Šachovnice pro 10 figurek: Statistická analýza fotbalových systémů v Evropě
Fotbal je jediným celosvětově rozšířeným míčovým sportem, v němž hraje klíčovou roli zvolené rozestavení jednotlivých hráčů. Existují sice určitá neměnná pravidla, jako je rozdělení sestavy na obranu, zálohu a útok, jinak je ale konkrétní systém závislý na konkrétním trenérovi. Jaké trendy v Evropě v tomto směru převládají?
Pro tuto analýzu jsme započítali celkem 1 376 zápasů, odehraných v devíti předních evropských ligách mezi začátkem soutěžní sezony 2014/15 a 20. říjnem 2014. Nejprve uvedeme několik poznámek k metodě, poté následuje samotný statistický souhrn rozdělený do čtyř (zvlášť okomentovaných) částí.
V úvahu jsme brali ligové soutěže, které v žebříčku UEFA momentálně opanují prvních devět příček - konkrétně tedy španělskou Primera División (1.), anglickou Premier League (2.), německou Bundesligu (3.), portugalskou Primeira Ligu (4.), italskou Serii A (5.), ruskou Premier Ligu (6.), francouzskou Ligue 1 (7.), ukrajinskou Premier Lihu (8.) a nizozemskou Eredivisie (9.). Započítávají se pouze soutěžní zápasy odehrané v rámci jednotlivých lig, tedy ne utkání pohárové Evropy, regionální poháry a přátelská utkání. Největší vzorek zápasů poskytla soutěž ve Francii (200), nejmenší v Portugalsku a na Ukrajině (126).
Co se samotných systémů týče, jednotlivá data pocházejí z několika zdrojů; tím hlavním je server transfermarkt.de, který k jednotlivým zápasům v těchto soutěžích přikládá přesná rozestavení obou týmů. Chybějící data byla doplněna ze serverů bundesliga.com, lequipe.fr, abola.pt a soccernet.com.
Velkou otázkou je samozřejmě míra přesnosti takto sesbíraných dat; celkově při ověřování použitých rozestavení vyvstávají dva hlavní problémy, a to je jejich rozpoznatelnost a rozlišování mezi podobnými systémy. Zejména ofenzivní hráči si často během zápasu prohazují pozice, což ztěžuje identifikaci jejich primární úlohy. Jako hrubý odhad poměru mezi používanými systémy však údaje z výše uvedených zdrojů postačují.
U rozlišování mezi podobnými systémy je situace složitější; v oněch 1 376 zápasech bylo napočítáno celkem 16 použitých rozestavení, z nichž některá nejen že na hřišti mohou reálně splývat, ale často jsou dokonce označována za jedno (např. 4-2-3-1 a 4-5-1 nebo 4-3-1-2 a 4-1-2-1-2). Rozhodli jsme se však do sesbíraných údajů nezasahovat a třídit je skutečně tak, jak uvádí zdroj. Rozestavení se čtyřmi záložníky v diamantu je označováno jako 4-1-2-1-2.
Posledním nezanedbatelným problémem je samozřejmě fakt, že tato data rozlišují pouze ty systémy, s nimiž jednotlivé týmy nastupovaly do zápasů; neberou tak v potaz vynucené či nevynucené změny, taktické alternace v průběhu utkání ani vyloučené hráče. Opět proto připomínáme, že níže uvedené statistiky je nutno brát s rezervou, ne jako stoprocentně objektivní popis věcí, ale spíše jako nástin aktuálních strategických trendů ve fotbalové Evropě.
V první části se podíváme na 9 grafů, reprezentujících rozložení všech používaných systémů soutěž po soutěži. Kromě poměru v počtu zápasů jsme sem zařadili také poměr získaných bodů; je tedy možné u každého systému vidět, jestli se z dlouhodobějšího hlediska v dané soutěži vyplácí či ne. Samozřejmě je nutné brát v potaz, že rozhodujícím faktorem na hřišti je většinou jednoduše hráčská kvalita; spíše než o "úspěšnosti jednotlivých systémů" tak tento údaj pojednává o inklinaci silnějších celků k daným rozestavením.
Takticky nejrůznorodějšími ligami jsou německá a italská (11 rozestavení), nejjednotnějšími naopak ukrajinská (3) a nizozemská (4).
Tři nejúspěšnější ligy (španělská, anglická a německá) shodně nejvíce využívají systém 4-2-3-1; zatímco však ve Španělsku a Anglii je na druhém místě ostré 4-3-3, v Německu je stále více koučů držících se klasického 4-4-2. Asi nepřekvapí, že ve všech třech soutěžích dominují čtyřobráncové systémy s jedním hrotovým útočníkem.
Graf I.I: Primera División (Španělsko)
Graf I.II: Premier League (Anglie)
Graf I.III: Bundesliga (Německo)
V Itálii a Portugalsku už přichází ke slovu první výrazná změna - systém 4-2-3-1 uvolňuje na piedestalu místo pro přímočařejší 4-3-3. Zásadní rozdíl mezi oběma ligami je ve využívání tříobráncových systémů; zatímco v Itálii se letos využily hned tři (což je nejvíce ze všech lig) a 3-5-2 je dokonce v počtu zápasů na druhém místě, Portugalci zatím odehráli všechny duely se čtyřmi zadáky. Primeira je také na rozdíl od takticky rozmanité Serie A výrazně monotónnější.
Graf I.IV: Primeira Liga (Portugalsko)
Graf I.V: Serie A (Itálie)
V dalších třech soutěžích (Rusko, Francie, Ukrajina) už opět dominuje 4-2-3-1; v Rusku a na Ukrajině jde o dominanci takřka monopolní. Francouzi oproti tomu hojně využívají také 4-3-3, a graf pro Ligue 1 potvrzuje trend posledních dvou sezon v nárůstu oblíbenosti systémů se dvěma útočníky. Francouzská nejvyšší soutěž je zároveň jedinou, v níž nejoblíbenější rozestavení nepřesahuje 35% celkového počtu zápasů.
Graf I.VI: Premier Liga (Rusko)
Graf I.VII: Ligue 1 (Francie)
Graf I.VIII: Premier Liha (Ukrajina)
Zbývá nizozemská Eredivisie, tedy soutěž, která je tradičně spjata se systémem 4-3-3. Statistika tento trend potvrzuje beze zbytku; Nizozemci dokonce jako jediní používají své oblíbené rozestavení ve více než 90% případů.
Graf I.IX: Eredivisie (Nizozemsko)
Druhá část je věnována porovnání rozšíření jednotlivých systémů v konkrétních ligách. Rozhodujícím faktorem tentokrát není procentuální poměr, nýbrž absolutní počet zápasů; tím sice vzniká zkreslení vzhledem k rozdílnému počtu odehraných utkání v jednotlivých soutěžích, operujeme však s tím, že procentuální zastoupení byla již pokryta v části první.
Ve sledovaných ligách jsme nalezli 7 systémů, které byly použity minimálně ve 25 zápasech; následující sedmička grafů se proto věnuje právě jim. Zbylých 9 rozestavení lze vzhledem k celkovému počtu zahrnutých zápasů považovat za marginální.
Nejpopulárnějšími systémy jsou podle očekávání 4-2-3-1 (celkem 550 zápasů) a 4-3-3 (421). První rozestavení má nejvýraznější zastoupení v Rusku a na Ukrajině, druhé v Nizozemsku. U tradičních top lig je vidět zajímavý trend - 4-3-3 je mnohem výrazněji zastoupeno v jižanských soutěžích, zatímco v Německu a Anglii dominuje 4-2-3-1.
Graf II.I: Rozložení systému 4-2-3-1
Graf II.II: Rozložení systému 4-3-3
Následují dva systémy využívající služeb dvou hrotových útočníků, konkrétně 4-4-2 (137 zápasů) a 3-5-2 (61). Tady je nejzajímavější pohled na statistiky z Anglie - tradiční 4-4-2 ustoupilo do pozadí a Albion je ve frekvenci jeho používání v Evropě až čtvrtý, zatímco v používání 3-5-2 obsazuje třetí příčku. Oba systémy jsou poměrně populární ve Francii. 3-5-2 má podle předpokladů největší oporu v Itálii, zatímco ve Španělsku, Portugalsku, Nizozemsku a na Ukrajině se nevyskytuje vůbec.
Graf II.III: Rozložení systému 4-4-2
Graf II.IV: Rozložení systému 3-5-2
Zbývající trojice systémů už hraje spíše doplňkovou roli; jsou jimi 4-1-4-1 (51 zápasů), 4-1-2-1-2 (38) a 4-5-1 (28). První dvě rozestavení jsou nejpopulárnější v Anglii, 4-5-1 má největší úspěch ve Španělsku. Celkově nízká čísla u diamantu můžeme považovat za překvapení.
Graf II.V: Rozložení systému 4-1-4-1
Graf II.VI: Rozložení systému 4-1-2-1-2
Graf II.VII: Rozložení systému 4-5-1
Následují tři kruhové grafy, které zobrazují komplexní poměr všech 16 nalezených systémů napříč všemi započítanými zápasy. První graf se věnuje procentuálnímu rozložení jednotlivých systémů, druhý jejich rozložení podle počtu obránců a třetí podle počtu útočníků. V souladu s očekáváním Evropě dominují rozestavení se čtyřmi obránci a jediným útočníkem.
Graf III.I: Procentuální rozložení všech používaných systémů v Evropě
Graf III.II: Procentuální rozložení používaných systémů v Evropě podle počtu obránců
Graf III.III: Procentuální rozložení používaných systémů v Evropě podle počtu hrotových útočníků
Poslední, čtvrtá část této analýzy se zaměřuje na relativní úspěšnost používaných systémů vzhledem k dosaženým výsledkům. Samozřejmě je nutno brát v potaz výrazné zkreslení vzhledem k rozdílným kvalitám jednotlivých týmů; systémy s pěti obránci tak vykazují nižší čísla pravděpodobně i proto, že jsou nasazovány outsidery v zápasech s ofenzivně silnějšími favority. Přesto však lze z následujících grafů vypozorovat několik zajímavostí.
První graf zobrazuje bodové průměry pro všech 16 systémů; nejvýše jsou v něm 3-3-3-1 a 4-1-3-2, protože jde o neobvyklá rozestavení používaná dvěma silnými týmy (Marseille a Benfica). Pozornost ale zaslouží pohled na chvost, kde se s velkou ztrátou krčí rozestavení 4-4-1-1 (pouze 4 body ve 13 zápasech) a 5-3-2 (3 body v 10 zápasech). U 5-3-2 je navíc tento neúspěch umocněn faktem, že bylo použito hned v pěti různých ligách.
Graf IV.I: Bodový průměr pro jednotlivé systémy
Pokud z grafu odstraníme systémy, které byly použity v méně než 25 zápasech, bodový rozptyl se pochopitelně výrazně sníží - a na světlo vyjde hned několik relevantnějších poznatků. Zaprvé se ukazuje, že systémy se dvěma útočníky přinášejí více bodů, respektive jsou oblíbenější u úspěšnějších týmů. U porovnání dvou nejpoužívanějších systémů pak vychází najevo, že 4-3-3 je statisticky lehce úspěšnější než 4-2-3-1.
Graf IV.II: Bodový průměr pro sedm nejpoužívanějších systémů
Závěrečné dva grafy ukazují procentuální úspěšnost podle počtu obránců a útočníků. O (překvapivě výrazné) statistické převaze systémů se dvěma hroty už řeč byla, takže zbývá konstatovat, že tříobráncová rozestavení mají lehce lepší výsledky než tradičnější čtyřobráncová.
Graf IV.III: Bodový průměr podle počtu obránců
Graf IV.IV: Bodový průměr podle počtu hrotových útočníků
Závěrem této analýzy tedy můžeme podotknout, že nejoblíbenějším systémem v top soutěžích Evropy je v současnosti 4-2-3-1 s těsným náskokem před 4-3-3, které přináší v průměru lepší výsledky. Statisticky nejúspěšnější rozestavení bude mít tři obránce a dva hrotové útočníky. Nejméně úspěšným systémem je 5-3-2. V taktické rozmanitosti jsou nejdále v Itálii a Německu, naopak nejmonotónnější soutěže mají Nizozemci a Ukrajinci.
V 1 376 započítaných zápasech se představilo celkem 168 klubů z 9 soutěží. Rozděleno bylo 1 876 bodů. Počet zaznamenaných systémů je 16, z toho 3 byly použity ve více než 100 zápasech, 7 ve více než 25 zápasech. Nejodvážnějším trenérem Evropy je momentálně Marcelo Bielsa, jehož 3-3-3-1 (používané v úvody sezony) je jediným systémem, který se ve statistikách objevil pouze u jednoho klubu.
Pro tuto analýzu jsme započítali celkem 1 376 zápasů, odehraných v devíti předních evropských ligách mezi začátkem soutěžní sezony 2014/15 a 20. říjnem 2014. Nejprve uvedeme několik poznámek k metodě, poté následuje samotný statistický souhrn rozdělený do čtyř (zvlášť okomentovaných) částí.
V úvahu jsme brali ligové soutěže, které v žebříčku UEFA momentálně opanují prvních devět příček - konkrétně tedy španělskou Primera División (1.), anglickou Premier League (2.), německou Bundesligu (3.), portugalskou Primeira Ligu (4.), italskou Serii A (5.), ruskou Premier Ligu (6.), francouzskou Ligue 1 (7.), ukrajinskou Premier Lihu (8.) a nizozemskou Eredivisie (9.). Započítávají se pouze soutěžní zápasy odehrané v rámci jednotlivých lig, tedy ne utkání pohárové Evropy, regionální poháry a přátelská utkání. Největší vzorek zápasů poskytla soutěž ve Francii (200), nejmenší v Portugalsku a na Ukrajině (126).
Co se samotných systémů týče, jednotlivá data pocházejí z několika zdrojů; tím hlavním je server transfermarkt.de, který k jednotlivým zápasům v těchto soutěžích přikládá přesná rozestavení obou týmů. Chybějící data byla doplněna ze serverů bundesliga.com, lequipe.fr, abola.pt a soccernet.com.
Velkou otázkou je samozřejmě míra přesnosti takto sesbíraných dat; celkově při ověřování použitých rozestavení vyvstávají dva hlavní problémy, a to je jejich rozpoznatelnost a rozlišování mezi podobnými systémy. Zejména ofenzivní hráči si často během zápasu prohazují pozice, což ztěžuje identifikaci jejich primární úlohy. Jako hrubý odhad poměru mezi používanými systémy však údaje z výše uvedených zdrojů postačují.
U rozlišování mezi podobnými systémy je situace složitější; v oněch 1 376 zápasech bylo napočítáno celkem 16 použitých rozestavení, z nichž některá nejen že na hřišti mohou reálně splývat, ale často jsou dokonce označována za jedno (např. 4-2-3-1 a 4-5-1 nebo 4-3-1-2 a 4-1-2-1-2). Rozhodli jsme se však do sesbíraných údajů nezasahovat a třídit je skutečně tak, jak uvádí zdroj. Rozestavení se čtyřmi záložníky v diamantu je označováno jako 4-1-2-1-2.
Posledním nezanedbatelným problémem je samozřejmě fakt, že tato data rozlišují pouze ty systémy, s nimiž jednotlivé týmy nastupovaly do zápasů; neberou tak v potaz vynucené či nevynucené změny, taktické alternace v průběhu utkání ani vyloučené hráče. Opět proto připomínáme, že níže uvedené statistiky je nutno brát s rezervou, ne jako stoprocentně objektivní popis věcí, ale spíše jako nástin aktuálních strategických trendů ve fotbalové Evropě.
Část I: Procentuální rozložení používaných systémů a získaných bodů v jednotlivých ligách
V první části se podíváme na 9 grafů, reprezentujících rozložení všech používaných systémů soutěž po soutěži. Kromě poměru v počtu zápasů jsme sem zařadili také poměr získaných bodů; je tedy možné u každého systému vidět, jestli se z dlouhodobějšího hlediska v dané soutěži vyplácí či ne. Samozřejmě je nutné brát v potaz, že rozhodujícím faktorem na hřišti je většinou jednoduše hráčská kvalita; spíše než o "úspěšnosti jednotlivých systémů" tak tento údaj pojednává o inklinaci silnějších celků k daným rozestavením.
Takticky nejrůznorodějšími ligami jsou německá a italská (11 rozestavení), nejjednotnějšími naopak ukrajinská (3) a nizozemská (4).
Tři nejúspěšnější ligy (španělská, anglická a německá) shodně nejvíce využívají systém 4-2-3-1; zatímco však ve Španělsku a Anglii je na druhém místě ostré 4-3-3, v Německu je stále více koučů držících se klasického 4-4-2. Asi nepřekvapí, že ve všech třech soutěžích dominují čtyřobráncové systémy s jedním hrotovým útočníkem.
Graf I.I: Primera División (Španělsko)
Graf I.II: Premier League (Anglie)
Graf I.III: Bundesliga (Německo)
V Itálii a Portugalsku už přichází ke slovu první výrazná změna - systém 4-2-3-1 uvolňuje na piedestalu místo pro přímočařejší 4-3-3. Zásadní rozdíl mezi oběma ligami je ve využívání tříobráncových systémů; zatímco v Itálii se letos využily hned tři (což je nejvíce ze všech lig) a 3-5-2 je dokonce v počtu zápasů na druhém místě, Portugalci zatím odehráli všechny duely se čtyřmi zadáky. Primeira je také na rozdíl od takticky rozmanité Serie A výrazně monotónnější.
Graf I.IV: Primeira Liga (Portugalsko)
Graf I.V: Serie A (Itálie)
V dalších třech soutěžích (Rusko, Francie, Ukrajina) už opět dominuje 4-2-3-1; v Rusku a na Ukrajině jde o dominanci takřka monopolní. Francouzi oproti tomu hojně využívají také 4-3-3, a graf pro Ligue 1 potvrzuje trend posledních dvou sezon v nárůstu oblíbenosti systémů se dvěma útočníky. Francouzská nejvyšší soutěž je zároveň jedinou, v níž nejoblíbenější rozestavení nepřesahuje 35% celkového počtu zápasů.
Graf I.VI: Premier Liga (Rusko)
Graf I.VII: Ligue 1 (Francie)
Graf I.VIII: Premier Liha (Ukrajina)
Zbývá nizozemská Eredivisie, tedy soutěž, která je tradičně spjata se systémem 4-3-3. Statistika tento trend potvrzuje beze zbytku; Nizozemci dokonce jako jediní používají své oblíbené rozestavení ve více než 90% případů.
Graf I.IX: Eredivisie (Nizozemsko)
Část II: Rozložení nejpoužívanějších systémů napříč jednotlivými ligami
Druhá část je věnována porovnání rozšíření jednotlivých systémů v konkrétních ligách. Rozhodujícím faktorem tentokrát není procentuální poměr, nýbrž absolutní počet zápasů; tím sice vzniká zkreslení vzhledem k rozdílnému počtu odehraných utkání v jednotlivých soutěžích, operujeme však s tím, že procentuální zastoupení byla již pokryta v části první.
Ve sledovaných ligách jsme nalezli 7 systémů, které byly použity minimálně ve 25 zápasech; následující sedmička grafů se proto věnuje právě jim. Zbylých 9 rozestavení lze vzhledem k celkovému počtu zahrnutých zápasů považovat za marginální.
Nejpopulárnějšími systémy jsou podle očekávání 4-2-3-1 (celkem 550 zápasů) a 4-3-3 (421). První rozestavení má nejvýraznější zastoupení v Rusku a na Ukrajině, druhé v Nizozemsku. U tradičních top lig je vidět zajímavý trend - 4-3-3 je mnohem výrazněji zastoupeno v jižanských soutěžích, zatímco v Německu a Anglii dominuje 4-2-3-1.
Graf II.I: Rozložení systému 4-2-3-1
Graf II.II: Rozložení systému 4-3-3
Následují dva systémy využívající služeb dvou hrotových útočníků, konkrétně 4-4-2 (137 zápasů) a 3-5-2 (61). Tady je nejzajímavější pohled na statistiky z Anglie - tradiční 4-4-2 ustoupilo do pozadí a Albion je ve frekvenci jeho používání v Evropě až čtvrtý, zatímco v používání 3-5-2 obsazuje třetí příčku. Oba systémy jsou poměrně populární ve Francii. 3-5-2 má podle předpokladů největší oporu v Itálii, zatímco ve Španělsku, Portugalsku, Nizozemsku a na Ukrajině se nevyskytuje vůbec.
Graf II.III: Rozložení systému 4-4-2
Graf II.IV: Rozložení systému 3-5-2
Zbývající trojice systémů už hraje spíše doplňkovou roli; jsou jimi 4-1-4-1 (51 zápasů), 4-1-2-1-2 (38) a 4-5-1 (28). První dvě rozestavení jsou nejpopulárnější v Anglii, 4-5-1 má největší úspěch ve Španělsku. Celkově nízká čísla u diamantu můžeme považovat za překvapení.
Graf II.V: Rozložení systému 4-1-4-1
Graf II.VI: Rozložení systému 4-1-2-1-2
Graf II.VII: Rozložení systému 4-5-1
Část III: Procentuální rozložení všech používaných systémů
Následují tři kruhové grafy, které zobrazují komplexní poměr všech 16 nalezených systémů napříč všemi započítanými zápasy. První graf se věnuje procentuálnímu rozložení jednotlivých systémů, druhý jejich rozložení podle počtu obránců a třetí podle počtu útočníků. V souladu s očekáváním Evropě dominují rozestavení se čtyřmi obránci a jediným útočníkem.
Graf III.I: Procentuální rozložení všech používaných systémů v Evropě
Graf III.II: Procentuální rozložení používaných systémů v Evropě podle počtu obránců
Graf III.III: Procentuální rozložení používaných systémů v Evropě podle počtu hrotových útočníků
Část IV: Úspěšnost jednotlivých systémů podle počtu získaných bodů
Poslední, čtvrtá část této analýzy se zaměřuje na relativní úspěšnost používaných systémů vzhledem k dosaženým výsledkům. Samozřejmě je nutno brát v potaz výrazné zkreslení vzhledem k rozdílným kvalitám jednotlivých týmů; systémy s pěti obránci tak vykazují nižší čísla pravděpodobně i proto, že jsou nasazovány outsidery v zápasech s ofenzivně silnějšími favority. Přesto však lze z následujících grafů vypozorovat několik zajímavostí.
První graf zobrazuje bodové průměry pro všech 16 systémů; nejvýše jsou v něm 3-3-3-1 a 4-1-3-2, protože jde o neobvyklá rozestavení používaná dvěma silnými týmy (Marseille a Benfica). Pozornost ale zaslouží pohled na chvost, kde se s velkou ztrátou krčí rozestavení 4-4-1-1 (pouze 4 body ve 13 zápasech) a 5-3-2 (3 body v 10 zápasech). U 5-3-2 je navíc tento neúspěch umocněn faktem, že bylo použito hned v pěti různých ligách.
Graf IV.I: Bodový průměr pro jednotlivé systémy
Pokud z grafu odstraníme systémy, které byly použity v méně než 25 zápasech, bodový rozptyl se pochopitelně výrazně sníží - a na světlo vyjde hned několik relevantnějších poznatků. Zaprvé se ukazuje, že systémy se dvěma útočníky přinášejí více bodů, respektive jsou oblíbenější u úspěšnějších týmů. U porovnání dvou nejpoužívanějších systémů pak vychází najevo, že 4-3-3 je statisticky lehce úspěšnější než 4-2-3-1.
Graf IV.II: Bodový průměr pro sedm nejpoužívanějších systémů
Závěrečné dva grafy ukazují procentuální úspěšnost podle počtu obránců a útočníků. O (překvapivě výrazné) statistické převaze systémů se dvěma hroty už řeč byla, takže zbývá konstatovat, že tříobráncová rozestavení mají lehce lepší výsledky než tradičnější čtyřobráncová.
Graf IV.III: Bodový průměr podle počtu obránců
Graf IV.IV: Bodový průměr podle počtu hrotových útočníků
Závěrem této analýzy tedy můžeme podotknout, že nejoblíbenějším systémem v top soutěžích Evropy je v současnosti 4-2-3-1 s těsným náskokem před 4-3-3, které přináší v průměru lepší výsledky. Statisticky nejúspěšnější rozestavení bude mít tři obránce a dva hrotové útočníky. Nejméně úspěšným systémem je 5-3-2. V taktické rozmanitosti jsou nejdále v Itálii a Německu, naopak nejmonotónnější soutěže mají Nizozemci a Ukrajinci.
V 1 376 započítaných zápasech se představilo celkem 168 klubů z 9 soutěží. Rozděleno bylo 1 876 bodů. Počet zaznamenaných systémů je 16, z toho 3 byly použity ve více než 100 zápasech, 7 ve více než 25 zápasech. Nejodvážnějším trenérem Evropy je momentálně Marcelo Bielsa, jehož 3-3-3-1 (používané v úvody sezony) je jediným systémem, který se ve statistikách objevil pouze u jednoho klubu.
Komentáře (109)
Přidat komentářPresiel som si to najprv zbezne ale aj tak fakt skvela praca Mam po spanku
i ked k dokonalosti mi tam chyba aj pocet obdrzanych ci strelenych golov v danych systemoch, no ale to uz by som chcel moc
to uz by na 1 clanek bylo asi moc takhle mi delka uplne vyhovovala, delsi clanek by me asi odradil
Každopádně se ukazuje, že 4-4-2 není až tak špatný systém. Kromě BL a zřejmě Ruska je % bodů výrazně větší než % zápasů
jj, ten zastaraly system asi este ma nieco do seba, ale tiez by ma zaujimali statistiky vzajomnych konfrontacii tychto systemov
U tabulkově vyrovnaných soupeřů s aktuálně cca stejnou formou. A pak ještě odfiltrovat individuální chyby neovlivněné systémem.
sekni s prací a dej se do toho
Mastit to někde v Excelu by byl opruz. Ale pokud se data sbírala pomocí internetového robota, byla by samotná analýza v pohodě. Potom by "pouze" stačilo použít formobody z ELH zavedené Idnes pro potřeby fotbalu
já třeba dělám historický statistiky Atlética, jsou to tisíce čísel, musim to taky mastit v excelu a skutečně to je šílenej opruz. proto fakt nechápu, jak tohle domingo udělal i s těma grafama. takovej robot by byl fajn
o tom jsem uvazoval taky, ale to by trvalo udelat 3x dyl a tech faktoru je tam uz moc, no
V zásadě je to všechno jenom o získání vhodných dat. Máš-li v plánu pokračovat v tomto i nadále (příp. něco obdobného), chtělo by to naprogramovat aplikaci, která by tahala data přímo z webu v požadované struktuře. Ale na to je potřeba umět trošku lépe programovat
Achjo
Validní grafy
Invalidní
refreshnu eurofotbal, jestli tu nebude článek o těch totálně zfailenejch cenách LFP a tady akorát nějaký grafy ovšem nemálo skvělý
nemáš přehled vítězů?
http://es.wikipedia.org/wiki/Premios_LFP#Temporada_2013.2F14
děkuju
Z tehc cen bych teda ani nepoznal, ze ligu vyhralo atletico :D
Ramos je ... výsměch
Iniesta, Ramos
To je clanek pro tebe
Promiň že reaguju na formu a ne na obsah,ale ,,refrešnu"
,,zfajlenejch"
Mlčení znamená souhlas o tohle je vážně už un poco demasiado.
To jsme vážně ya todos tak zblblí z té de mierda inglés,že neumíme normalmente escribir česky?
V tom případě Bůh con nosotros
(A lidi,co tak mluví,se mnohdy ještě dokonce označují za vlastence )
anglická slovíčka zná dneska každý, španělsky umí v čr asi 10 lidí
Já anglicky neumim, jen španělsky...
cywe
zaujímavé čítanie
Tá Bielsova fotka je top
I když mohla být ta s kafem na prdeli.
wow celkem respekt za tuhle odvedenou práci
možná škoda, že místo třeba ukrajiny tam není česká liga, ale to už je subjektivní
taky by mě zajímala SL, přece jen by si tady získala víc zájemců než ukrajinská, ruská a ostatní ligy...
Stejně nejlepší systém je 4-2-3-1, tošku pokulhává 4-3-3...
Nejlepší je takovej systém, kterej tomu mužstvu nejvíc sedí... já bych si třeba nikdy nemyslel, že v dnešní době může bejt tak fenomenálně úspěšný Simeoneho 4-4-2/4-4-1-1, ale hlavně v poslední době se ukazuje, že je to s vhodnejma hráčema na brejky úplně nejlepší systém
nevím, já měl nejradši hru Bayernu, Realu na 4-2-3-1. Nejpohlednější a podle mě i nejdokonalejší systém, ale jak řikáš, musí na to být hráči...
nejdokonalejší systém byla imho Pepova Barcelona, ale to je pochopitelně věc názoru
jasný no, já měl ještě oblíbenej systém AC Milán kolem roku 2006, ale to bylo možná daný tím, jak v té době hrál Kaká, kterýho jsem ač to je Brazilec, neskutečně žral..
To vždy poznáš, že máš kvalitní názor, co?
Souhlas, ty první 3 sezony, to byki něco úchvatného.. Ta taktická dokonalost byla neuvěřitelná
Nejpohlednější byl 2-3-5 v podání Slavie
Zase se to vraci
To je rozestavení, né systém.
Super práce, víc podobnejch článků!
No, neviem ci spat, alebo upadnut do depresie. Skvelaaaa praacaa. Musim zase raz prehodnotit svoj postoj k prazskym hipsterom. Minimalne k jednemu. Mas u mna jedno matee za toto
Moc casto tady neprispivam, ale tohle musí ocenit fakt kazdej. Paráda, Domingo!
Jako, zajímavý.. to jo.
Ale, i když to domingo několikrát zmiňuje, ještě bych to podtrhnul - je to daný kvalitou klubů.
Podle mě na rozestavení moc nezáleží, respektive je to jedna z těch míň důležitejch věcí ve fotbale. Každýmu týmu sedí něco jinýho a hlavně na každýho se dá ušít něco jinýho. Je dobrej ten přehled, jaký systémy jsou nejmodernější (nejpoužívanější), ale o nějaký bodový úspěšnosti z nich se skoro nedá mluvit.
Daníčku, Daníčku...
ciste na porovnani taktik bys potreboval naprosto vyrovnane tymy v moment utkani a to podle velkeho mnozstvi kriterii
nejlepe vsechno klony
Tak ono by stačilo vyndat z toho ty extrémy (tj nejhorší a nejlepší kluby) a porovnávat čistě střed tabulky (tj třeba 5.-15. místo).
Super článek!
Díky za článek po ránu.. Jdu na to!!!!
Good job
Nemáš ještě ty data v nějaké podrobnější tabulce? Zajímalo by mě, jak si styly vedly bez těch extrémních případů (Bayern x Werder), které to prostě brutálně ovlivní?
Nemáš ještě ty data v nějaké podrobnější tabulce? Zajímalo by mě, jak si styly vedly bez těch extrémních případů (Bayern x Werder), které to prostě brutálně ovlivní?
ostry a kategoricky virtualny potlesk autorom ! pani, profesionalna praca !
p.s.: prelozte to a poslite bielsovi, ze co na to povie)))
Pochopil jsem skrytý vzkaz pro všechny čtenáře, jdu si zapnout FMko
Jak se lisi 352 od 532? Vzdyt ty systemy jsou v zasade stejny ne?
JInak teda vsechna cest, vyborna prace
Tak 5-3-2 počítá s krajními obránci, kteří se budou chovat jako krajní obránci, tj budou především bránit. Kdežto 3-5-2 s wingbackama, kteří budou suplovat práci křídel a zastupovat je bude stoper či střední záložník směrem dozadu.
Ako sa pise v uvode clanku, je tam vela premennych, ktore nebolo mozne do statistiky zahrnut. Kolkokrat moze s ohladom na aktivitu supera vyzerat 352 viac ako 532 a naopak. Trebars u 4231 je takmer vzdy jeden DM ofenzivnejsi a to uz je potom az prilis blizko k 4141 atd. Statistika velmi pracna a zaujimava, ale zavery z nej mozno robit tazko.
AS Řím s Capellem při zisku titulu hrálo 3-5-2 s kraji zálohy Cafú-Candela, což jsou oba krajní obránci a dle stylu hry bych je označil za wingbeky.
O Plzni zase nyní všichni tvrdí, že hraje 4-2-3-1, ale to používá jen část hry, protože nemůžeš mít samostatnou lajnu ve složení křídlo, 30 metrů volno, OSZ, dalších 30 metrů volno a druhý křídlo, skutečné 4-2-3-1 má tři ofenzivní záložníky mnohem blíž u sebe a jediní krajní hráči jsou obránci.
pro me je nesmrtelny system 4-3-3, ofenzivni, vyladeny, vyzkouseny a bez problemu.. Nejaky 4-2_3_1 jsou naprosty nesmysly bez sance na uspech
Abych to vzal nejak souhrnne..
Spalovac sanci: Programovat neumim, tohle je 6 stranek v sesitu, tuzka a kalkulacka. Finalni souhrn, ze kteryho se vytahly konecny data, vypada takhle: http://s17.postimg.org/ly1q7b0ov/CAM00417.jpg
13AF: Uplne nejzajimavejsi by bylo vzit to fakt na celou Evropu a idealne jeste celou sezonu, ale to uz by byla prace na tyden.)
Atletico: S Pepovou Barcelonou souhlasim, nekteri komentatori to prirovnavali k Pozzovi a Metodu, jini (Cox) zase k totalnimu fotbalu, nicmene kdyz se podivas na strategie za poslednich 10 let, do ucebnic taktiky se dostane jedna - a to je tiki-taka. Z tohohle pohledu tady nebyl vetsi genius, i kdyz koukalo se na to misty fakt blbe.
Angel: Ta cast s bodovym prumerem je doplnkova, hlavni je kvantitativni pomer. Nicmene rozdil v bodovych prumerech u 4-4-2/3-5-2 a 4-2-3-1/4-3-3 podle me uz validni je, protoze ten vzorek je dostatecne velkej na to, aby to eliminovalo vyraznejsi odchylku.
Talker: Jednotlivy tymy jsem nebral v potaz, u viteznyho zapasu je hodnota 3, at uz ho vyhraje kdokoliv.. Tabulka viz vys.
Btw jeste jedna zajimavost - jedinej tym, kterej v techhle top ligach hrava pravidelne na 5 obrancu, je Spartak.
Ono se na tu Barcu myslim dalo koukat fakt dobře, dokud Pep nezačal cpát na hřiště jednoho střeďáka na úkor jednoho útočníka. Jak byl posedlej s neustálym posouváním toho systému dál, tak to posunul špatnym směrem, a stvořil hnusnej fotbal, kterýmu rostlo držení míče, ale proti silnýmu soupeři chyběla penetrace (ten systém ale taky paradoxně vyústil v rekordních 190 týmovejch a 73 Messiho gólů). Ale celkově to, co předváděl se fakt nedá přirovnat k nikomu jinýmu, každej jinej trenér prováděl jenom dílčí modifikace už dřív použitýho systému/formace, Pep byl/je revolucionář.
jo však to nebyla výtka s tou synotligou, já právě nevěděl, jakým stylem probíhá výběr těch lig (koeficient možná).
Jinak teda respekt, jestli to máš všechno ručně na papíře, to musí být šílená drbačka
Stará dobrá ruční práce.
...
Jinak samozřejmě celou sezonu by to chtělo (stačilo by podle mě TOP5 + Nizozemsko, které je progresivní). A porovnání se stavem před 10 lety. A podrobnější členění. Jenže k tomu bys fakt musel sehnat ještě nějakého týpka-programátora, který zautomatizoval sběr dat.
wow, porovnání s historií, třeba těmi 10 lety jak říkáš, by byla pecka... dá se i toto dohledat?
mě osobně přijde nejlepší systém 4-2-3-1, s jedním CM a druhým DM, po stranách ostrá křídla, podhrot a hrot
samozřejmě ale záleží i na to, jaký jsou k dispozici hráči, třeba s MC bych tohle nehrál, páč nemá dostatečně rychlá křídla a u něj mi přijde diamant nebo 4-4-2 mnohem účinější
tak u mna na FM to bolo idealne rozostavenie
Já musím souhlasit s tím co tu bylo psané. Systém je dobrý takový co sedí týmu. Jak bys totiž třemi čísly napsal 4231? Dle mne 451. Ale taky klidně jako 433. A to je právě vono. Rozepisováním tříčíselného systému se dostáváme k jeho větší detailnosti (kde hráč je), ale paradoxně horší označitelnosti (je to bek, křídlo, útočník).
Proto mám rád jednoduše napsané tříčíselné, neboť ad absurdum. Takové 352 pod Contem. Hráli záloha do V. Tedy vlastně šlo o 3-1-2-2-2, ale taky to šlo číst jako 3-1-2-3-1, nebo až do Bielsovy podoby 3-3-3-1. Tyto složitější proměné akorát vytvářejí zmatečnou pavučinu, ve které se všichni můžeme snadno zamotat. Když zustanu u třířadého systému, vím, co je záloha, obrana, útok. To, jaké taktické pokyny plní hráči na hřištěi, a kde se reálně pohybují, je věc grafického znázornění před zápasem.
Ok.
nejhorší systém všech dob za Chovance v národáku 5:4:1 a 4:5:1
G R A F Y !
domingo
nejhorší systém všech dob za Chovance v národáku 5:4:1 a 4:5:1
Pekny
Libi se mi holandske 433,hlavne kvuli utocnemu fotbalu..je fajn ze to tam tak tlaci
Nejvetsi prasarna je gaalovo 523 i kdyz vlastne chtel hrat asi neco jineho
Kazdopadne zri obranci nikdy nejsou vlastne tri s je to vetsinou dost devensivni...352 bych rekl ze je system pro silny tym ve slabsi lize,kdy to ti stoperi zvladnou ve trech...
A jeste jednou za clanek
víkendové shrnutí mladých hráčů ČR/zahraničí
www.facebook.com/pages/Na%C5%A1e-fotbalov%C3%A1-budoucnost-pod-drobnohledem/381106215377894?fref=ts
http://martintran7.blogspot.cz/2014/10/shrnuti-utkani-za-posledni-tyden.html
Výborná práce Dost mě překvapila ta úspěšnost dvou útočníků, klasický 4-4-2 jsem tak trochu považoval za přežitek... Plus se mi nechce věřit, že by na Ukrajině použili jen tři systémy, to spíš TM nemá tak dobře pokrytý a zlehčuje si to. Ty top ligy ale určitě budou správně.
to s tou Ukrajinou je dost mozny, no.. ale zas v Rusku je ten rozptyl vetsi a ty skoly budou v obrysech hodne podobny
Otázka na autora. Když si dělal např. průměr bodů na zápas podle jednotlivých rozestavení, testoval si nějak signifikanci rozdílů těch průměrů (ANOVA, případně nějaká obdoba neparametrického testu)? Pomocí samotných grafů to vypadá samozřejmě jasně, že systémy se dvěma útočníky přinášejí víc bodů, což tak očividně je. Otázka ale zůstává, jestli tyto celkem nepatrné rozdíly v průměru nejsou způsobené vlivem náhody, to by pak ty závěry tak jasné být nemusely.
Chýba mi systém 9-0-1. Dokázalo to brať body kde komu... Nikto to nerozvíja.
Inak pekná práca.
ano, Chelsea tak vyhrála LM https://couragemonik.files.wordpress.com/2012/04/wpid-barca-vs-chelsea.jpg?w=640
Paradna robota.
Chcelo by to manika, ktory by skor rozobral napr. 4-3-3 podla postavenia hracov
Najlepsi je ale takcitak stromcek 4-2-1-2-1
Tady bych ocenil snahu autora, že si s tím dal takovou práci. Bohužel to nevipovídá o ničem, neboť po celou dobu zápasu tým nehraje v jedné formaci, hráči rotují, formace se přizpůsobuje konkretnímu stavu. Podle mě nemůžeš rozlišit na hřišti, jestli se jedná o formaci 4-3-3 nebo 4-2-3-1
A co Zemanův systém 0-2-8 na Interu?
Práce s tím musela být spousta, ale i tak je to polotovar, který by to chtělo dotáhnout k nějakým validním číslům. Každopádně zase musím pochválit za ten čas, co do toho autor dal.
Tu lonk dydnt rid
Moustli píkčrs, jů sak.
Pykčrs aj só bat tekst bórynk
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele