Premier League - souhrn 12. kola

Góly: 6. Fabinho, 13. Mohamed Salah, 51. Sadio Mané - 78. Bernardo Silva

Zápas podzimu mezi Liverpoolem a Manchesterem City měl nakonec až nečekaně jednoznačný průběh. Navzdory vší snaze se hostujícímu týmu nedařilo své šance proměnit, zatímco liverpoolští byli naopak v zakončení o poznání nekompromisnější a vypracovali si dokonce tříbrankový náskok. Ten sice v závěru snížil Bernardo Silva, ale víc už toho Citizens nestihli a po prohře 1:3 ztrácí na svého soka v boji o titul devět bodů.

Hosté přitom do zápasu vstoupili velmi aktivně a během úvodních pěti minut takřka soupeře nepustili z obranné poloviny. Když ale nechtěná hra rukou Trenta Alexandera-Arnolda nechala sudího Olivera klidným, přešli Reds do rychlého protiútoku a z první vážnější akce hned skórovali. Centr na Salaha totiž Ilkay Gündogan odvrátil pouze před šestnáctku k Fabinhovi, jenž s ničím neotálel a parádní pumelicí na přední tyč nechal brankáře Brava jen marně plachtit vzduchem.

Sotva se Citizens začali nadechovat k dalšímu usilovnému náporu, Liverpool jim lekci z efektivity uštědřil podruhé. V třinácté minutě blesková akce přes celé hřiště na tři přihrávky po ose Alexander-Arnold - Robertson - Salah vyústila v hlavičku posledního jmenovaného a Anfield Road byl v extázi.

Hráči Manchesteru se však nenechali zlomit ani takto krutým vývojem zápasu a do konce první půle si vytvořili hned tři skvělé příležitosti ke snížení. Ostrou ránu Agüera však zvládl vyrazit brankář Alisson, Angeliňova tečovaná střela po skvělé kolmici De Bruyneho skončila jen na tyči a Agüerův samostatný únik po další špičkové práci De Bruyneho skončil nepřesnou ranou k nespokojenosti belgického reprezentanta, jenž se nabízel ke zpětné přihrávce před odkrytou brankou. Když pak v závěru poločasu Bravo zneškodnil pokusy Firmina i Salaha a Agüero opět v nadějné pozici nepotvrdil pověst elitního střelce, šlo se do kabin za dvoubrankového vedení domácích.

Ani po změně stran se na obrazu hry nic neměnilo a druhá půle tak začala úplně stejně jako ta první. Zatímco Citizens se tlačili k Alissonově brance, Liverpoolu stačil jediný výpad kupředu k tomu, aby svůj náskok rozmnožil o další gól. Zdánlivě neškodný centr Hendersona od pravé postranní čáry totiž nachytal defenzivu Manchesteru v nedbalkách a chvilkového zaváhání Walkera s Bravem beze zbytku využil Sadio Mané, který hlavou zblízka protlačil míč do sítě.

Šanci na brzkou odpověď měl vzápětí Raheem Sterling, jenže jeho potenciálně gólovou ránu z hranice šestnáctky stihl obětavě zablokovat Dejan Lovren. Když pak Agüerovi ušel další skvělý pas De Bruyneho o pouhé centimetry, šlo jen o další potvrzení, že v nedělní večer zkrátka Manchesteru nebylo přáno.

Až dvanáct minut před koncem se hosté skutečně dočkali zásluhou Bernarda Silvy, který přetavil Angeliňův přízemní centr v přesnou ránu k tyči. Snížení sice opět probralo hráče v modrém k životu, ale víckrát už zataženou obranu soupeře překonat nedokázali. Liverpool tak pokračuje v pohádkové formě a na čele tabulky již drží osmibodový náskok před druhým Leicesterem, zatímco Manchester City má ještě o bod méně.

Góly: 17. Andreas Pereira, 19. Davy Pröpper (vl.), 66. Marcus Rashford - 64. Lewis Dunk

Zdá se, že s návratem Anthonyho Martiala po zranění se Manchesteru United daří výrazně oživit skomírající ofenzivu. Francouzský forvard sice v zápase s Brightonem sám neskóroval, ovšem dvěma asistencemi se přičinil o vítězství svého týmu 3:1 a posunu tabulkou na sedmé místo.

Úspěch domácích se dostavil především díky výtečnému nástupu do zápasu. Už v třetí minutě aktivní Martial zahrozil poprvé, když ve slibné pozici jen těsně nedosáhl na míč, chvíli nato se dvakrát pokoušel o zakončení Marcus Rashford a v 17. minutě se již neustávající tlak Manchesteru vyplatil. Kombinaci Martiala s Pereirou v pokutovém území nechávala obrana Brightonu až příliš mnoho prostoru a byla za to náležitě potrestána, když rána druhého jmenovaného s pomocí teče zamířila přesně k tyči do protipohybu brankáře Ryana.

Než se hosté stihli z matného vstupu do zápasu vzpamatovat, inkasovali podruhé. Závar v malém vápně po standardní situaci totiž bránící hráči Seagulls v čele s Ryanem trestuhodně nezvládli zpacifikovat a Davy Pröpper si skákající míč na brankové čáře pod tlakem Scotta McTominaye mohl akorát srazit do vlastní sítě.

Dvoubrankové manko během úvodní dvacetiminutovky se výrazně projevilo na zbytku zápasu, neboť domácí se již nikam nehnali a trpělivě chránili vydobytý náskok, zatímco Brighton se k Davidu de Geovi probíjel jen obtížně, natožpak aby španělského gólmana výrazněji ohrozil. Manažer Graham Potter tak o přestávce zareagoval hned dvojím střídáním a na přelomu hodiny hry dokonce rovnou přidal i třetí, což chvíli nato skutečně přineslo úspěch. Právě střídající Pascal Gross totiž skvěle zahraným rohovým kopem našel Lewise Dunka, jenž tvrdou hlavičkou snížil na 2:1.

Radost hostí ale měla jepičí život. Pouhé dvě minuty nato se totiž po skvělé Fredově kolmici zjevil v samostatném úniku Martial, a přestože jej bránící hráči do zakončení nepustili, přihrál útočník Manchesteru do druhé vlny volnému Marcusi Rashfordovi, jenž měl dostatek času si míč zpracovat a uklidit jej do odkryté branky suverénně pod břevno.

Třetí gól hráče Brightonu definitivně zlomil a rozdíl ve skóre mohl být vzápětí ještě vyšší, kdyby si Rashford s Martialem v dalších slibných pozicích počínali v zakončení lépe. Domácí tým to však vůbec mrzet nemusí, neboť po veskrze pozitivním výkonu zaslouženě zvítězil nad Brightonem 3:1 a půjde do reprezentační přestávky o poznání lépe naladěn, než jak tomu bylo po porážce v Bournemouthu z minulého kola.

Góly: 41. Rúben Neves, 84. Raúl Jiménez - 90+2. Trézéguet

Aston Villa opouští Molineux Stadium bez bodů a může proklínat svou koncovku. Právě ta byla v dnešním utkání její největší slabinou a Trézéguetova branka z nastavení už na body nestačila. Přesnými zásahy se o to postarali Neves s Jiménezem.

Po trochu ospalém začátku vyplněném nevýraznými výkony na obou stranách se k míči dostal Doherty a ve 4. minutě tvrdě vypálil. Ránu domácího obránce ale brankář Jed Steer dokázal zpacifikovat a vyrazil ji mimo nebezpečí. Pro Steera to ale nebyl povedený zápas. Při výskoku a snaze vyrazit míč padající na zadní tyč se totiž zranil. Po špatném dopadu měl problémy s nohou a musel už po osmi minutách střídat. Zkušený brankář Ørjan Nyland si připsal teprve první letošní utkání.

A rozhodně se nenudil. Pořádně ho vylekala situace z 19. minutě. Po centru z pravé strany a jednom odrazu se do míče opřel z voleje Jiménez, mířil však vedle levé tyče. A pozorný musel být také o pár minut později, když se centrovaný míč dostal k Jotovi. Mladý útočník byl v těžké pozici a padal, ale přesto měla jeho hlavička gólové parametry. Aston Villa v obraně odváděla hodně špatnou práci a její chyby málem využil Raúl Jiménez. Ten sebral míč obránci a rychlý brejk zakončil ranou těsně vedle.

Bylo jasné, že Aston Villa moc dlouho s tímhle postojem vydržet nemůže. Domácí se dočkali až ve 41. minutě. Rozehráli přímý volný kop nacvičeným signálem, který míč odeslal od Moutinhových kopaček do druhé vlny. Tam jej sebral Rúben Neves a krásnou dělovkou k tyči překonal marně plachtícího brankáře Nylanda - 1:0.

Po změně stran začali "Vlci" ve stejném duchu, v jakém skončili první půli. Traoré dostal ve vápně dost prostoru a pokusil se o překvapivou střelu z kroku. Jenže jeho radost zastavilo břevno! Villa se do zakončení prakticky nedostávala a po hodině hry málem opět inkasovala. To když si Jota navedl míč na střed a tvrdou ranou mířil pod břevno. Narazil ale na brankáře Nylanda, který si věděl rady a jeho ránu vyrazil.

Wolves si tři body pojistili v 84. minutě, když po rychlém brejku do otevřené obrany unikal Traoré. Ten ve vápně našel Raúla Jiméneze, který umístěnou střelou zvýšil vedení. A nakonec to byla rozhodující branka, protože Aston Ville se povedlo vstřelit kontaktní gól.

Hosté se odmítali vzdát a ve druhé minutě nastaveného času inkasoval také brankář Rui Patrício. Po rohovém kopu a prodlouženém centru vystřelil z pravé strany mladý Egypťan s fotbalovým jménem Trézéguet a jeho ránu vyrážel záložník Romain Saïss až za brankovou čarou. Víc ale Villans nestihli.

Góly: 68. Jamie Vardy, 75. James Maddison

Očekávaný duel dvou aspirantů na pohárové příčky nakonec atraktivitou nezklamal. Leicester City proti Arsenalu potvrdil špičkovou formu, a především díky zlepšenému výkonu v druhé půli ukořistil cennou výhru 2:0, díky níž před londýnským klubem drží výrazný devítibodový náskok a přinejmenším do neděle drží v tabulce dokonce druhé místo v tabulce. Hlavní podíl má na výhře Foxes nejlepší střelec celé ligy Jamie Vardy, jenž vítězný gól dal a na druhý Maddisonovi přihrál.

Oba týmy do utkání nastoupily opatrně, přičemž míč na kopačkách drželi více domácí, zatímco Arsenal trpělivě na vlastní polovině čekal na příležitost vyrážet do rychlých protiútoků. Kanonýři se tak před brankou Leicesteru ocitali jen sporadicky, ovšem kdykoli se jim povedlo spojit sérii rychlých přihrávek do jednolité akce, dokázali ohrozit nejlepší obranu Premier League s až nečekanou lehkostí. Ve všech případech však míče končily u Alexandra Lacazetta, jenž po návratu ze zranění nenabral ideální formu a jeho střelecké pokusy či finální přihrávka neměly potřebnou kvalitu k průlomu skóre.

Navzdory územní převaze se Leicester probíjel pětičlennou defenzivou soupeře jen obtížně, ovšem utkání se mohlo odvíjet podstatně jinak, kdyby rozhodčí či jeho kolega u videa posoudili okatý zákrok Guendouziho na Soyuncua při bránění standardní situace jako penaltový. Když se pak na zadní tyči po stříleném centru Péreze neprosadil Jamie Vardy a Maddisonův povedený přímý kop jen sklepl krůpěje deště z horní sítě Lenovy branky, šlo se do kabin za bezbrankového stavu.

Po změně stran již bylo na King Power Stadium podstatně živěji od samého úvodu. Nejprve po skvělém průniku Ricarda Pereiry pálil z hloubi pokutového území Wilfried Ndidi, ale rozezvučel jen břevno. Poté na druhé straně Aubameyang dokonce skóroval, jenže radost mu vzápětí zhatil správně zdvižený praporek čárového rozhodčího. Vysoké tempo hry však neopadávalo ani s přibývajícími minutami a vše nasvědčovalo tomu, že průlom skóre je jen otázkou času.

To se pak skutečně potvrdilo v 68. minutě. Povedená kombinace Leicesteru na jeden dotek vyústila v přihrávku Youriho Tielemanse na Jamieho Vardyho, který bez váhání vypálil a chladnokrevně poslal svůj tým do vedení. Anglický forvard měl vzápětí po přihrávce střídajícího Graye dokonce možnost skórovat i podruhé, ovšem tentokrát jeho tvrdou ránu Bernd Leno dokázal vychytat.

Čtvrthodinu před koncem se ale Leicester za svou neutuchající aktivitu přece jen pojištění náskoku dočkal. Gólovou akci založil skvělou prací ve středu pole Ndidi a na konci rychlé akce stanul po Vardyho zpětném přistrčení James Maddison, jenž tvrdou přízemní ranou na přední tyč nedal Lenovi ani šanci pohnout se z místa.

Na druhý direkt v krátkém sledu za sebou již hosté zareagovat nedokázali a odváží si tak z Leicesteru porážku 0:2, kvůli níž na umístění do čtvrtého místa ztrácí již osm bodů a pozice Unaie Emeryho v roli hlavního kouče Arsenalu je v čím dál větším ohrožení.

Góly: 11. Ashley Barnes, 44. Chris Wood, 54. Roberto (vl.)

Střetnutí týmů s obdobně bídnou formou mělo nakonec jednoznačné rozuzlení. Burnley od samého úvodu proti West Hamu United dominovalo, ještě do přestávky si vypracovalo dvoubrankové vedení a domácí tým nerozhodila ani videorozhodčím neuznaná trefa Chrise Wooda. V druhé půli ještě dodal výsledku punc debaklu brankář Jiménez, jenž si připsal vlastence, a konečný výsledek mohl být pro West Ham ještě daleko horší, kdyby Clarets byli v koncovce chladnokrevnější.

Tým Manuela Pellegriniho si tak připisuje třetí porážku z posledních čtyř kol, což je v kombinaci s bodem za domácí remízu s Sheffieldem United obzvláště neuspokojivá série výsledků a chilský manažer má co dělat, aby si stávající funkci udržel. West Ham zůstává těsně nad sestupovými příčkami na patnáctém místě, zatímco Burnley díky ukončení vlastní šňůry tří proher v řadě poskočilo zpět do středu tabulky.

Na průlom skóre si diváci na Turf Moor museli počkat pouze deset minut. Míč po rohovém kopu vrátil na zadní tyči do ohně James Tarkowski a Ashley Barnes pohotově zblízka zabořil míč do sítě. Hostům vzápětí nepomohlo ani zranění kapitána Noblea, jehož už ve 20. minutě musel nahradit Yarmolenko.

Mezitím tlak nabuzeného Burnley pokračoval. Obzvláště aktivní byl Chris Wood, jenž napoprvé těsně nedosáhl na centr Westwooda a poté jej připravil o gólový zápis videorozhodčí kvůli velmi těsnému postavení mimo hru při náběhu na centr McNeila, ovšem ještě do přestávky se forvard Burnley přece jen dočkal. V 44. minutě se znovu opakovala kombinace po ose McNeil-Wood a druhý jmenovaný propálil z hloubi šestnáctky i Roberta Jiméneze, byť si gólman West Hamu na míč sáhl.

Ať už v kabině West Hamu o přestávce zaznělo cokoli, na výkon hráčů po změně stran to mělo pramalý vliv. I nadále totiž hráli prim domácí a hned v 54. minutě skórovali do třetice. Westwoodův roh do malého vápna pod tlakem houštiny těl nezvládl Jiménez zpacifikovat a groteskně si míč při snaze jej vyboxovat srazil do vlastní branky. Vzápětí mohli letargické hosty dorazit Wood, Barnes či Hendrick, ale v dobrých šancích tentokráte neuspěli. To však Clarets vůbec mrzet nemusí, neboť si po pozdní zahozené Yarmolenkově tutovce připisují suverénní výhru 3:0.

Góly: 42. DeAndre Yedlin, 52. Ciaran Clark - 14. Harry Wilson

Ještě po pětatřiceti minutách hry to v St. James‘ Parku vypadalo na další z řady nevyvedených představení domácího týmu, který se proti Bournemouthu marně trápil a mohl být rád, že průběžně prohrává pouze o jeden gól. Poté se však Magpies přece jen dostali do hry, ještě do přestávky srovnali a zásluhou šťastné trefy Ciarana Clarka na úvod druhé půle dokonali obrat na konečných 2:1.

Začátek utkání skutečně nasvědčoval zcela opačnému rozuzlení. Bournemouth vlétl do hry jako velká voda a šance se na Martina Dúbravku valily jedna za druhou. V deváté minutě ještě slovenský gólman na poslední chvíli zachytil Kingovu přihrávku pro Frasera, který by zakončoval do prázdné brány, ale pět minut nato už byl přece jen překonán. Parádně rozehraný rohový kop vyústil v přihrávku Frasera na trestuhodně nehlídaného Harryho Wilsona, jenž z hloubi pokutového území snadno uklidil míč k tyči. Pár minut nato pak musel Dúbravka zasahovat znovu, tentokráte proti štiplavé pumelici Diega Rica.

Dost možná rozhodující okamžik celého zápasu přišel v 36. minutě. Excelentní pas Lewise Cooka našel za vytaženou obranou Newcastlu nabíhajícího Frasera, který si však nezvládl pod tlakem vyběhnuvšího Dúbravky míč ideálně zpracovat a jeho opožděnou ránu stihl skvěle na brankové čáře zablokovat DeAndre Yedlin.

Teprve pak se k životu probrali i domácí. Alain Saint-Maximin ještě v obrovské gólovce selhal, když po dravém samostatném úniku trefil těsně před hranicí malého vápna jen břevno, ale pár minutě nato letní posila Newcastlu své zaváhání i s trochou štěstí napravila, neboť ze Saint-Maximinovy střely na zadní tyč se vyklubal perfektní centr na hlavu hrdiny dne Yedlina, jenž se rybičkou vrhl vpřed a doklepl míč do sítě.

Pouhých sedm minut po změně stran pak oživení Magpies dokonali obrat skóre. Stejně jako v případě prvního gólu zápasu se tak stalo po nakrátko rozehraném rohu, byť tentokráte nešlo o žádnou lahůdkovou finesu. Willemsův zdánlivě neškodný pas našel hlavu Fernándeze, jenž míč prodloužil blíž k bráně k zapomenutému Ciaranu Clarkovi, který sice skákající míč netrefil ani trochu, jak zamýšlel, ale míč se i tak šťastně pro domácí dokutálel za brankovou čáru.

V 78. minutě si Newcastle mohl zajistit poklidné dohrání zápasu, když se do dalšího úprku pustil aktivní Saint-Maximin, ale brankář Ramsdale mu stihl výtečně skočit pod nohy. Odražený míč pak sice spadl ideálně do kroku dobíhajícímu Migueli Almirónovi, jenže paraguayský reprezentant jen potvrdil svou dlouhodobou střeleckou smůlu a místo skórování svého prvního zásahu v černobílém dresu napálil na zemi nebohého Saint-Maximina.

Místo toho si tak ještě publikum v St. James‘ Parku muselo užít pořádné drama a obavy o výsledek, které vyvrcholily v samém závěru nastavení. Francisovo prodloužení rohového kopu totiž doletělo až k volnému Kingovi, jenž měl vyrovnání na dosah, ale zakončení hlavou z bezprostřední blízkosti nezvládl a poslal míč mimo tři tyče. Bournemouth tak z Newcastlu odjíždí s nepořízenou, zatímco Steve Bruce může slavit druhé vítězství za sebou, solidní zisk patnácti bodů a posun svého týmu ke středu tabulky s dostatečným odstupem od sestupových vod. Cherries naopak propásli možnost atakovat pohárové příčky a s šestnácti body zůstávají sedmí.

Góly: 50. Danny Ings - 4. Tom Davies, 75. Richarlison

Nejprve postup v Ligovém poháru, posléze cenná remíza s Tottenhamem a nyní výhra na St.Mary's Stadium. Everton se zvedá a uniká sestupovým příčkám, naopak krize Saints se prohlubuje. Everton poslal velmi brzy do vedení Davies, ovšem domácí po změně stran srovnali a rozhodnout musela situace ze 75. minuty, kdy se trefil Richarlison.

Tři body putují do Liverpoolu zcela zaslouženě. Toffees byli nejenže lepším týmem, ale konečně také produktivnějším. Jejich začátek na St.Mary's byl opravdu povedený a už v páté minutě se po prodlouženém rohovém kopu prosadil na zadní tyči hlavičkující Tom Davies. Dobrou práci přitom odvedli Sigurdsson i Holgate, který centr na zadní tyč prodloužil. Southampton pak přidal plyn a k vidění bylo dobré tempo, jenomže bez vyložených příležitostí. To nejlépe ilustruje statistika střel, která neevidovala žádnou střelu na gólmana Pickforda.

Saints museli po obrátce výrazně přidal a dopomoci k tomu měl nově příchozí Sofiane Boufal. A skutečně to byl nový muž na hřišti, který krátce po svém příchodu hned zaměstnal Pickforda vůbec první střelou na branku. V 50. minutě už mělo snažení domácích konkrétnější podobu a po dravém průniku Boufala a jesličkách Schneiderlina se zblízka prosadil Danny Ings.

Zatímco v prvním poločase měl větší držení balónu Southampton, po změně stran to neplatilo a Toffees postupně tuto statistiku převážili. I Evertonu nakonec hodně pomohlo střídání a čtvrthodinu před koncem šel zničehonic do vedení. Sidibé poslal v běhu milimetrově přesný centr na vzdálenější tyč, kde nehlídaný Richarlison v pohodě zavěsil. Everton vedl 2:1, ale čekaly ho ještě perné minuty. Southampton se s tímto výsledkem nehodlal smířit, ale v závěru si vytvořil jen platonický tlak, který k ničemu podstatnému nevedl.

Góly: 58. Heung-min Son - 78. George Baldock

Severní Londýn prožívá fotbalová muka. Stejně jako rivalové z Arsenalu se totiž v Premier League trápí i Tottenham Hotspur, který po čtyřech zápasech bez vítězství neuspěl proti Sheffieldu United ani na pátý pokus a bere pouze bod za remízu 1:1. Domácím se přitom zásluhou Sona povedlo ujmout vedení a k ruce jim bylo i rozhodnutí videorozhodčího, který kvůli velmi těsnému ofsajdu neuznal vyrovnávací gól McGoldricka, ovšem Blades se ani poté nevzdali a trefou Baldocka dvanáct minut před koncem dokázali srovnat.

Ligový nováček z Sheffieldu tak pokračuje ve fantastické formě, stále na venkovních stadionech v nové sezoně ještě ani jednou neprohrál a nachází se nyní dokonce až na pátém místě o skóre před Arsenalem. Spurs naopak zůstávají až dvanáctí, byť ve vyrovnaném středu pole ztrácí na svého sobotního soupeře pouze tři body. Podstatnější z pohledu Tottenhamu je manko na první čtyřku, které aktuálně činí jedenáct bodů, a to má čtvrtý Manchester City ještě zápas s Liverpoolem k dobru.

Kdo od hostí s druhou nejlepší obranou Premier League očekával zataženou defenzivní linii a přepuštění středu pole soupeři, musel být v šoku. Svěřenci Chrise Wildera po celý zápas byli Tottenhamu více než rovnocenným soupeřem, aktivně napadali chatrnou rozehrávku poslepované defenzivy v čele s Ericem Dierem a brankář Paulo Gazzaniga měl co dělat, aby hned v druhé minutě vytlačil konečky prstů nad břevno ránu Olivera Norwooda. Další dobré šance měli vzápětí ještě John Fleck a John Lundstram, který nedlouho poté po další povedené akci dokonce napálil brankovou konstrukci.

Ani po změně stran se na hře hostujícího týmu nic nezměnilo, ovšem navzdory vší snaze se hostům prolomit skóre nedařilo. To Spurs k prvnímu gólu stačilo o poznání méně - v 58. minutě chybnou zpětnou přihrávku Endy Stevense vystihl Heung-Min Son a pohotovou ranou mezi nohy brankáře Hendersona dostal Tottenham do nečekaného vedení.

Reakce hostí však byla příkladná a hned dvě minuty nato bylo opět vyrovnáno, když David McGoldrick doklepl do sítě centr předešlého hříšníka Stevense, jenže po dlouhém několikaminutovém přezkoumávání u videa nakonec gól nebyl uznán kvůli nanejvýš těsnému ofsajdu špičky kopačky Johna Lundstrama na samém počátku gólové akce.

Ani druhá tvrdá rána v rychlém sledu za sebou ovšem United nepoložila do kolen a dvanáct minut před koncem byla Wilderova družina za svou neutuchající snahu přece jen odměněna. Povedená postupná akce Blades vyústila v přečíslení soupeře na pravé straně a George Baldock z nastalé situace vytěžil maximum, byť jeho gólová rána byla původně určena jako centr na hlavu nabíhajícího Bashama.

Sheffield United si tak z Londýna odváží víc než zasloužený bod za remízu 1:1 a místo očekávaného boje o záchranu si může vychutnávat postavení na pohárových příčkách a vědomí, že i na půdě finalisty posledního ročníku Ligy mistrů dokáže být plně konkurenceschopný.

Góly: 52. Tammy Abraham, 79. Christian Pulisic

Kritici, kteří pasovali Chelsea namísto boje o pohárovou Evropu na bitvu o střed pole, se teď musí pořádně červenat. Lampardova parta porazila Crystal Palace 2:0, připsala si šestou ligovou výhru v řadě a dočasně se posunula na druhé místo Premier League. O vítězství se postarali Tammy Abraham a Christian Pulisic.

Crystal Palace hrálo se zataženým blokem a Chelsea dělalo velké problémy jej prolomit. Pulisic si čas od času věděl rady i ve vápně v obležení přesily protihráčů, ale k vážnějšímu ohrožení Guaitovy brány to nevedlo. Nejzajímavější situace prvního poločasu tudíž vzešly ze standardních situací.

Nejlepší přímý kop měl na svědomí Willian, který ve 14. minutě jen těsně minul branku. Pokusy Emersona vedle a Mounta do zdi už tak kvalitní parametry neměly. Jedinou střelu mezi tři tyče tak do pauzy zaznamenal dnešní kapitán Chelsea Willian, ale tečovanou a spíš propagační. Brazilec měl v závěru nastavení také největší šanci, jenže do gólové rány vložil tělo Gary Cahill.

Hned zkraje druhého dějství ale Chelsea udeřila. Kovačić se prosmýkl před vápnem mezi několika protivníky, Willian cizelérsky sťukl míč do šestnáctky a Tammy Abraham tváří v tvář brankáři nezaváhal. Dvaadvacetiletý kanonýr vstřelil už desátý gól v letošní sezóně Premier League.

Konečně se diváci na Stamford Bridge mohli těšit z ofenzivního představení, a to nebylo všechno - jen o pár desítek vteřin prošel Christian Pulisic krásně přes dva hráče a jeho ránu pod břevno musel tahat zpod břevna výborný Guaita. Američan byl při chuti a záhy pálil pro změnu nad.

Mezitím ale kousalo i Crystal Palace. Fandům domácích pak zatrnulo hlavně v sedmdesáté minutě, kdy po rohu hlavičkoval James Tomkins jen těsně vedle. Až jedenáct minut před koncem základní hrací doby přidal zaslouženou ránu jistoty Pulisic, když hlavou trknul do sítě zblokovanou ránu Michyho Batshuayie. Potvrdil tak výtečnou střeleckou formu - v posledních třech zápasech se trefil pětkrát.

Góly: 2. Gerard Deulofeu, 52. Andre Gray

V součtu se závěrem loňské sezony čekal Watford na vítězství v Premier League od 20. dubna celých šestnáct zápasů a nyní se konečně dočkal. V přímém boji o záchranu se Hornets podařilo ovládnout venkovní duel s Norwichem, a to především díky skvělým nástupům do obou poločasů, které pokaždé potvrdili vstřeleným gólem.

Watfordští se tak díky premiérovému tříbodovému zisku odlepili ze dna tabulky, kam odsunuli právě svého pátečního soupeře. Hlavní zásluhu má na vydařeném večeru španělský forvard Gerard Deulofeu, jenž první gól dal a na druhý Andrému Grayovi přihrál. Domácí sice měli celou řadu vlastních příležitostí a necelou půlhodinu měli i převahu jednoho muže v poli kvůli vyloučení Christiana Kabaseleho, ovšem i tak nedokázali Bena Fostera ani jednou překonat.

Oba týmy se v posledních týdnech výrazně střelecky trápily a o to překvapivější bylo, že průlom skóre nastal již po 76 vteřinách hry. Deulofeu kousek za polovinou hřiště dokázal obrat o míč Emiliana Buendíu a okamžitě si to namířil střemhlav do šestnáctky prosvištěl okolo zkoprnělé obrany Canaries a přízemní ranou k tyči prostřelil i Tima Krula. Za chvíli mohlo být pro domácí ještě hůře, kdyby aktivní Deulofeu zakončil lépe pobídku Willa Hughese. Na druhé straně měl šanci srovnat Teemu Pukki díky Fosterově nepovedenému vyběhnutí, ovšem anglického gólmana stihl obranným blokem zastoupit Kabasele.

Ani po změně stran se hráči Norwiche nepoučili a opětovně brzy inkasovali. Ve 52. minutě se Deulofeuovi nadvakrát podařilo procpat zleva míč do šestnáctky, kde našel nabíhajícího Andrého Graye, a útočník Watfordu šikovnou patičkou s přispěním jemné teče bránícího Lewise usměrnil míč přesně k tyči. Domácí obránce málem tento nešťastný moment umazal kontaktním gólem, ale Foster vytáhl kvalitní zákrok.

Závěr utkání ještě zdramatizovalo vyloučení Kabaseleho za zbytečné postrčení Josipa Drmiće, které belgickému obránci vyneslo druhou žlutou kartu. S výjimkou slibné rány McLeana, již Foster vytěsnil nad břevno, však Canaries nedokázali nabytou početní převahu využít a málem naopak inkasovali do třetice, když se v úniku ocitl Gray, avšak v zakončení obloučkem přestřelil.