovi svěřenci z dlouhodobějšího hlediska na favority umí. Loni na vlastní hřišti neprohráli krom Arsenalu také s ostatními třemi členy Big Four. Zajímavé přitom je, že právě Gunners byli však jediným z této společnosti, kdo byl Blackburnem na Ewood Parku rovnou poražen. Může za to patrně notně fyzický styl hry Blackburnu pod Samem Allardycem, který Wengerovým ovečkám nikdy nevyhovoval.

Z posledních čtyř venkovních utkání v loňské sezoně si Arsenal odnesl pouhopouhý bod. To bylo dozajista zklamání a právě tyhle neúspěchy vně Emirates Stadium zapříčinily, že se nakonec Kanonýři museli nepatrně strachovat i o své třetí místo. Letos Gunners navázali v podobném duchu - na Anfieldu onu remízu vybojovali doslova s vypětím všech sil. Těžko tedy odhadovat, co od nich můžeme čekat nyní. Klíčem k úspěchu by mohl být start Van Persieho v základní sestavě, neboť tohoto holandského střelce můžeme klidně označit za specialistu na Rovers. V pohárových či ligových kláních tomuto protivníkovi nasázel dohromady deset gólů a drží si tak proti němu průměr mírně převyšující jednu branku na zápas.

Blackburn je před nadcházejícím utkáním zvláštně posilněn o návrat dost možná největší hvězdy týmu, Davida Dunna, kterého přestaly svírat bolesti třísel. Stejný problém však pro změnu v sobotu vystaví stopku jinému záložníkovi Andrewsovi, přičemž kmenový hráč MU Mame Diouf doufá v ligový debut v modrobílém dresu poté, co hattrickem sestřelil Norwich v rámci Carling Cupu.

Nejen proto, že se vrací z trestu Laurent Koscielny, ještě v sobotu neuvidíme v akci novou posilu londýnského velkoklubu Sébastiena Squillaciho. Ve skutečnosti jej totiž nemůžeme očekávat ani na lavičce vinou příliš krátké aklimatizace. Krom Koscielnyho "obnovy" může Wengera těšit i zlepšený zdravotní stav Denilsona a možnost počítat do základu jak s Fabregasem, tak Van Persiem.

Tottenham čeká ve třetím kole Wigan, který bude útočit hned na několik premiér v nové sezóně. Rád by vstřelil první branku, ale především uhrál první bod. A ten by asi byl z White Hart Lane zlatý.

Vždyť Wigan má po dvou odehraných kolech v kolonce inkasovaných branek desítku, což mě naposledy před skoro 50 lety Manchester City, od té doby v nejvyšší soutěži nikdo jiný. Zlepšení bilance po zápase s Tottenhamem však příliš věcí nenasvědčuje. Loni totiž Latics dostali od Spurs ve dvou zápasech celkem 12 gólů, což je hodně slušný příděl.

Na manažera Roberta Martineze se tak stále zvyšuje tlak, navíc možná přijde o klíčového Charlese N'Zogbiu, po kterém touží Brums. Wigan si sice alespoň částečně spravil chuť v FA Cupu, kde porazil 3:0 Hartlepool, ale přesto to nestačí, bodovat se musí i v lize. Hostům bude chybět Victor Moses, má poraněný kotník. Mimo je také Gary Caldwell.

Tottenham si v týdnu zajistil po výhře nad Young Boys Bern postup do základních skupin Ligy mistrů, čímž zároveň prodloužil domácí neporazitelnost už na 17 zápasů. V milionářské soutěži je ale nečeká nic lehkého, do skupiny jim byl nalosován obhájce Inter, Werder Brémy a Twente.

Zapomínat se ale nesmí ani na ligu, kde má Tottenham po dvou zápasech čtyři body. Proti Latics se do brány postaví Carlo Cudicini, který zaskočí za zraněného Gomese. Nastoupit by již mohl útočník Jermaine Defoe, ale u něj podobně jako u Dos Santose nebo Keana není situace jasná. Mimo bude rozhodně Modrič.

Letošní nováček s loňským aneb Wolves versus Newcastle. To na fanoušky čeká v rámci třetího kola Premier League na Molineux Stadium, kde půjdou oba týmy za vítězstvím, aby navázaly na vítězství v FA Cupu.

Zatímco Wolves si poradili po prodloužení se Southendem, Newcastle přešel Accrington. Magpies navíc budou chtít navázat na poslední úžasné ligové vystoupení s Aston Villou, kterou smetli šesti góly, na nichž se hattrickem podílel Andy Carroll. Tím Newcastle zažehnal všechny negativní reakce po úvodní prohře 3:0 s Manchesterem United.

Zápas s Wanderers ale určitě nebude jednoduchý, protože Toons na Molineux nevyhráli už pětkrát v řadě. Venkovní zápasy navíc byly největším problémem Newcastlu v předloňské sezóně, kdy musel opustit Premier League a nyní na tom chce zapracovat. Začal pohárovou výhrou v Acrringtonu.

Naproti tomu stojí Wolverhampton, který byl loni naopak jedním z nejhorších celků ligy na domácí půdě. Za ním zůstal jen poslední Portsmouth, Wolves si připsali primát alespoň v počtu vstřelených branek na vlastním hřišti, bylo jich pouhých 13.

Rovnou do základní sestavy by měl naskočit Michael Mancienne, který přichází už na třetí hostování z Chelsea. Fit by již měli být také Steven Fletcher a Karl Henry.

Manažer Newcastlu Chris Hughton nechal v pohárovém duelu odpočívat několik hráčů základní sestavy, ale proti Wolves by již měla nastoupit klasická sestava. V nominaci do základu však bude doufat trojice Ryan Taylor, Shola Ameobi a Peter Lovenkrands, kteří v FA Cupu zaujali.

Hráčům Stoke City se musí před třetím kole klepat kolena. Vždyť Potters jedou na Stamford Bridge, kde je doma Chelsea a ta na začátku nové sezóny své soupeře rozhodně nešetří. West Brom i Wigan vyprovodila šesti góly a podobně si bude chtít vychutnat i Stoke.

Doma je Chelsea extrémně silná, v posledních pěti ligových duelech před vlastním publikem nastřílel neuvěřitelných 29 branek. Další na řadě je Stoke, který si ze západního Londýna naposledy odvezl sedmigólový příděl. V tom zápase se třikrát trefil Salomon Kalou, který chytá slušnou formu, ale pravděpodobně mu ani dva góly v síti Wiganu nepomohou do základní sestavy, kde dostane přednost trojice Malouda, Anelka, Drogba.

Debutu by se mohl dočkat Brazilec Ramires, jenž přišel za 17 milionů liber z Benfiky. Naopak není jasné, zda kvůli bolavým zádům nastoupí Branislav Ivanovič.

Potters se budou snažit udělat všechno pro to, aby potřetí za sebou v novém ročníku neprohráli. Jenže je to proti Chelsea vůbec možné? Naposledy na Stamford Bridge Stoke vyhrál v roce 1974. Chybět navíc možná bude útočník Kenwyne Jones, který má poraněný kotník. Nejistý je také start Liama Lawrence. Ještě dlouhá pauza čeká na Mamady Sidibeho.

Zápas v Londýně startuje v 16 hodin hvizdem sudího Martina Atkinsona.

Blackpoolu los docela nahrál. Novou sezonu rozjížděl dvěma venkovními zápasy, takže byl dostatek času připravit stánek Bloomfield po necelých 40 letech zase na prvoligovou kopanou. Jako první v letošním ročníku zakusí atmosféru starobylého stadionu pro pouhých 16 tisíc diváků fotbalisté a fanoušci Fulhamu.

Opravdu na poslední chvíli funkcionáři klubu testovali způsobilost východní tribuny čelit tlaku příznivců klubů z Premier League. Přesunutím utkání Lancashire Senior Cup již na středu se pak Bloomfield dočkal definitivního zátěžového testu a řekněme, že obstál. Snad to ale nebude dále vypadat ve stylu blackpoolských výkonů v úvodu sezony. Po úspěšné generálce bychom se totiž záhy dost možná dočkali totálního rozpadu více než sto let starého hřiště. To proto, že na Tangerines po senzační výhře nad Wiganem čekala krutá lekce od loni třetího Arsenalu, který nováčkovi nadělil potupnou šestku. Na druhou stranu návrat do domácího prostředí může Blackpoolu jenom prospět. Ačkoliv teď totiž budeme uvažovat pouze zápasy druhé ligy, pořád tu zůstává devět zápasů v řadě neporažen.

Fulham oproti Tangerines odstartoval poněkud konzervativně. Remízu s Boltonem totiž následovala další plichta, tentokrát s věhlasnějším Manchesterem United. Tak jako tak ale Cottagers v posledním kole zaznamenali solidní úspěch, takže mají na čem stavět. Tím spíš, že pak v rámci Ligového poháru nelítostně zbořili Port Vale 6:0. Ovšem další ligové remíze teď nasvědčuje více faktorů než obnovenému debaklu. Jednak je Hughes nekorunovaným remízovým králem mezi manažery Premier League (v poslední době se jeho tým rozešel se soupeřem smírně hned desetkrát - ze třinácti pokusů), jednak i sám Fulham na cestách netriumfoval dlouhých devatenáct utkání po sobě.

Ian Ewatt si karetní trest ze zápasu s Arsenalem odpykal již během pohárového klání s MK Dons (Tangerines nečekaně vypadly po prodloužení!), takže by teď v základu neměl scházet. Na druhou stranu zraněný kvintet, obsahující třeba i jméno brankářské jedničky Rachubky nebo veterána Euella, přetrvává i nadále.

Na opačné straně barikády stojí nejmladší hráč, který kdy naskočil do zápasu Premier League, Matthew Briggs. Muž, který podal uprostřed týdne uspokojivý výkon a možná vnukl Marku Hughesovi nečekané řešení otázky, co s levým okrajem obrany. Pokud se Briggs chytne i v sobotu (pakliže dostane šanci), vyjednávání ohledně Salcidově příchodu by se mohla zadrhnout. Proti Port Vale se krom Briggse parádně uvedla i nová akvizice do útoku, Moussa Dembele, čili by také on mohl nastoupit. V bráně pak bude pokračovat jistý Stockdale, zřejmě nejen proto, že bolavá záda Schwarzera trápí i nadále.

Dvojitá ztráta vedení, neproměněná penalta a inkasovaný gól v poslední minutě, to jsou faktory, které musejí Sira Fergusona trápit po zbytečné remíze s Fulhamem. Na jiné myšlenky ho má přivést návrat domů a souboj s poměrně oblíbeným soupeřem. West Ham v posledních pěti utkáních proti MU ani jednou nebodoval, a to jsou slušné vyhlídky.

I když by samozřejmě bylo předčasné ztrácet teď hlavu, skotský veterán musí mít na paměti třeba loňský finiš, kdy rozhodoval doslova jediný bod. A United momentálně na loni mistrovskou Chelsea ztrácejí body rovnou dva. Nicméně všem dnům není konec ani náhodou a Red Devils to chtějí všem ukázat právě teď na Old Trafford, kde v rámci Premier League zatím proti WHU nebodovali jen dvakrát, naposledy před třemi roky. Na druhou stranu pouhá remíza by znamenala další hloupou ztrátu, s níž MU na cestě za znovudobytím piedestalu rozhodně nepočítá. Ferguson ale nemohl počítat s více věcmi. Třeba nebývalým střeleckým trápením Wayna Rooneyho, který se z gólu nemohl radovat ve 13 klubových či reprezentačních střetnutích.

Stejně jako jeho londýnský soused z Craven Cottage, také Hammers jsou na vlastním stánku přímo existenčně závislí. Mimo něj totiž bodují zřídka a už vůbec tam nevyhrávají. Přesně 19 zápasů čekají na venkovní vítězství, což znamená, že se naposled "cestovní" výhry dočkali v úvodním kole loňského ročníku. A nová sezona na nastaveném rytmu určitě zatím nic nehodlá měnit. Pro začátek totiž Kladiváři vyhořeli na Villa Parku, kde prohráli jasně 0:3. A na sebevědomí jim záhy nepřidala ani podivná porážka od Boltonu a jen těsná, utrápená pohárová výhra nad Oxfordem, klubem ze čtvrté nejvyšší soutěže. Na stěží dobyvatelný Old Trafford tak v sobotu podle všeho dorazí docela dobře zdecimované mužstvo.

Sir Alex Ferguson se údajně chystá šetřit síly Darrena Fletchera a veterána Paula Scholese, jenž za první dvě kola rozdal ze všech hráčů PL nejvíce přihrávek, a vsadit by mohl na duo Carrick - Giggs. Wayne Rooney, kterého před utkáním s Fulhamem rozbolelo břicho, bude v sobotu zase moci pokračovat ve snaze přetrhnout onu střeleckou mizérii.

Avram Grant patrně vsadí na pětičlennou záložní řadu, což by mohlo přinést start českému záložníkovi Kováčovi na úkor takového Piquionneho. Třebaže Oxford West Hamu gól nevsítil, Manchester United bude asi jiná káva, čili kvalita v osobě Matta Upsona těžko zůstane po uzdravení obličeje jen na lavičce.