Premier League - preview 16. kola

Everton, to je letos jedna velká záhada. Začátek sezóny byl pro ně naprosto atypický. Spousta branek - především do jejich sítě - a žádná velká vyrovnanost. Poslední týdny je to naopak gólově sušší období; a bodově rovněž. Napravit slabý vstup do sezóny chtějí doma proti Queens Park Rangers, který na půdách soupeře totálně neumí...

Jediná kladná část ročníku pro Toffees přišla ve druhé polovině října, kdy Everton zničil Aston Villu a Burnley v celkovém skóre 6:1. Jenže od té doby z šesti klání zvládli vyhrát jediné a není proto divu, že se nachází až na třinácté pozici. S náskokem pouhých čtyř bodů na sestup. A to i přesto, že mají kladné skóre - o čemž si hned pět týmů nad nimi (včetně rivala z Liverpoolu) může nechat zdát.

Posledně Everton prohrál na hřišti Manchesteru City. Byť jen 1:0, výkon to z jeho strany rozhodně pozitivní nebyl. A tak musí odškodnit fanoušky doma proti QPR. Rangers v posledních týdnech sbírají body poměrně pravidelně, jenže pouze na domácí půdě. Tam porazili Burnley, Leicester i Aston Villu a jsou tak jediný bodík od pomyslné záchrany; venku ale prohráli všech 7 zápasů se skóre 2:17.

Tento počin je zařadil k Boltonu ve společnosti nešťastníků, kteří v historii Premier League prohráli prvních sedm venkovních klání. Jediný střelec oněch dvou branek z hřišť soupeře, Charlie Austin, navíc nebude v Goodison Parku k dispozici - nejlepší střelec týmu a s osmi góly dokonce čtvrtý nejlepší kanonýr Premier League si minulý týden vykoledoval červenou kartu a dnes bude koukat na fotbal jen z tribuny.

Everton navíc možná posílí návrat obránce Johna Stonese, který se po "pouhých" dvou měsících od zranění kotníku vrací do hry. Start v základní sestavě je přesto neočekávaný. Zdravotní stav až před utkáním rovněž lékaři posoudí u čtveřice Christian Atsu, Steven Naismith, James McCarthy, Darron Gibson - jinak je marodka Toffees až zázračně prázdná. Jistě mimo je pouze Gareth Barry, a to z důvodu suspendace.

QPR budou v zápase postrádat dlouhodobé absentéry Alejandra Faurlína s Adelem Taarabtem. I přes lehké poranění hlavy by naopak měl být k dispozici stoper Steven Caulker.

Letos na jaře oslavil Liverpool na Old Trafford senzační a poněkud výjimečné vítězství 3:0; první takhle suverénní od roku 2009. Tehdy se však Reds vezli na devítizápasové šňůře neporazitelnosti a stále se udržovali v boji o titul, zatímco United jen smutně pokukovali po pohárových příčkách. Teď je situace spíše obrácená...

Samozřejmě ne zcela dokonale, protože Red Devils ani přes pět po sobě jdoucích ligových výher nemají pole position tak úplně na dosah: už před víkendem na Chelsea ztráceli propastných osm bodů a už teď je jasné, že se vedoucímu tandemu ani na krok nepřiblíží.

Pro fanoušky Manchesteru United je teď nicméně hlavní, že se alespoň klubu samotnému daří sbírat uspokojivé výsledky; jakkoliv Arsenal, Stoke a naposledy i Southampton jistě mohly s trochou štěstí brát alespoň bod.

To atmosféra kolem liverpoolského celku ani zdaleka není tak radostná. Určitě to celé není taková tragédie, jaká se z výsledků LFC často dělá, ale faktem zůstává, že by si Brendan Rodgers rozhodně měl vést lépe.

Reds se tedy sice na tři slepené ligové prohry podařilo zareagovat povinnými skalpy Stoku a Leicesteru, potom ale zase přišlo klopýtnutí se Sunderlandem, předčasné vale Lize mistrů... a běžný příznivec Liverpoolu se znovu topí v depresi.

Tohle je na druhou stranu přesně ten zápas, ve kterém by se Liverpool mohl - respektive měl - zase chytit. Případná venkovní výhra v tradičně nahecovaném derby by stoprocentně oplývala potenciálem správně nakopnout doposud mizerný liverpoolský ročník.

Prozatím si totiž Rodgersova parta vede o devět bodů, sedm příček a 15 vstřelených branek (!) hůře než loni touto dobou. Což je vskutku propastný rozdíl.

Severoirský manažer může být teď rád alespoň za to, že by mu i přes dvě zlomená žebra měl být v neděli k dispozici Adam Lallana, stejně jako Kolo Touré (třísla). Zpátky v plném tréninku již je také Mario Balotelli, který by teoreticky mohl vkročit na trávník alespoň jako střídající hráč - poté, co zmeškal předešlých šest duelů.

Manchester United naopak v těchto okamžicích disponuje jednou z nejnapěchovanějších marodek v lize, a navzdory spekulacím z předešlých dnů Red Devils nepodpoří ani Di María. Argentinský šikula tedy setrvá mimo hru spolu s Blindem, Shawem či čerstvě zraněným Smallingem.

Po zhruba dvou měsících laborování naopak hlásí návrat dvojice Jones-Rafael, ta ale ještě asi nebude připravena rovnou odehrát celých 90 minut, a spíš se s ní počítá na lavičku náhradníků.

Mauricio Pochettino hned v úvodu sezóny alibisticky omlouval případné ligové ztráty působením v evropských pohárech, v neděli tak možná bude lamentovat ještě více, vůbec prvně totiž po čtvrtečním duelu zajíždí na hřiště soupeře, pro Tottenham přitom velmi oblíbené.

Poslední ligový úspěch Swans nad Spurs totiž pamatoval již se zemí srovnaný Vetch Field, od přestěhování se na Liberty Stadium a po návratu mezi elitu tu domácí ze tří pokusů získali jediný bod, a to hned poslední den roku 2011. Tottenham svou dominanci ve vztahu se Swansea navíc potvrdil třemi výhrami na svém stadionu, k prodloužení vítězné série však může dopomoci jediný úspěšný střelec z velšské půdy - Jan Vertonghen, obránce, jenž svůj poslední zásah v Premier League oslavil v březnu 2013 právě zde.

A právě ofenzíva dělá Pochettinovi zjevný problém. Více jak dva zásahy si jeho svěřenci připsali v jediném ligovém utkání, konec listopadu pak oslavili vůbec prvními dvěma koly v řadě s dvěma zářezy, aby se hned poté neprosadili proti Chelsea, Crystal Palace a Beşiktaşu. A změnám nikterak nenahrává ani letos neviditelný Adebayor, který odjel vyřešit své osobní problémy do Toga a v klubu vlastně nikdo neví, jak dlouho tam setrvá.

Swansea si mezitím dělá z Premier League dokonalou houpačku. První tři kola přinesla plných devět bodů, ty následující už jen jediný a od sedmého klání se již třikrát pohoupal třízápasový úsek, během kterého slavily Labutě vítězství, odcházely s bodem a prohrály. Od zářijových selhání s Chelsea a Southamptonem tak nezažily dva neúspěchy po sobě, což jim po fatálním obratu v Upton Parku momentálně hrozí.

Nicméně kromě loupeže Saints ztratily ve zbylých sedmi domácích duelech jen čtyři body a s pěti obdrženými góly koukají na záda jen Chelsea. A nesmí se zapomínat ani na Wilfrieda Bonyho, nejlepší střelce Premier League pro tento kalendářní rok, jenž se za poslední čtyři kola netrefil jen ve vítězném zápasu s QPR.

Proti Tottenhamu ovšem bude chybět šest čistých kont Łukasze Fabiańského, který si odpykává trest a v brance ho tak bude muset Gerhard Tremmel, který při loňském ligovém působení vychytal nulu v jediném z dvanácti startů. Kvůli smluvním podmínkám se na hřišti neobjeví Tom Carroll, kmenový hráč nedělního soupeře. Opačným směrem, než polský brankář, míří alespoň Neil Taylor. Hosté pak hlásí pozitivní zprávy a do hry by se mohl vrátit uzdravený Kyle Walker.

Ještě před měsíce to vypadalo na spanilou jízdu Chelsea za titulem. Jenže Manchester City překonal krizi, vyhrál čtyřikrát za sebou a stáhl náskok Blues na tři body. K tomu navíc postoupil do osmifinále Ligy mistrů a nebýt zranění Agüera, prožívá snový předvánoční čas. A teď navíc jede na hřiště zoufale tragického Leicesteru, odkud jsou tři body čirou povinností...

V Lize mistrů měli Citizens po čtyřech kolech jen dva body a postup byl vzdálen podobně jako první místo v Premier League. Šest soutěžních výher v řadě, včetně heroických představení proti Bayernu a AS Řím dostaly Man City do krásné pozice - nejenže přežilo zimu v Champions League, ale Chelsea má na dosah pouhých tří bodů.

Došlo i ke vzájemné konfrontaci, i když ne v pravém slova smyslu. Zatímco totiž Chelsea v Sunderlandu jen remizovala 0:0 (a neměla daleko k porážce), svěřenci Manuela Pellegriniho smetli soupeře jasně 4:1 a jen tak potvrdili výrazně zvýšenou fazonu.

Velkým šrámem je zranění Sergia Agüera, jenž by měl City scházet minimálně do půlky ledna - a zrovna období Vánoc bývá v Anglii nejnáročnější. Alespoň, že se stihli uzdravit Edin Džeko a Stevan Jovetić; jeden z nich nastoupí na hrotu, pod ním patrně rovněž vyléčený David Silva. S otazníkem je pouze start kapitána Kompanyho.

Eventuálně i bez něj by však hosté měli soupeře jednoznačně porazit. Leicester má zoufalou formu - od dechberoucího vítězství nad Manchesterem United (5:3) totiž natáhli sérii bez výhry na úctyhodných deset a získali z nich jen dva body.

Pozitivem je alespoň zlepšená ofenzivní hra, pětizápasovou šňůra bez vstřelené branky na přelomu října a listopadu je pryč - Foxes pokořili soupeře ve všech třech posledních kolech; byť bez zisku jediného bodu. Snad se probouzí i rekordní posila Leonardo Ulloa, jenž po 684 minutách konečně skóroval (a zápas předtím se významně zasadil o vlastní gól Mignoleta).

V defenzivě ovšem tápou stále, vždyť za celou dosavadní sezónu udrželi čisté konto jen dvakrát, tedy nejméně ze všech týmů Premier League (spolu se Stoke). Další rána z tohoto pohledu je navíc zranění Kaspera Schmeichela, jenž si zlomil nohu a nezachytá si minimálně do konce ledna.

Southampton přijede v sobotu do Burnley s vědomím, že se může dostat do nejtěžší krize od návratu mezi elitu. Domácí minulý víkend ztratili sérii bez prohry a stále jsou potopeni v sestupovém pásmu, navíc je v druhé polovině prosince čeká nepříjemná trojice soupeřů.

Za čtyři ligová kola nedostali Saints jediný gól, pak ovšem přišla hrubka Clarka v duelu s Aston Villou a za stejný časový úsek inkasovala do té doby nejlepší defenzíva napříč všemi anglickými profesionálními divizemi sedmkrát. Po remíze v Midlands navíc přišly tři porážky s kluby aspirujícími na Ligu mistrů, ač, nutno dodat, s kopou smůly. Arsenal spasil až gól v předposlední minutě, Van Gaalovi a jeho svěřencům zase na vítězství stačilo pětkrát méně střel, než kolik jich vyslali domácí.

To ovšem na tíživé sérii mění pramálo a kousající nervozita z postupného pádu tabulkou hryže vědomím, že čtyři prohry v řadě zažili naposledy v prvních čtyřech kolech své nováčkovské sezóny, a mimochodem postaraly se o ně stejné týmy jako při současné mizérii, jen s náhradou za Wigan spěchá momentálně předposlední Burnley. To bude chtít využít stálé absence Morgana Schneiderlina, který byl za poslední dva týdny poslem dvou špatných zpráv. Kvůli zranění odstoupil v polovině první ze tří proher, tedy ještě za bezbrankového stavu, a tento čtvrtek vyšlo najevo, že nemá zájem setrvat v týmu i pro následující sezónu.

Pro Southampton je tak životně důležité, aby vstřelil úvodní gól, v takovém případě, letos jako jediný z Premier League, ještě neztratil ani bod. A optimismus by snad mohl vystoupat i díky dobré bilanci nedávných výletů na Turf Moor, kde Saints nechali všechny body jen jednou ze šesti návštěv. Clarets by také nic nenamítali proti prosincové přestávce v Premier League, z osmi takových zápasů totiž vydolovali pouhé čtyři remízy. Letos se navíc na svém pažitu trápí s koncovkou nejvíce z celé ligy, když vstřelili pouhých šest gólů v osmi kláních, obdobně špatně je na tom už jen Aston Villa, která se prozatím chlácholí odehráním o jedno domácí představení méně.

Možná se však přeci jen blýská na lepší časy, polovinu z celkových deseti zásahů si připsali během čtyř zápasů, v nichž získali i velmi slušných osm bodů, až na půdě QPR se útok opět zadrhl a přišla nelítostná porážka v důležitém boji o udržení. Do konce roku 2014 je navíc žádná procházka rozkvetlým sadem nečeká. Týden po letos skvělých Saints zajíždí na White Hart Lane, na Boxing Day pohostí Liverpool a dva dny poté zamíří do Manchesteru na duel se Citizens. Burnley tak potřebuje zabrat okamžitě bez ohledu na letošní účinkování svého sobotního soka.

Sean Dyche se přitom bude muset stále obejít bez Michaela Duffa (lýtko), Stephenaa Ward (kotník) a Matta Taylora (Achillova šlacha). Sam Vokes se sice v týdnu vrátil do tréninku, jeho nástup jižt tento víkend je však prakticky vyloučený. Ronald Koeman pak kromě zmíněného Schneiderlina bude nadále postrádat dvojici, jež oblékala i prvoligový dres Burnley, Jaye Rodrigueze a Jacka Corka.

Noví Invincibles už nebudou, stále jsou ale svěřenci Josého Mourinha největším favoritem na zisk titulu. Porážka s Newcastlem by dle slov portugalského manažera Chelsea ovlivnit neměla - první ligová zkouška odolnosti přivedla na Stamford Bridge Hull City, který tam ještě nikdy v historii nevyhrál. Místo zraněného Courtoise si opět zachytá Petr Čech...

Týden co týden, tiskovku co tiskovku, novináře zajímalo jediné. Prohraje Chelsea někdy? Má na to být po Arsenalu dalším neporaženým celkem? A co na to José...? Dnes už odpověď znají, a přestože by Londýňané raději odvezli ze severu Anglie nějaký ten bod, dost možná se jim nyní naopak uleví. Už před sebou nemusí táhnout tíhu zodpovědnosti a mohou se soustředit pouze na sebe.

Ve středu ostatně Chelsea předvedla, že kromě silné základní jedenáctky má velkou kvalitu i na lavičce náhradníků. Hned šest "žolíků" se představilo v Lize mistrů proti Sportingu od první minuty a bez výjimky předvedli dobré výkony. I díky brankám Schürrleho či Mikela vyhráli Blues 3:1 a jen potvrdili postup z prvního místa do osmifinále.

Jak řekl Mourinho, Chelsea na tom vlastně nemůže být lépe. Sice už "jen" o tři body, ale přesto vede Premier League, navíc suverénně postoupila do jarní fáze Ligy mistrů, jako jediná z Angličanů z prvního místa. A jako jediná z elitních a evropsky zdatných klubů taktéž figuruje i na listině osmi nejlepších týmů v anglickém ligovém poháru.

Aktuálně nejlepší anglický tým má navíc velké štěstí na zdravotní stav hráčů. Když se podíváme na marodky Manchesteru City i United nebo na marodku Arsenalu, je až s podivem, jak se Chelsea zranění vyhýbají - až teď na jednu výjimku. Drobné svalové zranění vyřadí Thibauta Courtoise, Cesc Fábregas pak nenastoupí vinou karetního trestu. Místo něj se vedle Matiće zřejmě postaví agilní Ramires; vyloučen ale není ani start Johna Obiho Mikela, jenž poslední dvě soutěžní utkání odehrál ve velkém stylu.

Proti němu nicméně stojí fakt, že jakožto defenzivněji laděný záložník možná nebude v sobotním utkání tak úplně k užitku. Do hlavního města totiž přijede krizí sužovaný Hull, jenž nejenže nevyhrál už osm ligových zápasů v řadě, on navíc na Stamford Bridge ještě nikdy ve své 110leté historii nezvítězil.

Poprvé se oba celky střetly v září 1905, pro oba to byl teprve třetí ligový zápas od založení - a už ten dal trošku nápovědu, jak se bude historie utkání na Fulham Road vyvíjet. Chelsea smetla Tigers 5:1 a od té doby vyhrála ještě 12 z 15 vzájemných domácích utkání; zbylá tři skončila bezgólovou remízou. Není proto divu, že Hull vstřelil Chelsea na její půdě gól jen třikrát.

Se střílením branek mají Tigers ostatně problém i nyní. Z posledních sedmi zápasů dokázali skórovat jen dvakrát. Forma dua Jelavić - Hernández je fuč a chorvatský forvard patrně ani nenastoupí v základní sestavě. Místo něj se očekává start Soneho Aluka, který je spolu s Livermorem jediným hráčem Hullu, jenž se za poslední bezmála dva měsíce trefil do černého.

Pomohl tak svému týmu k bodu na hřišti Evertonu; stejný zisk evidují Tigers i z nejčerstvějšího utkání doma proti WBA; vítězství však potřebují takřka zoufale. Od posledního triumfu klesli z klidného středu tabulky až mezi sestupovou trojici.

Andy Carroll se patrně nechal trošku unést, když tvrdil, že jeho West Ham nemá žádné limity a může dojít klidně až na vrchol. Bude však velice zajímavé sledovat, jak se Kladiváři popasují s rolí jednoho z černých koní na boj o pohárovou Evropu. Nyní vyjíždí na hřiště Sunderlandu, který už pět utkání čeká na vítězství...

Sebevědomí West Hamu je v nebesích, obzvlášť po parádním vítězství nad Swansea (3:1) minulý týden. V utkání Kladiváři prohrávali, ale Carrollovy první dvě branky v sezóně nasměrovaly domácí k extrémně důležitým třem bodům. Allardycovi muži totiž přeskočili Southampton a nejbližší "velký" soupeř je čtyři body daleko ležící Arsenal.

27 bodů po 15 utkáních West Ham na svém kontě dlouho neměl - přesně 31 let. Triumf na Swansea byl navíc už třetí v řadě a proti Sunderlandu cílí na čtvrtý kolíček na šňůře. Nápomocna mu k tomu bude hlavně ofenzivní zdatnost - kromě kanonýra Sakha je fit i Valencia a gólově potentní se zdá být konečně i Carroll. Hammers navíc ve všech venkovních utkáních této sezóny skóroval.

To Black Cats se naopak se střeleckými schopnostmi trápí. Z posledních čtyř zápasů vstřelili jen jediný gól, a když se vrátíme ještě na hranici osmi klání, napočítáme pouhých pět tref - a tři z nich při výjezdu na Crystal Palace. Trn z paty snad vytrhne i Steven Fletcher, jenž by měl být po zranění zad v pořádku.

Mimo hru jsou tak pouze Emanuele Giaccherini a Billy Jones. West Ham naopak postrádá záložníka Marka Nobla, jenž zůstává na marodce s bolavou achillovkou.

Padla zmínka o gólové potenci West Hamu; vězte však, že Sunderland nepatří zrovna k oblíbeným soupeřům Allardycovy party. Z posledních šesti zápasů opanovali Hammers jediný a jen v jednom dalším dokázali obranu Mackems pokořit. Inspiraci tak budou chtít nasát především z toho úplně posledního vzájemného střetu, kdy na Stadium of Light vyhráli 2:1.

První midlandské derby přichází v okamžiku, kdy je z obou perspektiv docela složité jakkoliv hodnotit dosavadní vývoj sezony. Oba celky si prožily lepší i horší časy, a ačkoliv v tuhle chvíli můžeme zkonstatovat, že se z lepší výchozí pozice těší hostující Aston Villa, tohle derby může dopadnout vskutku jakkoliv...

Pokud v poslední době nějaký zápas Premier League docela stabilně baví, je to právě toto měření sil dvou regionálních rivalů. Letos v lednu se v utkání Aston Villy s WBA urodilo neuvěřitelných sedm branek, přičemž za poslední dvě sezony vzájemné zápasy těchto dvou kohoutů viděly celkem 18 gólů.

Zrovna s koncovkou ovšem mají Baggies s Villans letos enormní problémy, že by jeden ani nechtěl uvěřit, že ještě loni byli schopni takových gólových radovánek.

Birminghamští se po návratu Christiana Bentekeho v tomto směru sice mírně zvedli, pořád ale vlastní nejimpotentnější ofenzivní vozbu v celé soutěži (spolu s Burnley). A ze strany WBA to je pro změnu největší tragédie zrovna v nedávné době, o čemž svědčí jediná trefa v pěti kolech. Někdo z útočníků se v barvách Throstles naposledy prosadil 25. října.

Jeden z nich, Victor Anichebe, přitom sobotní klání s velkou pravděpodobností zmešká pro pokračující potíže s třísly, pročež svou šanci opět dostane jeden ze dvojice Berahino-Ideye. Mimo hru je dále zkušené duo Brunt-Olsson, zatímco Sessegnon by se měl včas zotavit z nataženého lýtkového svalu, který jej před týdnem nepustil do bezbrankové bitvy na půdě Hullu.

Paul Lambert zřejmě dnes uvítá zpět v sestavě Fabiana Delpha, ale i Rona Vlaara, jehož dostupnost by skotského manažera mohla v kombinaci s formou tandemu Okore-Clark znovu dohnat k přetočení formace na tři stopery. Z trestu je venku Weimann; naopak záložník Westwood si na další ligovou akci počká přinejmenším do nového roku.

Loni si oba celky ve vzájemném střetnutí ponechaly všechny body na svém stadionu a Stoke City po překvapivém utnutí série proher chce zavzpomínat na konec druholigové éry, kdy dvakrát po sobě Selhurst Park vyloupil. Crystal Palace přitom již tři zápasy neskóroval ze hry a za posledních devět kol připisoval jediné vítězství.

Potters zajíždí v sobotu do Londýna k historicky třetímu setkání v rámci Premier League s Eagles a potřetí se postaví jinému manažerovi. Zatímco v srpnu odjížděl se sklopenou hlavou Ian Holloway, v lednu pokořil svůj bývalý tým Tony Pulis. Současný lodivod Neil Warnock má z dob jeho prvního působení u týmu na svědomí nikterak hrozivě vypadající porážku 1:3, kromě přestřelky 6:3 z roku 2004 je to však jediný více jak dvougólový zápis hostujícího celku za jednapadesát duelů. Jeho svěřenci navíc letos v defenzívě zrovna neexcelují, více branek inkasovalo jen trio nováčků.

Křivého slova se tak z jeho úst určitě nedostává Jedinakovi, jenž vévodí ligovým tabulkám střelců ze standradních situací, když proměnil dvě penalty a tři přímé kopy. Optimistickou vzpruhou mohou být pouhé čtyři míče v síti z posledních pěti zápasů, na jejichž obranném vrcholu ční bezbranková remíza v Tottenhamu z posledního víkendu. Nemilou pravdou ovšem zůstává 245 minut, během kterých Eagles neskórovali.

Stoke na gól čeká pětačtyřicet minut, ve druhé půli s Arsenalem však už ani po dalším zásahu neprahl, do přestávky si totiž proti jasnému favoritovi udělal komfortní tříbrankový náskok, čímž si nejen pojistil čtyřzápasovou domácí neporazitelnost s Wengerovým výběrem, ale především po třech kolech bodoval. Zároveň se zbavil i třízápasové série bez vítězství na svém hřišti a odskočil tak osmnáctému Hullu na pět bodů.

Momentálně tak nelichotivou první pozici zaujímá jen v čekání na čisté konto, na které čeká už devět kol. Přesto se Asmir Begović stal terčem spekulací o možném odchodu za lepším, a to na Anfield Road. Mark Huges si přitom pochvaluje cizince z druhé strany hřiště. Střelec druhé branky do sítě Arsenalu, Bojan Krkić, se od svého manažera dočkal zvláštní pochvaly za své výkony od návratu po zranění, když se prý stal nejlepším hráčem týmu ve všech listopadových a dvou prosincových zápasech.

Skvělou bilanci dvou vítězství (Arsenal, Tottenham) a dvou remíz (West Ham, QPR) proti klubům z hlavního města bude chtít Hughes podpořit s uzdravenými obránci Huthem a Wilsonem a hrát by měl i poraněný Walters, naopak Marca Muniesu zranění na hřiště nepustí. V domácím dresu by se měl objevit uzdravený Delaney, pochybnosti kvůli nemoci sužují start Puncheona a jistou absenci hlásí Joe Ledley a Adrian Mariappa.

Arsenal před víkendem počítá padlé. Jistě, evergreen - ale také hlavní téma předzápasových příprav. Arsene Wenger by ze zraněných mohl složit kompletní zahajovací jedenáctku, aniž by někoho musel stavět mimo vlastní post, a to je přeci jen i na poměry Gunners poněkud výjimečná situace...

Čerstvá zranění aktuálně registrují Laurent Koscielny s Aaronem Ramseym a konkrétně vyhlídky na měsíční absenci druhého jmenovaného potom francouzského lodivoda dokonce dohnaly až k povolání Francise Coquelina zpět z hostovačky v Charltonu. Aby toho navíc nebylo málo, další karetní trest si odpyká chronicky nedisciplinovaný Chambers.

Před Newcastlem se takhle rozprostírá jedinečná příležitost se revanšovat: s Arsenalem prohrál již pětkrát v řadě a zrovna v prosinci na Emirates Stadium před dvěma roky vybuchl naprosto příšerným způsobem (3:7). Už tehdy byl samozřejmě u kormidla Strak Alan Pardew, jenž právě v tomto týdnu oslavil čtyřleté výročí svého nástupu k Magpies. V Londýně se tak nyní utkají dva nejdéle sloužící manažeři v lize.

Oba muži si logicky v čele svých mužstev za tak dlouhou dobu prožili dobré i zlé, a v tuhle chvíli se jeden z nich nachází nahoře, zatímco druhý spíše dole. V lepším rozpoložení se teď ocitá Newcastle, jenž padl všehovšudy jednou od začátku měsíce října, a menší zavrávorání na přelomu listopadu a prosince si před týdnem Straky vynahradily senzačním skalpem do té doby neporažené Chelsea.

Arsenal v úterý zase jednou rozdával radost v Lize mistrů, v domácí soutěži ale po dvou zlepšených výkonech opět zklamal, když minule vybuchl na půdě neoblíbeného Stoke City. Složitou pozici Gunners tak nyní posilují i jen absence suspendovaných Sissoka s Taylorem na druhé straně barikády; potažmo návrat Mathieua Debuchyho, shodou okolností zrovna proti svému bývalému zaměstnavateli.