Anglická Premier League - preview 34. kola

Na bilanci s Arsenalem by ve Wiganu nejraději zapomněli...ovšem ejhle, to samé jsme si říkali i před jeho utkáním s Manchesterem United, které teď všichni víme, jak dopadlo. Otázkou nicméně zůstává, zda jsou Latics schopni splnění dvou náročných, senzačních úkolů hned dvakrát po sobě. A zda na čtrnáctý pokus tedy přidají teprve druhé vítězství proti aktuálně rozjetému mužstvu...

U ManUtd to nebyl ani bod, tady to jsou tři - ovšem vytěžené na domácím prostředí. To venkovní je pro Wigan v tomto případě zcela neoranou půdou. V rámci všech soutěží tu Gunners dokonale zvládli všech devět měření sil. Letos je přitom pro ně Emirates Stadium podobnou oporou jako v minulých ročnících; Kanonýři tu jsou i navzdory bídnému startu do sezony jen dvakrát poraženi, přičemž o ony skalpy se postarali členové Big Four. Čili nikdo z druhé poloviny tabulky a už vůbec ne někdo, kdo se přímo zachraňuje (leč Wolves byli, dejme tomu, alespoň teoreticky blízko).

Na druhou stranu atleti se v nedávné době zachraňují se ctí a odhodlání, na rozdíl od některých svých kolegů, jmenovitě tedy Wolverhamptonu a Blackburnu. Jediná porážka v šesti kolech, to je zkrátka na 17. celek tabulky v této fázi soutěže obdivuhodná statistika a nikdo ze sousedů se jí ani neblíží. Jakkoliv Latics třeba dále zůstávají předními impotenty soutěže, kdekdo se začíná bavit představou, že se Martinezův výběr skrz heroický finiš opět zachrání.

Zde se nicméně s body počítat opravdu nedá. Ačkoliv nyní Wigan triumfoval častěji venku než doma (4:3), na Arsenal to podle papírových předpokladů stejně nemůže stačit. Čtyři čistá konta provázela čtyři minulé úspěchy Gunners; mezi ně se vklínila akorát senzace z Loftus Road, která také představuje jeden červený ostrůvek uvnitř devíti dalších zelených. Arsenal má navíc stále o motivaci postaráno - leč třetí místo na dosah (pět bodů náskoku), pořád je nutností v podobných utkáních neztrácet.

Zhruba padesát na padesát je prý start levého beka Kierana Gibbse, jenž má ovšem v Andrém Santosovi kvalitní zastoupení. Podobně pravděpodobné je přitom také brzké zotavení Gervinha, jenž marodí s kotníkem. Na druhé straně už po měsíci plně trénuje Rodallega, takže se ještě bude detailně posuzovat jeho stav těsně před odjezdem do Londýna.

Tři body. To jediné Manchester United bude v neděli brát proti Aston Ville; a zároveň tenhle obnos případně bude dělit oba rivaly, kdyby Red Devils senzačně nevyhráli, nýbrž jen remizovali. Prohra? Ta je po propadáku na DW Stadium už absolutně nemyslitelná...

Trojky potom mimochodem souboje Red Devils s Villans tak trochu neodlučně provázejí. Památný Machedův pozdní zásah na Old Trafford v dubnu 2009 byl tenkrát celkovou třetí ranou do týlu birminghamských a zároveň podobně jako by nyní případné vítězství MU postrčilo blíže mistrovskému titulu, rovněž tehdy to byl zásadní moment v honbě za 18. mistrovským titulem v historii klubu. Dále pak trojky obsahují i jiné statistiky; například Villa v Divadle snů vyzrála na slavnějšího soupeře všehovšudy jedinkrát z 30 pokusů, jež se jí naskytly, a zároveň samozřejmě - jsme již ve třetí třetině sezony a oba kluby mají odehráno 33 ligových střetnutí, pročež je také tomuto duelu věnována taková pozornost.

Manchester City totiž opět zatlačil. Po návratu Carlose Téveze jako by chytl druhý dech a nakonec v těchto pasážích působí dokonce jistěji než rival, živící na čele už jen dvoubodový náskok. Na druhou stranu "v těchto pasážích" - ono asi nebude úplně vhodné vyvozovat z jednoho vysloveně špatného, odchozeného a Fergusonem ostře kritizovaného utkání nějaké osudovosti. Senzační prohra ve Wiganu spíš může mít efekt docela opačný: Ďáblové půjdou na domácím stánku za revanší o to důsledněji. Ostatně pokazit si i další šňůru hovořící o nulové ztrátě na Old Trafford v tomto kalendářním ročníku (šest výher), to už by bylo vážně na pováženou.

Jestliže v Manchesteru se na skvělé časy dá vzpomínat jen s ohledem na pár týdnů dozadu, chtělo by se říct, že v Aston Ville je už ani nepamatují. Pod Alexem McLeishem birminghamští opravdu dobrou fazónu fakticky nikdy neměli, teď koneckonců registrují jenom dvě výhry ve 13 kolech. Historickým minimem v Premier League je pro Villans 42 bodů - do téhle potupné hranice - jež se navíc obvykle tyčí jen těsně nad sestupovou propastí - zbývá ujít sedm kroků. V šesti kolech čítajících kromě tohoto složitého duelu i výjezd na půdu nevyzpytatelného Norwiche či domácí souboj s Tottenhamem. Vskutku žádná slast.

Sir Alex Fergusonu od zmíněného trapasu rozhodně učiní minimálně jednu změnu, kterou bude návrat tehdy odpočívajícího Paula Scholese. Jinak ho netrápí žádný čerstvý návštěvník marodky, takže možnosti po ruce budou. Na druhé straně povzbudí konečně návrat N’Zogbii, Cuellara, Clarka či Delfounesa, kteří uleví poslední dobou až přetíženým mladíkům. Na druhou stranu by mohl přibýt problém na levém beku, kde možná nebude moci hrát Warnock, přičemž uprostřed pole rozhodně nebude operovat Herd.

Jedinci, kteří mají na starosti domlouvání časů výkopů, se opět předvedli, a tak se první semifinále FA Cupu téměř ukázkově kryje s nejvábnějším sobotním ligovým duelem. V něm si Norwich po Tottenhamu bude chtít vyšlápnout i na ManCity, kterému vskutku má co vracet. Naopak Citizens - pokud chtějí dál živit naděje na titul - budou potřebovat minimálně znovu vyhrát, i kdyby tentokrát nikoliv o čtyři branky.

Totiž třetího prosince to bylo představení jedenáctky, jež se vznáší v oblacích. Teď už její kormidelník oficiálně vzdal boj o titul, navíc se přes média dohaduje se svým problémovým dítkem Balotellim. Jakkoliv City posledně debaklem WBA přesvědčilo, přičemž navíc stáhlo náskok United na pět bodů, jednoduše nepřipomíná onen podzimní stroj, který nakonec prvně po více než 50 let zimoval na první příčce. Navíc konkrétně venku je to tragédie jako za časů Hughese, ostatně považte: osm bodů a jen čtyři vstřelené góly k dobru z posledních devíti výjezdů.

Jestliže ManCity poslední dobou vytrácelo korálky z brašny až neskutečně ledabyle, Lambertův Norwich si váží každé minuty elitní kopané. Koneckonců mnoho členů současného úspěšného ansámblu si prošlo i třetiligovými vodami; takřka bez výjimky jde navíc o Angličany, vždyť v posledním kole Canaries vyběhli na trávník s devíti domácími hráči coby teprve druhý prvoligový tým (a to zbytek tvořili Skot s Irem!). Přitom i takoví borci zvládli přes Velikonoce zaslouženě porazit Tottenham, přičemž doma prohráli jen jednou v sedmi minulých kláních.

V Manchesteru rozhodně doufají, že včas překoná své trable Yaya Touré, jenž vinou menšího zranění nezasáhl do bitvy s WBA. Vepředu se zřejmě opět spáruje argentinské duo Tévez-Agüero, neboť Balotelli se nachází teprve v půlce svého trestu.

Marc Tierney během letoška několikrát nakrátko upadl na marodku, což se nyní rozhodl vyřešit rázně. Operace třísel ho každopádně připraví o zbytek sezony. Znovu chybět bude také stoper Whitbread, kdežto Naughton se vrací poté, co si musel odsednout pro zápas se svým kmenovým klubem.

Tak trochu ve stínu semifinálové bitvy o Liverpool a zároveň o finále FA Cupu mezi hrdým FC a Evertonem se odehrají v sobotu ještě čtyři zápasy Premier League. V jednom z nich se rozhoří i zřejmě poslední naděje Wolverhamptonu na udržení, ačkoli v něj věří už jen opravdoví optimisté.

Wolves jsou skutečně, nebojme se věci nazvat pravým jménem, otřesní. Výkony neodpovídají ani omylem statusu anglického "prvoligysty" a Vlkům se nedaří ani zázračně vytěžit z minima maximum a získat body nezaslouženě. Svěřenci Terryho Connora prohráli neskutečných sedm zápasů v řadě, z toho čtyři doma, včetně existenčních duelů s Blackburnem (0:2) a Boltonem (2:3). Zachránit by je mohl snad jen skutečný zázrak.

O ten se pokusí dnes proti Sunderlandu, který rovněž neoplývá zrovna skvostnou formou. Z posledních devíti zápasů vyhráli Black Cats jen dva a poslední utkání skončilo vyloženou pohromou. Prohře 0:4 na půdě Evertonu odpovídal i výkon, svěřenci Martina O’Neilla nevystřelili ani jednou (!) na branku. Pod severoirským manažerem se tak výsledky týmu dají rozdělit na dvě části - v úvodních deseti kláních pod O’Neillovým vedením získali Severoangličané 23 bodů, v dalších devíti už jich nasbírali jen 9.

Wolverhampton navíc proti Mackems umí, porazil je už čtyřikrát po sobě. Nicméně jen jednou z toho se hrálo na Stadium Of Light, předchozí vítězství na půdě Sunderlandu je pak stará už 19 let. Taky proto budou domácí proti týmu s nejhorší obranou a druhým nejhorším útokem v lize favoritem.

Těšit se navíc mohou na Nicklase Bendtnera, jenž by měl okysličit sterilní ofenzivu Black Cats poté, co proti Evertonu nehrál kvůli potížím se stehnem. V dosti podobné situaci jsou i John O’Shea a Fraizer Campbell, kteří se po marodění opět zatrénovali naplno se spoluhráči.

Wolverhampton svoji naprostou bezmoc prohloubil v minulém kole doma s Arsenalem, kde kromě porážky 0:3 přišel i o stopera Sebastiena Bassonga, jemuž se už v osmé minutě "připletl pod nohy" ve vápně Walcott a po červené kartě a penaltě následoval i třízápasový distanc pro hráče beznadějně posledního týmu soutěže. Zastoupí ho tak pravděpodobně Christophe Berra. Otazník visí nad startem Davea Edwardse.

Před třemi týdny se Blackburn vyhříval pět bodů vzdálen od propasti; dnes jsme zpátky, kde jsme byli. Rovers možná nesedí na samém dnu tabulky, momentálně by nicméně sestupovali coby druhý nejhorší tým ligy. Krok za odvrácením téhle tragédie by teď rozhodně měli udělat na půdě viklavého Swansea...

Vlastně to jsou pro oba manažery stejně frustrující týdny a měsíce, leč po prodělání docela odlišného vývoje. Steve Kean na podzim odrazil tři demonstrace zaměřené zejména na jeho hlavu, respektive její setnutí, pak se s týmem zvedl paradoxně po odchodu kapitána Samby a dnes finišuje čtyřmi porážkami v řadě. Rodgers pro změnu v první půlce sezony přijímal chválu na každém rohu, po menším úpadku formy s příchodem nového kalendářního roku se ještě v březnu jeho Swans skvěle vzpamatovali; avšak paradoxně právě poslední duel třetího měsíce (s Boltonem) odstartoval stejně tak čtyřzápasovou šňůru Velšanů bez jediného vyinkasovaného bodu.

Kromě cesty, jakou se do téhle svízele oba lodivodi dostali, jsou odlišné i s tím související důsledky. Totiž jestliže nováček přichází maximálně o prémie za umístění a propad na 14. příčku jej ani nemusí tolik mrzet vzhledem k tomu, že má pořád víceméně na dostřel i elitní desítku; Blackburn by tahle sekvence mohla docela dobře popravit. Pokud by snad Rovers dnes prohráli, Swansea bude mít jistotu, že ji nemohou předhonit už dva soupeři. Pak bude k definitivní, i teoretické záchraně scházet opravdu jeden jediný krůček.

Brendan Rodgers má mimořádně volnou ruku ke změnám - dlouhodobě mu chybí jen Agustien. Minule vrátil do sestavy Grahama se Sinclairem; a nakonec se musel omlouvat fanouškům za patrně nejhorší výkon sezony. Analýza výkonů ale samozřejmě bude muset být komplexnější, také bez nich to kolo předtím vůbec nešlo. Možná by se první větší šance v dočasném působišti mohl dočkat McEachran.

Jedna z nejméně přínosných lednových posil, Anthony Modeste, se vrací z třízápasového trestu; místo v sestavě pro něj ale asi nebude. Dalšími muži odhodlanými nakouknout do základu jsou Orr a Martin Olsson - jeden překonal problémy s achillovkou, druhý s třísly.

Pokud byste zrovna chtěli, charakterizujete tenhle duel pouhými sedmi znaky: WBA-QPR. On si ovšem zaslouží daleko větší pozornost. Pro Rangers totiž nastává nefalšovaný okamžik pravdy - s příštími výlety na půdu zástupců top6 teď pro QPR musí být povinností venku po pěti měsících konečně naplno zabodovat.

Skutečně jestli něco, bude pro bohatý londýnský klub právě tohle rozhodující okamžik tohoto ročníku. Doma teď zaznamenal hattrick výher, z toho dvě vzešly ze soubojů proti členům Big Four, proto se dá docela dobře očekávat, že alespoň čtyři body ještě Rangers uhrají. S těmi dalšími už je to ale hodně nejisté, neboť dva body posbírané na minulých deseti výjezdech jsou zkrátka propadákem. Navíc ani není nikde psáno, že duel na The Hawthorns musí být z toho trojlístku zákonitě nejsnazší; také zde na Hughesovu partu nepochybně čeká složitý úkol.

Jakkoliv totiž z pohledu celé sezony Baggies patří doma spíše k tomu nejhoršímu, pořád více bodů udělali na cizích hřištích a dokonce tu mají i záporné skóre, v poslední době horlivě pracují na nápravě téhle vizitky. A když píšu horlivě, myslím tím opravdu horlivě. Pohádkový příběh triumfů nad Sunderlandem (4:0), Chelsea (1:0) a Blackburnem (3:0) narušuje jediná záporná postava, a sice prohra z konce března s Newcastlem (1:3). Rozpomínat tedy je na co - teď jen nalistovat tu správnou stránku.

QPR úspěšně pokračuje v pravidelném střídání proher a výher. Tohle kmitání trvá již šest kol a obsahuje logicky tři venkovní prohry. Té další se nyní Rangers budou ještě bránit bez Cissého a možná i dalších ofenzivních es, Zamory s Mackiem. Tito dva mají určitou šanci se stihnout zotavit, zato jejich kolega si ještě musí odpykat poslední čtvrtinu trestu. Derry už má po něm.

West Brom v posledním kole dostalo nakládačku od ManCity, to si však muselo počínat bez tradičních opor - kapitána Brunta a beka Ridgewella. Oba by už teď měli být v pořádku. Stejně tak by měli být připraveni od začátku nastoupit Fortuné s Odemwingiem.