Sparta a Slavia chtějí posouvat český fotbal. Fanoušci ale zamrzli v době kamenné
Odvěcí pražští rivalové toho mají v nové sezoně mnoho společného. Sparta i Slavia shodně utrácely miliony korun za hvězdné posily, výkonnostně jim to zatím na hřišti vcelku skřípe a bohužel mají stejný problém také na tribunách. Ani fanoušci z Letné, ani z Edenu zatím nedělají svým klubům příliš dobré jméno.
V českém ligovém fotbale proběhl přes léto velký třesk. Zámožní majitelé pražských "S" se rozhodli, že přeřadí rychlostní stupeň z dvojky rovnou na pětku a začali budovat mužstva, s nimiž by se nemuseli stydět ani v mnoha prestižnějších ligách.
Na soupiskách Slavie i Sparty najdeme hráče, kteří byli pro tuzemské poměry doslova ještě před několika týdny naprosté sci-fi. "Altintop na Bohemce, to je stejně trochu srandovní," poznamenal na Twitteru politický komentátor Jindřich Šídlo.
Vždyť vedle tureckého internacionála se letos mohou fanoušci těšit na největší izraelskou hvězdu současnosti, bývalé kapitány Lille a Zenitu Petrohrad, rakouského světoběžníka Janka a mnoho dalších. Sparta se Slavií se zkrátka rozhodly, že vzestupu českého fotbalu pomohou obrovskými finančními injekcemi, a nakonec proč ne.
Hlavní cíl obou klubů je zcela zřejmý, totiž vyhrávat tituly a začít se pravidelně dostávat do Ligy mistrů, odkud se může spoustu utracených peněz vrátit do vydrancovaných kas, ale množství zahraničních posil má i sekundární, velmi pozitivní účinek pro celý český fotbal jako takový.
Jsou to právě borci jako Altintop, Mavuba, Danny, Biabiany či Ben Chajm, kteří nám v Evropě mohou takřka instantně zvýšit kredit. Česká liga už najednou není jen provinční záležitostí, ale Spartě se Slavií se podařilo přilákat taková jména, která prostě znají všude, v Anglii, Německu, Francii, Rusku. A to je pro český fotbal obrovská příležitost, kterou by neměl propásnout.
Proto je nesmírně skličující sledovat, když se dva největší kluby vydávají vstříc velkému, modernímu fotbalu (zatím alespoň papírově a ambicemi, ale adekvátní výkony, doufejme, budou také brzy následovat), a musejí při tom překonávat jednu velkou bariéru, kterou jim staví paradoxně jejich vlastní fanoušci. Zatímco oba kluby přeřadily na zmíněnou pětku, někteří jejich fanoušci zamrzli někde u jedničky.
Z nejvyšší soutěže máme sice odehraná teprve čtyři kola, ale fanoušci obou pražských klubů už zvládli napáchat plno věcí, jež musejí být v dnešním fotbale a možná i světě obecně neakceptovatelné. Kluboví představitelné to ale dlouhodobě přehlíží (často nejde o žádné novinky letošní sezony).
Na Spartě toho už mají v nové sezoně za sebou tzv. ultras dost. Trvalo jen dva a půl zápasu, než začali na nového kouče Stramaccioniho křičet "Italiano bastardo". Jen do čtvrtého kola vydržel v trezoru tolik propíraný pokřik "Jude Slavie", přestože teď v rudém dresu běhá největší izraelská hvězda židovského původu. Občasné bučení na hráče tmavé pleti už je takovým čecháčkovským evergreenem.
Již u tohoto stručného výčtu "prohřešků" si lze jen stěží představit, že by byly akceptovatelné třeba v Německu, kam se často chceme upínat, ale zároveň jsou někteří čeští rádoby fanoušci stále o desítky let pozadu. Co si ovšem sparťanský kotel přichystal ve čtvrtek, nad tím se už rozum zastaví úplně.
V den, kdy se nejen Sparta, ale celá fotbalová veřejnost loučila s legendárním Rudolfem Baťou, přinesli hrdinní a maskovaní chuligáni na letenský stadion rakev jako symbol své nespokojenosti s výkonem a zřejmě i řízením klubu. Kdo by čekal okamžité a razantní odsouzení tak smutného činu, nedočkal se. Sparta znovu mlčí.
Ředitel komunikace Ondřej Kasík sice na Twitteru neustále píše, jak Sparta komunikuje s fanoušky, podobné chování si nepřeje a že se to klubu nelíbí, ale pokud byste chtěli nějaké oficiální stanovisko, nenajdete ho.
Když jsem v pátek při zápase se Slováckem na vlastní oči sledoval, jak hlouček sparťanských chuligánů začal napadat skupinku Izraelců, kteří se přijeli podívat na Tala Ben Chajma a při děkovačce na jeho podporu roztáhli izraelskou vlajku, říkal jsem si, kam až tohle nechá Sparta zajít. U rádoby silných slov jako "smrt Židům" se začnete ptát, jestli se vám to celé náhodou jen nezdá.
Své si s fanoušky navíc nyní zažívá i Slavie. Je to nicméně jen potvrzení toho, že fanouškovská kultura je u nás na bodě mrazu a pokud se svými příznivci nezačnou kluby aktivněji pracovat, nikam se neposuneme. Fotbal bez fanoušků nefunguje a je potřeba, aby všichni táhli za jeden provaz.
Halil Altintop se jistě nestačil divit, když šel po remíze na Bohemce hodit fanouškům dres, kteří mu ho div ne se zdviženým prostředníčkem hodili zpátky. To jsou věci, které by se dít neměly. Stejně jako vyvěšení přeškrtnutých duhových vlajek. Na fotbal zkrátka některé věci nepatří. Za Slavii se už sice na Twitteru ohradil proti sobotnímu extempore Jaroslav Tvrdík, ale oficiálního stanoviska klubu byste se opět nedočkali.
Čím dříve začne Sparta se Slavií jednat, tím lépe pro český fotbal. Zahraniční hvězdy možná dokážou nalákat na peníze, ale až bude Altintop svým bývalým spoluhráčům, jež budou české kluby lákat za rok, vyprávět, jak to tady chodí, nebude muset stačit ani plný měšec...
V českém ligovém fotbale proběhl přes léto velký třesk. Zámožní majitelé pražských "S" se rozhodli, že přeřadí rychlostní stupeň z dvojky rovnou na pětku a začali budovat mužstva, s nimiž by se nemuseli stydět ani v mnoha prestižnějších ligách.
Na soupiskách Slavie i Sparty najdeme hráče, kteří byli pro tuzemské poměry doslova ještě před několika týdny naprosté sci-fi. "Altintop na Bohemce, to je stejně trochu srandovní," poznamenal na Twitteru politický komentátor Jindřich Šídlo.
Vždyť vedle tureckého internacionála se letos mohou fanoušci těšit na největší izraelskou hvězdu současnosti, bývalé kapitány Lille a Zenitu Petrohrad, rakouského světoběžníka Janka a mnoho dalších. Sparta se Slavií se zkrátka rozhodly, že vzestupu českého fotbalu pomohou obrovskými finančními injekcemi, a nakonec proč ne.
Hlavní cíl obou klubů je zcela zřejmý, totiž vyhrávat tituly a začít se pravidelně dostávat do Ligy mistrů, odkud se může spoustu utracených peněz vrátit do vydrancovaných kas, ale množství zahraničních posil má i sekundární, velmi pozitivní účinek pro celý český fotbal jako takový.
Jsou to právě borci jako Altintop, Mavuba, Danny, Biabiany či Ben Chajm, kteří nám v Evropě mohou takřka instantně zvýšit kredit. Česká liga už najednou není jen provinční záležitostí, ale Spartě se Slavií se podařilo přilákat taková jména, která prostě znají všude, v Anglii, Německu, Francii, Rusku. A to je pro český fotbal obrovská příležitost, kterou by neměl propásnout.
Proto je nesmírně skličující sledovat, když se dva největší kluby vydávají vstříc velkému, modernímu fotbalu (zatím alespoň papírově a ambicemi, ale adekvátní výkony, doufejme, budou také brzy následovat), a musejí při tom překonávat jednu velkou bariéru, kterou jim staví paradoxně jejich vlastní fanoušci. Zatímco oba kluby přeřadily na zmíněnou pětku, někteří jejich fanoušci zamrzli někde u jedničky.
Z nejvyšší soutěže máme sice odehraná teprve čtyři kola, ale fanoušci obou pražských klubů už zvládli napáchat plno věcí, jež musejí být v dnešním fotbale a možná i světě obecně neakceptovatelné. Kluboví představitelné to ale dlouhodobě přehlíží (často nejde o žádné novinky letošní sezony).
Na Spartě toho už mají v nové sezoně za sebou tzv. ultras dost. Trvalo jen dva a půl zápasu, než začali na nového kouče Stramaccioniho křičet "Italiano bastardo". Jen do čtvrtého kola vydržel v trezoru tolik propíraný pokřik "Jude Slavie", přestože teď v rudém dresu běhá největší izraelská hvězda židovského původu. Občasné bučení na hráče tmavé pleti už je takovým čecháčkovským evergreenem.
Již u tohoto stručného výčtu "prohřešků" si lze jen stěží představit, že by byly akceptovatelné třeba v Německu, kam se často chceme upínat, ale zároveň jsou někteří čeští rádoby fanoušci stále o desítky let pozadu. Co si ovšem sparťanský kotel přichystal ve čtvrtek, nad tím se už rozum zastaví úplně.
V den, kdy se nejen Sparta, ale celá fotbalová veřejnost loučila s legendárním Rudolfem Baťou, přinesli hrdinní a maskovaní chuligáni na letenský stadion rakev jako symbol své nespokojenosti s výkonem a zřejmě i řízením klubu. Kdo by čekal okamžité a razantní odsouzení tak smutného činu, nedočkal se. Sparta znovu mlčí.
Ředitel komunikace Ondřej Kasík sice na Twitteru neustále píše, jak Sparta komunikuje s fanoušky, podobné chování si nepřeje a že se to klubu nelíbí, ale pokud byste chtěli nějaké oficiální stanovisko, nenajdete ho.
Když jsem v pátek při zápase se Slováckem na vlastní oči sledoval, jak hlouček sparťanských chuligánů začal napadat skupinku Izraelců, kteří se přijeli podívat na Tala Ben Chajma a při děkovačce na jeho podporu roztáhli izraelskou vlajku, říkal jsem si, kam až tohle nechá Sparta zajít. U rádoby silných slov jako "smrt Židům" se začnete ptát, jestli se vám to celé náhodou jen nezdá.
Své si s fanoušky navíc nyní zažívá i Slavie. Je to nicméně jen potvrzení toho, že fanouškovská kultura je u nás na bodě mrazu a pokud se svými příznivci nezačnou kluby aktivněji pracovat, nikam se neposuneme. Fotbal bez fanoušků nefunguje a je potřeba, aby všichni táhli za jeden provaz.
Halil Altintop se jistě nestačil divit, když šel po remíze na Bohemce hodit fanouškům dres, kteří mu ho div ne se zdviženým prostředníčkem hodili zpátky. To jsou věci, které by se dít neměly. Stejně jako vyvěšení přeškrtnutých duhových vlajek. Na fotbal zkrátka některé věci nepatří. Za Slavii se už sice na Twitteru ohradil proti sobotnímu extempore Jaroslav Tvrdík, ale oficiálního stanoviska klubu byste se opět nedočkali.
Čím dříve začne Sparta se Slavií jednat, tím lépe pro český fotbal. Zahraniční hvězdy možná dokážou nalákat na peníze, ale až bude Altintop svým bývalým spoluhráčům, jež budou české kluby lákat za rok, vyprávět, jak to tady chodí, nebude muset stačit ani plný měšec...
Komentáře (720)