BECKHAM DO SLAVIE, ANEB TERORISTI V EDENU!

"Tak se nám zase jednou pan Věžka vytáh, pani Mahlerová," pravil soused Hejk správcové z vršovického paneláku. "Copa zase proved ten starej filuta?" opáčila babka, ale pletení šálky, v barvách červené a bílé, pro vnoučka, nenechala. Hejk se nenechal pobízet a spustil.....

"Já furt co von ten Věžka s tím cestováním má. Jednou Londýn, pak zas Paříž, sem tam za voceán, do Ría de Žanejra. Prej hledá čutálisty po světě, jako kdyby mu nestačili ty co máme tady. Vašík z Podještědu je zrovna tak dobrej jako ten Mamuščevič co koupil Vršťál vod letenský konkurence. Vona je sice pravda, že ten mouřenín se mu poved, ale já si na ty novoty nemůžu nějak zvyknout. Dřív to v tý lize byl samej kluk vod nás, z Podolí, vod Vltavy, sem tam ňákej vesnickej nebo přičmoudlej vod uhlí, ale našinec věděl jak ty ména vyslovovat a nelámal si jazyk vo zuby. Dyť si to vemte, u Plincneráku na Žižkově hraje dokonce americkej prezident! Teda ten hodně bejvalej, von to asi bude jeho vnuk, ale furt maj stejný méno. I když já si myslím, že von bude asi nemanželskej, protože tu kůži má jinou než ty zaoceánský potentáti..."

"Ale abych se vrátil k tomu cestováni našeho předsedy, nebo jak se tomu teď říká. Von prej slyšel, že ten mančaft co má ten španělskej král v Madridu, jinak hroznej dobrák a ta jeho je furt fešanda, jenom ten kluk se jim nějak nepoved a představte si, že si bude brát nějakou žurnálistku co mluví ty vejmysly do televize, jest-li teda bude vona jako ty u nás, jako ten Chcápek, nebo Boulíček, nebo dokonce Tamtenblach, tak Filípek domluvil, protože vona ho ke slovu nepustí. No tak ten náš soudr..., teda co povídám, pán předseda, se doslech, že ten královskej mančaft je na mizině a že prej neni jiná, než ty nejdražší mimozemšťany prodat. Vono se jim říká galáktikos, to jako v tý jejich řeči, já bych to nevěděl, ale říkal mi to jeden móc študýrovanej pán, co dělá do lotérije a von tyhle ména má v malíčku a umí je pěkně vyslovovat, to jen abyste si pani domácí nemyslela, že sem se na starý kolena zbláznil a začal chodit do nějakýho toho gymnázija na ty hotentótský jazyky, já tedy umím jenom to co mě nebožka máma naučila a nic jinýho se učit nebudu..."

"Ale to sem se nějak dostal vod tématu a koukám, že se vám pomalu končí bílá příze a máte jen tu červenou a to teď zrovna moc módní barva v tý naší lize nejni, tam je to teď všechno do modra, ale vono to nebude mít dlouhýho trvání a zase bude všecko rudý, teda ne tak jako dřív, ale ve fotbale jó, protože von to ten Vršťál, kluk jeden mazaná, umí pěkně zařídit. Ale já Vám to dopovím z jedný vody na čisto, protože Vy tak hezky umíte poslouchat, že já furt mluvím a nikam se nedostanu.Takže Věžka vzal nějaký ty dyvýzy co dostal za to že tak parádně dokázal prodat Raplouška s tím Kácelem do Francije, teda voni tam zase moc nehrajou, ale prachy sou doma a to se počítá. Dojel taksíkem na ten Bárnabeu, to je něco jako náš Eden, teda spíš Strahov a koukal jak to komu de. Voni se mu líbili teda skoro všichni, ale na to neměl prachy a tak si musel vybrat jednoho. Ty moc vopálený nechtěl, s těma sou jen problémy, napadne pár cenťáků sněhu a hned je jim zima a chtěj domů na kokos a na banány, nebo se jim zase stejská po tom karnaválu. A tak mu padnul do voka jeden móc fajnovej džentleman. Balón ho poslouchal, vostatní taky i když to vypadalo, že mu moc nerozuměj, ale to mohlo bejt tím, že von má prej jinou krev, to zas povídal hospodskej vod Pepíčka, že to teda jako viděl v televizi, když upad, ale kdo ví co viděl, má v tý putice starej křáp a barvy celý pomíchaný a tak nemoh vidět co to bylo a vůbec jakou to mělo barvu..."

"Tak toho Anglána pak pozval do tůze nóbl kavárny, von si tam vzal taky tu svojí, kočka, já jí viděl v lódži na fotbale, a pak taky agenta co mu jako radí, jest-li má jít do toho a nebo do jinýho mančaftu. Chvíli na sebe koukali a mrkali, rukama povídali a pak Věžka votevřel kufřík s dyvýzama. Teda na naše zvyklosti to byl balík peněz, ale voni ty pánové a ta dáma sou zvyklí na jinčí množství. A tak votevřel ten druhej a to už bylo něco co je zaujalo, protože sou to taky sběratelé starožitností a poznali,že tyhle peníze budou mít za chvíli cenu, protože teda jako zaniknou. Já sem si taky dvacku schoval, kdyby teda jako potom byl zájem..."

"Ale Věžka věděl co je dorazí. Poslední kufr skrýval poklad. Když ho ten anglickej fotbalista viděl, tak vyskočil od stolu, začal řvát radostí a hledal péro, aby podepsal smlouvu. Víte co v tom kufru bylo? Maketa toho novýho stadijónu co Věžka staví. Teda von ho zatím bourá, ale to se tomu Anglánovi říct nemohlo. A tak si plácli, vobjali se a teď se v tý naší pivní lize zase budou všichni bát těch našich kluků sdrátovanejch. Ale vono to má ještě pokračování. Krátký, ale moc důležitý. Vedle u stolu totiž seděli nějaký ty motoristi, teda teroristi, ale voni to byli teroristi-motoristi, protože tam jezděj na motorkách. A těm se ten stadijón zalíbil a že ho teda budou mít za novej cíl. Sledovali toho Věžku až sem k nám ke trati, nebyl to problém, protože ty naši vochránci zákona měli zrovna nějakýho toho Kryptopa a tak si jich nikdo neměl čas všímat. No a dneska sou všichni zatčený. Voni totiž když viděli to zbořeniště, tak si mysleli,že to někdo umí líp než voni a zabalili fidlátka a šli se udat. Anglán si prachy nechal, za nás hrát nebude, stadijón v nedohlednu, ale Věžka je světově proslulej. Zejtra letí zase za voceán, prej pro nějakej metál, to jako za to, jak ty teroristy nalákal a zlikvidoval. Jó ten se neztratí pani domácí."

Pani Mahlerová ale konec povídání neslyšela. Bílá ji došla a červená neni zrovna v módě. A tak zavřela oči a nechala si zdát o titulu, novém stadionu, anglickejch fotbalistech a červenobílém ráji. Asi bude spát hodně, hodně dlouho. A Hejk? Ten si sedl na tramvaj a jel se podívat, jestli to jeho povídání neni nakonec pravdivé. Ale spletl si linku a dojel k ohromné budově na druhém konci města, spousta světel, spousta lidí, hrozný binec, pískot.... Ale to je o něčem jiném, o jiném sportu. Nevystoupil. A jen tak nevystoupí. Hledá nový Věžkův stadion. Jak dlouho?