Premier League - souhrn 24. kola

Góly: 32. Branislav Ivanović

Etihad Stadium padlo! A to hned způsobem, jaký tu nebyli zvyklí trpět už pěknou řádku měsíců. Poprvé v průběhu 62 domácích zápasů totiž Citizens vyšli střelecky naprázdno, aby gólem Braňa Ivanoviće rovnou skrze porážku přišli o svou stoprocentní bilanci před vlastním publikem. A kromě Josého Mourinha z toho má radost také Arsene Wenger, jehož Arsenal se po krátkém intermezzu vrací na čelo...

Manchester City byl dnes doopravdy k nepoznání. Jako by kompletně zapomněl na to, že letos minimálně čtyřikrát skóroval hned ve 14 případech. A nebylo to přitom jenom o Agüerově absenci. Chelsea na Etihad Stadium rozhodně nezaparkovala nějaký autobus a po úvodních oťukávacích pasážích rozjela vysoce účelovou a také účinnou hru plnou chytrých brejků (vedených zejména excelentním Hazardem) i smrtícího presinku, což se na domácí neschopnosti - v kombinaci s uprostřed zálohy zcela ztraceným lenochodem Demíchelisem - podepsalo možná největší měrou.

Na každý pád toho bleděmodří v úvodní části směrem dopředu vskutku moc nepředvedli. Kolarov byl relativně stálou hrozbou i po změně stran, ovšem na jeho nejnadějnější míč z první půle Touré těsně nedosáhl. Sám záložník z Pobřeží Slonoviny potom o něco přestřelil, k ničemu dalšímu se už ale City neodhodlalo.

Naopak na druhém konci hrací plochy se v jednu chvíli řítili dokonce čtyři fotbalisté v sytě modrém na jediného (přiléhavě pobledlého) Nastasiće a domácí tak mohli jedině děkovat Ramiresově nedostatečně precizní koncovce, potažmo Hartově zákroku. Tohle přitom pochopitelně byla jen výjimka, Chelsea ale přesto zvládala hrozit jinými cestami a docela konstantně. Zejména Hazard dnes Zabaletu trápil způsobem jako dosud letos nikdo jiný.

Byl to právě belgický šikula, kdo přihrávkou pod sebe vyzval k ráně do břevna Eto’a; a byl to rovněž Hazard, kdo krátce po uplynutí první třetiny duelu založil jedinou gólovou akci šlágru. Právě on předával míč Ramiresovi, na jehož Kompanym zablokovanou střelu zvládl uspokojivě navázat Ivanović.

Po přestávce se toho pak moc nezměnilo. Matić naopak ke své perfektní práci ve středu pole přidal ještě 30metrový projektil, který se jemně otřel o spojnici břevna a tyče Hartovy branky. A nástavbu své bravurní defenzivní robotě, jež mimo jiné už v 56. minutě vyhnala z hrací plochy jindy efektivního Negreda, dodal také stoper Gary Cahill, když po jednom z rohových kopů Williana v 67. minutě hlavičkoval do tyče.

Bylo by vskutku velmi nespravedlivé, kdyby ještě hosté ve zbytku utkání o vedení přišli - a to mimo jiné proto, že další snahy Citizens o vyrovnání provázela jakási nesmělost. Neujal se Silvův kroucený projektil z přímého kopu, přičemž v 75. minutě po inteligentní přízemní výzvě Kolarova nevzrostlý Španěl pro jistotu ani nezacílil mezi tři tyče. Tam se opět strefil až Jovetić v posledních sekundách, také jeho štiplavá rána ovšem skončila na Čechových rukavicích.

Po 72 vstřelených gólech v minulých 18 domácích představeních tudíž dokvačila na bleděmodrou scénu potupná nula. A mohlo to být ještě horší, kdyby se rozhodčí Dean nesmyslně neslitoval nad Nastasićem a udělil v 87. minutě srbskému zadákovi zaslouženou červenou kartu.

Góly: 47. Alex Oxlade-Chamberlain, 73. Alex Oxlade-Chamberlain

Arsenal i přes nadcházející složitý program v konfrontaci s Crystal Palace nepolevil natolik, aby v lize podruhé za sebou ztratil, a po výhře 2:0 se minimálně do zítra posouvá zpět do čela tabulky. Oba góly malého londýnského derby obstaral talentovaný záložník Oxlade-Chamberlain.

První poločas na každý pád favoritovi příliš nevyšel. Po 20 minutách fotbalisté Arsenalu sice zkompletovali čtyřikrát více přihrávek než soupeř, ten ale paradoxně při své tvrdé skořápce působil na ojedinělých výpadech nebezpečněji než favorit z postupného útoku. Gunners si za celou úvodní pasáž vytvořili jedinou střeleckou pozici, když Montreal provětral Speroniho rukavice po Özilově výzvě, zatímco Chamakha na druhé straně o vynikající příležitost připravil akorát necitlivý dotyk s balonem, pro který si nakonec zvládl bez problémů dojít Szczesny.

Obecně šlo za první třicetiminutovku z kádru Arsenalu vypíchnout snad jedině oba stopery, kteří opětovně působili jako skály a železně odráželi jakoukoliv (minimální) snahu CP o útočení. Vepředu se Kanonýři dál vůbec neprosazovali, a když už Speroni musel být ve střehu, podílel se na tom zrovna jeden ze středních obránců. Koscielny ve 33. minutě těsně podběhl Özilův projektil z přímého kopu a argentinský brankář měl co dělat, aby nečekaně rovně plachtící míč vyrazil kolem tyčky.

Do druhého dějství Arsenal dozajista vstupoval s cílem co nejdříve prolomit zeď Tonyho Pulise, a přesně to se mu také povedlo. Cazorla po výběhu zprava na střed levou nohou překrásně zhodnotil dobře načasovaný náběh Oxlade-Chamberlaina a ten skrze špičkový první i druhý dotyk jemně přehodil bezradného Speroniho.

Na tuto akci ještě nicméně mělo Crystal Palace okamžitě odpovědět. V 51. minutě Bolasie odklonil přizvednutý centr tak akorát do cesty totálně pozapomenutého Jeromeho, jenž si na hraně ofsajdu u levé tyčky na Szczesného nepřišel. Velmi důležitý zákrok polského brankáře, který se stihl ideálně přemístit.

Následně Eagles sem tam na favorita trošku vyjeli, aby ho alespoň částečně postrašili, nicméně o defenzivní složku týmu se dnes Gunners mohli opírat celou dobu a to vesměs pokračovalo i nadále. Navíc Oxlade-Chamberlain byl rázem vítaným zdrojem inspirace na druhé straně, což se ještě jednou promítlo na ukazatel skóre v 73. minutě.

Tehdy mladému Angličanovi do běhu krásně narazil Giroud a Oxlade-Chamberlain z hranice vápna, uprostřed moře volného prostoru, utěšeně napřáhl - Speroni míč zvládl posunout akorát více k levé tyčce. Argentinec si patrně mohl vést lépe, přesto už jeho menší pochybení nic moc neovlivnilo. Arsenal by patrně za povinnou výhrou dokráčel tak jako tak.

Góly: 67. Victor Anichebe - 24. Daniel Sturridge

Více než boj o body to byl nedělní odpočinkový špíl. První poločas nestál za nic a jen gól Sturridge vyvedl fanoušky z letargie. Ve druhém dějství už se na hru dalo dívat, přesto přišlo rozhodnutí po minele, nikoli po pohledné akci. Tourého kiks přiměl Anichebeho k vyrovnání a poprvé v novodobé Premier League tak utkání mezi WBA a Liverpoolem skončilo remízou.

Na jakékoli vzrušení si diváci v ochozech Hawthorns museli počkat pěkně dlouho. Utkání začalo opatrně a především domácí si celý poločas vůbec nepotykali s technickou stránkou fotbalové věci. Jejich jediný zajímavý moment přinesl až závěr poločasu, když Zoltan Gera pálil z hranice vápna vedle Mignoletovy branky.

V první půli hráli totiž prakticky jen fotbalisté Liverpolu, i když i oni se dlouho hledali. Až ve čtyřiadvacáté minutě rozjelo ofenzivní kvarteto Coutinho, Sterling, Suárez, Sturridge pohlednou akci, na jejímž konci si poslední jmenovaný počíhal na ofsajdové hranici na Suárezův kulišácký pas a snadno uklidil míč do sítě.

Zápas však i poté pokračoval spíše v přátelském tempu. Vydra, Berahino a spol. si se sterilitou svých ofenzivních aktivit hlavu nedělali a liverpoolští hráli to, co potřebovali. Jen vzácně se dostali do blízkosti branky, a když už, tak branku netrefili. Tak jako Suárez z přímého kopu nebo Coutinho.

Druhé dějství už nabídlo jinou podívanou. V prvních minutách se hrálo skutečně nahoru-dolů, ve velkém tempu. Gólovku si připravili už i domácí, jenže McAuleyho hlavičku senzačním reflexivním zákrokem vyrazil Mignolet. Ještě než uplynula hodina hry, vyznamenal se i jeho protějšek, když na Fosterovi ztroskotal při souboji tváří v tvář Suárez.

Hra domácích se výrazně zlepšila, což Pepe Mel umocnil ještě více střídáním Anichebeho za Berahina. Nováček na hrací ploše se mu odměnil záhy. Při přímém kopu Brunta zůstaly ruce fanoušků WBA díky Mignoletovi dole, ale po nebetyčné minele Kola Tourého už Baggies slavili. Fatálně nepřesný pas stopera Reds zachytil právě Victor Anichebe a chirurgicky přesnou ranou k tyči vyrovnal.

Kdo čekal, že se po gólu Liverpool nadechne k tlaku, byl velice zklamaný. Reds totiž pokračovali ve stejném tempu a až na výjimky vůbec Fostera neohrozili. Střídající Allen sice vypálil, ale pro gólmana WBA byl zákrok formalita. Bodový zákrok předvedl až za pár desítek vteřin, kdy aktivní Sterling vyslal do úniku Sturridge a jen včasný Fosterův výběh zachránil domácím remízu.

Góly: 49. Craig Bellamy, 50. Kenwyne Jones - 5. Robert Snodgrass

Částečně dílem Marshalla a jeho dobrých zákroků i vhodně postavených tyček, především ale dílem samotného Oleho Gunnara Solskjaera jsou první body Cardiffu pod vedením norského manažera. Ten se v 38. minutě nebál stáhnout neefektivního Whittinghama, což se následně po přestávce promítlo do báječného obratu na konečných 2:1...

Norwich odstartoval skvěle, což se naopak vůbec nedá říci o debutujícím Brazilci Fábiovi. Kmenový bek ManUtd se už v páté minutě nechal školácky oběhnout Olssonem, z čehož vzápětí pohotově těžil Snodgrass. Tato brzká akce Canaries pochopitelně nakopla a ve finále vystavěla základ hned 27 střeleckým pokusům proti 14 soupeřovým. Ty navíc zejména v první půli charakterizovala neškodnost, respektive dalekonosnost.

Proto Ole Gunnar Solskjaer krátce před pauzou sáhl k nečekanému, leč výtečnému tahu, když nahradil Whittinghama dalším hostem z Old Trafford Wilfredem Zahou. Ten obdržel bouřlivý aplaus a důvěru manažera začal splácet hned čtyři minuty po obrátce. Tehdy zleva vyběhl do středu hřiště, všiml si náběhu Bellamyho a umožnil tak Velšanovi stát se prvním fotbalistou, který v Premier League skóroval za sedm různých klubů.

Hned za dvě minuty se navíc Norwich nedokázal vypořádat s rohovým kopem, a tak Jones nadvakrát poslal do sítě Mutchův kroucený centr. Norwich byl přirozeně otřesený, přesto měl ve zbytku zápasu rozhodně vyrovnat. Johnsonovu pumelici z větší vzdálenosti například Marshall vyrážel na břevno a poté, co se branková konstrukce třásla i na druhé straně při teči Jonese, museli na čáře krátce po sobě skvěle zasahovat jak Marshall, tak Bellamy.

Někdejší gólman Norwiche musel zpátky do akce při střele střídajícího Fera, aby jej ještě jednou podržela branková konstrukce - konkrétně tyčka při hlavičce Snodgrasse. A ve střehu museli být také páni rozhodčí, aby pomohli Bluebirds udržet první výhru pod Solskjarem. Hned dvě branky Norwiche totiž v průběhu utkání nebyly uznány.

Góly: 38. Charlie Adam, 52. Charlie Adam - 47. Robin van Persie

V hrdém klubu z Manchesteru se střídá bída s nouzí. David Moyes nasadil do utkání se Stoke celý hvězdný trojlístek Mata - Rooney - Van Persie, ale ani ten mu body z Britannia Stadium nezajistil. Hrdinou utkání se totiž stal dvougólový střelec Charlie Adam, který tak sám obhájce titulu porazil a zajistil Stoke první výhru nad Man Utd po třiceti letech. Rudým ďáblům byl toho času vyrovnávací gól Van Persieho krátce po přestávce k ničemu.

United přišli o reálnou naději na titul už nějaký ten týden zpátky, ale zápas od zápasu se snižuje i jejich šance na pohárovou Evropu. Ztráta na Ligu mistrů činí po další porážce už šest bodů - Liverpool, který na kýžené čtvrté příčce sídlí, má navíc nedělní zápas na hřišti WBA k dobru. Pět bodů pak ztrácí na Everton, jenž drží místo v Evropské lize.

Stoke City, který díky fantastické výhře poskočil na jedenácté místo s tříbodovým náskokem na sestupové pozice, však do utkání nevstoupil přímo pravou nohou. První velkou šanci měl Wayne Rooney, který po sérii centrů z vyložené pozice netrefil branku. Na gól se tak čekalo až na závěr poločasu. K přímému kopu z osmatřicáté minuty se postavil Charlie Adam a jeho dělovou ránu ztečoval Michael Carrick za záda Davida De Gey.

Naději na obrat United ožila hned po změně stran, kdy Juan Mata krásně objevil uličku pro Van Persieho a ten ze vzduchu dostal míč přes Begoviće do sítě. Radost však svěřencům Davida Moyese dlouho nevydržela. Už za pět minut si totiž o nesmrtelnost řekl Charlie Adam, k němuž nakonec doputovala zpětná hlavička od Walterse a famózní, nechytatelnou a překrásnou pumelicí do šibenice vrátil domácím vedení.

Potters rozhodně nebyli horším týmem a pokračovali v útočení i nadále. Po dlouhém autu Stoke odvrátil Evra míč hlavou jen na hranici vápna, kde se do něj ukázkově položil Oussama Assaidi a David De Gea se musel pořádně natahovat, aby jeho ránu vyškrábl nad břevno. United toužili alespoň po vyrovnání, ale nebyli schopni si vytvořit pořádný tlak. Matova střela byla slaboučká a mířila mimo.

Zajímavě vyhlížející šanci zmařil Ashley Young, ale ani jeho hlavička se nedá považovat za stoprocentní gólovku. Až v sedmiminutovém nastavení přepnuli hosté na další rychlostní stupeň. Rooneyho skvělý přímák vytáhl zázračně Begović na tyčku a z následné skrumáže pálil Cleverley vysoko nad. Potters tak zcela zaslouženě uhájili zatraceně důležité tři body.

Góly: 64. Adam Lallana, 70. Rickie Lambert, 75. Jay Rodriguez

Zoufalé trápení Fulhamu napsalo další kapitolu, tentokráte londýnský celek vykradl Southampton, díky které se domácí strana propadla až na úplné dno ligového pelotonu!

Manažer René Meulensteen měl před koncem přestupového okna opravdu napilno a do Fulhamu, kterému se hluboce nedaří, přivedl hned několik posil. Do základu se podívaly dvě z nich - William Kvist a Lewis Holtby. Domácí začali aktivně, jako první zahrozil Parker, ale Boruc byl na místě. Po rohu Holtbyho to pro změnu zkoušel Burn, ovšem pálil jen nad branku.

Svatí se však nenechali rozhodit a vytrvale se snažili praktikovat vlastní herní projev, což se jim postupem času čím dál více dařilo. Po pasu Rodrigueze, který si neobratně srazil na vlastní branku Sidwell, musel poprvé zasahovat rovněž Stekelenburg. Vzápětí mohl "trestat" z rohu Hangeland, ovšem jeho hlavičku skvěle reagující polský brankář za svá záda nepustil! Ještě do pauzy musel Boruc hned dvakrát likvidovat šanci Benta, který tím jen potvrdil své trápení.

Victora Wanyamu do druhého poločasu nahradil o poznání ofenzivněji laděný Jack Cork a tato změna okamžitě přinesla kýžený efekt. Dvě nuly na ukazateli skóre vydržely až do 64. minuty, kdy po Lambertově přihrávce usměrnil míč do sítě Lallana - 0:1. Čekání na "nulu" tak z pohledu FFC nadále pokračuje... Definitivně jasno poté bylo o chvíli později: Clyne oslovil svým centrem Rodrigueze, jenž si všiml lépe postaveného Lamberta, který nekompromisně zvýšil na 0:2! Oba zainteresovaní si pak ještě role vyměnili a Rodriguez parádní dělovkou zavěsil - 0:3.

Góly: 74. Steven Naismith, 85. Kevin Mirallas - 34. Leandro Bacuna

Prvně od března 2006 slaví Everton domácí vítězství v lize nad Aston Villou, ač cesta k němu nebyla zrovna jednoduchá. Ojedinělou šanci proměnili hosté k dlouhodobému vedení, závěrečný tlak ovšem využil lépe postavený tým k dvěma oku lahodícím zásahům.

Tak blízko byl McGeady otevření skóre už po třech minutách, až se stadionem rozezněla pravá, vzdálenější tyč Guzanovy branky. To ovšem bylo na dlouhou dobu to jediné, co vneslo krev do žil Goodison Parku. U balónu sice zůstávali déle domácí, k jakémukoliv ohrožení soupeřovy šestnáctky však měli obdobně daleko jako hůře hrající hosté.

Ve 34. minutě se bez známek nebezpečí rval Delph k rychlému zastavení Barksleyho ještě na jeho polovině, ten po čistém zákroku upadl a následně nešťastně podklouzl, Bacuna se tak rychle dostal k vápnu, kde si narazil s Bentekem a tváří v tvář brankáři dokázal z úhlu propasírovat míč do sítě mezi nohama Howarda.

První vážnější hrozbu s chtíčem po srovnání vyslal až deset minut po přestávce Leon Osman, střele z hloubi vápna však dal opačnou faleš a balón se tak od vzdálenější tyče vytočil až k rohovému praporku. Marně se snažící hráči Toffees byli znovu blízko po sedmdesáti minutách hry, když centr z přímého kopu bolestivě poslal směrem ke své brance obličejem Benteke, nicméně decimetry od pravé tyče mu další starosti ušetřily.

Jenže čtyři minuty poté nechal Vlaar projít Pienaarovu přihrávku z první do vápna na svěžího Naismitha, jenž zachoval chladnou hlavu a střelou po zemi nedal Guzanovi šanci. Perfektní obrat perfektním přímým kopem - to se povedlo Mirallasovi po přestřelení zdi z pětadvaceti metrů.

Góly: 12. Shane Long - 61. Paulinho

Tottenham překvapivě ztratil dva důležité body na půdě Hullu. Ten si navíc musí zoufat nad svou produktivitou, co dopočtu vážných gólových příležitostí totiž favorita jasně porazil. Domácí se tak alespoň mohou radovat z prvního zásahu i prvního bodu v roce 2014.

Zatímco v 10. minutě mohl být Lloris rád, když Jelavić ve skluzu pálil těsně nad břevno, Harper si vzápětí připisoval výborný zákrok proti dobře myšlené ráně Adebayora. Skóre se tak měnilo až v následující minutu, kdy se po prodlouženém pasu Harpera dostal sám před brankáře Long a přímočarou střelou připsal na svůj štítek první gól v dresu Hullu.

Přes zjevnou převahu se Spurs nemohli dostat k delšímu zamčení domácích před jejich vápnem, a to především díky dobrému bránění centrů od Eriksena. Šest minut před přestávkou to tak mohlo být s favoritem ještě horší, kdyby Jelavić zatočil přímý kop jen o pár decimetrů lépe a překonal zkamenělého Llorise.

Ani deset minut po změně stran se hostům vyrovnat nepodařilo, když po závaru pálil zblízka Soldado a Harper parádně vyrazil na roh. V 62. minutě se už favorit radoval, když Roseův balón přebral na vápně Paulinho a bombou pod břevno dal brankáři čas pouze na reflexivní mávnutí rukou do prázdna.

S bleskurychlou reakcí naopak uspěl Lloris po přízemním pokusu Jelaviće. Ten si s brankářem poradil v 71. minutě, nicméně zakončení do prázdné odvrátil zachránce Dawson. Čtvrthodinku před koncem řádné doby mohl trestat Bentaleb, jen kdyby byl při ráně z třiadvaceti metrů o něco málo přesnější. Poslední důležitý zákrok tak opět musel tasit brankář hostů, když po brejku neuspěl Long křižnou ranou.

Góly: 26. Kevin Nolan, 45. Kevin Nolan

Hodně důležité vítězství má za sebou West Ham, který před vlastními fanoušky porazil Swansea a díky tříbodovému zisku se alespoň dočasně vyhoupl mimo sestupové pásmo. Waleský tým má na domácí už jen dva body k dobru.

Manažer Chelsea José Mourinho po bezbrankové remíze s Hammers obvinil WHU z toho, že se prezentoval fotbalem 19. století, ovšem nyní se domácí strana přeci jen daleko více zapojovala do ofenzivních manévrů. Takřka po půlhodině hry pak přišlo kýžené ovoce: Carroll ve vápně sklepl centr ke kapitánu Nolanovi, jenž nekompromisně otevřel skóre - 1:0!

Srovnat krok mohl Wilfried, ale doslova za minutu dvanáct mu šanci znemožnil obětavý Tomkins. Ještě do pauzy se úspěšná spolupráce opakovala. Tentokráte vše začalo u Downinga, jenž rozehrál mičudu od rohového praporku, Carroll na zadní tyči vrátil kulatinu do ohně a Nolan už měl z bezprostřední blízkosti snadnou práci - 2:0. Andy Carroll si tak zapsal asistenci u obou branek, přičemž posledních jedenáct gólových nabídek adresoval právě kapitánovi.

Nevýrazný výkon Labutí, kterým citelně chyběl kanonýr Michu, pokračoval i po obrátce. Na tomto faktu se nic nezměnilo ani s vyloučením Carrolla, jenž se po vzdušném souboji nedovoleně ohnal po Chicovi a ostřílený rozhodčí Howard Webb bez milosti tasil červenou kartu.

Góly: 19. Fabio Borini (pen.), 23. Adam Johnson, 80. Jack Colback

Potřetí v řadě vyznělo Tyne-Wear derby lépe pro Sunderland, který potvrdil současnou formu a raketovým tempem vystoupil z poslední příčky do zóny nad sestupem. Newcastle si naopak připsal čtvrtou soutěžní porážku na svém hřišti za sebou a pohárový sen se tak svěřencům Alana Pardewa vzdaluje.

Už po pěti minutách centroval z přímého kopu od pravé lajny Johnson a nešel naprosto osamoceného Alonsa, ten ale ve vyložené pozici hlavičkoval nad. Aktivní hosté se tak dočkali až ve 20. minutě, když Johnson dloubáčkem mezi dvěma obránci vyslal do vápna Bardsleyho, kterého neohrabaně srazil Anita. Borini pak prudkou ranou do horní poloviny branky otevřel skóre.

Necelé čtyři minuty poté chytře narazil Altidore Colbackovi, jenž lehce pronikl do šestnáctky. S jeho sraženou střelou si Krul ještě poradil, volný Johnson už však neměl sebemenší problémy dorazit balón do odkryté branky.

Marné snahy Newcastlu s bezzubými útoky a poklidná hra Sunderlandu s pouhými náznaky šancí doprovodily oba celky do šaten za dvoubrankového náskoku hostů. A ve stejném duchu se pokračovalo i po změně stran, když za prvních patnáct minut vyvolal největší vzrušení Colback svým pokusem zpoza vápna těsně vedle levé tyče.

V 64. minutě se konečně musel předvést i Mannone, kterého protáhla Tiotého rána z dvaadvaceti metrů. Na druhé straně kontroval Johnson, který se při postupu do šestnáctky vyhnul třem černobílým kuželům a přízemní ranou rozezněl vzdálenější tyč.

Vrátit domácí do zápasu mohl Shola Ameobi, který nepropálil z těsné blízkosti Mannoneho po pasu Krula. Ten se tak musel předvést v další moment, když se po chybě obrany povedeně vrhl do kličky Altidora. Co to ovšem bylo platné, když v 80. minutě přišla další mizerná rozehrávka a po příhře Boriniho napálil zblízka Colback balón nad hlavu brankáře a definitivně rozhodl.