Anglická Premier League - preview 9. kola

Arsenal naposledy zase zvítězil a po neděli může hájit již přívětivě znějící sedmou příčku, stále ale samozřejmě má veřejnost o čem přesvědčovat. Třeba o tom, že v domácí soutěži zvládne solidní výkon odvést i bezprostředně po intermezzu v podobě Ligy mistrů.

Letos totiž Kanonýři prohráli všechny čtyři zápasy, do nichž vstupovali s čerstvou mezinárodní zkušeností. A za takových podmínek na výhru čekají dokonce od loňského listopadu. To ale není jediné, na co se před tímto utkáním experti Wengerovců ptají. Další otázkou je, zda poslední dobou relativně pevná obrana (pět inkasovaných gólů v šesti zápasech) ustojí obvyklou přemíru vzdušných útoků, nebo zda Robin Van Persie potvrdí pověst aktuálně jednoho z nejefektivnějších útočníků planety (27 gólů ve 33 minulých soutěžních utkáních). O tom posledním se pochybuje asi nejtíže, už jen proto, že v kádru Arsenalu vlastně nenacházíme nikoho dalšího, kdo by mohl Holanďana v jeho práci zastoupit.

Také Stoke jede na Emirates Stadium se svými neduhy: v první řadě je to určitě mizerná bilance na hřišti tohoto londýnského velkoklubu. Zatímco doma Potters vždy zvládnou Arsenalu přichystat jedem nasáklé pohoštění (v Premier League to byly dvě porážky plus výhra, ovšem vykoupená Ramseyho zlomeninou), na severu hlavního města od svého návratu mezi elitu neutržili ani bod (ze tří pokusů) a naposledy tu vyhráli před rovnými 30 lety. Arsenal ke všemu na vlastní půdě vyhrál hned tři předchozí měření sil - aura špatné formy se ho týká, především pokud má jít o venkovní výsledky. A i Stoke koneckonců na cestách neoslňuje. Poslední dva výjezdy mu nevyšly, když bez vstřeleného gólu hladce podlehl jak Sunderlandu, tak Swansea.

Gunners mají oproti minulému kolu plně k dispozici Aarona Ramseyho, který se zároveň postaral o pozdní a vítězný gól svého týmu v Marseille. Horší to ale je se stavem defenzivní linie. Wenger je aktuálně bez pravého beka (Sagna dál laboruje se zlomeninou, Jenkinsona čerstvě pronásledují problémy s kolenem), Vermaelena (ještě dva týdny) i Gibbse (natažený břišní sval). Na pravého beka se tedy bude muset akutně přesunout Djourou.

Prestižní zápas se svým "mateřským klubem" by se nakonec nemusel týkat Jermaina Pennanta. Ten zápasí s hamstringem a zítra ho ještě čeká zátěžový test. Vitálním se ale ukázal být návrat Kenwynea Jonese, který už stihl zazářit proti Maccabi Tel-Aviv v Evropské lize. Poprvé do dubnového zranění kolene by se alespoň na lavičku mohl podívat Danny Higginbotham.

Ve stínu manchesterského derby se na Craven Cottage utká domácí Fulham s Evertonem. Toffees mají co napravovat, z posledních tří ligových utkání totiž vždy odcházeli poraženi. Ani svěřenci Martina Jola nemají po minulém kole úplně čisté svědomí. Po namlsání v západolondýnském derby, v němž deklasovali QPR 6:0, přišel útlum v podobě prohry na hřišti Stoke City.

Everton navázal na tradici z minulých sezon a opět se v úvodu ligového ročníku trápí. V sedmi zápasech získali stejný počet bodů, v posledních třech kolech pak vinou těžkého losu nezískali ani jediný, postupně podlehli Manchesteru City, Liverpoolu a naposledy na Stamford Bridge Chelsea. V neděli by chtěl Moyesův tým nepříznivou sérii zlomit, v což doufá i záložník Jack Rodwell.

"Proti Chelsea se nikdy nehraje snadno, nyní se potřebujeme přes porážku přenést a proti Fulhamu předvést lepší výkon. Chceme zvítězit v každém zápase, na půdě Chelsea je to ovšem nesmírně složité, v derby pak náš výkon ovlivnilo mé vyloučení. Ani na Fulhamu to nebude lehký zápas, ale to už je Premier League - v ní se jednoduchých duelů nedočkáte. Musíme se proto maximálně soustředit a pokusit se vyhrát," nechal se slyšet mladý Angličan.

Cottagers se po třech domácích remízách konečně dočkali výhry a doufají, že na ni navážou i proti Evertonu. Pomoci jim k tomu může i skupina hráčů, kteří se vrací z marodky. "Jsou tu nějaká pozitiva před nedělním zápasem. Většina zraněných hráčů se uzdravila a bude k dispozici, včetně Murphyho, Grygery a Senderose," oznámil na předzápasové tiskovce Martil Jol.

Ten tak bude postrádat pouze dva hráče, koleno nevpustí do utkání Simona Daviese, stehno pak Orlanda Sa. Everton pak nemůže počítat se schopnostmi Victora Anichebeho, jehož trápí tříslo. Jinak oba kluby mají k dispozici kompletní kádr.

Doma se Fulhamu proti Toffees daří, z deseti posledních zápasů na Craven Cottage osmkrát vyhráli a podobně dobrou bilanci mají na západě Londýna i v celkové měřítku současné formy. V lize zde ještě letos neprohráli, ve všech soutěžích dokonce už devětkrát v řadě svému soupeři nedovolili radovat se z vítězství.

Ať už byli Citizens zapleteni v boji o udržení, nebo dnes, kdy s nejdražším kádrem na světě vládnou Premier League, téměř vždy bylo jejich derby s United vyrovnaným a ostře sledovaným šlágrem. Právě současné postavení obou celků v tabulce však dává duelu říz, jež dělá s "pouhého" městského derby bitvu o celou Anglii.

Manchester City se po minulém kole, v němž deklasoval jindy houževnatou Aston Villu 4:1, dostal na první příčku právě před městské rivaly United. Svěřenci Sira Alexe Fergusona po fantastickém vstupu do sezony lehce ztrácejí formu, což dotvrzují dvě poslední remízy z venkovních hřišť nebo nepovedené výsledky v Lize mistrů. Zde si alespoň napravili reputaci úterním povinným vítězstvím na půdě Otelul Galati díky dvěma proměněným penaltám Wayna Rooneyho. Navíc mohou využít famózní domácí série, na Old Trafford vyhráli v lize už devatenáctkrát v řadě, naposledy pak prohráli před rokem a půl. Letos z prken "Divadla snů" odešla se sklopenou hlavou i Chelsea a Arsenal, který dokonce inkasoval potupných osm gólů.

V Evropě nicméně tápe i vedoucí tým Premier League. Blues pojali vstup do Ligy mistrů bojácně a po nervózních výkonech v úvodních dvou kolech, které sotva připomínaly ofenzivní koncerty v domácí soutěži, se ocitli s jedním bodem na nepostupové příčce. Náprava, ostatně jako u United, přišla v nejlepší možnou chvíli, v úterý na Etihad Stadium gólem Agüera v posledních vteřinách celého utkání porazili Villareal 2:1.

V lize je to ovšem jiná písnička. Man City zatím válcují jednoho soupeře za druhým, z osmi zápasů jen jednou ztratili po remíze ve Fulhamu a s více než tříbrankovým průměrem vstřelených branek jsou pro obhájce titulu těžkým soupeřem, což si uvědomuje i obránce Manciniho týmu Micah Richards, který se dokonce nechal slyšet, že se jich United bojí. "Teď už vědí, že jsme pro ně opravdovou hrozbou. V posledních zápasech na jejich hřišti jsme sice prohráli, ale častokrát byli lepším týmem - a to především v blízké minulosti," připomíná robustní bek pět porážek na Old Trafford v řadě. "Názorně to ukazuje, jak daleko jsme se za tak krátkou dobu dostali. Každým rokem znamená derby víc a víc a tento duel je vyvrcholením."

Že se jeho slova zakládají na pravdě, potvrzují i poslední tři vzájemná střetnutí, každé v rámci jiné soutěže. Srpnový Community Shield ve Wembley skončil radostí United po výhře 3:2, když vítězný gól vstřelil Nani až v nastaveném čase po zaváhání stopera Kompanyho. Ve finále FA Cupu o tři měsíce dříve na stejném místě zase k jedinému gólu Yaya Tourého musela dopomoci fatální minela Michaela Carricka. Minulý ligový zápas pak rozhodl jedním z nejkrásnějších gólů v historii derby Wayne Rooney.

Po zmíněném duelu ve finále anglického poháru došlo mezi hráči k potyčce poté, co Mario Balotelli dost provokativně oslavoval vytoužený triumf a Rio Ferdinandovi došla trpělivost a šel si to se sebevědomým Italem "vyříkat". "Rivalita by měla zůstat na hřišti a mimo něj jen přátelská atmosféra," přeje si kapitán City Vincent Kompany. Většinou nicméně ona rivalita a nevraživost mezi oběma tábory proniká i hluboko do řad fanoušků, kteří už týden před derby žijí pouze zápasem. Výjimečnou situaci nabídl obrázek před Old Trafford, kde na ulici Matta Busbyho stojí nákladní vůz sázkařské společnosti Betfair s význačným nápisem "Trash your Tevez shirt", v jehož útrobách prý zmizelo už několik desítek tisíc dresů se jmenovkou nenáviděného Argentince.

Přátelské klima sálá i od obou manažerů, z jejichž slov je cítit úcta a respekt k nedělnímu soupeři. "City si počínají fantasticky a nebýt promrhaného vedení o dvě branky s Fulhamem, mohli se pyšnit stoprocentní ligovou bilancí. Tuto hozenou rukavici však musíme zvednout. Jsme zvyklí se do posledních kol přetahovat o titul, dříve to byla Chelsea, nyní se musíme postavit proti City. Bude to velký zápas a už se ho nemůžu dočkat," přiznal 69letý stratég za kormidlem United Alex Ferguson.

Šéf Citizens Roberto Mancini zašel ještě dál a kromě městského rivala pěl ódy i na skotského trenérského velikána. "Patří mu mé díky, je pro mě učitelem a obrovskou inspirací, za 25 let dokázal vyhrát úplně všechno. Přál bych si být v 69 letech tak koncentrovaný na fotbal jako on. Je to obdivuhodné," nešetřil chválou Ital. Pak už se zaměřil na samotný zápas. "Derby je vždy speciálním utkáním, ale v tomto případě je ještě speciálnější, protože do něj jdeme z prvního místa. Víme, že to bude strašně těžká zkouška, United jsou doma neskutečně silní. Pokud odjedeme z Old Trafford s bodem, bude to pozitivní, avšak takhle přemýšlet nemůžeme. Ani jeden z týmů nebere nic jiného než tři body," zdůraznil bývalý trenér Interu Milán. "Čeká nás důležitý zápas, ale sezona je ještě dlouhá a dveře k titulu budou stále otevřené po jakémkoli výsledku," shodli se oba trenéři závěrem.

Marodky jsou v obou táborech téměř prázdné, Red Devils konečně mohou počítat s velezkušenou stoperskou dvojicí Ferdinand - Vidić a jedinou strastí tak zůstávají zranění Toma Cleverleyho a Rafaela. To Citizens mají k dispozici kompletní kádr 25 hráčů, včetně bývalého hráče United Owena Hargreavese. Otazník tak visí jen nad startem dvojice Samir Nasri, Nigel De Jong, kteří si v týdnu proti Villarealu přivodili drobná zranění - o nic vážného ovšem podle slov vedení klubu nejde.

Z historického hlediska je úspěšnější klub vyznávající červené barvy. Od roku 1894, kdy došlo v Division Two k prvnímu vzájemnému měření sil, vyhráli Rudí ďáblové ze 159 utkání 66. O třiadvacet víc než městský rival. V neděli ovšem půjde o mnohem více než jen o souboj celků z jednoho města, což je zřetelné i z dalších slov Vincenta Kompanyho: "Bývalo to jen derby dvou týmu z Manchesteru, teď už je to však střetnutí, které sleduje téměř celý svět. Netěší se na něj totiž jen lidé z města, sledovat ho musí asi každý," pronesl kapitán Man City. Válka o Anglii může začít. Dlouho očekávané derby mezi manchesterskými United a City vypukne v neděli na Old Trafford v půl třetí středoevropského času.

Zatímco Harry Redknapp byl nedávno již posedmé oceněn titulem "manažer měsíce", z jeho příštího protějška Stevea Keana se po senzační výhře nad Arsenalem zase pomalu stává vyvrhel nejhrubšího zrna. Sečteno podtrženo je vlastně zázrak, že dál setrvává na lavičce Rovers, a zřejmě i v neděli - ačkoliv to nemusí být zrovna nejspravedlivější - se bude o jeho osudu rozhodovat.

Před pouhými deseti měsíci přitom byl jmenován do funkce prozatímního manažera, de facto záskoku - teď už je stálým vůdcem, a podle všeho i neohroženým. Blackburn za tuto dobu nikam neposunul, teď je pro jistotu poslední, s jedinou výhrou na kontě a osmi obdrženými góly od slavného triumfu nad Arsenalem. Před utkáním, ale i po něm (bez ohledu na výsledek) by se prý měly před Ewood Parkem konat další protesty. Ty poslední se ironicky pořádaly právě před kláním s jiným londýnským celkem a shodou okolností úhlavním rivalem Tottenhamu. Že by se tedy i teď hráči Blackburnu opět viditelně postavili za svého lodivoda (a že se Yakubu dušuje, že kabina za manažerem stojí jako jeden muž) a uchránili ho před potupným primátem mezi letos odvolanými manažery?

Něco takového si na severu hlavního města určitě nepřipouští. Ve dvou předešlých sezonách koneckonců Tottenham uhrál nad Rovers takzvaný double, což neznačí nic jiného, než že s ním čtyřikrát v řadě neztratil ani bod. Spurs navíc hraje do karet i forma, pochopitelně a jednoznačně. Koneckonců Redknapp nemohl být zvolen manažerem měsíce jen tak náhodou. Důvodem je kupříkladu pětizápasová série bez porážky, ale i jednotlivé skalpy Liverpoolu a Arsenalu nebo slušná střelecká potence: Tottenham v oněch pěti utkáních nikdy nešel pod hranici dvou vstřelených gólů.

Blackburn jde do klíčového souboje bez zkušeného Michela Salgada, za něhož bude na pravém beku zaskakovat nezkušený Lowe. Teprve 20letý fotbalista dosud nastupoval výhradně v záložní řadě a Gareth Bale mu zajisté připraví křest ohněm. Právě díru po Lowem by mohl zalepit zotavený Pedersen, a to i proto, že Grella s Dunnem zůstávají mimo hru.

Jestliže Blackburnu schází pravý bek a jisté oslabení představuje i absence Nelsena, pořád to není nic proti Redknappovým potížím se skládáním obranné linie. Do té totiž aktuálně nemůžou být dosazeni tito hráči: Ćorluka, Dawson, Gallas a King. Poslední jmenovaný tak jenom potvrzuje, že se i přes epizodní představení na některých kolbištích dál motá v bludném kruhu. Naopak Lennon se Sandrem si v týdnu zahráli na mezinárodním jevišti, takže tentokrát pro víkendový mač budou Redknappovi k dispozici.

Domácí bilance Queen's Park Rangers je letos tristní a ačkoliv by fanoušci chtěli doufat v první tři body před jejich zraky, proti Chelsea by to bylo jistě překvapením. Blues jedou na Loftus Road ve velké pohodě a QPR se může oprávněně obávat.

Zatímco Rangers v posledních třech zápasech nevyhráli, Chelsea ztratila body jen jednou ze sedmi případů. Navíc si v týdnu pohodlně dokráčela pro vítězství proti Genku, čímž si jen zvedla sebevědomí.

Navíc si mohl manažer André Villas-Boas dovolit odpočívat Johna Terryho, Juana Matu, Didiera Drogbu a Daniela Sturridgeho. Ti všichni by měli naskočit na Loftus Road v základní sestavě a především ofenzivní trio bude pro QPR postrachem.

Sturridge má na kontě čtyři branky, v posledních 16 zápasech Premier League jich dal už 12 (včetně jeho hostování v Boltonu) a rozhodně si výrazně říká o pozornost Fabia Capellla, který bude v následujících měsících vymýšlet náhradu za Wayna Rooneyho, který přijde o úvod evropského šampionátu.

Zmínit bychom měli také Fernanda Torrese. Ten sice proti Genku zazářil, když dal dvě branky, ale o víkendu si ještě posedí na tribuně, protože si musí odpykat poslední zápas ze svého trestu. Chybět bude také Ramires, kterého trápí koleno.

V mužstvu domácích má o motivaci postaráno Shaun Wright-Phillips, který přišel na Loftus Road v poslední přestupový den a prozatím podává poměrně solidní výkony. Proti svému bývalému klubu se bude chtít opět předvést, a tak musí být obrana Chelsea na pozoru.

QPR bude chybět obránce Danny Gabbidon, start Matta Connollyho zatím také jistý není.

Ačkoliv bude v neděli v podvečer favoritem Chelsea, přeci jen se jedná o menší londýnské derby a domácí se před vlastním publikem pokusí udělat vše pro to, aby uspěli. Můžeme se těšit na bouřlivou atmosféru.

Na to, s jakou vervou Wolverhampton do nové sezony Premier League vskočil, je současná pozice McCarthyho svěřenců velkým zklamáním. Wolves se v průběhu 3. kola dostali dokonce na první místo tabulky, avšak pět proher v řadě, z nichž tři přišly na domácím stadionu Molineux je srazily na místo šestnácté a zpět do krutých záchranářských bojů. Naposledy to byla porážka od West Bromwich Albion 2:0.

Nováček soutěže a velšský jedináček v nejvyšším patře anglických lig prozatím předvádí solidní výkony a pravidelně začíná sbírat body, bohužel však jen na domácím hřišti. Jako zakleté na soupeře působí mimoanglická půda Liberty Stadium, kde doposud ve čtyřech kláních ještě ani jednou neprohráli a z posledních dvou střetnutí dokonce brali všechny body. Jakmile ovšem Swans vyplují ven, je zle, což ostatně dokumentuje i selhání v minulém kole a výsledek 1:3 v Norwichi. Samá prohra, jediný vstřelený gól a žádný velký příslib na zlepšení. O to se pokusí Rodgersův tým v sobotu proti Wolves.

"Nezačali jsme proti Canaries dobře, když inkasujete jako první, stává se zápas strašně obtížným, obzvláště venku. Máme však v týmu skvělého ducha, z tréninků jsem za poslední týden nadšený. Teď zbývá vydat ze sebe to nejlepší a doufat v dobrý výsledek," nechal se slyšet manažer Swansea. Ten nebude moci využít služeb Stevena Caulkera, Stephena Dobbieho, Alana Tateho a Kemy Agustiena. Debut naopak může v bílém dresu zažít Vangelis Moras, který je u Swans na hostování z Boloni.

Důležitý zápas je to nicméně i pro Wolves, jež prožívají velkou herní i výsledkovou krizi. Domácí utkání s nováčkem pak podle Micka McCarthyho musí znamenat jakýsi obrat v ději. "Čeká nás zápas, který zkrátka nesmíme prohrát. Jsme zase na začátku, musíme opět stavět základní stavební kameny a na ně navazovat. Pokud získáme alespoň bod, můžeme se od něj odpíchnout a nadále se zlepšovat," uvedl trenér, z jehož projevu byla cítit závažnost situace.

Ani on nebude mít k dispozici kompletní kádr. Velkou ztrátou je určitě absence Stevena Fletchera, jehož do utkání nevpustí zraněné lýtko. Jeho by mohl po boku Kevina Doyla nahradit Sylvan Ebans-Blake, který se naopak může dočkat prvního letošního startu po návratu z marodky, kam ho usadilo zranění kolene. Hrát nebudou ani Kevin Foley a Ronald Zubar.

Co se vzájemných zápasů týče, Swansea na Molineux vyhrála naposledy na podzim 1985, od té doby čtyřikrát Wolves neporazila. Pro poslední měření sil mezi oběma celky se pak musíme vrátit do sezony 2008-09. Tehdy ještě kluby působily v Championship a v obou případech se radoval domácí tým. Ve Walesu vyhráli Swans 3:1, na Molineux pak Wolverhampton 2:1.

Ještě než Ostrovy ovládne bitva nejen o Manchester, ale zároveň i o celou Anglii, nabízí Premier League sobotní předkrm, jehož součástí je i souboj mezi Aston Villou a West Bromwich Albion, taktéž lokální derby - takzvané West Midlands derby, do jehož bojů se letos zapojí kromě sobotních soupeřů i Wolverhampton, loni to pak byl i Birmingham City.

Domácí Villans mají co svým fanouškům vracet, po sérii sedmi utkání bez porážky houževnatý klub čtyřmi góly deklasoval Manchester City. Nyní, na domácí půdě, má možnost opět navázat na dobré výsledky z úvodu sezony. "Věřím, že jsme v ofenzivě dostatečně kvalitní, abychom je porazili," uvedl manažer Aston Villy Alex McLeish, jehož týmům pravidelně šlape spíše obrana, než útok. Spoléhat by pak měl především na nejlepšího střelce týmu Gabriela Agbonlahora. "Gabby si vždycky derby užívá a pro Villu proti Birminghamu vyhrál dost utkání," vzpomíná skotský trenér, jenž zažil tento zápas ještě na lavičce Blues.

WBA naopak po špatném vstupu do sezony zabrali a v posledních pěti duelech prohrál jen jednou. Těšit může i výhra z minulého kola, z Hawthorns odjížděli s porážkou 0:2 Wolves. Úspěchem skončil i poslední vzájemný duel s Aston Villou, který Baggies vyhráli 2:1. V celkovém měřítku je úspěšnější klub z Villa Parku. Nejenže z posledních 10 duelů prohrál právě jen jediný, honosí se i lepší blancí z historického hlediska: 71 výher ku 51 West Bromwiche.

Domácí Villans se mohou těšit na návrat stopera Jamese Collinse, který kvůli problémům s třísly propásl prohru na Eastlands. Zpátky je také Barry Bannan. McLeish ale nemůže počítat s Delfounesem a Jermainem Jenasem. Také West Brom se dočká návratu, dlouho zraněný Zoltan Gera už je připraven zapojit se do ostrého utkání. Může hrát i Steven Reid a pravděpodobně i Peter Odemwingie.

Neskutečně slabá sezona 2005/06 je dál bezkonkurenční. Tehdy měl Sunderland po všech 38 zápasech pouhých 15 bodů, letos se již stihl dostat přes polovinu tohohle bodového obnosu. I tak se už na Tyneside začíná pomalu volat po hlavě Stevea Bruce...

Jeho pozice je však patrně dál neotřesitelná. A dost možná takovou zůstane, ať příští zápas s rovněž tápajícím Boltonem dopadne, jak chce. Niall Quinn totiž nedávno Bruceovi vyjádřil bezmeznou podporu a od té doby Black Cats změřily síly akorát s nedobře hrajícím, ale stále favorizovaným Arsenalem. Proti němu si navíc Sunderland i bez čistokrevného útočníka dokázal vytvořit několik slibných gólových příležitostí. Právě Arsenal se mimochodem stal jakýmsi neslavným mementem také pro Bolton. Právě od jeho dubnové porážky totiž Trotters s kratšími optimističtějšími zastávkami jenom padali a padali, až se v posledním kole před jejich nohami sám sklonil Wigan. Coyleovi svěřenci teď zajisté doufají, že je to po šesti prohrách v řadě konečně řádně nakopne.

A proti Sunderlandu to budou mocně potřebovat. Black Cats totiž rozhodně nepatří k oblíbeným sokům Wanderers. Ti na ně koneckonců nenašli recept v pěti předchozích ligových střetnutích, přičemž zároveň za tuto dobu stihli zatížit Gordonovo, Fülöpovo, respektive naposledy Mignoletovo konto dohromady jen jednou jedinkrát. To se vloni povedlo Ivanu Klasnićovi v onom nešťastném utkání, které v poslední minutě rozhodl vlastním gólem Zat Knight.

V Sunderlandu vítají zpět Dána Bendtnera, který se přirozeně nemohl představit proti svému kmenovému klubu a odkázal tak Bruce pouze na ofenzivní choutky záložníka Sessegnona. Korejec Ji Dong-Won se totiž dle manažerova mínění ještě stále nedokázal plně aklimatizovat. Mimo povzbuzení ofenzívy se injekce dostává i defenzivní složce týmu, kam se po šestitýdenním odpočinku z trestu vrací Phil Bardsley.

Owen Coyle patrně zůstane věren sestavě, která pro něho před týdnem vybojovávala teprve druhé tři body v sezoně. David Wheater by si tak měl udržet své místo vedle Cahilla před Knightem a mezi jedenácti vyvolenými by se tím pádem nemusel objevit ani Steinsson.

Očekávání na Tyneside byla vždycky veliká. Letošní ročník je však přesto válcuje. Newcastle už zůstává vedle vedoucího dua z Manchesteru jedinou neporaženou stranou a momentálně mu patří skvělá čtvrtá příčka. Wigan naopak před sezonou opět myslel na prostou záchranu - a o nic jiného mu také letos nepůjde.

Z osmi úvodních duelů totiž vytěžil jenom jedno vítězství, dohromady pět bodů, a proto mu v součtu patří předposlední příčka, kterou hájí jen díky lepšímu skóre oproti Blackburnu. Přitom Latics odstartovali v podobném duchu jako Newcastle - po prvních třech kolech spolu dokonce oba celky sousedily v tabulce. Jenže pak se jejich cesty zásadním způsobem rozešly: atleti od té doby nejsou schopni jakkoliv bodovat, když pětkrát v řadě prohráli, zatímco Straky uhrály tři remízy a dvě výhry. Magpies teď proto budou výsadním favoritem. Na St. James Parku koneckonců s tímto sokem ještě nikdy nepadly a opřít se budou moci i o mizernou venkovní bilanci Wiganu pod vedením Roberta Martineze. Ten se svým týmem triumf na cestách oslavoval všehovšudy osmkrát.

Od Alana Pardewa, který by dle svých slov v následujících dvou letech nejraději získal nějakou trofej, se před výkopem nedají čekat žádné velkolepé tahy. Pravděpodobně vsadí na totožnou jedenáctku, která uhrála dobrou remízu s Tottenhamem. Nepředpokládá se totiž, že kapitána Colocciniho bolavý palec na hřiště vůbec nepustí.

Hugo Rodallega se minule po zranění dostal na trávník alespoň z lavičky, což si v sobotu patrně nezopakuje - dá se totiž odhadovat jeho start v základu. Steve Gohouri se v týdnu potýkal s menšími zdravotními problémy a mohl by být v zadní linii zastoupen Figuerou.

FC Liverpool, který se tlačí do první čtyřky, přivítá ve svém svatostánku na Anfield Road Norwich City, aktuálně devátý tým soutěže. V každém případě se Reds budou muset mít setsakramentsky na pozoru, neboť Norwich tři utkání z posledních čtyř vyhrál.

Je to jiná sezona než ta loňská. Hlavní rozdíl spočívá ve startu do soutěže. V předchozím ročníku se Liverpool trápil hned od začátku, v tom letošním je to poněkud naopak. Liverpoolu se daří, a i když nepatří mezi hlavní trojici aspirující na titul (ManCity, ManUtd, Chelsea) musí se s ním hodně počítat. Svěřenci Kennyho Dalglishe jsou prozatím na páté pozici s dvoubodovým odstupem na čtvrtý Newcastle. A právě čtvrtá příčka jako poslední zaručuje start v předkole Ligy mistrů, což je hlavním cílem Liverpoolu.

Liverpool se v minulém kole poměřil s obhájcem Manchesterem United. Tradiční bitva anglických velikánů a vůbec nejúspěšnějších klubů Premier League skončila smírně 1:1. Pro Reds to bylo třetí utkání v řadě bez porážky a tuto sérii chce proti Norwichi jednoznačně prodloužit.

Norwich se za poslední měsíc pořádně rozjel a díky třem výhrám v posledních čtyřech zápasech se posunul do první poloviny tabulky. Canaries vyhráli na Boltonu a pak doma porazili Sunderland, respektive Swansea. Liverpool ale znamená zcela jiný, tvrdší oříšek. Oba týmy toho spolu příliš nenahrály, utkaly se pouze dvakrát a v obou případech triumfoval slavnější Liverpool, nejprve 3:0 a posléze 2:1. Je však třeba dodat, že to jsou výsledky šest let starého data.

Kenny Dalglish bude muset oželet start Lucase Leivy, celkově má ale k dispozici kompletní kádr. Totéž se nedá říci o jeho trenérském protějšku Paulu Lambertovi - tomu budou chybět Ayala, Vaughan, Ward. Celá trojice má potíže s kolenem. Úplně v pořádku ještě nebude ani Whitebread.