Primera Division - souhrn 14. kola

Góly: 9. Frédéric Kanouté

Gól prakticky z ničeho, jehož autorem se stal Frederic Kanoute, stačil Sevilly k zisku velmi důležitého tříbodového vítězství na hřišti nebezpečného Gijonu.

Pro Sporting to byla vůbec první domácí porážka v tomto ročníku. Sevillu naopak tento triumf vynesl na třetí pozici. Zápasu předcházela bitka ultras členů obou fanclubů, přičemž se zranilo celkem 13 lidí, kteří byli převezeni do nejbližší nemocnice. Domácí celek jakoby tato situace ještě více namotivovala a už po třech minutách mohl rozradostnit jeho příznivce Cuevas, jeho volej však Palop vytěsnil nad břevno.

Ačkoliv se úvod utkání neodehrával v režii hostů, byli to právě oni, kdo se po devíti odehraných minutách ujali vedení. Romaric rychle rozehrál přímý volný kop, míč se od Navase dostal až ke Kanoutemu a ten bleskovým zakončení posunul Andalusany do jednobrankového náskoku. Těsně před přestávkou měl obrovskou příležitost ke vstřelení druhého gólu Navas. Ten sice gólmana Colinase už překonal, na brankové čáře ovšem narazil na jeho náhradu, obránce Gregoryho.

Sevilla pokračovala v útočném snažení a opět byla poměrně blízko brance. Perrottiho centr poslal hlavou těsně vedle Romaric. Hosté však krátce poté přišli o zraněného Adriana a jeho náhradník Valiente obdržel za faul na Barrala žlutou kartu. Následný přímý kop Valdese pak mimo brankový prostor vytěsnil Palop. Sporting se hnal za vyrovnáním, Castro však soupeřovu klec přestřelil.

Krátce po hodině hry provětral defenzivu Sevilly hbitý Castro, jeho ránu ovšem stihl zablokovat Valiente. O pár chvil později poslal napříč vápnem nebezpečný pas Navarro, nikdo z jeho spoluhráčů ho ale nezasáhl. Trávník pomalu začaly ničit silné kroupy a Sevilla stále usilovala o dosažení uklidňující druhé trefy. Blízko k ní měl po skvělé Koného akci Negredo. Domácí se prakticky vytratili z hrací plochy a nechávali hostům mnoho prostoru ke kombinacím. Ti už z toho sice žádný gól nevytěžili, radost z výhry jim to však samozřejmě kazit nemusí.

Góly: 36. Simão - 48. David Fuster, 90. Joseba Llorente

Rovnalo by se velkému zázraku, kdybychom po vzájemném střetnutí Atlética Madrid a Villarrealu nalezli ještě nějakého fanouška Rojiblancos, který netrpí srdeční arytmií či depresemi. Ohlédneme-li se za letošními výsledky a příčinami porážek, zbytečných ztrát, můžeme bez okolků nazvat pravým jménem největší trn v oku trápícího se Atlética Madrid, stále obnovující se bolístkou rozumíme chabou defenzívu.

Je tu však i soupeř Atlétů, oživený Villarreal. Žlutá ponorka se v úvodu soutěže loudala v sestupových vodách, ale nyní se nesměle a hrdě plaví za evropskými poháry. Valverdeho jedenáctka byla v průběhu velmi vyrovnaného utkání nebezpečnější a aktivnější, lépe kombinovala, vytvářela si více vyložených šancí. Nejvíce se činil Giuseppe Rossi, branky se však díky skvělým zákrokům spolehlivého nešťastníka Sergia Asenja nedočkal.

Už po deseti minutách měli hosté na svém kontě dvě brankové příležitosti, nejprve na vynikajícího Asenja nevyzrál David Fuster, poté Marcos Senna. Villarreal prvních patnáct minut opanoval utkáním a osobou Giuseppe Rossiho si připsal další nevyužitou možnost, Italova střela si to namířila těsně vedle tyče. Po zmiňovaném časovém úseku se Atléti probudili a vyrovnali hru, i proto se utkání na několik minut přeměnilo v bitvu o střed pole. Čas v poklidu plynul, nic se nedělo, najednou branka.

José Antonio Reyes ukázal, že má v posledních týdnech skutečně výtečnou fazónu, naservíroval míč do běhu kapitánu Simaovi, který nechytatelnou střelou k tyči rozradostnil již trochu prořídlé tribuny na stadionu Vicente Calderóna. Po brance čas opět pokojně plynul, po šancích ani vidu, ani slechu.

Diváci se spokojeně občerstvily, aby jim dobrý pocit pokazili domácí miláčci. Joan Capdevila poslal ze své levé strany pěkný centr do pokutového území, kde si na míč naskočil David Fuster a okořenil svůj nad očekávání dobrý výkon brankou. Tomáš Ujfaluši měl v souboji roli diváka, Juanito hráče sledujícího absolutně jiný míč.

Atléti mohli záhy odpovědět, Simaův centr ale nedokázal propasírovat do branky matný Maxi Rodríguez. Hosté odpověděli dvěma střelami Giuseppe Rossiho, s nimiž si Sergio Asenjo s malými obtížemi poradil. Blížil se závěr poločasu, Atlético sice mělo mírnou územní převahu, ale v pokutovém území vládli stopeři a brankář Villarrealu. Když si pak udělal jeden ze stoperů, jmenovitě Diego Godín, výlet do domácího pokutového území, nestačili se fanoušci divit. Godín, jež naprosto osamocen na penaltovém puntíku poslat míč kamkoli se mu zlíbí, si vybral prostor daleko od Asenjovi svatyně, nepochopitelně selhal.

Hostující mužstvo to mrzet nemuselo. Další centr Joana Capdevily umístil v devadesáté minutě do sítě opět na malém vápně osamocený Joseba Llorente a rozhodl o vítězství Villarrealu. Tentokrát se role diváka zhostil Juanito, nerovný boj s gravitací podstoupil naprázdno vyskočivší Perea. Ve třetí minutě nastavení mohl přidat pojistku Ezquero, kterému perfektně namazal domácí Camacho, ale vylámal si zuby na Sergiu Asenjovi, jednomu z nejlepších mužů v domácí jedenáctce.

Góly: 61. Chori Castro

Mallorka poprvé v sezoně zvítězila na hřišti soupeře a postaral se o to jediným gólem zápasu Gonzalo Castro. Odnesla to Osasuna Pamplona.

Nejlepšími hráči hostí byli Aduriz a Martí, Los Rojillos jsou ve formě v předchozích týdnech zase obírali o body Villarreal, Atlétiko Madrid či Valencii. Lépe do zápasu vstoupila Mallorka, rohové kopy ale nevyužila, stejně tak pokusy zdálky Martího a Adurize. Osasuna odpověděla též po rohovém kopu, když centroval Masoud, ale zblízka netrefil hlavičkou branku Nekounam. První půle mnoho zajímavého nepřinesla, zastřeloval se hostující Castro, ale Ricardo v brance byl připraven.

Druhá půle už byla živější, ale také hlavně zásluhou Mallorky. Nejprve hlavičkoval nad Aduriz, pak po rohovém kopu vedle branky též Ramis. Po další vážné akci už šli hosté do vedení. Martí našel zprava přihrávkou Castra a ten se trefil levačkou do horního růžku branky Osasuny. Byl to sedmý gól Mallorky letos na hřištích soupeřů. Deset minut poté se ke slovu zase dostávala Pamplona, zahrávala sérii rohů, ale hostující obrana v čele s gólmanem Aouatem odolávala. Osasuna ale tento zápas nezvládla a Mallorce stačil jediný gól na cenné vítězství.

Góly: 58. Kalu Uche - 75. Pablo Álvarez

Deportivo La Coruna zachránilo nepříznivě se vyvíjející zápas na hřišti Almerie a pozdním vyrovnáním si zajistilo alespoň cenný bod. Ten může hrát znatelnou roli v jeho pohárových ambicích.

Tým trenéra Lotiny si v tomto duelu chtěl spravit chuť po porážce od Barcelony, na níž Deportivo nestačilo poměrem 1:3. Důvod k radosti neměl ani po většinu tohoto utkání. Nevýrazná Almerie totiž favorita držela v šachu a nebýt Alvarézova gólu ze 74. minuty, asi by se hostům v noci nezdály úplně nejhezčí sny. Domácí vstupovali do zápasu v odlišné pozici. Bez bodu odešli už třikrát po osobě a pomalu se propadávali do pásma sestupu.

Ovšem už první půle naznačila z jejich strany změnu k lepšímu. Oboustranně se totiž hrál kvalitní fotbal s množstvím brankových příležitostí. Tu první spálili hosté, když si na centr ideálně naskočil Mista, ovšem mířil pouze do břevna. Neuspěl ani dorážející Rodriguez. Na opačném pólu hřiště bravurním způsobem zneškodnil Piattiho hlavičkový pokus gólman Aranzubia.

Přehlídka ofenzivního fotbalu tím rozhodně nekončila. Uche pálil těsně vedle, velkou šanci Tomase pro změnu zastavil domácí brankář Diego Alves. Rovněž jeho protějšek musel do přestávky vytasit ještě jeden zákrok. Střelu Soriana zpacifikoval doslova na poslední chvíli. První půle tedy paradoxně skončila bez branek. Vstup do té druhé vyšel mnohem lépe Almerii. Uche si počkal na perfektní centr z pravé strany a přesnou hlavičkou překonal Aranzubiu.

Jenomže odpověď Deportiva na sebe nenechala dlouho čekat. Alvarez, který krátce před tím nahradil Mistu, obdržel přihrávku od Valerona a s přehledem srovnal misky vah tohoto napínavého souboje. Do role hrdiny večera se mohl dvakrát v krátkém sledu pasovat nigerijský forvard Kalu Uche, ani jednou však Aranzubiu nepřekonal. Rovněž Deportivo mohlo strhnout tři body na svou stranu, Alvarez ovšem druhou trefu nepřidal, do listiny střelců se nezapsal ani Perez.

Góly: 26. Mehdi Lacen, 48. Manuel Arana, 82. Alexandre Geijo - 3. Mario Bermejo, 69. Antoñito

Na Estadio El Sardinero viděli diváci pětigólovou přestřelku, produktivnější byl nakonec domácí Racing a připsal si v tomto utkání o záchranu veledůležité body. Xerez zůstane poslední v tabulce.

Santander tak navázal na předchozí výhru nad Espanyolem. Xerez k dosavadním pěti ligovým gólům přidal další dvě trefy, na zisk dalších bodů to ale nestačilo. Hostující kouč Ziganda musel být potěšen už ve druhé minutě, tehdy šel totiž Xerez do vedení. Centroval Momo a Bermejo hlavičkou skóroval. Gólman Colcorti neměl šanci.

Racing mohl vyrovnat ve 12.minutě, gólman Renan už byl téměř překonám, ale na poslední chvíli vzal Tchitému míč skvělým zákrokem Vicente Moreno. Tchité pak šel sám na branku, ale to se Renan vyznamenal. I nadále byl hlavní hrozbou pro hosty Tchité, ale promarnil další dvě šance, až ve 25. minutě se podařilo vyrovnat Lacenovi.

Xerez ale mohl opět vést, před Bermejem ale zachránil gólmana Colcortiho Christian Fernandez. Do druhé vstoupili lépe domácí, zdálky pálil Arana a Santander v tu chvíli vedl 2:1. Xerez se nevzdal a 22 minut před koncem šel do brejku Antoňito a překonal Colcortiho. Ale poslední slovo měl zase Santander. Příležitosti sice byly na obou stranách, využita ale byla jen ta po centru Munitise, když se osm minut před koncem prosadil hlavičkující Geijo.

Góly: 37. Juan Ángel Albín, 69. Juan Ángel Albín - 81. Juanlu Hens

Juan Albín vstřelil dvě branky a Getafe tak porazilo svého soupeře ze souostroví Tenerife. Pro domácí to bylo třetí vítězství z posledních čtyř zápasu Primera division.

V závěru zápasu už jen korigoval skóre na 2:1 Juanlu. Tenerife zatím drží u dna tabulky právě špatné výsledky na hřištích soupeřů, mají i smůlu, když Nino trefil jen břevno branky Getafe.

Hosté vstoupili do utkání aktivně, po centru Komého střílel nad branku Omar, zdálky zkusil štěstí Alejandro Alfaro, ale trefil jen místo kde stál gólman Codina. Na druhé straně střílel vedle po přihrávce Leona del Moral. Pak přišla dříve zmiňovaná šance Tenerife, když po centru Luny trefil jen břevno Niňo. Závěr poločasu patřil domácím, střelu Pareja musel mimo branku vytáhnout gólman Aragoneses. V 38.minutě poslal Getafe do vedení Albín střelou z voleje.

Útoky domácích pokračovaly i v druhé půli. Aragoneses nejprve vytáhl mimo tyče střelu Leona, porazil si i s hlavičkou Maria Alvareze z následného rohu. Tenerife zahrozilo jen trestným kopem Ricarda v 66.minutě, Codina byl ale na místě. Druhý gól přidal Albín po pasu zleva od Pareji a Getafe vedlo už 2:0. Hosté už jen korigovali, když Codina jen vyrazil centr Niňa a míč do branky uklidil Juanlu.

Góly: 69. Jesús Gámez (vl.) - 34. Duda

Fotbalisté Malagy se ani tentokrát nevymanili z pásma sestupu. Jejich pátá remíza v ligovém utkání v řadě proti jednomu ze svých úhlavních rivalů je tak nemůže příliš těšit.

Svou pouť za druhým vítězstvím v této sezoně Primera Division přesto začali hosté lépe. Na úvodní gól Dudy ovšem odpověděl vlastním gólem obránce Gamez a body se tedy dělily rovným dílem. Malaga tedy zůstává na devatenáctém místě se ztrátou tří bodů na před ní stojící Zaragozu. Ta se po neuspokojivých výsledcích už zbavila svého trenéra, podobně horko teď musí být rovněž kouči Munizovi. Ten však alespoň v posledních duelech neprohrává.

Jeho úkol teď zní jasně, přeměnit remízy ve výhry. Problém není v kreativitě, jako spíše v samotném proměňování vyložených brankových příležitostí. V prvním poločase totiž hosté na stadionu Jose Zorilly dominovali. Už v sedmé minutě byli blízko dosažení důležité branky, když velmi nejistý obranný zákrok Barragana mohl potrestat Fernandez, nicméně na Villara si nepřišel.

Gólový moment se tak zrodil až krátce po půlhodině hry. Dlouhý pas z obranné linie směřoval až k Nabilu Bahovi, ten ovšem přepustil míč lépe postavenému Dudovi, který střelou k bližší tyči otevřel skóre. Ještě do přestávky mohl zdvojnásobit náskok Malagy Obinna, v každém ze dvou případů se ale unáhlil a zbrkle zakončil mimo. I přes tyto nepříjemnosti, měla po polovině hry ke třem bodům blíže Malaga.

Mnohým příznivcům se jistě vybavilo utkání, v němž Munizovi svěřenci vedli na půdě Sevilly už 2:0, nicméně nakonec odcházeli pouze s bodem. To se de facto opakovalo. První varování vyslal soupeřově obraně domácí útočník Manucho, který nedokázal překonat již ležícího gólmana Munuu. Vyrovnání tak přišlo až o pár okamžiků později. Medunjanin odcentroval z levé strany, Nivaldo míč lehce tečoval a dezorientovaný Gamez už pouze usměrnil míč za brankovou čáru.

Góly: 60. David Villa, 80. Joaquín - 54. Gonzalo Higuaín, 65. Gonzalo Higuaín, 85. Ezequiel Garay

Magnet 14. kola Primera División skončil lépe pro Real Madrid, který přehrál Valencii v jejím svatostánku v poměru 3:2. V utkání, jež nabídlo kvalitní podívanou vynikl střelec dvou gólů Bílého baletu Higuaín a nasazení obou mužstev. Real cennou výhrou udržel krok s vedoucí Barcelonou.

Drama se vším všudy nábídl divákům duel druhého se třetím v tabulce La Ligy. Nakonec byl po gólové přestřelce z druhého poločasu šťastnější Real a odváží si do Madridu tři body. Obě mužstva však odehrála zápas s plným nasazením a osud utkání visel na vlásku do samého konce.

Domácí nastoupili v očekávané sestavě, v jedenáctce hostí se proti předpokladům objevil Marcelo, jehož start byl do poslední chvíle nejistý. Jak to už v zápasech obou rivalů bývá, pustili se obě mužstva do sebe hned od začátku. První vlaštovkou byla rána beka Mathieua, která těsně minula břevno. V první desetiminutovce ještě střílel mimo po šikovném uvolnění Pablo Hernández.

Valencia měla v této fázi utkání převahu, Realu příliš nepůjčila míč a hrozila zejména po stranách. V 17. minutě zachránil jasnou příležitost Lass, kdy ve vápně zabránil ve střele Matovi. Real se začal osmělovat až ke konci první půlhodinky, kdy se Benzema vyhnul Navarrovi a zakončil do boční sítě. Pak se domácí zlobili, když Van der Vaart vyslal dalekonosnou střelu, když na zemi ležel faulovaný Marchena.

První velká šance Realu přišla ve 40. minutě z kopačky Higuaína, jenž elegantně obešel Navarra a pálil mimo. Následně střílel nad Marcelo a trojici šancí zakončila kombinace Benzemy s Higuaínem, kterého vychytal César. Ovšem největší příležitost měl minutu před poločasem Ramos, který hlavičkoval do tyče rohový kop Van der Vaarta. Na konci půle znepokojilo hosty zranění Pepeho, který špatně došlápl po výskoku a musel být odnesen na nosítkách ze hřiště rovnou do šatny.

Druhý poločas začal opět tlakem Valencie, ovšem po devíti minutách se radovali hosté. Benzema se prohnal kolem Bruna, načechral míč na malé vápno, kde hlavičkou zakončil Higuaín a otveřel skóre. Netopýři se do soupeře pustili a už o čtyři minuty později mohl vyrovnat Navarro, ale po rohu zblízka přestřelil prázdnou branku.

Madrid promarnil dobrou příležitost po průniku Benzemy, jehož následný centr nenašel v šestnáctce Higuaína. Takřka z protiútoku se ale radovali domácí, když centr Mathieua usměrnil do sítě před Casillasem letícím do prázdna hlavičkou David Villa, který skóroval už v pátém zápase po sobě.

V 66. minutě opět strhl vedení na svou stranu Real. Centr Marcela našel napravo rozeběhnutého Higuaína, který nekompromisně zavěsil. Scénář se opět opakoval, protože nejprve střílel vedle Césarovy branky Laas a v 83. minutě vyrovnal stav utkání vystřídavší Joaquín, který prostřelil zaskočeného Casillase.

O osudu zápasu rozhodla 83. minuta, když přímý kop Xabiho hlavičkoval do sítě Garay. Závěrečný tlak domácích už vyrovnání nepřinesl, a tak se Real udržel na relativní dostřel vedoucí Barcelony, na kterou ztrácí pět bodů. Valencia přes statečný výkon bude bojovat o třetí místo patrně se Sevillou a Deporem.

Góly: 39. Zlatan Ibrahimović (pen.)

Tři body z katalánského derby se staly kořistí Barcelony, která bezesporu zaslouženě, leč s utrápeným výrazem nemohoucího maratónce porazila úhlavního městského rivala RCD Espanyol. Barca opanovala prvnímu poločasu a dostala se zaslouženě do vedení, Espanyol se po obrátce vzchopil, ale k vyrovnání chyběla potřebná kvalita.

Jak už jsem jistě nevědomky naznačil, Barca v prvním poločase utkání naprosto dominovala, určovala spád, tempo, vytvářela si velké šance. Zápas začal zhurta dvěmi menšími šancemi na obou stranách, konkrétnější poznámky se dočká Pedrova bojovnost, díky níž získal na vápně míč, který nedokázal osamocen před Kamenim propálit do sítě, minul.

Po čtvrthodince jen tak ledabyle napřáhl Verdú a Víctor Valdés měl plné rukavice práce, aby jeho povedenou ránu odvrátil na rohový kop. O tři minuty exceloval báječně chytající Carlos Kameni (byl jistý v kramflcích, pochytal velké množství střel a centrované míče ukrýval ve svém náručí s pekelnou jistotou), který vykryl ránu do vápna proniknuvšího Thierry Henryho, kterého do šance vyslal opět vynikající Zlatan Ibrahimovič.

Následující minuty patřily sudímu, který si nejprve zahrál s Ibrahimovičem mariáš, na což navázal odpískáním více než přísného pokutového kopu za "faul" Raúla Baeny na Xaviho. Švédský kanonýr a nejlepší střelec Barcelony se nemýlil a s přehledem šanci proměnil. Do poslední vážnější příležitosti v prvním poločase se dostal Alvés, který si narazil s Xavim a poslal na malé vápno jedovatou přihrávku, s jejímž odvrácením před Ibrahimovičem měla obrana dost starostí. Espanyol nakonec poločas přečkal, jednobranková ztráta byla dobrým východiskem do druhé půle, která se hostům povedla daleko více.

Pochettinovi svěřenci přidali na agresivitě a přitvrdili hru, Barca se přizpůsobila a fanoušky přestala bavit pohlednou kombinační kopanou a vytvářením si šancí, kterých bylo skutečně poskromnu. Hra se často kouskovala vinou nevybíravých faulů, relativně klidných potyček a zvláštním metrem pískajícího rozhodčího. Ve chvílích nervozity a vzrůstajícího napětí vynikl rohový kop Xaviho, který málem umístil do sítě kdo jiný, než Gérard Piqué. Ale i Espanyol měl svou šanci na vyrovnání, to by ale musel mít Iván Alonso více klidu na zakončení a neposlat na Victora Valdése propagační střelu. Zápas se nakonec skončil, chtělo by se říci, tradičním těsným vítězstvím slavnějšího barcelonského celku.

Góly: 90. Carlos Diogo - 60. Mikel San José, 81. Markel Susaeta

Athletic slaví další vítězství na soupeřově hřišti, když porazil díky skvělému výkonu střídajícího mladíčka Ikera Muniaina a celé defenzívy v čele se stoperem San Josém a druhým brankáře Andonim Iraolou Zaragozu a pořádně rozviklal Marcelinovu trenérskou židli. Athletic se neustále přibližuje evropským příčkám, Zaragoza stagnuje v sestupových vodách.

Prvních čtyřicet minut utkání se kvalitou zábavy rovnalo stejné době strávené obdivováním nepohyblivých akvarijních rybiček. Až poté se zablesklo na lepší fotbalové časy, když si Zaragoza v pěti sekundách vynahradila do té doby nedostatek šancí a připsala si tři tutovky (dvakrát střílel Jorge Lopéz, jednou Lafita), které zlikvidoval díky neskutečnému nasazením a obětavým zákrokům Andoni Iraola, nejvytíženější ze všech brankářů na hřišti.

Baskičtí Lvi výtečně bránili a nepouštěli domácí jedenáctku do výraznějších příležitostí. Nováček soutěže se snažil vytvořit tlak pomocí centrovaných balónů, které bez větších potíží likvidoval buďto Gorka Iraizoz, anebo výborně hrající stoper Mikel San José, a dalekonosných střel, které povětšinou nenacházeli autorem zamýšlený cíl. Nejaktivnějším střelcem v mužstvu Zaragozy byl agilní Jorge Lopéz, kterému v dnešním utkání nepřálo štěstí.

Těsně před hodinkou hry vystřídal nevyužitý Fernando Llorente a na jeho místo přišel brzy sedmnáctiletý Iker Muniain. Tento tah Joaquína Caparróse se ukázal být klíčovým. Španělský mládežnický reprezentant a odchovanec Lezamy, mládežnické akademie Athleticu, díky své hbitosti a technice vyřadil v pokutovém území ze hry obránce a poslal nadýchaný centr na hlavu nekompromisního Mikela San Josého, který nedal Vallejovi šanci.

O patnáct minut později předvedl nejdůležitější zákrok v utkání Gorka Iraizoz, který se dokázal přesunout od levé na pravou tyč a na poslední chvíli polapit Arizmendiho hlavičku. Zaragoza se marně snažila prorazit výtečně pevný obranný val Basků a veškerá naděje na lepší výsledek padla, když se z jednoho z brejků radoval z branky Markel Susaeta. Prsty v ní měl opět Muniain, který dvaadvacetiletému záložníkovi poslal vynikající přihrávku, na níž nešlo odpovědět jinak, než gólově. Vallejo byl opět bez nároku.

V závěru utkání, v samotném nastaveném čase, přišla ještě jedna branka, skutečně čestná a zasloužená branka domácího mužstva. Diogo napálil míč z pětadvaceti metrů, načež střelu tečoval Javi Martínez, který svému brankáři nedal šanci.