Serie A - preview 8. kola

Atalantě se proti Laziu dlouhodobě nedaří, což by nyní ráda změnila. Její výhodou je domácí prostředí, jinak ale favorita budeme hledat těžko - oba celky dělí jen dva body. Lazio musí své síly rozprostřít také do bojů v Evropské lize, Atalanta trpí výkyvy formy.

Hlavní starostí obou pánů trenérů bude nejspíš najít konzistenci, díky které by se výkony jejich svěřenců ustálily. Právě to činí v současné době problémy nejen Atalantě, ale také trochu překvapivě Římanům. Současná sedmá příčka rozhodně není uspokojivá, přes veškeré zdravotní lapálie je Lazio Řím jedním z favoritů na boj o evropské poháry. Výhru ale střídá porážka, v posledních dvou kolech se laziale také nemohli radovat ze tří bodů. Nováčkovi ze Sassuola se výkon v zápase proti favoritovi nesmírně povedl, houževnatá obrana za svá záda pustila jen dva pokusy. Konečnou remízu zachránil z přímého volného kopu střelec Antonio Floro Flores. Remíza se urodila také v nepříjemných podmínkách Turecka, na jehož půdě Lazio dlouho hledalo klíč k obraně Trabzonsporu. Ten našel až střídající útočník Sergio Floccari, jehož dva zásahy ze samého konce utkání přinesly Petkovićovi alespoň nějakou radost.

V Serii A se ale Biancocelesti nadále poměrně trápí, což nevylepšilo ani poslední klání proti zraněním decimované Fiorentině. Fialky bez několika klíčových hráčů dorazily do Říma, aby se utkaly s podobně "okleštěnou" jedenáctkou domácích, po devadesáti minutách se oba týmy rozloučily bez branek. Prezident Claudio Lotito neviní své hráče ani trenéra, vadí mu ale nepřízeň osudu.

"Náš tým je decimován zraněními, které nám brání v postupu. Doufám, že se všichni naši klíčoví hráči brzy vrátí a jejich forma se odrazí na výsledcích týmu," věří Lotito. Je pravda, že například kanonýr Miroslav Klose je dlouhodobě zraněn, takže jeho místo většinou zaujímá ještě nezkušený mladík Brayan Perea. Na druhou stranu, právě proti Atalantě by měl být německý reprezentant schopen naskočit alespoň do rozběhnutého utkání. Kromě něj ale stále nemůže nastoupit ještě šest hráčů!

Podobné počty sužují myšlenky trenéra Stefana Colantuona, který nemůže nasadit hned čtveřici hráčů. Ten ale přesto zůstává optimistou, když říká: "Lazio pro nás vždy bylo velmi těžkým soupeřem, oba zápasy v minulé sezoně jsme prohráli. Ale nyní chci tři body a věřím, že je můžeme získat," dodává sebevědomě. Z poslední branky v síti Lazia se ale Orobici radovali v roce 2010.

Nejvyšší italská soutěž v tomto kole přivítá také souboj posledního s předposledním. Sassuolo i Bologna stále čekají na první vítězství. V případě nováčka ligy Sassuola to není příliš překvapivé, u Boloni je to přesně naopak. Trenér Pioli má však nadále důvěru.

Sassuolo po dvou nadějných remízách nezvládlo utkání s Parmou a po porážce 3:1 zůstalo přikováno na dně ligové tabulky. Herní projev Di Francescových svěřenců se sice zlepšil, ale především je potřeba sbírat body. Velkou šanci na první výhru bude mít Sassuolo v tomto utkání proti předposlední Boloni.

Katastrofální start do sezony prožívá Bologna. Pioliho svěřenci ještě nevyhráli, navíc v minulých dvou kolech inkasovali dohromady devět branek. Bologna si uřízla ostudu v Římě, s tamním AS prohrála 5:0 a debakl utržila i doma s Hellasem Verona (1:4). Kouč Pioli má však nadále důvěru, jenže na jak dlouho? Tým kolem Diamantiho má rozhodně větší potenciál než hrát o záchranu, takže předposlední místo je zcela určitě velkým propadákem.

Sassuolo bude postrádat Valeriho, Terranovu, Gomese, Masucciho a suspendovaného Magnanelliho. Ztráty počítá i Bologna, konkrétně budou chybět Cherubin, Stojanovič, Gimenez.

Další ryzí bitvu o záchranu svedou fotbalisté Livorna a Sampdorie. Domácí jsou v tabulce čtrnáctí, Sampdoria dokonce až osmnáctá.

Livorno před reprezentační přestávkou utržilo debakl od Neapole 4:0, ale s osmi body se zatím vyhýbá sestupovým pozicím. Až do šestého kola se domácím vedlo dobře, výhra v Sassuolu a týden na to výhra doma s Catanií mají svojí cenu. Livorno navíc dokázalo bodovat v Janově (0:0) a doma s Cagliari (1:1).

Podstatě hůře jsou na tom hosté. Sampdoria nasbírala v dosavadních sedmi kolech jen tři body a společně se Sassuolem a Bolognou je jediným týmem, který ještě nevyhrál. Delio Rossi a jeho svěřenci jsou pod palbou kritiky a bodejť by ne. Sampdoria měla rozhodně větší ambice, než okupovat sestupovou osmnáctou pozici.

Domácí se budou muset obejít bez Botty, Belingheriho a potrestaného De Lucii. Na druhé straně zase budou scházet Berardi, Eramo, Salamon, Mustafi a Petanga.

Oba nedělní soupeře od sebe na ligové scéně dělí dlouhých jedenáct let! V roce 2002, kdy se v rámci Serie A spolu tyto dva celky utkaly, vyhrál domácí Hellas, který má lepší výchozí pozici také nyní. Parmě patří až desáté místo, nováček ligy zatím pozitivně překvapuje.

Málokdo pravděpodobně v případě Hellasu čekal tak úspěšný start do sezony, minimálně fanoušci Chieva určitě ne. Přesto je to tak, po sedmi kolech je Hellas o celých jedenáct příček výše! A rozhodně se nejedná o náhodu - ambiciozní tým to dokázal čtyřmi výhrami. Už samotný vstup do nové sezony prokázal, jakým stylem plánuje Hellas udržet prvoligovou příslušnost. V utkání s favoritem z Milána sice díky brance Poliho prohrával, ale dva zásahy veterána Luky Toniho přisoudily první tři body právě mladému týmu. Na výborný výkon Hellas navázal zejména v posledních dvou zápasech, když si nejprve poradil s Livornem a následně zdemoloval domácí Bolognu.

Fabrizio Cacciatore, Juan Manuel Iturbe, Luca Toni a Jorginho obstarali cennou výhru, která Gli Scaligeri posunula na současnou pátou příčku. Nebývalý úspěch sice v současné chvíli mnoho neznamená, ale svěřenci trenéra Mandorliniho jasně ukazují, že první ligu jen tak opustit nehodlají. Většina fanoušků navíc na stadion Marc'Antonio Bentegodi přijde uctít památku nedávno zesnulého viceprezidenta. Jeden z hlavních strůjců novodobého vzestupu Hellasu, dvaašedesátiletý Giovanni Martinelli se již případného postupu mezi elitní evropské týmy nedočká.

O to větší motivaci budou domácí hráči mít. Proti Parmě by se jim navíc mohlo poštěstit, protože ani Ducali rozhodně nezáří štěstím. Výhru stíhá porážka a tento stav zavinil současné desáté místo. Parma má ale především s útočným duem Amauri - Cassano rozhodně na víc. Ducali může těšit alespoň fakt, že neprohráli již více než měsíc, kdy bylo nad jejich síly římské AS. Od té doby se rytmus opakuje, na remízu reagují svěřenci trenéra Roberta Donadoniho třemi body. Parma sbírá body především na domácí půdě, coby pozvaní soupeře již body spíše rozdávají. Z toho pramení jistá výhoda motivované Verony. Ta se bude muset obejít bez služeb Daniela Ragatzua a Vangelise Morase. Hosté pravděpodobně nastoupí bez Gabriela Paletty, Daniela Gallopy a Stefana Okaky, jejichž forma není ideální.

Opět tu máme souboj dvou týmů, jimž probíhající sezona nesedí. Janov i Chievo mají v kolonce výher stejné číslo, a to číslo ne úplně potěšující - jedna. Na svůj druhý tříbodový zápis stále čekají. Který z dvou konkurentů se dočká v osmém kole?

Pokud jste fanoušků janovských Grifů, v dosavadním průběhu sezony máte jedinou jistotu - svůj tým na domácí scéně vyhrát zkrátka neuvidíte. Bohužel - tradiční italský klub zatím nenaplňuje jakákoli očekávání a ani široká a dlouhotrvající přestavba kádru či změna na trenérském postu mu k postupu mezi nejlepší italské týmy nepomohla. Janov si zatím připsal jedinou výhru, když v městském derby porazil konkurenční Sampdorii. Ani výhra ale nezměnila daný stav a na jeho zlepšení tak musí všichni fanoušci přístavního města stále čekat.

Nezkušeného trenéra Fabia Liveraniho nahradil starý známý - Gian Piero Gasperini lavičku Janova ovládal v letech 2006 - 2010. Jeho týmu sice nyní patří až patnácté místo, ale zkušený trenér je se svými hráči spokojen. Na dotazy novinářů odpověděl jednoduše: "Máme tu všechno, co je potřeba, abychom mohli vyhrát. Místní atmosféra a podpora fanoušků vás prostě nutí odvádět svou práci výborně. Když se podíváte na tabulku, tak je asi jasné, že jsme měli mnoho problémů. Naším cílem teď chvíli nebude krásný herní projev, ale získávání bodů a boj. Já si ale myslím, že časem půjdou skloubit oba faktory," míní bývalý lodivod Interu Milán či Palerma.

Velkým problémem Janova je střílení branek. Nedostatek kvalitních zakončovatelů podtrhuje smutná statistika - pouhých šest vstřelených branek, jedenáct inkasovaných. I takový střelec jako Alberto Gilardino, má na svém kontě pouhý jeden ligový zásah. Ani Chievo ale nemůže být s průběhem sezony spokojeno. Gialloblu mají na svém kontě pouhé čtyři body, v posledních šesti zápasech pětkrát nezískali ani bod. V Janově se svěřencům trenéra Giuseppa Sannina obzvláště daří - v minulé sezoně se na stadionu Luigiho Ferrarise hattrickem blýskl Alberto Paloschi. Slabou produktivitu bude muset v zájmu tří bodů notně zlepšit každý ze soupeřů.

Juventus by případnou výhrou mohl Neapoli uzmout druhou příčku, což je dostatečná motivace. Na straně Staré dámy stojí také historie, protože už dlouhých patnáct let ve Florencii nepadla. Viola teď doufá, že i bez několika zraněných hráčů dokáže negativní sérii ukončit.

Ač se to nemusí na první pohled zdát, právě Fiorentina je jedním z největších rivalů Juventusu. Jejich společná historie je plná incidentů, poškozených citů a všeobecně nesnášenlivosti. V sezoně 1981/1982 rozhodla o majiteli Scudetta sporná penalta a neuznaný gól, z prvenství o vlásek se radovali Trapattoniho Bianconeri. Pokračujeme v krátkém historickém exkurzu, teď se zastavíme v Poháru UEFA. Stadion Artemia Franchiho nebyl dostačující, takže komise musela najít vhodnější "domácí" prostředí pro utkání se Starou dámou. Volba tehdy padla na Avellino, což podle tehdejších představitelů Fiorentiny zvýhodnilo právě soupeře. Ten vyhrál celkovým skóre 3:1. A aby toho nebylo málo, v ten samý den se z pohledu fanoušků zrodila snad největší zrada v dějinách Fiorentiny.

Byl totiž prodán slavný Roberto Baggio - za deset milionů eur (tehdejší světový rekord) přestoupil hádejte kam. Baggio se neodhodlal k penaltovému kopu proti Juventusu, navíc políbil dres toskánského klubu a vhodil jej mezi fanoušky. Tím si je navždy získal, stejně tak ale napsal další kapitolu dlouhých sporů mezi oběma týmy. Přesuňme se blíže do současnosti. V právě uplynulém přestupovém období se Fialkám podařilo ulovit dalšího skvělého útočníka, když do letadla směr Florencie nastupoval Dimitar Berbatov. Nadšení fanoušci jej přijeli přivítat na letiště, ale jejich radost pokazil opět Juventus. Ten se podle mnoha zdrojů zapojil do jednání o bulharského útočníka, který poté ukončil obě italské možnosti, a svou budoucnost spojil s Fulhamem. Napjaté atmosféře nijak nepomohlo ani vyjádření Violy, která nazvala Juventus "arogantním týmem".

Rivalita byla značně omezena pádem obou celků do druhé (v případě Violy až čtvrté) nejvyšší ligy. V novodobé historii se ale stín napětí vznáší kolem obou trenérů - turínského Antonia Conteho a florentského Vincenza Montelly. Historie ve Florencii vždy favorizovala Turín, Bianconeri zde neprohráli již patnáct let! Současná forma nijak nenapovídá faktu, že by se tento stav měl změnit - Fiorentina přišla na nějakou dobu o Maria Gómeze a Anteho Rebiće, mimo hru byl chvíli i Pepito Rossi. Zraněními decimovaný celek navíc musel rozložit své síly mezi ligovou scénu a boje evropské.

Charakter je ale právě věcí, která Fialkám nyní chybí. Kromě bojovného výkonu proti Dněpru ztratila Fiorentina vedení nad Interem, Parmou i Cagliari! Oproti tomu, Juventus dokázal dotáhnout nepříznivé skóre ve čtyřech utkáních. Po dobrém začátku zabrzdilo toskánský celek několik zranění, s nimiž musí trenér Montella kalkulovat. Pokud chce jeho tým dosáhnout evropských pohárů na delší časový úsek, než je jen jedna sezona, musí zapracovat na ustálené formě a potvrdit příslušnost k italské špičce. S tím si bude muset poradit bez Maria Gómeze. Ani Juventus ale není kompletní: Antonio Conte nemůže povolat Fabia Quagliarellu s Mirkem Vučinićem, startu by se naopak mohl dočkat Simone Padoin nebo Sebastian Giovinco. Přeruší konečně Fiorentina dlouhé období tříbodového půstu?

Inter před reprezentační pauzou poprvé padl a nyní bude chtít zpátky na vítěznou vlnu. Nečeká ho ale snadný úkol. Turínští jsou letos nevyzpytatelní, o čemž se přesvědčil třeba městský konkurent Interu AC.

Granatě patří po sedmi kolech jedenácté místo, s čímž může být trenér Ventura spokojen. Aby také ne, turínským se předvídal boj o záchranu. Důležité je, že Venturovi svěřenci pravidelně bodují. Naposledy si domácí připsali bod za remízu 2:2 v Janově s tamní Sampdorií.

Spokojenost panuje i v Interu, který loni prožil katastrofální sezonu. Léčba pod Walterem Mazzarrim zatím zabírá, i když se poslední kolo Nerazzurri vůbec nepovedlo. Inter doma nestačil na AS Řím, se kterým poměrně jasně prohrál 0:3. Vlci ale mají fazonu a zatím neztratili ani bod. Inter tak stále drží pohárové pozice, což je pro něho nanejvýš důležité.

Granata vyrukuje na Inter bez Larronda, Maksimoviče, Bashy, Kaddouriho, Rodriguéze a Bova. Mimo jsou rovněž suspendovaní Glik s Gilletem. Ztráty počítá i Mazzarri, zkušení Chivum, Zanetti, Milito, Alvarez a Campagnaro jsou všichni zranění.

Sobotní podvečer bude sice patřit dvěma týmům, pouze jeden z nich se ale bude moci cítit jako opravdu domácí. Cagliari se totiž konečně vrací na domácí stadion! Jak se mu povede obnovená premiéra? Zabránit radostnému znovuotevření se pokusí hosté z Catanie.

Oba týmy se pokusí o tři body, což by v obou případech bylo teprve druhé letošní vítězství. Cagliari se podařil vstup do sezony na výbornou, hned v úvodním kole porazilo Atalantu. Poté se od svěřenců trenéra Diega Lópeze pravděpodobně čekal útok na první desítku, ten se ale nekonal. Místo toho Isolani padli v Miláně, jediný bod brali také v následujících čtyřech kláních. Po dobrém výkonu s druhým milánským týmem a remíze 1:1 ale opět nestačili na Udinese. Zebry si na začátku měsíce nechaly všechny tři body na Stadio Friuli, dokonce nedovolily soupeři ani jednou skórovat.

Cagliari se na hřišti nedaří, takže by změna prostředí měla pomoci. A jako jediný tým v probíhajícím ročníku si to může dovolit. Z azylu v Trieste se po dlouhých osmnácti měsících vrací opravdu domů, na zrekonstruované Stadio Sant'Elia! Mnoho fanoušků a nemálo hráčů pravděpodobně již ani nedoufalo v to, co se v sobotu večer stane skutečností. Brány stadionu v Cagliari se opět otevřou také pro někoho jiného, než jsou stavební dělníci. Dlouhé spory a průtahy kolem rekonstrukce stadionu jsou podle majitele Massima Cellina na vině špatných výsledků, takže dle jeho logiky by nyní mělo Cagliari začít vyhrávat. A zápas s Catanií je ideální příležitostí.

Také Gli Elefanti sužuje neúrodné období, protože tři body získali jen jednou. Výsledek je odsuzuje na průběžnou šestnáctou příčku, což by časem mohla být komplikace. Trenér Rolando Maran má ale stále důvěru vedení, takže se rodák z Trenta o svou práci bát nemusí. Zatím. Na rozdíl od soupeře má forma jeho svěřenců vzestupnou tendenci. Po velice špatném startu do sezony (prohry s Fiorentinou, Interem Milán a Livornem) si Sloni rozdělili body s Parmou, v šestém kole dokonce zvládli o dvě branky porazit Chievo Verona. Ani poslední remíza s Janovem se nedá považovat za úplně katastrofický scénář.

Ten by naopak nastal v případě, že by Plašil a spol. nedokázali uhrát body v Cagliari a sestoupili by do spodní části tabulky. Což je dle statistik docela možné - v Cagliari nevyhrál sicilský celek od září roku 2006! Třikrát zde padl, ze stejného počtu zápasů si odnesl jen jeden bod. Diváci v domácím dresu Cagliari neuvidí trojici zraněných hráčů: Albin Ekdal, Vlada Avramov i Daniele Dessena se do zápasu nezapojí. Stejný osud čeká soupeřovu dvojici Nicolas Spolli - Gino Peruzzi.

AC Milán a jeho trenér Massimiliano Allegri slíbil po reprezentační přestávce jiný Milán - lepší. Rossoneri v úvodu sezony tápou, v minulém kole nezvládli šlágr na Juventusu a jejich ztráta na čelo je již enormní. AC Milán potřebuje zabrat, na San Siro ale nepřijede lehký soupeř.

Nedaří se a nedaří a kritika na Massimiliana Allegriho, popřípadě celé vedení AC, se stupňuje. Terčem nejsou jenom špatné výsledky v lize, ale především špatná přestupová politika. Vyčítán je odchod Boatenga a zejména předražený nákup Alessandra Matriho, který v žádném případě nenaplňuje očekávání. AC před reprezentační pauzou podlehlo Juventusu 2:3 a v tabulce se znovu propadlo. Allegri doufá, že právě reprezentační přestávka jeho mužstvu pomůže a zejména, že se dají do kupy hráči, kteří měli nejrůznější zdravotní obtíže. Zdárným příkladem je Brazilec Kaká.

AC se krom domácí soutěže musí koncentrovat také na Ligu mistrů. Milánští mají po dvou zápasech čtyři body, jenže nyní je čeká těžký dvojzápas s Barcelonou. Domácí dokázali minulý rok Katalánce porazit, i když na postup to v konečném součtu nestačilo.

Udine také neodstartovalo podle představ, nicméně trenér Guidolin dal po vyřazení z EL kádr rychle do "latě" a nyní se černobílým celkem daří. Udine v minulém kole porazilo Cagliari 2:0 a v tabulce je osmé. Tehdy hned o čtyři příčky před Milánem.

Hosté nemají s Milánem vůbec špatnou bilanci. V minulé sezoně dokonce Guidolinovi hoši zvítězili 2:1, ovšem stalo se tak na Stadio Friuli. Na San Siru pro změnu triumfoval stejným výsledkem Milán.

Dobrou zprávou pro Milán je návrat Brazilce Kaká, naopak špatnou absence Maria Balotelliho. Reprezentační útočník si už odpykal karetní trest, ale nyní si pro změnu přivodil lehčí zranění. Chybět budou i další útočníci Pazzini s El Shaarawym, mimo je i De Sciglio a dvojice karetních hříšníků Méxes s De Jongem. Udine je oproti Rossoneri kompletní, trenér Guidolin akorát nemůže počítat dlouhodobě s brankářem Brkičem, místo něho chytá Kelava.

Itálii čeká šlágr kola - již v páteční večer se o čelo utká domácí AS Řím s Neapolí. Oba týmy se mohou pochlubit ligovou neporazitelností, ztráta bodů je ale minimálně v jednom případě nevyhnutelná. Partenopei ztrácí na svého konkurenta dva body, takže se pokusí dobýt brány Olympijského stadionu.

Páteční souboj by mohl mnohé napovědět o budoucím králi Itálie, i když oba tábory vehementně protestují. Nedá se sice říci, že šlágr kola určí příštího držitele Scudetta, ale v každém případě zodpoví důležitou otázku: zůstane AS stoprocentní i po duelu s konkurentem, nebo se dočkáme nového lídra?

Začněme domácím týmem. Vlci se pokouší poslední dvě sezony vymazat ze své historie. Po slibně se tvářící verzi barcelonského projektu pod záštitou trenéra Luise Enriqueho měl fanoušky z Věčného města zavést do země zaslíbené Zdeněk Zeman. Jeho "Zemanlandia" se však stala spíše utopií. AS velmi často bavilo fanoušky na tribunách, ne vždy se ale jednalo o kompliment. Skvěle vyhlížející ofenzívu mnohem více bourala strašidelně otevřená obrana. Tu asi nejlépe charakterizoval italský odborník a korespondent stanice Sky Italia José Altafini, který poznamenal: "Obrana AS má více děr než švýcarský ementál."

Zpět do současnosti. Vedení AS vsadilo na instinkt svého sportovního ředitele a Walter Sabatini opět nezklamal. Rudi Garcia představoval až vedlejší postavu příběhu za jmény jako Walter Mazzarri, Massimiliano Allegri nebo Vincenzo Montella, poměrně neznámý kouč si ale během několika týdnů získal ochozy i vedení na svou stranu. Jeho ucelený pohled umě kombinující rychlé útoky s pečlivě vybudovanou obranou přispěl k famózní sérii sedmi výher ve stejném počtu zápasů. Co víc, skvěle vyvážený tým se opírá o mnohé individuality, mezi nimiž nechybí některé z posil: Mehdi Benatia, Gervinho, Maicon nebo Kevin Strootman dodávají punc Římanům jako jsou Alessandro Florenzi, Daniele De Rossi nebo fenomén Francesco Totti.

Pro posouzení kvalit římského AS stačí krátký pohled na statistiky - dvacet vstřelených branek, pouhý jeden inkasovaný gól. Poslední tři utkání se Vlkům povedla na výbornou, když udolali domácí Sampdorii, pět branek nadělili Bologně a možná až překvapivě snadno si odvezli tři body ze hřiště Interu Milán. První velký test se znovuzrozeným Mazzarriho týmem Giallorossi zvládli - druhý velký konkurent je čeká nyní...

A není divu, že mnozí fanoušci AS mají z jeho jména obavy - do Věčného města zavítá rozjetá Neapol. Také Partenopei prošli přes letním přestupové období mnoha změnami. Uveďme odchod střelce Edinsona Cavaniho, který dlouho plnil funkci hvězdy a spasitele týmu. Odešel také zmiňovaný taktik Mazzarri. Jméno trenéra Rafaela Beníteze možná nevzbuzovalo důvěru všech příznivců, ale také tento španělský stratég si začal budovat svoji pozici úspěchem. Od vedení bývalého celku Diega Maradony dostal skvělý poukaz na investování více než sta milionů eur, které využil ideálně.

Argentinskou tradici po Maradonovi a Lavezzim převzal v Realu nechtěný Gonzalo Higuain, obranu zpevnil Raul Albiol, křídelní prostory po přechodu na nový systém zaplnili zatím skvěle hrající José Callejón a Dries Mertens. Přidejme slovenskou hvězdu Marka Hamšíka, brankáře Pepeho Reinu nebo mladý talent Lorenza Insigneho a dostaneme skvěle fungující tým, který právem produkuje výtečný fotbal. Jediné zaváhání předvedli Benítezovi hráči s nováčkem ze Sassuola, který si vybojoval bod

Nevýhodou Neapole je zatím nedostatečně široký kádr, když vezmeme v úvahu její vysoké herní vytížení. To bylo trochu poznat i v utkání Ligy mistrů proti londýnskému Arsenalu. Domácí tým na Emirates Stadium díky brankám Özila a Girouda dominoval, přesto Partenopei nemusí skládat zbraně. Převážná většina času v utkání s Borussií Dortmund (2:1) ukazuje, že Neapol má ve svých rukách neobyčejný potenciál. Ten se pokusí zúročit proti domácím Vlkům. Speciální utkání čeká brankáře Morgana De Sanctise, který své nejzářivější okamžiky zažil právě pod Vesuvem. V létě ale musel udělat místo nově příchozímu Reinovi a zamířil právě do Říma. Na ten má spadeno také ve formě hrající Goran Pandev, dlouholetý hráč městského rivala.

Krátce se podívejme na sestavy. V dresu domácích nemůže nastoupit karetní hříšník Federico Balzaretti, jehož místo pravděpodobně zaujme Brazilec Dodó. Útok nepodpoří ani mladík Mattia Destro. V táboře protivníka kolují fámy o zranění Juana Camila Zúňigy. Jinak mají oba trenéři kompletní týmy, což slibuje velkou podívanou. Slovy neapolského prezidenta De Laurentiise, "svět nás bude pozorovat."