Premier League - preview 32. kola

Otřesná forma Manchesteru City přece dala jeho pronásledovatelům "čuchnout" v boji o čtvrté místo zajišťující účast v kvalifikaci na příští sezónu Ligy mistrů. Liverpool se o naději popere doma s Newcastlem, jenž naopak prakticky nemá o co hrát...

Magpies v průběhu sezóny opustil Alan Pardew a s ním jako kdyby z klubu zmizely i ambice. Newcastle po Johnem Carverem strádá, je až třináctý a nebýt pohodlné pozice zpřed Pardewým odchodem, mohlo by to být ještě zajímavé. Vždyť v roce 2015 získaly Straky zoufalých 9 bodů z 12 zápasů. Méně ukořistili jen v QPR.

Pro dobro Newcastlu nehovoří ani aktuální forma. Čtyři prohry v řadě a jediná vstřelená branka. Inu, ještěže je sestupové dno vzdálené celých devět bodů.

To Liga mistrů je pro Liverpool blíže. Zatím je to bodů sedm, ale když dnes proti Magpies uspěje, budou to jen 4 body; tedy při formě Man City nic moc nereálného. O to víc můžou mrzet zpackané dva poslední duely s Manchesterem United a Arsenalem, z nichž Reds nezískali ani bod.

Ani bod neuhráli liverpoolští také v listopadu v Newcastlu, kde stačil jediný gól Ayoze Péreze na triumf Strak. St. James‘ Park nepatří mezi oblíbené štace ani v posledních letech - 5 zápasů, 3 výhry Newcastlu a jedna jediná od Liverpoolu.

Liverpool trápí velké množství absencí, které Brendanu Rodgersovi dělá vrásky především v zadních řadách. Martin Škrtel nesmí hrát kvůli suspendaci (stejně jako Steven Gerrard) a Mamadou Sakho je pro změnu zraněný. Zdravotní potíže nepustí na trávník ani Maria Balotelliho a Adama Lallanu. Naopak Jordon Ibe je po měsíci a půl zpátky, karetní distanc již odkroutil zase Emre Can.

Newcastlu se po čase znovu začíná vyprazdňovat marodka. Na sestavě se to nicméně projevit nemá, jelikož pro uzdravené Rolanda Aaronse a Siema de Jonga je zatím trénink maximum. Obránce Daryl Janmaat by nicméně hrát měl, a to i přes bolavé lýtko. Papiss Cissé a Fabricio Coloccini jsou suspendovaní.

Malé i velké londýnské derby. Souboje QPR s Chelsea možná nepatří k tomu nejatraktivnějšímu, co Premier League nabízí, ovšem v tuhle chvíli oběma týmům nepůjde o málo. Blues navíc budou na hřišti svého souseda usilovat o svou teprve druhou venkovní ligovou výhru proti tomuto soupeři, a tu první od dávného roku 1996...

Jako vždy kreativní Steve Wilson ve svém preview pro webové stránky BBC připodobnil pozici dočasného manažera QPR Chrise Ramseyho k Dr. Frankensteinovi - také on měl víceméně za úkol vdechnout život tlející mrtvole pomocí dílů, kterým už dávno vypršela data trvanlivosti.

Bývalý asistent Tottenhamu to skutečně nemá lehké a zasluhuje menší pochvalu alespoň za zlepšení dříve tragické venkovní formy, to však šlo na úkor zhoršení výkonů před domácím publikem, kde nyní Hoops padli už šestkrát v řadě - čtyřikrát pod Ramseyho dohledem. Přesto situace QPR není úplně beznadějná a v případě senzační výhry by se hoši z Loftus Road posunuli až na 16. příčku.

Chelsea technicky ještě má o co hrát, ve skutečnosti je však spíše otázkou, s jakým předstihem, a nikoliv jestli vůbec letos vyhraje mistrovský titul. Manchester City vypadá všelijak, jenom ne přesvědčivě, a Arsenal patrně zabral až příliš pozdě.

Navíc forma Blues je stále relativně uspokojivá: ačkoliv nyní Chelsea usiluje teprve o svůj první čistý hattrick ligových výher v roce 2015, alespoň venku jsou od novoroční ostudy na Tottenhamu úplně stoprocentní.

Chris Ramsey ještě ani pro toto malé derby o hlavní město Anglie nebude mít k dispozici oba své nejzkušenější stopery - Richard Dunne se sice jakž takž zotavil z operace kolene, zápasovou zátěž ovšem ještě nesnese, a Rio Ferdinand (spolu s Michaelem Doughtym) je z provozu dočasně vyřazen kompletně.

Na druhé straně barikády proti svému bývalému zaměstnavateli stane Loïc Remy, který dříve za QPR pálil ostrými akorát na hostování, a nyní se v zastoupení zraněného Diega Costy bude pokoušet o to samé. Cesc Fábregas si proti Stoku sice zlomil nos, na QPR nicméně bude tak jako tak připraven, i když jen s ochrannou maskou.

V rozdílném rozpoložení než na podzim půjdou hráči United a City do 152. manchesterského derby. Zatímco v listopadu šlo o souboj horkého kandidáta na titul s týmem ze středu tabulky, nyní se utká třetí s čtvrtým. Špatná forma Citizens zapříčinila jejich propad v tabulce, naopak Red Devils se vezou na vítězné vlně a své dobré rozpoložení budou chtít potvrdit i proti svému městskému rivalovi.

Manchester City se stal pro United v posledních letech velmi neoblíbeným soupeřem. Vždyť Ďáblové svého soka porazili naposledy v prosinci 2012, předcházející čtyři ligová střetnutí vždy skončila vítězstvím Sky Blues. Nyní však všichni příznivci celku z Old Trafford věří, že tuto nepříznivou sérii přeruší a vzhledem k aktuální formě obou mužstev je jejich optimismus na místě.

Družina Manuela Pellegriniho vskutku nezažívá povedené období, z předchozích sedmi soutěžních zápasů vyhráli pouze dvakrát a nutno zmínit, že s výjimkou Liverpoolu se v lize vždy jednalo o týmy z dolní poloviny tabulky. Citizens prohráli všechny tři poslední venkovní duely (Liverpool, Burnley, Crystal Palace) a sami se prakticky vyřadili z boje o titul. Na vedoucí Chelsea ztrácí už propastných devět bodů a to má ještě Mourinhova parta utkání k dobru.

Nicméně argentinský kanonýr Sergio Agüero v rozhovoru prohlásil, že v první příčku stále věří. "Samozřejmě, stále můžeme zvítězit. Ve fotbale se může stát cokoliv. Když už si myslíte, že už to máte v kapse, naráz se všechno změní. Soustředíme se jen na sebe, pokusíme se vyhrát každý zápas, abychom udrželi tlak na Chelsea," uvedl v pátečním interview pro Sky Sports.

V mistrovský primát od prvního kola nepřestává věřit také manažer Manchesteru United Louis van Gaal. Jeho svěřenci v poslední době jako kandidáti na titul opravdu hrají, vyhráli pětkrát za sebou a zdá se, že kvalifikace do Ligy mistrů jim letos neunikne. Red Devils jsou silní zejména na domácí půdě, v Divadle snů získali během právě probíhající sezóny již čtyřicet bodů, dokonce o jeden bod víc než dosud doma neporažená Chelsea.

Fotbalisté historicky úspěšnějšího klubu jsou si důležitosti nedělního klání plně vědomi, což potvrzuje i Louis van Gaal. "Když se procházíte ulicemi Manchesteru, lidé mluví o derby stejně jako hráči - ať to jsou Angličané nebo Španělé. Všichni si velmi dobře uvědomují, o čem tento zápas je a co znamená vítězství nad City. Vědí to, já to vím též a to je velmi důležité," uvedl nizozemský kouč.

V podobném duchu hovořil také kapitán Wayne Rooney. "Myslím, že je to velmi důležitý zápas pro obě mužstva, pro fanoušky a i pro mě. Chceme přivodit našim fanouškům úsměv na tvářích, když půjdou v pondělí ráno do práce. Chceme, aby to byli právě oni, kteří si budou utahovat právě z fanoušků Manchesteru City," řekl.

Oba trenéři se musí vypořádat s několika zraněnými hrači. Citizens budou chybět útočníci Stevan Jovetić a Wilfried Bony, mimo hru je také stoper Boyata. Jeho zkušenější krajan Vincent Kompany má potíže se zadní stehenním svalem, avšak dá se očekávat, že pokud to alespoň trochu půjde, utkání takového kalibru si nenechá ujít. Pokud by kapitán klubu z Etihad Stadium nemohl nastoupit, byla by to pro Manuela Pellegriniho velká nepříjemnost. Belgický zadák sice v tomto ročníku zdaleka nepodává takové výkony jako loni, ovšem duu Mangala - Demichelis by snad nevěřil ani ten nejoptimističtější příznivec bleděmodrých.

Louis van Gaal určitě ještě nebude moci využít Robina van Persieho, jenž se alespoň už zapojil do tréninku. Otazník visí nad startem Chrisa Smallinga a Luka Shawa. Zatímco prve jmenovaný by podle slov zkušeného stratéga snad měl být k dispozici, Shaw patrně do ostře sledovaného souboje nezasáhne. Suspendovaný je navíc stále Jonny Evans.

Pokud by se Manchesteru City v neděli v podvečer podařilo zvítězit, jednalo by se o pátý skalp svého rivala v řadě a podobná série se Sky Blues ještě nikdy v historii zkompletovat nepodařila. Pětkrát za sebou porazit United se dokonce nepodařilo ještě žádnému mužstvu v Premier League.

V jubilejní padesátou remízu manchesterských derby budou zřejmě doufat hráči Arsenalu i Chelsea, jak to dopadne, zjistíme v neděli od kolem sedmé. Utkání zahájí hvizdem do píšťalky v 17 hodin středoevropského času Mark Clatteburg, který shodou okolností rozhodoval rovněž klání z října 2011, kdy na Old Trafford zvítězili Citizens vysoko 1:6.

Už bylo pomalu načase, aby Everton začal předvádět to, na co má kvalitu kádru. Špatnou sezónu tím už Martínezova parta sice nenapraví, ale skončit se ctí je rozhodně lepší než se potácet někde těsně nad sestupovými vodami. Tam by mimochodem Toffees byli, kdyby nevyhráli poslední tři duely.

Právě těchto 9 bodů je prakticky definitivně dostalo pryč z potenciálních bojů o udržení. Výš už ale mířit nemohou, střed tabulky je pro letošní Everton maximum. Nic na tom nezměnila ani zmíněná série s Newcastlem, Queens Park Rangers a Southamptonem.

Výbornou formu si do vzájemného střetnutí přinesla i Swansea, která díky čtyřem vítězstvím z posledních šesti klání ještě může pokusit štěstí a shodu náhod. Na Evropskou ligu nyní ztrácí sedm až osm bodů - kdyby se tak Labutím povedlo vyhrát většinu zápasů a zároveň by alespoň jeden z tria Tottenham, Liverpool, Southampton rapidně ztratil dech, bylo by možné leccos.

Strůjcem úspěchu je překvapivě také Batefimbi Gomis, který se ve zmíněných šesti zápasech čtyřikrát prosadil. Celkem se přitom v sezóně trefil jen pětkrát. Neublížil mu ani kolaps v utkání s Tottenhamem; naopak právě po něm začal předvádět zatím nejlepší výkony v dosavadním ročníku.

Nezaujatí fanoušci budou právě na něj upírat své pohledy, aby utkání neskončilo bez branek jako loni na začátku listopadu. V Evertonu by měl vést útok Romelu Lukaku, jenže jeho ligová forma se s Evropskou absolutně nedá srovnat a jeho letošní výkony jsou velkým zklamáním. Je tak možné, že mu opět vypomůže Arouna Koné.

Lukakův stav je navíc nejistý, vinou bolavého stehenního svalu možná od začátku nenastoupí. Zraněný je i probouzející se Darron Gibson. Swansea naproti tomu přišla do konce sezóny o Kyla Naughtona, zatímco Monterův stav je podobně jako Lukakův tak 50 na 50.

Dlouho se Southampton držel poblíž vedoucí Chelsea, dlouho reálně zasahoval do bojů o Ligu mistrů. Ještě na přelomu ledna a února dokonce trůnil na čtvrté příčce. Ani zlepšené výkony v březnu však nezastavili postupný úpadek černého koně Premier League a po prohře s West Hamem vyhlásil manažer Ronald Koeman jasné stanovisko: Soustředíme se na Evropskou ligu...

Uhrát místo v Evropské lize by už takový problém být neměl. Současná situace je jasná - Chelsea jako vítěz Capital One Cupu postrčila kvalifikaci do ní i pro šestý tým tabulky; a vzhledem k rýsujícímu se finále FA Cupu Arsenal - Liverpool by mohlo jít za rok do Evropy všech sedm nejsilnějších týmů letošní sezóny. Neochvějnou jistotu však nyní má jen první šestka, a proto musí Saints dál bojovat.

Přestože mají nejlepší obranu v Premier League, nachází se právě na té nejisté sedmé příčce se ztrátou jednoho bodu na pátý Liverpool i šestý Tottenham. Achillova pata týmu z jihu Anglie spočívá v ofenzivě. V posledních sedmi zápasech se trefil jen čtyřikrát a trápí se dlouhodobě - vždyť od začátku roku 2015 nedali červenobílí v jednom zápase víc než dvě branky. Určitě je to i vina uvadlého kanonýra Graziana Pellého, jenž se naposled trefil před Vánoci.

Vaše problémy na naši hlavu, říkají si asi v Hullu. Tigers totiž ani v nejmenším nepomýšlí na poháry, naopak. Záležitosti, které svěřenci Steva Bruce řeší, jsou ryze existenční. Hull je nyní sedmnáctý a hladové trio nováčků Queens Park Rangers, Burnley, Leicester se zespoda neúprosně blíží. První dva jmenovaní ztrácí pouhé dva body.

Hullu se v poslední době moc nedaří, nevyhrál už pět utkání v řadě, přičemž jen bod uhráli s dalšími kandidáty sestupu Sunderlandem a zmíněným Leicesterem. Naposledy podlehli 1:3 na hřišti Swansea, kde navíc uviděl červenou kartu David Meyler.

Kromě něj nesmí v utkání nastoupit ani Gaston Ramírez, který v Hullu hostuje právě ze Southamptonu. Mimo hru je taky stoper Curtis Davies a Nikica Jelavić, naopak Andrew Robertson by měl být konečně k dispozici.

Southampton, který ovládl posledních pět vzájemných zápasů - včetně toho posledního listopadového na KC Stadium, postrádá pouze Filipa Djuričiće a brankářskou jedničku Frasera Forstera.

K pohárům daleko, k sestupu ještě dál. Utkání West Hamu proti Stoke City bude zřejmě patřit k atraktivnějším ze sobotního programu, avšak z hlediska důležitosti jde nejspíš o nejméně podstatný duel v dosavadní sezóně. Ani jeden tým už totiž nemá o co hrát - kromě peněz za konečné umístění poblíž zlatého středu.

Stoke City pomýšlelo na vyšší pozice. Osmou příčku klidně mohlo vybojovat, jenže poslední tři zápasy neuhrálo ani bod a myšlenky na rekordní umístění jsou tytam. Proti Chelsea přitom Potters nebyli daleko alespoň od remízy, o kterou přišly vinou chyby gólmana Begoviće. Adamův gól z 60 metrů tak přišel na zmar.

West Ham má po 31 kolech taktéž 42 bodů, v jeho svědomí však musí být ještě o poznání temněji. Na přelomu ledna a února totiž Hammers opanovali příčky zajišťující účast v Evropské lize; před Vánoci dokonce ty s puncem kvalifikace do Ligy mistrů. Také je však postihla fatální krize; z posledních devíti duelů vyhráli jediný.

V utkání se Stoke tak budou Kladiváři hrát spíše na to, aby nedostali příliš mnoho žlutých karet. Premier League totiž drží jednu ze tří pozic pro kvalifikaci do Evropské ligy za Fair Play a West Ham je v anglické tabulce na prvním místě.

Po zranění se West Hamu vrací Enner Valencia, avšak zda bude hrát už je věc další. Zato James Tomkins už letos nejspíš do hry nezasáhne; po operaci ramene několik týdnů nebude moci hrát.

Stoke může po zápasové pauze využít Victora Mosese. Přestávku si nicméně možná udělá obránce Marc Wilson, který má zlomenou ruku - ve hře ho ovšem drží ochranná konstrukce.

Chytá se tonoucí stébla? Dokážou Lišky zázrak a udrží se v lize? S 22 body na kontě v této fázi soutěže se to ještě nikomu v historii Premier League nepodařilo. Minulý týden ovšem Leicester zažehl jiskřičku naděje a hodlá ji udržet při životě nejdéle, jak jen to bude možné. Začne v malém Midlands derby proti West Bromwich Albionu.

Osm kol do rozuzlení. Osm zápasů, z nichž minimálně polovinu musí Leicester vyhrát, ale měl jakoukoli naději na záchranu v elitní anglické soutěži. (Ne)Výhodou Pearsonových svěřenců je i to, že do konce ročníku hrají se třemi spolukandidáty na sestup a sezónu zakončí horoucí dvojzápas v Sunderlandu a doma s QPR.

Teď ale musí Foxes myslet na jediné. Jak navázat na zlepšený výkon proti West Hamu i do dalšího utkání? S Kladiváři outsider konečně dokázal zvítězit, což se mu podařilo po dlouhé osmizápasové odmlce. Konečně to Leicesteru taky začalo střílet - za minulé dva zápasy vsítil 5 gólů; stejně jako za osm předešlých.

Podobný zvrat v ději by se teď hodil i nejbližšímu soupeři Lišek, West Bromwichi Albionu. Ten se po Pulisově příchodu oprávněně kasal solidní formou založenou především na skálopevné defenzivě, jenže ty časy odvál březnový vítr. Čtyři prohry z pěti soutěžních zápasů, trojka od City, a dokonce čtyřka doma (!!!) od QPR, které předtím dokázalo venku bodovat jen jednou.

Situace navíc není tak idylická. WBA je od sestupových pozic vzdáleno 7 bodů, což je manko, které se může při známé závěrečné stíhací jízdě celků ze dna smazat během čtyřech, pěti kol. Baggies by tedy usnutí na vavřínech mohlo přijít draho.

Pulisovi bude v zápase chybět Youssouf Mulumbu, který dostal před týdnem červenou kartu; po suspendaci se naopak vrací Craig Dawson. I protějšímu celku se do akce hlásí stoper - Matt Upson vyléčil zranění achillovky, zatímco záložník Dean Hammond je fit po zranění kotníku.

Na vzájemné střety mají lepší vzpomínky hráči WBA, kteří opanovali všechny čtyři předešlé duely. Včetně toho posledního, které v Leicesteru zvládli poměrem 1:0.

Na White Hart Lane působil jako hráč, později jako asistent a nakonec i jako hlavní trenér. Nyní se Tim Sherwood do severního Londýna poprvé vrací jako kouč soupeře. Jeho Aston Villa musí nutně začít sbírat body, pokud neuspěje ani proti Tottenhamu, může se po srovnání počtu zápasů všech týmů propadnout na sestupové pozice.

Začátkem března si možná fanoušci Villans po dvou vítězstvích nad West Bromem a Sunderlandem mysleli, že se po sérii porážek blízká na lepší časy. První jarní den však fotbalisté z Birminghamu nestačili na Swansea, poté dle očekávání prohráli s Manchesterem United a naposled v úterý ve Villa Parku pouze remizovali s Queens Park Rangers.

Nutno dodat, že předehrávka 33. kola v netradiční termín musela všechny přihlížející bavit. K vidění bylo celkem šest branek, polovinu z nich si připsal Christian Benteke, jenž tak nechal vzpomenout na svou střeleckou formu z předloňské sezóny. Nicméně ani hattrick belgického kanonýra na tři body nestačil. "V zápase proti QPR jsme předvedli nejlepší výkon v sezóně. Musíme se ale vyvarovat hloupých inkasovaných branek. Jsme hladoví, budeme bojovat za naše přežití a pokusíme se vyhrát každý zápas," prohlásil Tim Sherwood.

Aston Villa bude mít se záchranou ještě hodně starostí. Nepřeje jí ani los, Villans ještě čekají duely na Etihad Stadium, St. Mary's Stadium či klání s Evertonem nebo West Hamem. Sezónu pak zakončí kláním s přímým konkurentem v boji o záchranu - s Burnley.

Neoblíbeným soupeřem jsou pak především právě Spurs. Vždyť Lions Tottenham neporazili třináctkrát v řadě, naposled se Villans ze skalpu své sobotního soupeře radovali v září 2008. Svěřenci Mauricia Pochettina navíc na White Hart Lane neprohráli od listopadové porážky se Stoke City.

Argentinský manažer se bude muset obejít bez zraněné brankářské jedničky Huga Llorise, kterou tak potřetí v řadě mezi třemi tyčemi nahradí Nizozemec Michael Vorm, jenž si naposledy proti Burnley připsal premiérovou nulu v dresu Spurs. Mimo hru se nachází rovněž Kyle Walker a nejistý je start nemocného Jana Vertoghena.

Tim Sherwood má marodku ještě rozsáhlejší. Nemůže počítat s kvartetem Alan Hutton, Scott Sinclair, Ashley Westwood a Carles Gil. K dispozici by už měli být alespoň zadáci Aly Cissokho a Philippe Senderos a po roční pauze se pomalu vrací také útočník Libor Kozák. Vymyslí šestačtyřicetiletý lodivod recept, jak zastavit gólostroj svého bývalé svěřence Harryho Kanea?

Alan Pardew je v posledních týdnech tím nejpropíranějším manažerem na Ostrovech. V médiích se objevují hesla jako Alan Pardew FC, tým, který by v Premier League div nebojoval o poháry, a podobně. Jeho Crystal Palace se místo bojů o záchranu může na padající celky koukat s velké výšky. A do Sunderlandu jede v naprosté pohodě.

Pardew byl mezi Eagles znám především jako expert na venkovní zápasy, když nevyhrál jenom jednou - v Southamptonu. Dařit se mu však začalo konečně i doma, kde minulý měsíc porazil nejen Queens Park Rangers, ale především obhájce titulu Manchester City, který tím víceméně odepsal z boje o ligový primát.

A nyní by šedivý stratég rád uspěl počtvrté v řadě; vrací se totiž na místo, kde oblíbený rozhodně není a kde se mu ani trochu nedaří. Sunderland je jak známo největší rival Newcastlu, kde Pardew strávil dlouhé a úspěšné roky. Posledních šest derby však nedokázal vyhrát, a poslední čtyři dokonce ztratil úplně.

Tento trend Mackems dodržují nadále, doma díky Defoeově trefě vyhráli popáté v řadě a udělali důležitý krok k záchraně. Dick Advocaat navíc tímto počinem získal důležitou důvěru fanoušků, pro které je úspěch v derby jedna z největších odměn.

Tříbodový náskok na udržení je rozhodně příjemným začátkem, nikoli však jistotou. K té potřebují Black Cats vyhrát minimálně další dva duely a k tomu uhrát nějakou remízu. První triumf získat už nyní by bylo rázným krokem k bezpečí. V listopadu navíc vyplenili Selhurst Park 3:1, takže mají na čem stavět.

Nebudou však moji stavět na Sebu Larssonovi, který příští dva zápasy neodehraje vinou karetního trestu. Mimo hru je taky Jack Rodwell. Na straně hostí by mělo v sestavě dojít k jediné změně; zraněného Joea Ledleyho nahradí kapitán Mile Jedinak, jenž se po suspendaci vrací.

Kdo by to byl řekl, že Arsenal bude v půlce dubna největším konkurentem Chelsea v boji o titul. Fantastická forma v roce 2015, díky níž Gunners vyhráli 10 z posledních 11 utkání, posunula Kanonýry na druhé místo a nezdá se, že by jej měli v plánu opouštět. Burnley naopak touží zmizet ze sestupových pozic a o body se tak na Turf Moor strhne tvrdá řež.

Deset z jedenácti a sedm v řadě. Vítězství v Premier League se na konto Arsenalu hrnou jako o závod a Arsene Wenger může spřádat plány na rekord. Více utkání za sebou vyhrál jen před 11 lety, tehdy jich bylo devět a Gunners na konci sezóny vyhráli titul bez jediné porážky.

Letos to však na titul stačit s největší pravděpodobností nebude. Ani Chelsea totiž body nijak zvlášť neztrácí; desetkrát v řadě neprohrála a kromě sedmibodového náskoku právě na Arsenal má ještě navíc utkání v Leicesteru k dobru.

Arsenal tak může v klidu hlídat pozici vicemistra, kterou má na dosah ruky po dlouhých deseti letech; i tehdy se šampionem stala Chelsea. Přímý postup do skupiny Ligy mistrů je cílem i obou Manchesterských klubů a jeden ze tří týmů odejde pouze s vstupenkou do kvalifikace.

Burnley naopak touží vybojovat jednu z 20 místenek pro další ročník Premier League. Z letošních účastníků o ni přijdou tři, ale za žádnou cenu se jí ani jeden nechce vzdát. Burnley chybí na záchranu aktuálně dva body a do karet mu hraje i los. Hraje s Leicesterem, Hullem a Aston Villou, což jsou další tři kandidáti na sešup o patro níže.

Clarets nicméně umí i (nebo především) proti velkým anglickým hráčům. V roce 2015 udolali Manchester City, uhráli remízu s Tottenhamem, a dokonce i na Stamford Bridge. Těsně před Silvestrem navíc bod vybojovali i na Etihad Stadium. Arsenal se tak může obávat toho, že se stane další kořistí.

Loni v listopadu sice Arsenal nováčka smetl jasně 3:0, ale na Turf Moor se mu tak dobře nedaří. Před pěti lety tam jen remizoval, šest let zpátky dokonce v rámci ligového poháru prohrál. Poslední triumf se datuje už z ledna 2008, tehdy šlo o třetí kolo FA Cupu.

Arsenal vítá zpátky v roli zdravých fotbalistů Debuchyho, Wilshera, Artetu i Diabyho. Start kohokoli z nich je nicméně velmi nepravděpodobný. Stejná situace panuje u Matta Taylora z Burnley, který se může podívat na trávník poprvé od srpna, kdy si přivodil zranění achillovky.