Premier League - preview 4. kola

Čtvrté kolo Premier League nabídlo několik fotbalových skvostů. Hattrick Diega Costy, bezchybnou defenzivní práci Aston Villy nebo střelecké koncerty Southamptonu a Manchesteru United. Bohatou nabídku anglické krásy nyní uzavře v pondělní dohrávce duel Hullu City s West Hamem United.

Fanoušci Tigers se nemohou dočkat prvního klání po závěrečném dni letního přestupního termínu. Hull v něm dokázal ukořistit tři poměrně hvězdné posily a při nejmenším jedna z nich by se v utkání proti West Hamu měla objevit. Abel Hernandez sice čeká na pracovní povolení, ale Mohamed Diamé - bývalý hráč Hammers, už je plně k dispozici.

Dalšími zvučnými nováčky jsou Hatem Ben Arfa a Gaston Ramírez. Oba již jsou součástí kádru, ale chybí jim stoprocentní kondice. Přesto se s nimi počítá alespoň na lavičku, odkud by měli rozvířit hru v závěru utkání.

Pro Hull byl Deadline Day příjemným povzbuzením po hrozivém závěru srpna. Nejprve dokázali svěřenci Steva Bruce uhrát doma se Stoke City jen bod, aby v play-off Evropské ligy vypadli s Lokerenem a nakonec podlehli ještě Aston Ville. Doma proti Hammers chtějí na bídnou pasáž zapomenout.

Taky West Ham se za skřípání zavírajícího se okénka činil. Přivedl Morgana Amalfitana spolu s bývalou oporou Arsenalu Alexem Songem, jenž strádal v Barceloně. Mimo hru jsou stále Kevin Nolan, Matthew Jarvis či Andy Carroll; k dispozici je naopak James Collins.

Ani Kladivářům se konec devátého měsíce roku 2014 nevydařil. Prohráli doma se Southamptonem, a dokonce i se Sheffieldem United. V rámci Capitol One Cupu a taktéž doma.

Proti Hullu se jim nicméně daří dlouhodobě. Vyhráli čtyři z posledních pěti vzájemných zápasů, z posledních sedmi pak prohráli jen jediný. Minulé střetnutí na KC Stadium nicméně zvládli lépe domácí Tigers, kteří zvítězili nejtěsnějším možným výsledkem díky proměněné penaltě Robbieho Bradyho.

Bude to zápas debutantů? Zápas revolučních systémů? Nebo jen další zpackané utkání v podání tápajícího Manchesteru United. Louis van Gaal na Old Trafford tápe a cestu ze svízelné situace touží nalézt už dnes. Krize favorita naopak hodlá využít Queen’s Park Rangers.

Déle než půl století museli fotbaloví fanoušci čekat na tento moment. Poprvé od sezóny 1962/63 se totiž Man Utd v této fázi soutěže musí spokojit s bojem v pouhých dvou soutěžích. O Ligu mistrů přišel hrdý klub z průmyslového města už při loňské mizérii, pokračování v zoufalých výsledcích nyní připravilo Red Devils i o účast v ligovém poháru.

Porážka 0:4 od MK Dons je však až třešničkou na dortu z pořádně hořkého těsta. Manchester United ze tří zápasů v Premier League dokázal vytěžit jen dva body - trápí se především v ofenzivě. Přestože v jeho kádru září hvězdy Wayna Rooneyho, Robina van Persieho, Juana Maty nebo nově Ángela di Maríi, dokázal vstřelit pouze dvě branky.

Potenci United by mohl pozvednout nově příchozí forvard, který hvězdnou enklávu ještě vylepšuje. Radamel Falcao v posledních pěti letech nasázel 104 ligových branek ve 139 zápasech. A to nemluvě o jeho fenomenálních vystoupeních v Evropské lize, kde během jednatřiceti klání dal celých třicet gólů.

Kromě něj se pak krizi mohou pokusit zažehnat další debutanti. První zápas v dresu Manchesteru vyhlíží i Daley Blind, Marcos Rojo a Luke Shaw. Fit je navíc pravý bek Rafael. Naopak mimo hru jsou stopeři Chris Smalling a Phil Jones, stejně tak wing-back Ashley Young a to všechno nejspíš Van Gaala donutí ke změně rozestavení na 4-4-2 s diamantem v srdci.

Od systému 3-5-2 ostatně ustoupil i jeho další zastánce Harry Redknapp, což mu hned vyneslo první body v nováčkovské sezóně v Premier League. Po neúspěšných zápasech s Hullem a na Tottenhamu vyhráli Rangers až do třetice se Sunderlandem. První gól vsítil tahoun QPR v loňské druholigové sezóně Charlie Austin.

Toho by mohl doplnit, respektive vyšoupnout, útočník Eduardo Vargas, který také čeká na první start v novém týmu. Podobně jsou na tom také záložník Sandro a Redknappův oblíbenec Niko Kranjčar, kterého si Harry Redknapp přivádí do mužstva vždy a pravidelně už od léta 2006. Teď se Chorvat těší na další zápas v Premier League, do níž se vrací znovu po dvou letech.

Kromě Alejandra Faurlína, který se již začíná zotavovat po operaci kolene, visí otazník také nad Joeym Bartonem. Dost možná tak jeden z nejvýraznějších záložníků na anglických trávnících nepomůže vylepšit tragickou vzájemnou bilanci QPR s Rudými ďábly. Londýňané už patnáctkrát v řadě nevyhráli, uhráli jen tři remízy - a k tomu navíc už 22 let neudrželi čisté konto.

Jasný výsledek z Community Shieldu se opakovat nebude; to jest zřejmě jediná jistota před výkopem jednoznačného šlágru kola a také prvního zápasu po reprezentační pauze, duelu mezi Arsenalem a Manchesterem City. Proč že o jiném výsledku než 3:0 nepochybuji? Může za to tehdejší předlouhá listina téměř 10 nedostupných hráčů Citizens a také současná zvýšená motivace...

Bleděmodří vítají ihned po reprezentační přestávce mimořádně náročný program - po výletu na sever Londýna je čeká složité klání v rámci Ligy mistrů s mnichovským Bayernem a následně domácí měření sil s Chelsea. O to víc tedy Pellegriniho partu musí mrzet minulá šokující a bezprecedentní (!) prohra se Stoke City, která obhájci titulu notně pošramotila jinak solidní vstup do nového ročníku. Z předešlých dvou duelů ostatně ManCity vytěžilo plný počet bodů.

Tehdy mimo jiné zářil Stevan Jovetić, jehož zdravotní problémy nyní mohou být jakýmsi symbolem náhlého poklesu Blues. To samé v (doslova) bleděmodrém platí také pro defenzivního záložníka Fernanda, který se zkrátka i přes značnou podobu jmen nerovná Fernandinhovi. Z té světlejší stránky se naproti tomu fanoušci ManCity mohou těšit na případné debutanty Mangalu a Lamparda, kteří by se jistě rádi zasadili o natažení čtyřleté šňůry bez dvou po sobě jdoucích ligových porážek.

O jednu z nich se v říjnu 2010 shodou okolností postaral právě Arsenal, který se nicméně - pomineme-li ono "speciální" vítězství v Community Shieldu - bůhvíjak příznivé bilanci s tímto soupeřem netěší. Naplno s ním nebodoval už čtyřikrát v řadě, přičemž zejména loňský kalendářní rok a souhrnné skóre 3:8 musí ještě teď lecjakého příznivce Gunners budit ze spaní.

Rovněž Kanonýři nemohou být se svým vstupem do čerstvé sezony úplně spokojeni, když i přes udržení neporazitelnosti posledně jen sotva přesvědčili na půdě Leicesteru. Dvě po sobě jdoucí venkovní remízy nyní dostávají Londýňany pod podobný tlak, pod jakým se nachází celek z Manchesteru. Na druhou stranu Wengerovi svěřenci se vždycky mohou utěšovat alespoň tím, že na vlastním hřišti nepadli už 19krát v řadě - od zahajovacího utkání minulého ročníku.

A pak je tu samozřejmě talisman jménem Danny Welbeck. Překvapivá akvizice z Manchesteru United si v týdnu dodala potřebné sebevědomí dvěma zásahy do sítě Švýcarska a nyní se těší na další (v poslední době relativně ojedinělý) start na hrotu, kde má při absenci Oliviera Girouda své místo patrně rezervované. Zrovna do sítě svého někdejšího městského souseda ovšem Welbeck dosud nedokázal na prostoru o více než 500 ligových minutách nasměrovat ani jeden svůj projektil.

Zatímco Welbeck se každopádně z repre srazu vrátil v dobré náladě, Aaron Ramsey si do Colney přivezl prošlápnutý kotník a dnešní šlágr velmi pravděpodobně vynechá. Naproti tomu Arteta, Gibbs i Özil by měli být v pořádku.

Před sezónou by tento zápas vyvolal přehnané emoce v málokom. Dnes však utkání Chelsea proti Swansea představuje souboj dvou doposud nejlepších týmů Premier League. Přímá bitva o první místo bude jedním z taháků sobotního osmizápasového programu.

Swansea má před sebou obrovskou výzvu. V podobné pozici byla i před dvěma lety, kdy její hru táhl kromě Dyera s Routledgem především Michu. S Gylfim Sigurdssonem se však Velšané dostali na další level, třikrát vyhráli a útočí na rekordní pátou ligovou výhru v řadě. V součtu s minulou sezónou, samozřejmě.

Nakousli jsme Sigurdssona, jenž ve Swansea působil už dříve, jaro 2012 zde strávil na hostování z Hoffenheimu. Zazářil, a proto jej koupil Tottenham, kde se však za dvě sezóny nedokázal převtělit v klíčovou postavu - proto zamířil zpět tam, kde se mu dařilo nejlépe v kariéře. Svou skvělou formu z ligy (3 zápasy, 1 gól a 4 asistence) navíc převedl i do reprezentace, kde gólem pomohl Islandu porazit Turecko jasně 3:0.

Ve středu pole to bude především souboj jeho a naopak posily Chelsea Cesca Fábregase. Taky on zařídil celé čtyři góly Blues a stejně jako Sigurdsson si vysloužil nominaci v anketě o nejlepšího hráče Premier League měsíce srpna. Největším favoritem je nicméně Diego Costa, jenž je zatím se čtyřmi góly nejlepším střelcem ligy.

Po lehkém zranění v reprezentační pauze je sice jeho start opředen lehkým tajemstvím, ale stejně jako další (ne)marod Eden Hazard by i on pravděpodobně měl být pro zápas k dispozici. Jeho absence by nicméně dala příležitost další posile Loïcovi Rémymu, který po přestupu v Deadline Day touží po debutu.

Swansea hrála od postupu do Premier League na Stamford Bridge čtyřikrát - a jednou dokázala zvítězit. Bylo to v semifinále ligového poháru, kdy ovšem oba góly hostí daroval nevídanými minelami Branislav Ivanović. V lize se radovala vždy Chelsea, která jen jedinkrát ze tří zápasů inkasovala.

Nemusíme se bát vůbec nikoho, zní přesto z tábora Swansea. Svěřenci Garryho Monka jsou plni sebevědomí a věří, že ani z jednoho z nejtěžších zápasů v celé Premier League neodejdou s prázdnou. Pomoci jim k tomu může na vlas stejná sestava jako při posledních výhrách. Totéž může konstatovat i José Mourinho, jenž s nadějí čeká pouze na výše zmíněnou dvojici.

Everton se začíná zmítat v problémech. Ambiciózní celek z Liverpoolu získal i kvůli těžkému losu pouhé dva body ze tří zápasů a ve čtvrtém kole tak musí za každou cenu ulovit všechny tři. Na hřišti West Bromwiche Albion to však nebudou mít vůbec jednoduché.

Toffees loni do posledního kola bojovali o čtvrté místo zajišťující kvalifikaci do Ligy mistrů - po startu letošní sezóny jsou naopak těsně nad pásmem sestupu. Roberto Martínez musí žehrat především nad bídnou defenzivou, vždyť Everton inkasoval už desetkrát. Tolik gólů v minulé sezóně obdržel až po osmi zápasech.

Naprostý kolaps zažili Blues v utkání s Chelsea, která jim v Goodison Parku nasázela hrozivých šest branek, což fanoušci Evertonu zažili naposledy před čtyřmi lety při katastrofickém vstupu do sezóny 2009/10. Především defenzivní progres je tedy klíčový k jakémukoli úspěchu na Hawthorns.

Ani West Brom nicméně nemůže hodnotit měsíc srpen pozitivně. Stejně jako Everton nasbíral pouhé dva bodíky a kvůli horšímu skóre je dokonce za ním. Po remízách se Sunderlandem a v Southamptonu doplatili Baggies na skvělou formu Swansea, která jim ve Walesu udělila lekci a smetla je 3:0. Těšit tak může alespoň pohárový postup přes čtvrtoligový Oxford United.

Dalším plusem je taky zdravotní stav Joleona Lescotta, který si tak může konečně připsat debut po letním přestupu z Manchesteru City. K dispozici bude patrně i posila do ofenzivy Georgios Samaras, jenž odehrál část utkání za řeckou reprezentaci. Silvestre Varela sice trénoval, ale fit pro zápas by ještě být neměl.

Ani Everton není kompletní, stále chybí mozek hry Ross Barkley, což dává další šanci na prosazení třígólovému Stevenu Naismithovi. Mimo je i Steven Pienaar a to zase umožňuje zazářit Aidenovi McGeadymu - pro změnu dvougólovému z kvalifikace za Irsko. Otazník pak visí nad Samuelem Eto’em a Leonem Osmanem. Oba dva utrpěli lehké zranění a jejich stav bude posouzen ještě před zápasem.

Hosté mají WBA co vracet. Před dvěma lety se s ním střetli ve třetím kole a prohráli 2:0 - něco podobného si nyní nemohou dovolit. Nevyhráli navíc ani letos v lednu, kdy je ve West Midlands Baggies obrali nejen o dva body, ale taky o možnost posunout se do TOP 4.

Reprezentační pauzu nepochybně přivítal Sunderland, který v úvodu nové sezóny zrovna nezáří a stále čeká na první výhru. Ani Tottenham není v dobrém rozpoložení, neboť naposledy podlehl jasně 0:3 Liverpoolu. Black Cats se v domácím prostředí pokusí o překvapení, vždyť Spurs porazili naposledy před více jak čtyřmi lety!

Start do ročníku 2014/15 si Gustavo Poyet určitě představoval trochu lépe. Bod z Hawthorns a domácí remíza s Manchesterem by se dali ještě vnímat pozitivně, ovšem následná prohra na Loftus Road vyvolává ve fanoušcích Sunderlandu určité pochyby. Proti QPR sice nepodali špatný výkon, ovšem podobné ztráty mohou na konci sezóny mrzet.

Hodně chvály se pělo po prvních dvou kolech na Tottenham Hotspur a leckdo je okamžitě začal považovat za jednoho z černých koňů v boji o titul. Ovšem přítrž všem pozitivním reakcím učinil Liverpool, jenž na White Hart Lane vyhrál jasně 0:3. Velmi slabý výkon svěřenců Mauricia Pochettina se mohl projevit na konečném skóre ještě více, ovšem Reds řadu šancí zazdili.

Sunderland bude moci svým fanouškům představit v akci dvě nové akvizice, které na Stadium of Light přestoupily v Deadline Day. Na roční hostování přicházejí argentinský záložník Ricardo Álvarez z milánského Interu a uruguayský stoper Sebastián Coates z Liverpoolu. Ani jeden se ale zřejmě ještě v základní sestavě neobjeví.

Současný lodivod Sunderlandu na White Hart Lane tři roky působil a také zde ukončil svou hráčskou kariéru. "Bude to velký zápas s jedním z mých bývalých klubů. Mají skvělé hráče, je to jedno z nejlepších mužstev v Anglii," řekl Poyet, který nemusí počítat žádné zraněné a využít může každého hráče na soupisce.

Tak dobře na tom není na druhé straně Mauricio Pochettino. Ten nemá k dispozici zraněného obránce Walkera a útočníka Soldada. Menší zdravotní potíže si z reprezentačního srazu přivezl Nabil Bentaleb, jehož start je tak ohrožen. Spurs také přivedli během posledního dne přestupového okna nového hráče. Benjamin Stambouli přestoupil z Montpellieru za 6 milónů eur a v případě potíží alžírského středopolaře by si mohl odbít premiéru již v sobotním utkání.

"Jsem strašně rád, že jsem tady. Mám spoustu energie, ale musím být soustředěný na svou práci a ne být příliš nadšený jako dítě," zdůraznila nová posila Spurs. "Musím nadále tvrdě pracovat, abych byl připraven na stejné úrovni, jako je zbytek týmu," dodal.

Black Cats naposledy s Tottenhamem prohráli vysoko 5:1, když tehdy obdrželi tři branky v závěrečné čtvrthodině. Celkově se Sunderlandu na Spurs v poslední době nedaří, již osm zápasů čeká na výhru. Pokořit svého soka se jim podařilo před více než čtyřmi lety - 3. dubna 2010. Z předcházejících dvaceti vzájemných střetnutí jen čtyři vyhráli fotbalisté ze severovýchodní Anglie.

Duel mezi Sunderlandem a Tottenhamem na Stadium of Light zahájí hlavní rozhodčí Craig Pawson 13. září v 16 hodin středoevropského času.

Před týdnem Stoke dokázal to, co ještě nikdy v historii. Vyhrál v Manchesteru, navíc na hřišti toho silnějšího - City. Teď stojí před tradiční výzvou, musí potvrdit venkovní body i doma. Proti bude Leicester, který v Premier League stále čeká na výhru - minulé kolo ale uhrál cenný bod s Arsenalem.

Potters jsou díky šokujícímu vítězství jasným favoritem i tuto sobotu. Není navíc tajemstvím, jakou výhodou je pro Stoke jejich domácí stánek. Na Britannia Stadium loni prohráli jen tři zápasy a dařilo se mu hlavně proti tehdejším nováčkům. Dvě výhry a jedna remíza hovoří za vše. Teď mají políčeno i na Leicester.

Oba celky se v Premier League střetnou vůbec poprvé. Hrály spolu ovšem v Championship, mezi roky 2005 a 2008 vítězili pravidelně domácí. Na Britannia Stadium vyhrálo Stoke City tři ze čtyř klání - v lednu navíc Leicester zdolali i ve třetím kole FA Cupu.

Foxes se však rozhodně nehodlají vzdát lacino. Potvrdili to nejen doma s Arsenalem, ale i s Evertonem, kdy je nezastavilo ani to, že dvakrát prohrávali. Dlouho drželi na uzdě dokonce i Chelsea na Stamford Bridge, až po hodině hry kapitulovali a nakonec podlehli 0:2.

Teď nicméně mají plně k dispozici zbrusu novou středovou dvojici, která by mohlo dokonale skloubit zkušenost Estebana Cambiassa a mladou dravost a talent Nicka Powella, jenž je na hostování z Manchesteru United. Stejně tak ovšem může nastoupit i irský reprezentant Andy King.

Kraj obrany zase atakuje posila Danny Simpson, o místo se strachuje především De Laet. Stabilní "střeďák" Dean Hammond je nicméně mimo hru. Stoke City se musí obejít bez Petera Odemwingieho a Geoffa Camerona. Otazníky visí nad Assaidim a Irelandem.

Když už i Alan Pardew přiznal, že ztratil důvěru fanoušků Newcastlu, je to pořádná známka mizérie. Francouzská kolonie v severoanglickém klubu už leckomu leze na nervy, kór když není úspěšná ani výsledkově. Newcastle má zatím dva body a je těsně nad pásmem sestupu. A teď navíc míří do Southamptonu.

Kromě toho, že tam už dvakrát za sebou prohrál - a před půl rokem dokonce jednoznačně 4:0 - proti nim hovoří i aktuální forma. Dva zápasy nedokázal Newcastle skórovat, a když už nastřílel doma Crystal Palace tři branky, tři rovněž inkasoval. K tomu navíc přišel o mladou kometu Ronalda Aaronse, jenž proti Eagles zařídil dvě branky.

To Southampton po výsledkově nevydařených dvou kolech konečně zvítězil. Soupeře přehrávali na Anfield Road, doma proti WBA, ale tři body si vysloužili až na hřišti West Hamu, kde po dvou gólech Schneiderlina a jednom Pellého vyhráli 3:1. Teď navíc posílil obranu Saints belgický reprezentant Toby Alderweireld.

Jeho příchod sice vyřadí ze sestavy japonského internacionála Maya Yoshidu, ale zbytek klubu je z nové posily nadšený. Zalepuje totiž poslední zdánlivou slabinu týmu, jenž loni bojoval o poháry a v létě rozprodal poloviny základní sestavy.

To sestava Strak nevzbuzuje strach ani po posílení. Natož pak realizační tým. Celých 85 % příznivců Magpies se vyslovilo, že o Pardewovo setrvání nestojí a teď čeká, až anglický manažer udělá poslední chybu.

Kromě Aaronse mu chybí i Siem de Jong, který je stejně jako Facundo Ferreyra zraněný. Naopak středová dvojice Tioté - Colback je fit. Southampton žádné marody neeviduje, kromě Alderweirelda navíc může poprvé využít i útočníka Sadia Maného.

Tenhle zápas by byl patrně velkým šlágrem, vysílal-li by se někdy v květnu. V polovině září jde však jen o duel dvou nejhorších týmů Premier League. Burnley, asi největší outsider ligy, vyjíždí na půdu Crystal Palace, který konečně pracuje s právoplatným manažerem.

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, praví staré přísloví. Neil Warnock strávil první zápasy letošní sezóny na farmě v sedadle svého červeného traktoru. Už po měsíci však zkušený trenér znovu vkročil do útrob Selhurst Parku, kde si po čtyřech a půl letech znovu plácl s vedením Crystal Palace.

Hned první duel mu vyšel poměrně slušně. Od zdeptaných Eagles se na St. James‘ Parku nečekalo vůbec, ale vůbec nic - místo toho si diváci užili šestigólový koncert, jenž oběma týmům přinesl po bodu. Londýňané jej získali taky zásluhou dalšího navrátilce Wilfrieda Zahy, jenž za dvacet minut stihl dokonale rozvířit hru hostí a v poslední minutě nastavení vyrovnat na konečných 3:3.

Dá se tak předpokládat, že Zaha nastoupí proti Burnley v základní sestavě. V útoku by měl doplnit Dwighta Gayla, jenž proti Magpies otevřel skóre už po půl minutě. Mimo hru je z tábora Orlů naopak Marouane Chamakh, díky čemuž může kromě Gayla a Zahy doufat v účast v utkání taky Kevin Doyle nebo Fraizer Campbell.

Burnley po porážkách s Chelsea a Swansea bodovala alespoň do třetice. Na Turf Moor přijel zoufalý Manchester United a konečný výsledek byl více než výmluvný - 0:0. Kromě špatné formy, kterou deklaruje i domácí prohra v poháru s Sheffieldem Wednesday, nenahrává Clarets ani bilance vzájemných zápasů.

Oba kluby se pravidelně střetávaly až do sezóny 2012/13 v Championship - a není bez zajímavosti, že posledních patnáct zápasů zvítězil buď domácí tým (8x - 4 triumfy pro každého) nebo se body dělily rovným dílem. Nejčerstvější výhru venku navíc přivezli v létě 2003 právě Eagles.

Sotva se v Liverpoolu jakž takž vzpamatovali z odchodu Suáreze, musejí se vypořádávat se ztrátou druhého velkého tahouna loňské 100gólové ofenzívy, Daniela Sturridge. A ačkoliv jde v tomto případě o ztrátu dočasnou, prakticky jen a pouze na nové posile Mariovi Balotellim nyní bude proti jedné z nejlepších obran ligy stát útok Reds...

Spojení "jedna z nejlepších obran" jsme si v souvislosti s Aston Villou během posledních pár let totálně odvykli používat; letos je však zatím tento svazek opět aktuální. Birminghamští vydrželi ze všech 20 účastníků Premier League nejdéle odolávat nájezdům soupeřů a daří se jim i výsledkově - momentálně se sedmi body na kontě platí za jeden z pouhých tří doposud neporažených souborů.

Liverpool již jeden výrazný vroubek registruje, na druhou stranu prohra na půdě úřadujících mistrů z Etihad Stadium se určitě vejde do "tolerance". Tím spíš, když si Reds ihned záhy parádně zchladili žáhu na Tottenhamu, který dokonce na jeho stánku deklasovali jasně 3:0.

Teď se tedy liverpoolští konečně vrací ze dvou těžkých výjezdů na vlastní Anfield, zrovna Aston Villa však patří k těm nejméně ohleduplným návštěvníkům Merseyside. Před slavnou tribunou the Kop nepadla od prosince 2010, přičemž také sám Paul Lambert prozatím na Anfield Road neprohrál.

Aston Villu po třech relativně přívětivých soupeřích čeká silný čtyřlístek Liverpool-Arsenal-Chelsea-ManCity a tuto výzvu s birminghamskými od samého počátku absolvuje čerstvý host Tom Cleverley. Dnešní start Rona Vlaara je však pro bolavé lýtko v ohrožení a příliš brzo by mohlo být také na dlouhodobého maroda Jorese Okoreho.

Jak už stojí výše, Daniel Sturridge si na reprezentačním srazu natáhl stehenní sval a pro tuto chvíli je odstaven mimo hru. Velké domácí debuty tedy mohou čekat jak na Balotelliho, tak na snad již uzdraveného Lallanu.