Premier League - souhrn 19. kola

Góly: 37. Roberto Soldado (pen.), 65. Mousa Dembélé, 69. Aaron Lennon

Jako vyměnění jsou londýnští Kohouti pod vedením talentovaného lodivoda Tima Sherwooda. Bývalý vynikající fotbalista během pouhých třech zápasů hned dvakrát donutil Spurs k něčemu, co se v předcházejících 16 Villas-Boasovi nikdy nepovedlo - ke vstřelení tří branek. Dnes navíc s bonusem v podobě čistého konta. Jedinou kaňkou na nedělním odpoledni je pro Tottenham zranění brazilského tahouna Paulinha...

Pokud při svém debutu v roli hlavního kouče Spurs Tim Sherwood překvapil střídáním, v rámci něhož vysvlékl bezejmenného francouzského mladíka Bentaleba, tentokrát to byl 21letý levý bek Zeki Fryers, kdo pod ním dostal šanci při absenci Vertonghena, Walkera či Rose. A ofenzivně laděný odchovanec ManUtd si nevedl vůbec špatně, když svou troškou přispíval k solidnímu ofenzivnímu kolotoči kdysi spící Růženky.

Ta dnes nicméně ještě začala v duchu pověsti, která ji předcházela, a sice věrna tragické vizitce o osmi gólech v dosavadních devíti domácích představení. Zejména nad Adebayorovým promáchnutím z 15. minuty zůstával rozum stát a Tožanovo selhání už nedokázal odčinit ani Eriksen, jenž nečekaně odkloněný míč přeběhl. Adebayor si mohl krátce nato spravit reputaci nádhernou patičkovanou asistencí, to by však jeho kolega Soldado nesměl o fous minout vzdálenější tyčku.

Střeleckou smůlu měl nakonec do přestávky protrhnout právě Španěl, který pod taktovkou Tima Sherwooda viditelně ožil. I dnes chtěl hrát, nabízel se, běhal, dostával se do zakončení. To mu tolik nevycházelo, když například Fryersův centr jen přespříliš jemně škrtal, jenže pořád tu byl jeho oblíbený penaltový puntík, vždy připravený zvednout mu sebevědomí. Tentokrát byl povolán do akce po Shawcrossově obouručním bloku Adebayorova extravagantního voleje a Thomas Sorensen svůj penaltový úspěch z Boxing Day nezopakoval.

Do druhého dějství vstoupili Kohouti docela vlažně a mírně se třásli při Adamově odvážném pokusu z přímého kopu, přesto měli ještě před vypršením hodiny hry rozhodnout. Tehdy Lennon vedl jednu z křídelních akcí po pravé straně, ve správnou chvíli předal míč na osu Soldadovi a ten finiš hrozivě neustál, když vystřelil odrazem od země a ještě směrem doprostřed brány.

Následně Tottenham postihla další krutá rána, když výborný Paulinho musel dolů kvůli nehezky vypadajícímu střetu se soupeřem. Ani tohle - kolikáté už - zranění opory kádru londýnského celku už nicméně neohrozilo dnešní vyhlídky Spurs na povinné vítězství. Hned v 65. minutě se totiž famózní individuální akcí zaskvěl Dembélé, když párkrát zasekl svému strážci a pak levačkou po zemi z 20 metrů nádherně trefil prostor u levé tyčky.

Tím se už Tottenham upokojil a dohrával ve velkém klidu; dokonce v takovém, že Lennon po 69 minutách hry úchvatnou ranou protrhl 21 zápasů trvající střeleckou mlčenlivost. A pěkně se mohl uchytit klidně také střídající Lamela, když jej vyzýval Adebayor.

Góly: 17. Eden Hazard, 34. Samuel Eto'o - 4. Martin Škrtel

Liverpool Vánoce nezvládl. Dva nejtěžší zápasy podzimu prohrál a jak z Etihad Stadium, tak ze Stamford Bridge si odnesl porážku 1:2. Stejně jako před třemi dny, i dnes vyšel Luis Suárez gólově naprázdno, jedinou trefu Reds zajistil slovenský stoper Martin Škrtel. Na body to však nestačilo, Chelsea zajistila všechny tři body dvojice Hazard - Eto’o.

Kdepak povánoční únava, Stamford Bridge hostil od první minuty zápas ve vysokém tempu. Už tři minuty po startu ostatně poprvé letěly ruce části fanoušků vzhůru, když Coutinhův přímý kop spadl díky Suárezovi a Ivanovićovi přímo k nohám Martina Škrtela a jeho úkol byl na přední tyči před prázdnou bránou až příliš snadný.

Chelsea mohla ale krátce nato stav utkání vyrovnat, ale měla méně štěstí. Hazardovu štiplavou střelu vyrazil Mignolet do spoluhráče, míč se ale místo do sítě dokutálel k připravenému Johnsonovi. Po deseti minutách hry vytáhl ze svého arsenálu parádní projektil Frank Lampard, avšak Mignolet byl na jeho přesně mířenou ránu z dvaceti metrů připraven a konečky prstů ji vyrazil nad břevno.

Londýňané se tak zaslouženého vyrovnání dočkali až v minutě sedmnácté a tentokráte při nich naopak štěstí stálo. Oscarův průnik totiž Sakho odrazil jen k Edenu Hazardovi, jenž parádním zásahem rozradostnil desítky tisíc diváků na stadionu. Potvrdil také svoji dobrou formu, když po Swansea zatížil i skóre klubu od řeky Mersey.

Tempo posléze logicky trošku upadlo a hrálo se více ve středu pole. Chelsea byla lepším týmem, ale zle zahrozil také Liverpool. Allen se zjevil takřka sám před gólmanem a jen báječný obranný skluz Cahilla mu zakončení překazil.

No a po volnější pasáži opět zaúřadovali domácí, nutno říci, že i díky sérii "překlepů" v liverpoolské povídce. Sakho ve vápně nestačil na Oscara, který mu dokonce nasadil jesle, Eto’o předskočil Škrtela a selhala i poslední instance. Mignolet si totiž na Kameruncovo bodýlko sáhl, ale v cestě do sítě mu zabránit nedokázal.

Následná pasáž Chelsea musela dohánět hosty k šílenství, jelikož dobrých pět minut nepustila červené prakticky ani k míči. Jediný náznak šance v podobě Allenovy střely zpacifikoval dobrým zákrokem Petr Čech a do kabin tak o poznání spokojeněji odcházeli fotbalisté Blues.

Stejně jako první, i druhý poločas začal pěkně zostra. Neuplynulo ani deset minut a bez problémů se mohlo skóre posunout na obou stranách. Sakho trefil hlavou břevno, Eto’o záhy po skvělém Oscarově tacklu a Hazardově přihrávce postupoval sám na bránu. Vyhnal se však z ideálního úhlu, a pak místo umístěné střely možná zbytečně zvolil razanci - zasáhl tak jen Mignoletovu paži.

S blížící se odehranou hodinou se poprvé ke střele odhodlal i nejlepší střelec Premier League Luis Suárez, ale zpoza vápna mířil přesně do míst, kde byl připraven český gólman. Liverpool měl s ubývajícím čase stále větší vliv na vývoj zápasu, ale precizní defenziva Chelsea v čele s bezchybnou stoperskou dvojicí Cahill - Terry držela Reds na uzdě.

Liverpool se tak uchyloval i ke střelám z dálky - tu nejnebezpečnější vyslal levačkou Glen Johnson a Petr Čech musel být u tyče hodně rychle. Na druhé straně hrozilo především z brejků, těsně vedle mířili Oscar i Hazard.

Závěr zápasu už si Chelsea pohlídala a krátce před závěrečným hvizdem mohla skóre definitivně uzavřít. Střídající Fernando Torres si snadno pohrál se Sakhem, blafákem ošálil i Škrtela, jenže následnou střelu levačkou poslal po zemi přímo do Mignoleta.

Góly: 9. Séamus Coleman, 74. Romelu Lukaku - 71. Gastón Ramírez

Ostře sledovaný duel dvou černých koňů letošní sezóny Premier League skončil očekávanou výhrou domácího Evertonu. Tři body proti Southamptonu mu zajistila dvojice Seamus Coleman, Romelu Lukaku. Toffees tak udrželi pětibodovou ztrátu na čelo, zatímco Saints už ztrácí na poháry (před duelem Chelsea s Liverpoolem) devět bodů.

Zápas nenabíral od prvních okamžiků bůhvíjak ďábelské tempo, už po deseti minutách hry šel nicméně domácí celek do vedení. Pravý obránce Evertonu Seamus Coleman se s míčem vydal klasicky na výlet, přes Ward-Prowse se jednoduchou kličkou dostal do vápna a perfektní křížnou střelou prakticky vymetl šibenici Davisovy branky.

Diváci v Goodison Parku neměli příliš důvodů ke zvýšenému tepu, a to jak domácí příznivci, tak i fanoušci Southamptonu. V útrobách liverpoolského stadionu se dlouho nedělo nic převratného a prostor byl spíše na osobní souboje a taktické tahanice o střed pole.

Až šest minut před koncem poločasu ukázal svůj nezměrný talent kapitán Southamptonu Adam Lallana, jenž přijal skákavou přihrávku od reprezentačního kolegy Jaye Rodrigueze, akrobaticky prohodil míč mezi dvojblokem Distin - Osman a najednou byl sám ve vápně. Se střelou se však unáhlil a levačkou vypálil vedle.

Do druhého dějství nastoupili Saints aktivněji než jejich soupeř, šanci na vyrovnání si však ne a ne vytvořit. Zato Everton mohl jít deset minut po obrátce do dvougólového vedení - Oviedo na levé straně krásně připravil palebnou pozici pro Barkleyho, ten ale poslal přízemní ránu těsně vedle vzdálenější tyče.

Další nudnější pasáž parádně rozčísl dvacet minut před koncem střídající Gastón Ramirez. Převzal míč na středu pole od Lallany, ze své levačky vypustil parádní ránu a ve spojení s dost nejistým zákrokem Joela Roblese bylo vyrovnáno. Everton se však do vedení vrátil už za tři minuty, když se po kombinaci Pienaara s McCarthym prosadil krásnou ranou do šibenice Romelu Lukaku.

Pohotový návrat Evertonu se ukázal jako klíčovým pro výsledek celého zápasu. Southampton sice v závěrečné čtvrthodince tlačil na pilu usilovněji než Toffees, ale kromě dělovky Shawa nad bránu nepřišli s ničím, co by mohlo vzít domácích kýžené tři body. Lukaku mohl osladit vítězství ještě dalším gólem v závěru, ale tentokrát jej Davis skvěle vychytal.

Góly: 65. Olivier Giroud

Ani zdaleka ne nejlepší Arsenal, jakému jsme letos přihlíželi, uhrál masivní výsledek. Na horké půdě šestého Newcastle se doslova probojoval ke třem bodům a poprvé od sezony 2007/08 vstoupí do nového kalendářního roku coby lídr tabulky.

Arsenalu těsně před výkopem na dvě až tři kola vypadl tvořivec Mesut Özil, pročež se Londýňané dnes museli obejít bez svých dvou nejproduktivnějších záložníků (chyběl i Ramsey). A zejména na jeho mezihře, plynulosti a cílevědomosti kombinační hry, se to podepsalo dosti očividně.

Výsledkem byl poněkud nudný první poločas, který jakž takž vytrhla až samotná koncovka, kdy se konečně osmělili domácí a nebezpečně pálil hlavně Sissoko.

Po pauze se Newcastle dál soustředil hlavně na bránění, rozestavil pevný blok, vynikaly i individuální výkony jako třeba ten Debuchyho na pravém beku. A Gunners se jen sotva k něčemu dostávali. Zoufalou střelou se uvedl až v 57. minutě Flamini.

A první gól utkání nakonec vyvěral ze zdroje, který by už vůbec nikdo netipl. Walcott parádním kolmým bochánkem ze standardní situace hledal Girouda a ten ačkoliv mičudu jenom jemně líznul, Krula dostatečně zmátl a mohl se radovat ze svého osmého ligového gólu.

A Arsenal byl rázem při chuti, tak jak ho známe z většiny podzimu. Walcott s Giroudem měli okamžitě přidat druhý zářez, ovšem něco takového odmítl hrdina Debuchy na brankové čáře (když vyhlavičkovával Walcottův lob), potažmo sám Giroud, jehož na dorážce pokolikáté už zradila slabší pravačka.

Strakám se následně koncovka utkání příliš nepovedla a nejblíže vyrovnání byly paradoxně po kiksu Szczesného, jenž při výkopu napálil míč do břicha dotírajícího Rémyho a mohl se považovat za dítě štěstěny, že se míč neodrazil směrem k síti. Mimoto už akorát "smrděl" jeden centr z pravé strany, na který se povolaným domácím nezdařilo ideálně navázat; případně (s přivřením oka) ještě individuální, přespříliš individuální akce Ben Arfy.

Góly: 6. Jordon Mutch, 58. Fraizer Campbell - 83. Steven Fletcher, 90+5. Jack Colback

Užuž to vypadalo, že Bluebirds "oslaví" fanoušky sborově nechápaný vyhazov Malkyho Mackaye veledůležitou výhrou nad dotírajícím Sunderlandem; místo toho se na Cardiff City Stadium narodila pro obě strany nic neřešící remíza 2:2. Tu Black Cats až v páté minutě nastavení vystřelil Colback...

V hledišti po celou dobu utkání vlály obligátní transparenty na podporu majitelem Vincentem Tanem kontroverzně propuštěného manažera Malkyho Mackaye (jako "Tan ven. Děkujeme, Malky!"), a to i navzdory pozitivnímu startu a nadlouho i průběhu zápasu. Dominance Cardiffu se rozprostírala především napříč zahajovací 30minutovkou, kdy ještě před brzkým, záludně tečovaným zásahem Mutche mohli hlavou skórovat jak Caulker, tak sám střelec první branky.

Nadvládu Bluebirds následně odkloněnou ranou jen krátce narušil Lee Cattermole, jinak doopravdy panovali nabuzení domácí. Caulker ovšem hlavičkoval přímo do Mannoneho, jenž si poradil také s přímým kopem Petera Whittinghama. Teprve záhy mohli Black Cats doopravdy skórovat. Tuze nespravedlivě se měl z dorážky prosadit Altidore, na Ki Sung-Yuengovu střelu však uspokojivě navázat nedokázal.

Místo toho - a dvou dalších potenciálních úderů Boriniho, jež si řekly o prvotřídní zákroky Marshalla - tedy krátce po změně stran opětovně zahřmělo na opačném konci hrací plochy. Mutch v 58. minutě po relativně klidném restartu famózně obešel tři hráče, přihrál Campbellovi a ten z první zavěsil proti svému bývalému zaměstnavateli.

Jenže Cardiffu ani tohle dvoubrankové vedení nestačilo; závěrečný tlak SAFC byl totiž neúnosný. Nejprve se po centru Giaccheriniho prosadil Fletcher, to ještě běžela 83. minuta. V posledních zhruba 12 minutách potom spálili své šance Colback, Fletcher, Roberge, Giaccherini a skóre se definitivně měnilo, teprve až když měla šňůra znovu začínat od začátku. Colbackovi musela k důležité trefě dopomoci výrazná teč.

Góly: 49. Ahmed Elmohamady, 60. Robert Koren, 63. George Boyd, 67. Tom Huddlestone, 74. Matthew Fryatt, 85. Robert Koren

Fantastický výkon ve druhém poločase. Hull City přehrával v úvodním dějství soupeře bez gólové nadstavby, po obrátce nicméně svého soupeře, věrni své přezdívce, nemilosrdně rozsápali. Šesti góly v rozmezí pětatřiceti minut Fulham naprosto znemožnili a uštědřili mu nejhorší ligovou porážku za působení v Premier League. Tigers si zase připsali nejvyšší vítězství.

Od počátku byl Hull jasně lepším týmem, ale v první polovině utkání ještě hlavní roli sehrál brankář Fulhamu David Stockdale. Poradil si s pokusy Boyda, Sagba i Korena, kontroloval rovněž rány Sagba těsně vedle a Huddlestonovu střelu do tyčky. Pomohl tak Cottagers jít do kabin v nadějném bezgólovém stavu.

Show, kterou však Tigers rozjeli po přestávce, nemá obdoby. Už čtyři minuty po začátku druhé půle založil na debakl Elmohamady, jenž po rohu Huddlestona vymetl z otočky šibenici Stockdalovy branky. Druhý direkt zasadil Hull po hodině hry, kdy zvýšil na 2:0 po kouzelném pasu Sagba do vápna kapitán Koren.

Pár desítek vteřin poté prokázal svoji kvalitu Chris Boyd, jenž převzal míč od Livermora, blafákem ošálil na hranici vápna obránce a křížnou ranou překonat gólmana Fulhamu potřetí. No a další čtyři minutky nato napálil Whites čtvrtý štulec Huddlestone, který svého spoluhráče takřka napodobil, jen vypálil z větší vzdálenosti.

Kmenový hráč Tottenhamu zařídil Hullu i branku číslo pět. Jeho záludný přímák z dobrých třiceti metrů vyrazil Stockdale jen na břevno a střídající Fryatt doklepl míč pohodlně do odkryté svatyně. Snové odpoledne pro nováčka Premier League dokonal druhým gólem v zápase Robert Koren, jenž šest minut před koncem doklepl míč po střele Grahama, kterou Stockdale jen vyrazil před sebe.

Góly: 7. Gabriel Agbonlahor - 36. Roland Lamah

Aston Villa odvrátila pátou porážku v řadě, výkonem však nemohla potěšit nikoho ze svých přívrženců. Swans si z neoblíbené půdy vezou bod především kvůli chabé koncovce, která mařila jejich viditelnou převahu.

Villans vlétli na hřiště se zjevnou chutí rychle otevřít skóre a po sedmi minutách opravdu slavili, když Weimann poslal kolmici přes tři tísnící obránce na vápno k Agbonlahorovi, a ten už neměl problém poslat balón pod pravou rukou brankáře do sítě.

Tempo hry se zmítalo ve vysokých otáčkách, snad právě proto se ovšem uspěchané koncovky málokdy pyšnily vetší nebezpečností. Až ve 20. minutě si na centr De Guzmána naskočil Davies a hlavičkou opřenou o zem těsně přestřelil. Koncentrovaná obrana domácích pak úspěšně čelila vzrůstajícímu tlaku snažících se hostů, kteří většinou pohořeli při nepovedeném pasu na Bonyho.

Jenže ve 36. minutě si vybral dvě trestuhodně slabé chvilky Antonio Luna. Nejprve nechtíc namazal před vápno De Guzmánovi, který pohotovou ranou lízl pravou tyč zkamenělého Guzana. V následující moment si domácí obránce nepohlídal u zadní tyče v malém vápně Lamaha, který po centru Pabla Hernandéze snadno vyrovnal.

Změna skóre nabila pouze hosty, ti se však opět zle potýkali se svou zbrklostí při finálních přihrávkách a značně ulehčovali práci unavené defenzívě Villans. Té pomohl v šesté minutě druhé půle Guzan vytěsněním přímého kopu De Guzmána zpod břevna.

Těžkopádně bránící Villu sice oživil příchod Kozáka, ani výrazně navýšený presink při rozehrávce soupeře však nevedl k ničemu, čeho by se měl Tremmel obávat. Ve druhém dějství se nenadřel ani brankář domácích, přestože musel být ve střehu o něco častěji, a zápas tak zákonitě musel dospět k remíze.

Góly: 57. Danny Welbeck

Norwich užuž sahal po kýženém bodu z duelu s favorizovaným Manchesterem United, nakonec ale poněkud nezaslouženě vychází z vyrovnané konfrontace naprázdno. Canaries se povedl zejména první poločas, v němž věhlasného soupeře většinu času regulérně přehrávali, pak je ale ztrestal nástup střídajícího Welbecka...

Největší událostí předzápasových příprav byly beze sporu diskuze o tom, proč dostal volno Wayne Rooney. Oficiální vysvětlení tahounovy absence znělo, že si zlehka obnovil pnutí v tříslech; to neoficiální hovoří o vyhovění útočníkovu požadavku strávit nějaký ten skorovánoční čas s rodinou. Na hrotu se takto každopádně objevil slabý Hernández, podporovaný pravidelně ignorovaným Kagawou.

Navzdory pozdějším obtížím nicméně ManUtd do zápasu neodstartovalo úplně zle. První gólovku si však po čtvrthodině hry - na začátku své pozitivní pasáže - přeci jen vypracoval domácí mančaft. Snodgrass na pravé straně uličkou mezi dvěma naivními soupeři vyslal do úprku Martina a De Gea se musel vytasit s tím lepším reflexním zákrokem. Pak si navíc musel oddychnout, že je Hoolahan tak malého vzrůstu a na odražený balon už tak zcela ideálně nedosáhl.

Red Devils se rozpačitě bránili i nadále. De Gea byl později dobře postavený proti Hooperovi, jenž zakončoval pěknou kombinační akci. V tu chvíli hosté naprosto evidentně tahali za kratší konec pomyslného provazu a během přestřelované vlastního vápna v 27. minutě visel jejich život opět na vlásku. Naproti tomu u druhé branky se dlouhodobě nic nedělo a pozorný divák vlastně ani nemohl spatřovat jakoukoliv reálnou cestu k ohrožení Ruddyho.

To De Gea se s dalším rutinním zákrokem musel vytáhnout ve 36. minutě, když po rohu hlavičkoval Bassong. A od další práce španělského gólmana uchránil výtečný blok Evanse poté, co se k další koncovce prosmýkl štírek Hoolahan. Za ManUtd už do pauzy promluvil akorát Hernández přízemní ranou z poměrně těžkého úhlu.

Do druhého dějství vstoupil na míči o poznání klidnější favorit, přesto však dál šlo vesměs o vyrovnanou partii. Moyesovi se nicméně ještě velmi brzy vyplatilo poločasové střídání, v rámci něhož na place Giggse nahradil Welbeck. Ten v 57. minutě úspěšnou kličkou gólmanovi navázal na Bennettův zablokovaný odkop a nechal Kanárky krutě platit za spálené šance z úvodní části.

Kromě o něco méně bezradné ofenzivní vozby United po přestávce zlepšili zejména defenzivní složku svého herního projevu, pročež Norwich nevypadal ani zdaleka tak konkurenceschopně jako před obrátkou. Pořádně šlapat do toho Canaries jakž takž začali znovu se 70. minutou, kdy si například Hoolahan marně žádal penaltu. Tenhle menší nátlak ovšem hosté brzy utlumili a zápas nakonec v klidu dohrávali u rohového praporku.

Góly: 66. Edin Džeko

Prodloužení skvělé domácí série Citizens nebylo vystláno růžemi. Náročný program na jednoho z favoritů také dolehl a s Crystal Palace se k vítězství protrápil. Jediný gól utkání vsítil Edin Džeko, který tak postrčil minimálně do zítřka manchesterský celek na špičku tabulky.

Na začátku zápasu se domácí hráči ještě zastřelovali. Bez Negreda, Agüera a Tourého s Nasrim nemohli dlouho najít pořádné tempo, v první dvacetiminutovce netrefili bleděmodří branku, jen Džeko se Silvou mířili těsně vedle. Ještě nebezpečněji pálil James Milner, ale i jeho pokus o pár decimetrů přelétl břevno. Až kapitán Vincent Kompany poprvé ve třiadvacáté minutě donutil Speroniho k zákroku - jeho přízemní lehce tečovaná střela ovšem nenadělala argentinskému brankáři potíže.

Citizens značně postrádali tvořivost a myšlenku svých opor ze záložní řady, stejně jako zabijácký instinkt útočného dua. Nudu úvodního dějství rozčísla kolize Jeroma s Hartem, které oba dva hráči odnesli zraněním. Anglický gólman odešel ze souboje s roztrhnutým okem, forvard Crystal Palace musel dokonce vystřídat.

Největší příležitost prvního poločasu spálil záložník Fernandinho, který zhruba z dvanácti metrů ze vzduchu napálil míč na branku a jen o kousek přestřelil horní tyč. Stejný hráč málem uštědřil hostům gól do šatny, když hlavičkou pod břevno donutil Speroniho k výtečnému zákroku.

Druhý poločas zahájili lépe hosté, Puncheon velmi nebezpečnou ranou k tyči přiměl Harta ke skoku - úspěšnému. Manažer City Manuel Pellegrini vydržel sledovat bídu svých svěřenců deset minut, než se uchýlil k dost drastickým změnám. Stáhl obránce Boyatu a pivota Fernandinha, na jejich místo přišli ofenzivní hvězdy Nasri s Negredem.

Obraz hry domácích se zlepšil a dočkali se i branky. Podepsala se pod ní však trojice, která dostala důvěru od začátku. Milnerův centr odvrátila obrana Palace jen k Navasovi, jenž přihrál před branku Džekovi a ten do protipohybu Speroniho otevřel skóre. Chybělo ale málo a bylo po chvíli vyrovnáno, Hart ale Wardovu pěknou střelu k tyči vytáhl na roh. To byl však od hostů jediný záchvěv snahy, Man City tak uhráli kýžené vítězství.

Góly: 4. Joe Cole, 65. Modibo Maïga, 67. Kevin Nolan - 40. Nicolas Anelka, 45+1. Nicolas Anelka, 69. Saido Berahino

Takových pět minut Premier League nezažívá každý týden. Po hodině hry rozjeli aktéři zápasu mezi West Hamem a West Bromwichem magických 300 vteřin, během nichž se stav z 1:2 změnil na konečných 3:3. Hvězdou zápasu byl Nicolas Anelka a Kevin Nolan - Francouz vstíti dva góly za WBA, domácí kapitán pak byl u všech branek Kladivářů.

Domácím stačilo pět minut, aby se dostali do vedení. Dlouhý výkop Jaaskelainena prodloužil Carlton Cole hlavou na svého jmenovce Joea, ten si narazil s Kevinem Nolanem a po krátkém postupu do vápna rozvlnil utaženou střelou na přední tyč síť. Po půlhodině hry mohli jít do trháku. Guy Demel se dostal na hřiště namísto Tomkinse, jemuž se patrně probudily šrámy z týden staré potyčky s policisty, a rozezvonil tyč vedle Fostera.

Závěr poločasu nicméně ovládli hosté v čele s probuzeným kanonýrem Nicolasem Anelkou. Francouzský útočník nastoupil poprvé po dvou měsících a důvěru splatil naprosto dokonale. Pět minut před obrátkou si počkal na skvělý pas Brunta, z obležení soupeřových obránců si nedělal hlavu a tváří v tvář gólmanovi jej jemně přeloboval k tyči.

V Premier League se trefil poprvé od srpna 2011, kdy ještě v dresu Chelsea zatížil konto svého současného zaměstnavatele. V nastaveném čase nicméně ale prospěl znovu WBA. Na rohový kop si nejvýše naskočil Olsson, jehož hlavičku Demel ještě dokázal z brankové čáry odvrátit. Bohužel pro domácí jen k Anelkovi, který pohotově poslal přes Jaaskelainenovy ruce míč do sítě.

Hned po změně stran mohl forvard s typickým plnovousem zkompletovat hattrick, tentokrát ale jeho zakončení Jaaskelainen ztlumil v rukavicích. Blízko gólu byl i mladík Berahino, jenž levačkou zpoza vápna těsně minul zadní tyč. V šestačtyřicáté minutě na druhé straně málem vyrovnal Mobido Maiga, jehož krásnou ránu levačkou vyškrábl Foster na roh.

Za minutu už ale mířil přesněji a rozjel neuvěřitelnou pětiminutovku. 65.: Mobido Maiga z totožné pozice zkusil štěstí a ukrytou střelou překvapil možná lehce zaváhavšího Fostera - 2:2. 67. Centr Noblea vrátil hlavou před branku Maiga a Kevin Nolan spustil v Upton Park euforii - 3:2. Nevydržela však dlouho; 69. Brunt přihrál před vápno Berahinovi, jenž dlouhým blafákem ošálil Demela a křížnou ranou o tyč vyrovnal na konečných 3:3.

Fascinující časové pásmo však utkání prakticky ukončilo. Po třech gólech už týmy nemohly navázat na ďábelské tempo a kromě jediné šance Berahina se diváci větších vzrušení již nedočkali. Mladý útočník z přímého kopu překrásně zatočil míč do tyčky.