Antonio Puerta – koho bozi milují, umírá mlád

První utkání nového ročníku španělské ligy. Na stadionu Sanchéze Pizjuana hraje domácí Sevilla s Getafe. Ke konci prvního poločasu dobíhal domácí bek Antonio Puerta k vlastní brance, kde se mu podlomily nohy a omdlel. Díky okamžité akci spoluhráčů a lékařů přišel k vědomí a odešel do útrob stadionu, aniž by tušil, že vidí své fanoušky naposled. Po třech dnech urputného boje o život jeho srdce dotlouklo...

Jeden z největších talentů současného španělského fotbalu se narodil 26. listopadu 1984 nedaleko stadionu FC Sevilla, ve čtvrti Nervión a za stejnojmenný tým podnikl první krůčky k velkému fotbalu. Jeho schopnosti zanedlouho zaujaly skauty sevillského týmu a mladičký Antonio zamířil do žákovských kategorií FC Sevilla. Klubu ze stadionu Sanchéze Pizjuána pak zůstal věrný po zbytek života.

Premiéru ve španělské první lize si odbyl v sezóně 2004-2005, kdy mu dal důvěru tehdejší trenér Sevilly Joaquín Caparrós v zápase proti Málaze. Nevyhýbaly se mu ani pozvánky do juniorských kategorií národního mužstva, s nímž získal zlatou medaili na Středomořských hrách, pořádaných v Almerii roku 2005. O rok později, v říjnu 2006, ho povolal reprezentační kouč Luis Aragonés k prvnímu zápasu za áčko Španělska na kvalifikaci ME proti Švédsku. Puerta tehdy nahradil na soupisce dalšího sevillského odchovance José Antonia Reyese.

Do historie klubu svého srdce ovšem vstoupil Antonio Puerta již v dubnu 2006, kdy v prodloužení semifinále poháru UEFA proti Schalke 04 nechytatelným volejem rozhodl o postupu Sevilly. Ve finále této soutěže pak tým z metropole jižního Španělska rozdrtil anglický Middlesborough a po dlouhých šedesáti letech získal do svých vitrín novou trofej.

V té době už byl Antonio Puerta nedílnou součástí sestavy andaluzského klubu, který pod vedením trenéra Juande Ramose získal za patnáct měsíců pět domácích i evropských titulů. Vedle obhajoby vítězství v Poháru UEFA pomohl Antonio Puerta Seville k zisku evropského a španělského Superpoháru a španělského poháru Copa del Rey.

Nadějnou kariéru Antonia Puerty nenarušily ani dvě nečekané slabosti ještě před osudným zápasem Sevilly s Getafe. Mladý fotbalista po nich byl pokaždé podroben zevrubnému vyšetření, které ovšem neodhalilo žádné závažné onemocnění a vše bylo přičteno na vrub tropickým vedrům.

Antonio Puerta byl na vrcholu sil a před sebou měl skvělou budoucnost. Bohužel, vše dopadlo jinak a my můžeme po jeho tragickém skonu na hráče s "diamantovou levačkou" pouze s vděkem vzpomínat.

Hasta siempre, Antonio.