Šachovnice pro 10 figurek: Statistická analýza fotbalových systémů v Evropě

Fotbal je jediným celosvětově rozšířeným míčovým sportem, v němž hraje klíčovou roli zvolené rozestavení jednotlivých hráčů. Existují sice určitá neměnná pravidla, jako je rozdělení sestavy na obranu, zálohu a útok, jinak je ale konkrétní systém závislý na konkrétním trenérovi. Jaké trendy v Evropě v tomto směru převládají?

Pro tuto analýzu jsme započítali celkem 1 376 zápasů, odehraných v devíti předních evropských ligách mezi začátkem soutěžní sezony 2014/15 a 20. říjnem 2014. Nejprve uvedeme několik poznámek k metodě, poté následuje samotný statistický souhrn rozdělený do čtyř (zvlášť okomentovaných) částí.

V úvahu jsme brali ligové soutěže, které v žebříčku UEFA momentálně opanují prvních devět příček - konkrétně tedy španělskou Primera División (1.), anglickou Premier League (2.), německou Bundesligu (3.), portugalskou Primeira Ligu (4.), italskou Serii A (5.), ruskou Premier Ligu (6.), francouzskou Ligue 1 (7.), ukrajinskou Premier Lihu (8.) a nizozemskou Eredivisie (9.). Započítávají se pouze soutěžní zápasy odehrané v rámci jednotlivých lig, tedy ne utkání pohárové Evropy, regionální poháry a přátelská utkání. Největší vzorek zápasů poskytla soutěž ve Francii (200), nejmenší v Portugalsku a na Ukrajině (126).

Co se samotných systémů týče, jednotlivá data pocházejí z několika zdrojů; tím hlavním je server transfermarkt.de, který k jednotlivým zápasům v těchto soutěžích přikládá přesná rozestavení obou týmů. Chybějící data byla doplněna ze serverů bundesliga.com, lequipe.fr, abola.pt a soccernet.com.

Velkou otázkou je samozřejmě míra přesnosti takto sesbíraných dat; celkově při ověřování použitých rozestavení vyvstávají dva hlavní problémy, a to je jejich rozpoznatelnost a rozlišování mezi podobnými systémy. Zejména ofenzivní hráči si často během zápasu prohazují pozice, což ztěžuje identifikaci jejich primární úlohy. Jako hrubý odhad poměru mezi používanými systémy však údaje z výše uvedených zdrojů postačují.

U rozlišování mezi podobnými systémy je situace složitější; v oněch 1 376 zápasech bylo napočítáno celkem 16 použitých rozestavení, z nichž některá nejen že na hřišti mohou reálně splývat, ale často jsou dokonce označována za jedno (např. 4-2-3-1 a 4-5-1 nebo 4-3-1-2 a 4-1-2-1-2). Rozhodli jsme se však do sesbíraných údajů nezasahovat a třídit je skutečně tak, jak uvádí zdroj. Rozestavení se čtyřmi záložníky v diamantu je označováno jako 4-1-2-1-2.

Posledním nezanedbatelným problémem je samozřejmě fakt, že tato data rozlišují pouze ty systémy, s nimiž jednotlivé týmy nastupovaly do zápasů; neberou tak v potaz vynucené či nevynucené změny, taktické alternace v průběhu utkání ani vyloučené hráče. Opět proto připomínáme, že níže uvedené statistiky je nutno brát s rezervou, ne jako stoprocentně objektivní popis věcí, ale spíše jako nástin aktuálních strategických trendů ve fotbalové Evropě.




V první části se podíváme na 9 grafů, reprezentujících rozložení všech používaných systémů soutěž po soutěži. Kromě poměru v počtu zápasů jsme sem zařadili také poměr získaných bodů; je tedy možné u každého systému vidět, jestli se z dlouhodobějšího hlediska v dané soutěži vyplácí či ne. Samozřejmě je nutné brát v potaz, že rozhodujícím faktorem na hřišti je většinou jednoduše hráčská kvalita; spíše než o "úspěšnosti jednotlivých systémů" tak tento údaj pojednává o inklinaci silnějších celků k daným rozestavením.

Takticky nejrůznorodějšími ligami jsou německá a italská (11 rozestavení), nejjednotnějšími naopak ukrajinská (3) a nizozemská (4).

Tři nejúspěšnější ligy (španělská, anglická a německá) shodně nejvíce využívají systém 4-2-3-1; zatímco však ve Španělsku a Anglii je na druhém místě ostré 4-3-3, v Německu je stále více koučů držících se klasického 4-4-2. Asi nepřekvapí, že ve všech třech soutěžích dominují čtyřobráncové systémy s jedním hrotovým útočníkem.


Graf I.I: Primera División (Španělsko)



Graf I.II: Premier League (Anglie)



Graf I.III: Bundesliga (Německo)



V Itálii a Portugalsku už přichází ke slovu první výrazná změna - systém 4-2-3-1 uvolňuje na piedestalu místo pro přímočařejší 4-3-3. Zásadní rozdíl mezi oběma ligami je ve využívání tříobráncových systémů; zatímco v Itálii se letos využily hned tři (což je nejvíce ze všech lig) a 3-5-2 je dokonce v počtu zápasů na druhém místě, Portugalci zatím odehráli všechny duely se čtyřmi zadáky. Primeira je také na rozdíl od takticky rozmanité Serie A výrazně monotónnější.


Graf I.IV: Primeira Liga (Portugalsko)



Graf I.V: Serie A (Itálie)



V dalších třech soutěžích (Rusko, Francie, Ukrajina) už opět dominuje 4-2-3-1; v Rusku a na Ukrajině jde o dominanci takřka monopolní. Francouzi oproti tomu hojně využívají také 4-3-3, a graf pro Ligue 1 potvrzuje trend posledních dvou sezon v nárůstu oblíbenosti systémů se dvěma útočníky. Francouzská nejvyšší soutěž je zároveň jedinou, v níž nejoblíbenější rozestavení nepřesahuje 35% celkového počtu zápasů.


Graf I.VI: Premier Liga (Rusko)



Graf I.VII: Ligue 1 (Francie)



Graf I.VIII: Premier Liha (Ukrajina)



Zbývá nizozemská Eredivisie, tedy soutěž, která je tradičně spjata se systémem 4-3-3. Statistika tento trend potvrzuje beze zbytku; Nizozemci dokonce jako jediní používají své oblíbené rozestavení ve více než 90% případů.


Graf I.IX: Eredivisie (Nizozemsko)






Druhá část je věnována porovnání rozšíření jednotlivých systémů v konkrétních ligách. Rozhodujícím faktorem tentokrát není procentuální poměr, nýbrž absolutní počet zápasů; tím sice vzniká zkreslení vzhledem k rozdílnému počtu odehraných utkání v jednotlivých soutěžích, operujeme však s tím, že procentuální zastoupení byla již pokryta v části první.

Ve sledovaných ligách jsme nalezli 7 systémů, které byly použity minimálně ve 25 zápasech; následující sedmička grafů se proto věnuje právě jim. Zbylých 9 rozestavení lze vzhledem k celkovému počtu zahrnutých zápasů považovat za marginální.

Nejpopulárnějšími systémy jsou podle očekávání 4-2-3-1 (celkem 550 zápasů) a 4-3-3 (421). První rozestavení má nejvýraznější zastoupení v Rusku a na Ukrajině, druhé v Nizozemsku. U tradičních top lig je vidět zajímavý trend - 4-3-3 je mnohem výrazněji zastoupeno v jižanských soutěžích, zatímco v Německu a Anglii dominuje 4-2-3-1.


Graf II.I: Rozložení systému 4-2-3-1



Graf II.II: Rozložení systému 4-3-3



Následují dva systémy využívající služeb dvou hrotových útočníků, konkrétně 4-4-2 (137 zápasů) a 3-5-2 (61). Tady je nejzajímavější pohled na statistiky z Anglie - tradiční 4-4-2 ustoupilo do pozadí a Albion je ve frekvenci jeho používání v Evropě až čtvrtý, zatímco v používání 3-5-2 obsazuje třetí příčku. Oba systémy jsou poměrně populární ve Francii. 3-5-2 má podle předpokladů největší oporu v Itálii, zatímco ve Španělsku, Portugalsku, Nizozemsku a na Ukrajině se nevyskytuje vůbec.


Graf II.III: Rozložení systému 4-4-2



Graf II.IV: Rozložení systému 3-5-2



Zbývající trojice systémů už hraje spíše doplňkovou roli; jsou jimi 4-1-4-1 (51 zápasů), 4-1-2-1-2 (38) a 4-5-1 (28). První dvě rozestavení jsou nejpopulárnější v Anglii, 4-5-1 má největší úspěch ve Španělsku. Celkově nízká čísla u diamantu můžeme považovat za překvapení.


Graf II.V: Rozložení systému 4-1-4-1



Graf II.VI: Rozložení systému 4-1-2-1-2



Graf II.VII: Rozložení systému 4-5-1






Následují tři kruhové grafy, které zobrazují komplexní poměr všech 16 nalezených systémů napříč všemi započítanými zápasy. První graf se věnuje procentuálnímu rozložení jednotlivých systémů, druhý jejich rozložení podle počtu obránců a třetí podle počtu útočníků. V souladu s očekáváním Evropě dominují rozestavení se čtyřmi obránci a jediným útočníkem.


Graf III.I: Procentuální rozložení všech používaných systémů v Evropě



Graf III.II: Procentuální rozložení používaných systémů v Evropě podle počtu obránců



Graf III.III: Procentuální rozložení používaných systémů v Evropě podle počtu hrotových útočníků






Poslední, čtvrtá část této analýzy se zaměřuje na relativní úspěšnost používaných systémů vzhledem k dosaženým výsledkům. Samozřejmě je nutno brát v potaz výrazné zkreslení vzhledem k rozdílným kvalitám jednotlivých týmů; systémy s pěti obránci tak vykazují nižší čísla pravděpodobně i proto, že jsou nasazovány outsidery v zápasech s ofenzivně silnějšími favority. Přesto však lze z následujících grafů vypozorovat několik zajímavostí.

První graf zobrazuje bodové průměry pro všech 16 systémů; nejvýše jsou v něm 3-3-3-1 a 4-1-3-2, protože jde o neobvyklá rozestavení používaná dvěma silnými týmy (Marseille a Benfica). Pozornost ale zaslouží pohled na chvost, kde se s velkou ztrátou krčí rozestavení 4-4-1-1 (pouze 4 body ve 13 zápasech) a 5-3-2 (3 body v 10 zápasech). U 5-3-2 je navíc tento neúspěch umocněn faktem, že bylo použito hned v pěti různých ligách.


Graf IV.I: Bodový průměr pro jednotlivé systémy



Pokud z grafu odstraníme systémy, které byly použity v méně než 25 zápasech, bodový rozptyl se pochopitelně výrazně sníží - a na světlo vyjde hned několik relevantnějších poznatků. Zaprvé se ukazuje, že systémy se dvěma útočníky přinášejí více bodů, respektive jsou oblíbenější u úspěšnějších týmů. U porovnání dvou nejpoužívanějších systémů pak vychází najevo, že 4-3-3 je statisticky lehce úspěšnější než 4-2-3-1.


Graf IV.II: Bodový průměr pro sedm nejpoužívanějších systémů



Závěrečné dva grafy ukazují procentuální úspěšnost podle počtu obránců a útočníků. O (překvapivě výrazné) statistické převaze systémů se dvěma hroty už řeč byla, takže zbývá konstatovat, že tříobráncová rozestavení mají lehce lepší výsledky než tradičnější čtyřobráncová.


Graf IV.III: Bodový průměr podle počtu obránců



Graf IV.IV: Bodový průměr podle počtu hrotových útočníků




Závěrem této analýzy tedy můžeme podotknout, že nejoblíbenějším systémem v top soutěžích Evropy je v současnosti 4-2-3-1 s těsným náskokem před 4-3-3, které přináší v průměru lepší výsledky. Statisticky nejúspěšnější rozestavení bude mít tři obránce a dva hrotové útočníky. Nejméně úspěšným systémem je 5-3-2. V taktické rozmanitosti jsou nejdále v Itálii a Německu, naopak nejmonotónnější soutěže mají Nizozemci a Ukrajinci.

V 1 376 započítaných zápasech se představilo celkem 168 klubů z 9 soutěží. Rozděleno bylo 1 876 bodů. Počet zaznamenaných systémů je 16, z toho 3 byly použity ve více než 100 zápasech, 7 ve více než 25 zápasech. Nejodvážnějším trenérem Evropy je momentálně Marcelo Bielsa, jehož 3-3-3-1 (používané v úvody sezony) je jediným systémem, který se ve statistikách objevil pouze u jednoho klubu.