Děkovačku jako ve Slavii jsem jinde nezažil, říká Van Buren

Před rokem přestoupil Mick van Buren do pražské Slavie z dánského Esbjergu a v neděli dal proti Mladé Boleslavi své první dvě branky v české lize. O loňské sezoně, kdy se na hřiště příliš nedostával, milovaném klubu z Rotterdamu, červenobílých barvách i nizozemském fotbalu, jenž zažívá ústup ze slávy, mluvil útočník sešívaných v exkluzivním rozhovoru pro náš server...

V neděli jste proti Boleslavi vstřelil dvě branky, své první v české lize. Jak zápas vidíte s odstupem několika dnů?

Myslím, že jsme hráli vážně dobře a za své dva góly jsem rád. Jsem ve Slavii rok a jsem rád, že přišel moment, kdy jsem mohl ukázat, že góly střílet umím.

Kolik jste toho před příchodem do Slavie věděl o české lize, potažmo o českém fotbale jako takovém?

Přehled jsem popravdě moc neměl. Věděl jsem, že jsou tu týmy, které mají dobrou organizaci hry a tvrdě na hřišti pracují - to bylo v posledních letech vidět v evropských pohárech na Plzni a Spartě. Věděl jsem i o historických úspěších Slavie, ale o současnosti a nějakých herních stylech, které by byly pro český fotbal typické, jsem nevěděl.

Proti Boleslavi jste stejně jako proti Nice byl součástí děkovačky s fanoušky. Po zápase jste v mixzóně prozradil, že ještě neumíte text, rozumíte ale významu, o čem se vlastně zpívá?

Ano, význam děkovačky trochu znám. Vím, že se tam zpívá o červenobílé síle. Vyslovovat to pro mě je ale dost těžké (usmívá se).

Zažil jste něco podobného během svých předchozích angažmá v Dánsku či Nizozemsku?

Něco takového ne. V Dánsku byla dobrá atmosféra, pro každého hráče měli fanoušci song, který se zpíval během rozcvičování, ale děkovačku, jaká je ve Slavii, jsem nikdy dosud nezažil.

Filip Novák a Tim Sparv z Midtjyllandu mi říkali, že dánská liga je na rozdíl od české založena hodně na agresivitě a běhání bez míče, že není tak technická jako česká. Souhlasíte s tím?

Je to pravda, ale i v Česku najdeme hodně týmů, jejichž hra je postavená na dobré organizaci, agresivitě a hodně běhání. Myslím, že to trochu srovnávat můžeme.

Jsou si ligy podobné i z hlediska zázemí, přístupu fanoušků a podobně?

Myslím, že i v tomhle je to dost podobné. S diváky je to stejné, na menší kluby taky chodí dva, tři tisíce lidí. Fanoušci tady jsou ale více fanatičtí a je o nich více slyšet, což je dobrá věc pro zdejší ligu. Zbytek se ale dá docela srovnat.

Přebolelo už zklamání z vyřazení z kvalifikace o Ligu mistrů s APOELem?

Kdepak, celý tým je pořád zklamaný. Cítím to tak, že jsme mohli vyhrát, a nebo dát alespoň jeden gól. Proto nás to pořád mrzí, na druhou stranu se teď chceme připravit na Evropskou ligu. I to je dobrá soutěž, která může být zajímavá.

Vy máte s Evropskou ligou zkušenosti, hrál jste ji s Esbjergem. Došli jste až do vyřazovací části, kde jste vypadli s Fiorentinou, vy jste byl nejlepším střelcem mužstva v soutěži.

Je to tak, měli jsme ve skupině Salcburk, Lutych a Elfsborg a postoupili jsme ze druhého místa. Po zimní přestávce nás pak vyřadila Fiorentina. Byla to velmi dobrá zkušenost zahrát si evropské poháry.

V současnosti si dost fanoušků naříká na los, který Slavii potkal - v osudí byl Everton či Arsenal, nakonec vylosované týmy nejsou tak atraktivní...

Vím o tom, na druhou stranu, Villarreal je taky dobrý tým. O těch ostatních dvou toho moc nevíme, když ale hrajete na mezinárodní úrovni, tak to vždycky stojí za to, takže si myslím, že tu budou zajímavé zápasy.

Jste velkým fanouškem Feyenoordu. Ten je v základní skupině Ligy mistrů, ale má velmi těžkou skupinu. Pokud by skončil třetí a Slavie by postoupila do jarní části, lákalo by si proti nim v Evropské lize zahrát?

Potkal bych je hrozně rád. Hrál jsem za ten tým od dob, co jsem byl dítě, je to mužstvo z mého rodného města, bydlel jsem patnáct minut od stadionu. Je to ale složité, oni jsou teď v Lize mistrů a my v Evropské lize, nikdo neví, jak to bude dál. Pokud by to ale vyšlo, byl by to pro mě docela sen. Chtěl bych je ale samozřejmě porazit (usmívá se).

Sledoval jste jako fanoušek pozorně loňskou cestu Feyenoordu za dlouho očekávaným titulem?

No jasně, sledoval jsem každý mač. Tady ve Slavii se povedlo získat titul po osmi letech a v Rotterdamu to bylo dokonce osmnáct. Pro všechny fanoušky i lidi z vedení byla úleva, že se to konečně povedlo.

Na první pohled asi nejvýraznější postavou klubu byl Dirk Kuijt. Je bývalý hráč Liverpoolu i holandské repre hrdinou i pro vás?

Určitě týmu pomohl, i když třeba tak často nehrál, neustále ukazoval, jaký je profesionál, ukazoval ostatním, jak tvrdě pracovat. I když nebyl třeba na hřišti nejlepší, byl to týmový hráč, a to prokazoval celou kariéru. V Liverpoolu, ve Fenerbahce, kam přišel, tam byl milovaný, a ani ne tak kvůli fotbalovým kvalitám, jako kvůli tomu, jaký byl. Měl úžasnou kariéru.

Kuijt byl známý coby ofenzivní univerzál, uměl zahrát klasického hroťáka i na křídle. Takže jste si vlastně docela podobní.

(usmívá se) V tomhle asi ano, ale jinak si myslím, že jsem jiný hráč než byl on. Mojí předností je rychlost, on spíše uměl být ve správný čas ve vápně.

Jak je to vlastně s rivalitou mezi Feyenoordem a Ajaxem, případně Feyenoordem a dalšími týmy z Rotterdamu?

Největší rivalita je jednoznačně mezi Feyenoordem a Ajaxem. To je v Nizozemsku zápas roku, jak pro fanoušky, tak pro hráče, je to stejné jako tady Slavia a Sparta. Rozdíl je jenom v tom, že to nejsou týmy z jednoho města. Zápasy proti městským rivalům jsou spíše pak podobném zdejším utkáním proti Bohemians nebo Dukle, protože Sparta a Excelsior jsou spíše v nižších patrech tabulky a očekává se, že v takových zápasech Feyenoord vyhraje.

Váš oblíbený tým a současné působiště má ledacos společného - červenobílé dresy, městského rivala Spartu...

(směje se) Ano, je to tak. Červenobílé dresy mám rád, jsem na ně zvyklý odmala, takže se v něm i ve Slavii cítím pohodlně.

Před deseti lety hrála Slavia proti Ajaxu nabitému hvězdami, dnes je však holandský fotbal na ústupu a tak dobré hráče ve zdejší lize nenajdeme. Čím si to vysvětlujete?

Je pro to víc důvodů. Jednak jsou mužstva v Nizozemsku obecně hodně mladá a schází jim více zkušeností. To se teď ukázalo na Feyenoordu - měl starší tým a vyplatilo se mu to, vyhrál titul. Svou roli taky hraje umělá tráva, hraje na ní asi deset mužstev a není to dobré pro kvalitu hry. A hráči, kteří jsou hodně dobří, jdou rychle do jiných lig. Teď například odešlo hodně hráčů z Ajaxu - neudrží je, protože platy v top ligách jsou zkrátka někde jinde.

Ústup ze slávy zažila i reprezentace. Před třinácti lety bylo utkání na Euru mezi Nizozemskem a Českem soubojem top světových fotbalových zemí, dneska jsou obě země rády, když se vůbec dostanou na závěrečný turnaj. Kde se stala chyba?

Také to má víc důvodů. V první řadě, fotbal se neustále vyvíjí a v Holandsku je stále tendence hrát stylem, který jsme vynalezli - totální fotbal, Johan Cruijff, 4-3-3. Pořád bychom tak chtěli hrát, ale myslím, že už je to trochu staromódní a hlavně na to nemáme hráče. To by se mělo změnit.

Dobrým příkladem bylo mistrovství v Brazílii. Reprezentace tam pod van Gaalem hrála na pět beků, což bylo podle mě chytré, s Robbenem a van Persiem vepředu. No, a byla z toho bronzová medaile. Teď zase hrajeme 4-3-3, ale nemáme na to správné a vhodné hráče.

Další věcí je, že už nemáme takovou generaci hráčů, jakou jsme měli. Tehdejší hráči byli hvězdami v United, v Realu Madrid. Dneska naši obránci hrají v Laziu, Ajaxu, Feyenoordu, už to zkrátka není ta nejvyšší světová třída. A jsme zkrátka pořád malá země, takže je normální, že jedna generace je lepší, a další horší.

Loňská sezona se Slavii povedla, vy jste však v mnoha zápasech nenastoupil. Jaké to pro hráče je, když se týmu daří, ale vy na tom nemáte takový podíl, jaký byste chtěl?

Podívejte, když jste fotbalista, tak to tak prostě někdy je. Vy můžete být jenom pozitivní a soustředit se na každý další zápas. Snažit se dělat svoji práci na tréninku a doufat, že vám trenér dá šanci. To jsem dělal a vyplatilo se mi to, od letošní přípravy už je to pro mě lepší.

Byla pro vás satisfakce, když se vám proti Nice povedlo dvakrát skórovat a dokázal jste, že fotbal hrát umíte?

Svým způsobem ano, byl jsem rád, že jsem mohl ukázat v dobrém světle. Zápas proti Nice beru jako výsledek tvrdé práce, kterou jsem předtím předváděl. Bylo to specifické, hrál jsem na nové pozici pravého křídla, protože jsme tu měli hodně zranění, proto jsem dostal šanci. Jsem za to ale rád.

Poslední dvě utkání jste při Škodově absenci hrál opět na hrotu. Je vám tedy jedno, kde nastoupíte?

Já chci v první řadě hrát a na pozici mi nezáleží. Celý život hraju jako hrotový útočník, teď posledních pár měsíců jako křídlo. Cítím se tam dobře a ukázal jsem, že můžu hrát na obou postech. Obojí mě baví.

Co říkáte na příchod hvězdných jmen do české ligy, ať už do Slavie, nebo do Sparty?

Je to super po všech stránkách, zvýší se kvalita ligy, ostatní týmy se na zápasy také lépe připraví a přiláká to i diváky, aby na zápasy přišli. Pro ligu je to rozhodně dobrá věc.

Jak jste na tom vlastně s češtinou?

Je to pro mě obtížné. Je to už trochu lepší, více rozumím trenérovi, když se mluví o fotbalových věcech, vést konverzaci v češtině pro mě ale není možné.

Po vašich gólech proti Boleslavi měli diváci možnost vidět video s vaší gólovou oslavou, kde předvádíte vašeho skoro jmenovce Armina van Buurena. To byl váš nápad?

Ano, to byl můj nápad. Po zápase s Nice jsem četl hodně komentářů a narážek ve stylu Haha, Armin, DJ van Buuren. Další den jsme pak natáčeli videa a mě napadlo tohle. Je jednoduché jen tak zvedat ruce nad hlavu, tak jsem chtěl přidat něco originálního.