Barcelonu čeká ještě spousta práce

Barcelona v loňské sezóně získal historický treble, což s sebou krom samozřejmých výhod nese i určitá rizika. Jedním z nich je alarmující počet zápasů, který na Katalánce čeká. Krom každoročních soutěží budou Blaugranas bojovat o španělský a Evropský superpohár a v zimě se konečně pokusí získat i titul pro klubového mistra světa. To vše v sezóně zakončené mistrovstvím světa a s nebezpečně úzkým kádrem, který volá po posílení.

Již během minulého ročníku dal Pep Guardiola vedení jasně najevo, že jeho kádr je příliš úzký a pro nadcházející sezónu bude jednoznačně potřebovat rozšířit, nejlépe o tři hráče. Současná situace je nicméně taková, že čtyři hráči odešli (Eto’o, Sylvinho, Cáceres, Hleb), zatímco posily přibyly pouhé tři - Ibrahimovič, Maxwell a Henrique, s nímž podle všeho Guardiola nepočítá. K tomu si připočtěme s největší pravděpodobností odcházejícího Víctora Sáncheze (hostování v Xerezu) a nejistou budoucnost Eidura Gudjohnsena a je hned jasné, že další posila by se určitě šikla.

Guardiola zná Barcu a její okolí jako nikdo jiný. Ví, jak pracovat s médii a dokáže zachovat chladnou hlavu. I proto před pár dny veřejně ujistil, že jeho tým je konkurenceschopný a dokáže se obejít i bez dalších posil. Přesto je nepochybné, že sám nejlépe ví, jak by případná zranění, jež se Barceloně loni relativně vyhýbala, mohla s týmem zamíchat.

Nejméně problematickou je otázka brankařů, kde za neochvějnou jedničkou Valdésem vybojoval pozici dvojky Pinto. Alberta Jorqueru by vedení nejraději vidělo někde, kde by získal více herních minut, k tomu se sám brankář ale zatím příliš nemá.

Hůř je na tom obrana. Dani Alvés patří k nejlepším bekům na světě, ale kvalitního zástupce má pouze v Carlesi Puyolovi, jenž bude více než potřeba na pozici stopera. Zde totiž přichází první možný problém - Márquez, Piqué a Puyol sice hýří kvalitou, ale tři stopeři v tak náročné sezóně nestačí. Zvláště když jsou Márquezovy zdravotní problémy tak známé a tak časté. Cáceres se loni nechytil, odešel do Juventusu a na jeho místo dorazil Henrique. Brazilský univerzál (může hrát i na kraji obrany) hostoval v Leverkusenu, odkud na něj šly výborné reference, jenže v předsezónních zápasech předváděl hodně nejisté výkony a Guardiola v něj příliš velkou důvěru nemá, což se projevilo v posledním zápase, kdy se na hřiště vůbec nedostal, zatímco z herních minut se těšili Muneisa a Fontás.

Právě tito dva by mohli předstovat řešení. Jedná se o další produkty vyhlášené barcelonské akademie a nutno říci, že se v prvním týmu uvedli na jedničku. Muniesa je známý supertalent a Guardiolův oblíbenec, i když je nejspíše příliš mladý na to, aby pravidelně nastupoval za A tým, vždyť loni nehrál ani za béčko. To Andreu Fontas brzy oslaví dvacáté narozeniny a přestože jeho talent asi nedosahuje výšin talentu Muniesy, momentálně se jeví jako velmi dobrá alternativa. Oba mladíci mají výbornou práci s míčem i hru hlavou, tedy atributy, na nichž si Pep potrpí.

Sázka na neozkoušené mladíky zrovna na pozici stopera je však značně riskantní a není se co divit, že se na Guardiolovo přání vedení tolik ucházelo o služby Chygrynskiyho. Jednání pokračovala dokonce i poté, co stoper Shakhtaru nastoupil v předkole Ligy mistrů, kvůli čemuž by již nemohl za Barcelonu v této soutěži nastupovat. Soupeř Barcelony v boji o Evropský superpohár však svou oporu jen tak prodat nechce, což nyní zdůraznil i hráčův agent, takže tato možnost asi definitivně padla.

V případě nouze se ve středu obrany může objevit Touré či Abidal, pro Guardiolu jde však o skutečně nouzová řešení a v plánování sezóny s nimi nepočítá. Připomeňme, že součástí týmu je Gabi Milito, nad jehož budoucností se vznáší velký otazník. Poslední zprávy jsou však pozitivní, po další z operací konečně utichly bolesti v koleni a posledních 14 dní vlilo Militovi sílu do žil.

Záloha se na první pohled zdá být široká dost a ve složení Touré - Xavi - Iniesta je asi nejlepší na světě, háčkem ale je Africký pohár národů. Ten Guardiolovi sebere na delší dobu Tourého s Keitou. Mladý Busquets je více než plnohodnotnou náhradou, ale pokud se během konání APN zraní on nebo jeden z dvojice Xavi - Iniesta, příliš alternativ není. Do zálohy se může teoreticky posunout Piqué (kde občas hrál v Zaragoze), ale ten, jak již bylo řečeno, bude potřebován jinde.

I zde se Barcelona může obrátit na svou mládež, konkrétně pak na dva velké přílisby do budoucna - Jonathana Dos Santose a Thiaga Álcantaru. O Jonathanovi se vždy říkalo, že se v něm skrývá ještě větší talent, než v jeho bratru Giovanimu, navíc se jedná o mnohem pracovitějšího a skromnějšího hráče, v přípravě o sobě dal hlasitě vědět. Otázkou je věk, stejně jako Muniesa ještě nehrál ani za béčko. Thiago je kapitola sama o sobě, podle některých má být jednou náhradou za Xaviho, zatím je ale asi pořád moc brzo, letos navíc zmeškal přípravu s A týmem kvůli ME sub 19.

Možné posily zvenčí? Dlouho byl rerčem číslo 1 Javier Mascherano, v Liverpoolu ale argentinského reprezentanta považuje za nepostradatelnou součást týmu, zvláště po odchodu Xabiho, i když Benítez byl vždy ochotnější k prodeji baskického záložníka nežli Mascherana. Mascherano by měl velmi těžkou úlohu dostat se přes Tourého, ten ale může hrát i více vepředu.

Druhou možností je Cesc Fabregas. Arsenal není ochoten hráče prodat, ale barcelonský odchovanec touží po návratu domů a dá se říci, že přestup do Barcelony je v jeho případě vlastně jen otázkou času. Nicméně letos to nejspíš nevyjde, neboť na vyjednávání nezbývá tolik času a Arsenal už se zbavil dvou velkých opor. Barca se navíc nebude hnát do žádných finančních honů, zvláště, když se jedná o jejího vlastního odchovance. Nejpravděpodobnější variantou je Cescův příchod příští léto, dost možná jako součást nečí prezidentské kampaně. To každopdáně nijak neřeší současný problém, a možná se v tomto ohledu dočkáme ještě nějakého překvapení, jakým by mohl být například Gourcuff, přestože barcelonský systém pro něj není úplně nejvhodnější.

Dostáváme se k útoku. Zde se Guardiolovovi splnilo přání, jehož se nedočkal loni. Samuela Eto’oa, mezi nímž a Guardiolou nebyl ten správný "feeling", nahradil útočník předně dle trenérova gusta. Útočník, jehož o dost slabší verzi se již loni snažila Barcelona ulovit v podobě Adebayora. Silný, vytáhlý hráč s dobrou hrou hlavou a výbornou prací zády k bráně. Ibra navíc dodává hře další várku kreativity, která by mohla vepředu chybět v příapdě absence Messiho a která bude užitečná hlavně proti soupeřům typu Chelsea. Posila z Interu navíc nebude operovat jen ve středu, při rotaci pozic s Henrym či Messim by měla být platnější než Eto’o, jenž na křídle nikdy příliš nevynikal. Jak řekl sportovní viceprezident Barcelony: "Ibra vypadal jako nereálný sen... a pak jsme ho získali." Z potence trojice Messi - Ibra - Henry jde strach a pokud zůstanou všichni zdraví, může se Camp Nou znovu těšit na záplavu gólů.

Jenže náhrada za ně už tak jistá není. Henry má přitom značně přes třicet a Messi teprve loni zažil první plnou sezónu, takže náhradníci určitě přijdou vhod. Momentálně je útočná lavička, krom Iniesty, tvořena Pedrem, Jeffrenem a Bojanem. Všichni tři v přípravě střelecky zazářili, je ale otázka (u prvních dvou), jak zahrají proti silnějším soupeřům. I když zde popravdě není příliš důvodů k pesimismu - Bojan už pomalu klepe na dveře základu a Pedro udělal od loňska velký kus práce, jeho hra je značným příslibem. Jeffren má taktéž talentu na rozdávání, uvidíme, jak s ním naloží. Od příští sezóny se pak počítá s Gai Assulinem, což by měl být největší "bum" od příchodu Messiho.

Mezi posilami bylo zmiňováno hned několik jmen - od Riberýho (příliš vysoká cena), přes Arshavina se Silvou až nyní po Matu. Posledně jmenovaný by nebyl příliš drahý, jelikož mezi ním a Valencií vázne dohoda o prodloužení smlouvy, na druhou stranu není úplně jisté, zda by za svou cenu nabídl více než Pedro s Jeffrenem.

Sečteno, podtrženo, Barcelona má opět výborný tým s pravděpodobně nejlepší jedenáctkou na světě. A pokud se budou týmu vyhýbat zranění, může se v Can Barca jednat opět o veleúspěšnou sezónu. Jenže spoléhat se na přízeň zdraví je věc značně ošemetná, zvláště v tak nabyté sezóně. Ostatně v Ciudad Condal o tom ví své - po doublu z roku 2006 Messi s Eto’oem promarodili dvě sezóny a Barcelona skončila bez jediného titulu. I proto Txiki Beguiristain a Joan Laporta stále usilovně pracují a ve zbytku přestupního období v práci už asi neustanou. Ostatně i proto se zatím odložila prodloužení smluv u Puyola a Guardiola (zde jsou ve hře i další důvody), jen aby se mohlo dále pracovat na hráčském trhu.

Je tedy velmi pravděpodobné, že alespoň jedna posila ještě dorazí, i když sám Pep by si jich určitě představoval více. A Los Culés taky, ovšem dokud bude na lavičce Guardiola, víru barcelonských fanoušků ve svůj tým jen tak něco nezlomí.