SIR BOBBY ROBSON ODCHÁZÍ

Před zahájením této sezóny oznámil, že po jejím skončení se s trenérskou lavičkou a fotbalem vůbec definitivně rozloučí. Nikdo nečekal, že jeho poslední rok v čele Newcastlu United bude trvat tak krátce. Pouze čtyři zápasy! Legenda se loučí...!?



Sir Bobby Robson trénoval Newcastle pět sezón. St. James' Park v jeho rodném městě ho poprvé přivítal před zahájením Premiership v roce 1999, kdy vystřídal Ruudu Gullita. Nyní ho potkal stejný osud, jako na konci minulého století nizozemského internacionála. Oficiální prohlášení vedení Newcastlu říká: "Po rozčarování ze startu našeho A-týmu v Premiership jsme se rozhodli informovat Vás o Vašem okamžitém odvolání z funkce trenéra zodpovědného za přípravu prvoligového celku." Není ovšem prvním, kdo dostal vyhazov v tomto ročníku. Předběhl ho Paul Sturrock ze Southamptonu...

Robson ve svých 71 letech věděl velice dobře, že poslední rok ve funkci trenéra nebude pro něj jednoduchý. Problémy s hráči, umocněné nezdařeným úvodem v lize, kde po 4. kole má Newcastle pouze 2 body, to vše dávalo tušit brzké a radikální řešení. Sobotní prohra s Aston Villou (2:4) tento očekávaný krok jen urychlila. Newcastle loni dovedl až do semifinále Poháru UEFA a v lize s ním vybojoval páté místo, které jej poslalo do stejného poháru také letos. A jako první soupeř ho čeká Hapoel Bnei Sakhnin z Izraele.

Smutný konec po 37 letech na místě trenéra. Smutné loučení s klubem, který pod jeho vedením dosáhl mnoha úspěchů. Ale jestli se dá o něčem v jeho životě mluvit s jistotou téměř 100%, pak je to schopnost překonat všechny překážky a dosáhnout vždy vítězství. A proto se musíme nechat překvapit, co nám přinesou příští dny. I když jeho věk může být pro jeho budoucnost rozhodujícím faktorem, platí u Robsona dvojnásob ono "nikdy neříkej nikdy"!

Kariéra tohoto uznávaného a ctěného trenéra začala hodně diskrétně. Po krátkém působení ve funkci hrajícího kouče v dresu Vancouver Royals v Kanadě (1967) se vrátil do Anglie a od ledna roku 1968 se postavil do čela Fulhamu. Po deseti měsících byl propuštěn. Sestup do 2. divize nebyl vedením tohoto klubu považován za úspěch...

Ale netrvalo to dlouho a Robson se dočkal uznání. Ipswich Town, který si po slavných letech Alfa Ramseye pomalu zvykal na druhou polovinu tabulky, se ho rozhodl angažovat v roce 1969. Magickou hůlku neměl a trvalo to dost dlouho, ale trpělivost se vyplatila. Od sezóny 1972/73 se Ipswich usadil mezi šesticí nejlepších. V roce 1978 pak dokonce vyhrál Anglický pohár, když ve finále porazil Arsenal a o 3 roky později, po vítězství nad nizozemským AZ Alkmaar, se mohl pochlubit dokonce ziskem Poháru UEFA.

Robson za svého působení v Ipswich Town dostal řadu ekonomicky velice lákavých nabídek. Leeds United, Sunderland a další neuspěli. Ale pak zavolala reprezentace a taková šance se nemusí opakovat. Za národní tým Anglie Robson odehrál 20 zápasů, vedl také mládežnické výběry. Nyní stál v čele chlouby celé Anglie. Ale nebylo mu dlouho souzeno a kritika se valila jedna za druhou, zejména od onoho "žluťáckého" tisku.

Dva propadáky na EURO dokázal ovšem vyvážit poměrně dobrou prezentací na světových šampionátech. V roce 1986 v Mexiku překonala Anglie nepodařený start ve skupině, postoupila do čtvrtfinále a tam "padla ve stoje"! Maradonova genialita a jeho "boží ruka", Argentina za titulem, Anglie domů..... Dalšímu MS 1990 předcházelo Robsonovo oznámení, že po jeho skončení odchází trénovat PSV Eindhoven. Anglie se dostala do semifinále, kde znovu podlehla příštímu mistru světa, tentokráte jím bylo Německo. Bylo to ovšem její historicky nejúspěšnější vystoupení mimo ostrovy.

Čekaly ho další zastávky na jeho cestě slávy. Ač považován za trenéra typicky ostrovního, Evropa kontinentální mu ležela u nohou. PSV Eindhoven, FC Porto, FC Barcelona, jeden úspěch za druhým. Jen Sporting Lisabon mu nevyšel. Asistenta - překladatele mu tam nedělal nikdo jiný, než José Mourinho.

Návrat do Anglie ale jednou musel přijít. Byl tu jeden nesplněný sen. 2. září 1999 byl jmenován trenérem Newcastle United. Město, kde se narodil, vidělo jeho premiéru na trenérské lavičce United a po zápase mu tleskalo vestoje. Sheffield Wednesday odcházel potupně poražen 8:0!! Pomalu ale jistě se pod Robsonem tým zlepšoval a v roce 2002 se dočkal startu v Lize Mistrů. Sám Robson pak z rukou anglické královny obdržel hrdý titul Sir.



Nahoru a zase dolů. Tak se dá popsat jeho cesta s Newcastlem. První rok na mezinárodní scéně znamenal postup ze skupiny. Dost nečekaný vzhledem k porážkám v prvních třech zápasech. Druhý rok pak začal zklamáním po vypadnutí ve 3. předkole s Partizanem Bělehrad na penalty, ale semifinále v Poháru UEFA rány zahojilo. A stejnou soutěž si celek zahraje i letos. Ale i tak stačily první čtyři utkání nového ročníku...

Znamená rozhodnutí vedení Newcastlu odvolat Robsona definitivní konec jeho trenérské dráhy? Kdo ví... V roce 1995, přes vážné onemocnění, napsal: "Mám stále stejný elán, iluze, bez fotbalu nemohu být, potřebuji ho k životu právě tak, jako vodu a vzduch. Dokonce si myslím, že bez vody jsem schopen vydržet mnohem déle, než bez fotbalu!" A tak si musíme počkat. Bude-li mu nabídnuto trenérské místo jinde... Sir Bobby Robson možná ještě neřekl poslední slovo!