Premier League - souhrn 16. kola

Góly: 33. Ross Barkley, 43. Kevin Mirallas, 53. Steven Naismith - 80. Bobby Zamora

Venkovní forma Queens Park Rangers dál zůstává zralá na zaplakání. I po dnešku platí, že Londýňané severně od Loftus Road nevyhráli od listopadu 2011, a nutno jedním dechem dodat, že k vítězství neměli moc blízko ani tentokrát. Everton vyhrál s přehledem 3:1 a mrzet ho může snad jen další zranění Mirallase...

Vstup do zápasu byl z obou stran velmi opatrný a na první pohled tak proti sobě nastoupily dva dobře organizované celky. Tenhle názor však jeden musel brzy přehodnotit. První náznaky přišly už po 26 minutách, kdy Naismith po nižším centru z pravého křídla pálil jen do protihráče a Mirallas navazoval ranou těsně nad břevno.

Everton se nakonec poprvé prosadil ve 33. minutě, a to díky trademark průniku Rosse Barkleyho. Ten si na cestě k vápnu QPR v rychlosti narazil s Lukakuem a pak levačkou otřel svou pěknou střelu o záda bránícího soupeře.

Toffees se takto s trochou štěstí dostali do zaslouženého vedení, a to ještě před pauzou potvrdili za přispění ještě větší dávky štěstěny. Doslova pár sekund před pauzou totiž Mirallasův projektil z přímého kopu odklonil Vargas vskutku zásadním způsobem a Robert Green byl tentokrát úplně bez šance.

Aiden McGeady ještě v nastavení úvodní části málem zvládl dokroutit svou střelu na zadní tyč, jeho tehdejší neúspěch však nakonec EFC vůbec nemusel trápit. Irský křídelník se totiž jen deset minut po obrátce projevil pro změnu jako schopný driblér a asistent, když jemným centrem vyzval hravě skórujícího Naismithe - 3:0, hotovo.

Celé gólové situaci předcházel strašidelný odkop z dílny Greena a ještě horší navázání od Dunnea, což tak nějak podtrhlo veškeré dnešní zoufalství Hoops. Ti se ke střele opět dostali až v 66. minutě, když Vargas nedokázal sklopit svou koncovku po Mutchově výzvě. A jistá korekce skóre potom nadešla až přespříliš pozdě, deset minut před vypršením řádné hrací doby.

Tehdy dostal Mutch až moc prostoru uvnitř pokutového území, a i když jeho samotného Howard výborně vychytal, na Zamorovu dorážku už neměl nárok. QPR takto docílilo vůbec první venkovní branky v sezoně, jejímž autorem není Charlie Austin.

Na žádný závěrečný tlak už nicméně Londýňané neměli; naopak ještě přihlíželi Eto’ově ráně do tyče, zatímco o něco dříve Jordon Mutch poskvrnil svůj zlepšený výkon poněkud zbytečným a hlavně nebezpečným zákrokem na Mirallase, který vyústil v další nosítka pro belgického smolaře.

Góly: 48. Wilfried Bony - 4. Harry Kane, 89. Christian Eriksen

Hořce ztracené body z pohledu Swansea; nesmírně důležité tři body do sbírky Tottenhamu. Velšané měli na vlastní půdě i přes brzy inkasovanou branku po většinu času více ze hry, krom jednoho gólu nezastavitelného Bonyho se však prosadit nedokázali - a při pozdní trefě Eriksena za to ošklivě pykali...

Swans mají letos velké problémy s promrháváním vedení, tentokrát to však byli oni, kdo museli dotahovat. Harry Kane se totiž hlavou po standardce prosadil již ve čtvrté minutě. Tentýž hráč potom o čtvrthodinu později pokoušel štěstí ze střední vzdálenosti po jedné z mála hezkých výměn balonu se spoluhráči.

Velšané obecně odstartovali velmi vlažně a do zápasu se poprvé začali dostávat až kolem 20. minuty. Tehdy Ben Davies heroickým skluzem odmítal koncovku Bonyho, který se ocitl tváří v tvář Llorisovi; a o něco později zase Afričanovu spálenou tutovku technicky anuloval nesprávně zdvižený praporek asistenta rozhodčího.

Bony nicméně vypadal být neustále ve střehu a připraven hrozit i nadále; v jiném okamžiku jeho střelu odklonil mimo bránu Fazio a již za hustého deště se konečně dočkal těsně po přestávce. Po centru z pravé strany nejprve z první sice napálil protihráče, pak už ale s chladnou hlavou bez problémů rozvlnil síť za Llorisovými zády.

Ve druhé půli se již Spurs tolik nedařilo zadržovat střed pole a především Gylfiho Sigurdssona, který také v 66. minutě sám střílel zpoza šestnáctky. Právě v těchto chvílích měly labutě jasně navrch a jedině další pozdní skluz mohl v 70. minutě zamezit ve skórování střídajícímu Shelveymu.

Tottenham se již ve druhém dějství prakticky k ničemu nedostával, v 77. minutě však prostřednictvím Harryho Kanea opět málem udeřil. Talentovaný forvard se znovu dostal k nebezpečné hlavičce, která si to ale tentokrát namířila těsně vedle tyče.

Nakonec muselo uběhnout celých 89 minut, než se k životu probral Christian Eriksen, a po hrubici soupeře, respektive Daviesově pohotové předávce, technickou ranou zaznamenal již svou třetí vítěznou trefu v tomto ligovém ročníku.

Góly: 12. Wayne Rooney, 40. Juan Mata, 71. Robin van Persie

Šest utkání v řadě. Na začátku listopadu byl Manchester United desátý v lize a na první Chelsea ztrácel propastných třináct bodů. Dnes je po sérii výher už třetí a náskok vedoucího celku stáhl na bodů osm. Hrdinou zápasu se stal David De Gea, který pochytal okolo šesti gólových šancí.

Celé utkání se neslo v takové soukromé bitvě Sterling a Balotelli vs. David De Gea. Mladík z Liverpoolu se jen v prvním poločase dostal do dvou stoprocentních šancí, ale španělský gólman momentálně chytá v životní formě a opět byl při vítězství United klíčovou postavou.

Po deseti minutách hry zachránil špatně bránící spoluhráče poprvé - Adam Lallana poslal Sterlingovi přesný pas dovnitř šestnáctky, jenže zakončení rychlého křídelníka postrádalo přesnost i razanci. De Gea jen ideálně nastavil nohu a nechal se do ní nastřelit. Okamžitě z protiútoku udělal Valencia školáka z Allena, nasadil mu housle a následnou přihrávku proměnil Rooney střelou z vápna v úvodní branku.

Poté se o slovo přihlásila opět dvojice De Gea - Sterling. Liverpoolský fotbalista se prodral do vápna, obešel Jonese a ztroskotal až na brankáři, jehož paže byla na přední tyčce příliš silná. Góly dávali jen domácí - Youngův centr prodloužil Van Persie pět minut před pauzou na Juana Matu a drobný záložník neměl potíž míč uklidit hlavou do prázdné branky. Podle opakovaných záběrů však gól padl proti pravidlům - Mata se v momentu Persieho teče nacházel v metrovém ofsajdu.

Nedá se říci, že by byl Manchester lepším týmem, ostatně jako je tomu v posledních týdnech pravidlem. Mít Liverpool v kádru zdravého Sturridge a Luise Suáreze, patrně bychom viděli přestřelku. Minelu Evanse krátce po obrátce zachránil opět De Gea, který Sterlingovi nedovolil skórovat v samostatném nájezdu.

David De Gea se jako spasitel projevil zase v 67. minutě. Sterlinga sice obrana United vytlačila ze střelecké pozice, jenže hbitý štírek dokázal alespoň zadovkou oslovit Maria Balotelliho, jehož ránu vytěsnil španělský kouzelník konečky prstů na břevno.

No a definitivní tečka za utkáním se udála jen čtyři minutky nato. Rychlý protiútok United užuž vypadal zmařeně po nepřesné Rooneyho přihrávce napříč vápnem - domácím ovšem pomohl zoufale špatný stoper Lovren. Nejenže "odkopem" namazal Matovi, navíc kvůli jeho těžkopádnosti nebyl Van Persie vystaven do ofsajdu a mohl zakončit do prázdné brány.

Závěr duelu ještě ověnčil dvěma skvostnými zákroky muž utkání David De Gea. Dvakrát si počíhal na aktivního Balotelliho a ke třem bodům za vítězství tak zajistil United i čisté konto.

Góly: 15. Olivier Giroud, 54. Santi Cazorla, 58. Olivier Giroud, 88. Santi Cazorla (pen.) - 63. Ayoze Pérez

Není to sice repete utkání z předloňského prosince, kdy si Straky na Emirates Stadium přijely pro nevídaný výprask 3:7, nicméně i skóre 4:1 musí fanouškům Arsenalu v tuhle chvíli znít jako rajská hudba. Zvláště spokojený potom jistě bude Santi Cazorla, který si ke svým třicátinám nadělil dvě mazácké branky...

Hned zkraje zápasu nasměroval Mertesacker svou hlavičku z těžké pozice do břevna a tím jaksi předurčil tón celého střetnutí. Arsenal se dopředu tlačit přirozeně vehementněji než soupeř a v 15. minutě taky oslavil úspěch.

Giroud celou akci rozjel příhrou Alexisovi a pak si ji i sám zakončil, když si nikým nestopován doběhl do vápna pro nekompromisní hlavičku do sítě. Připsal si tak již čtvrtý hlavičkovaný projektil na bránu Newcastlu; a každý z nich si našel cestu za záda protivníkova brankáře.

Ihned vzápětí to mohlo být 2:0, kdyby rozhodčí neskočil na lep Janmaatovi a neodpískal stěží viditelný faul na jeho osobu. Neuznanou branku tehdy vsítil Welbeck, jenž si mohl spravit chuť o chvíli později po delikátním Sánchezově lobu za obranu, sám ale pohotově zakončoval mimo.

Arsenal se za celé utkání pořádně třásl pouze jednou jedinkrát. Szczesny se načas donudil teprve ve 34. minutě a hned musel Gunners nadvakrát zachraňovat; ačkoliv při Cissého dorážce Williamsonovy hlavičky ani sám nevěděl jak.

O přestávce si domácí v kabině patrně pověděli, že 1:0 není dostatečné vedení, a tak se hnedka po obrátce jali kupit na hromadu další góly. Nejprve si výborně porozuměli Alexis s Cazorlou, aby si druhý jmenovaný jemně píchl míč přes skluzujícího obránce a pak podobně citlivě obloučkem rozvlnil síť u zadní tyče. Posléze se Coloccini nepochopitelně vykašlal na Girouda a ten znovu nikým nerušen skóroval, tentokrát po příhře Bellerina.

Newcastle si krátce po vypršení hodiny hry připsal alespoň čestný zásah skrze Ayozeho skvělé usměrnění Colbackovy standardky, na opravdový dostřel favorita se však Magpies nikdy nedostali - a ani tomu nebyli příliš blízko. Naopak oslavenec Santi Cazorla ještě panenkovskou penaltou v 88. minutě potrestal Dummettovo lehké postrčení Welbecka.

Góly: 40. Frank Lampard

Dokonalá odpověď legendy. Frank Lampard byl v létě za nedůstojných okolností nucen opustit Chelsea a přes New York nyní hostuje v Manchesteru City. Jediným gólem utkání dnes vystřelil pro Citizens tři body z hřiště Leicesteru a posunul se na čtvrté místo historických střeleckých tabulek Premier League po bok Thierry Henryho...

Pro Lamparda to byl už čtvrtý ligový gól - spolu s Tourém a Jovetićem je druhý nejlepší ligový kanonýr City; se šesti góly pak drží s africkým záložníkem druhé místo i celkově ve všech soutěžích. Oboje za zraněným kanonýrem Sergiem Agüerem, jehož tak dnes na hřišti Foxes dokonale nahradil.

Vstup do utkání přitom zvládli lépe domácí, kteří dneškem prohráli už devátý z jedenácti posledních ligových klání. Jamie Vardy po deseti minutách pronikl do vápna a jeho střelu zblokoval až vracející se Mangala. Ještě zajímavě vypadala střela Cambiassa, jenž napřáhl z přímého kopu a jen těsně minul tyčku Hartovy svatyně.

Po půlhodině utkání měl na noze první branku i José Pozo, jenž při zmíněné absenci Agüera, ale také zranění Jovetiće a Džeka, nastoupil na hrotu útoku. Po nepovedeném Hamerově vyboxování zakončoval zpoza šestnáctky, ale náhradní gólman Leicesteru se stačil vrátit na brankovou čáru a míč zastavit.

Až krátce před přestávkou tak musel zaúřadovat Frank Lampard. V dobré formě hrající Samir Nasri pronikl z levé strany do pokutového území, pohotovou přihrávkou našel na hranici malého vápna trestuhodně volného Lamparda a ten už se v podobným situacích nemýlí - 0:1.

Druhá pětačtyřicetiminutovka donutila diváky na King Power Stadium v Leicesteru spíš k zívání než vzrušenému sledování zápasu. Hlavní postavou byl při ojedinělých situacích opět Samir Nasri, který deset minut po změně stran našel na bližší tyčce nabíhajícího Davida Silvu, jehož střela skončila jen těsně vedle branky.

V závěru duelu se Leicester na nic nezmohl, ani jednou neohrozil branku Joe Harta, a když tak Ben Hamer v poklidu chytil přízemní střelu Nasriho, rozešly se celky s nejtěsnějším možným výsledkem ve prospěch City.

Góly: 73. Ashley Barnes

Southampton počtvrté v řadě neboduje a opět žehrá na své tragické zakončení. Po nudném úvodním dějství přebral otěže zápasu pevně do svých rukou, vše však zlomila neproměněná penalta a smolná gólová akce, která Burnley posouvá mimo sestupové pozice.

Hosté chtěli od prvních vteřin diktovat tempo, domácí je však zaskočili aktivním presinkem, který málem pozlatil ve třetí minutě Ings, nečekanou ranou z pětadvaceti metrů přes obránce však o decimetry minul. Saints se i postupem času jen těžko dostávali přes střed hřiště, v 17. minutě tak alespoň Hesketh ukázal, že přes svůj věk a útlou postavu není žádné "ořezávátko", jeho nesmyslný skluz odnesl lehkým otřesem Heaton a talentovaný Angličan mohl být za žlutou kartu vděčný.

To na druhé straně zahrozil Barnes o poznání fotbalověji, když svým důrazem donutil Clynea k prudké přihrávce z malého vápna na Forstera, ten tak musel hodně rychle k zemi. V tu dobu ležel uprostřed hřiště právě Hesketh, který na svůj debut v základní sestavě nebude vzpomínat zrovna vesele, svému jménu totiž dostál Keane a pomstou za svého brankáře ho již po půlhodině vyřadil ze hry.

Střídající Ward-Prowse pak po deseti minutách na hřišti jako první ohrozil Heatona střelecky, jeho skákající pokus zpoza vápna však domácí brankář výborně zlikvidoval. To však bylo pro první poločas vše, co favorit směrem dopředu předvedl, v kabině domácích tak musela být slyšet slova chvály pro takřka bezchybnou defenzívu.

Ta se po změně stran ještě utužila, nebyl tak problém vídat devět hráčů Burnley ve vlastním vápně. Parádní kombinací ji hosté vyškolili v 57. minutě, jenže Mané pálil z patnácti metrů kousek nad břevno. Jen chvíli poté už stadion jásal, Heaton totiž vystihl směr přízemní střely Tadiće z pokutového kopu, "žáčkovský" faul ve vápně od Boyda tak zůstal nepotrestán.

Do značné míry promrznutý Forster se výrazně zapojil do dění až v 68. minutě, z dvaceti metrů pálil po zemi Ings a dvoumetrový brankář měl plné ruce práce, aby vyrazil alespoň před sebe, kde k jeho štěstí stál Boyd v ofsajdové pasti. Jen pět minut poté ale fatálně selhal Clyne, který po autu v blízkosti vlastního vápna nakopl míč jen do atakujícího Ingse, odražený balón sebral Barnes a s pomocí teče Alderweirelda uzmul Forsterovi šanci zasáhnout.

V marné honbě za vyrovnáním se k vytouženému cíli nejblíži přiblížil právě Clyne, jeho pokus z dvaadvaceti metrů proletěl jen těsně kolem vzdálenější tyče. Clarets si pak s klidem pohlídalo čtyřminutové nastavení, v němž zahrozil jen příliš vysokou hlavičkou Wanyama, a zoufalí Saints tak definitivně zažívají nejhorší výsledkovou krizi od svého návratu do Premier League.

Góly: 7. Eden Hazard, 68. Diego Costa

Další tři povinné do tabulky Chelsea získala. Po brankách Hazarda a Costy porazila Hull 2:0 a udržela na čele Premier League tříbodový náskok před Manchesterem City. Tigers se nedali bez boje; zlomilo je až vyloučení Huddlestona po hodině hry. Už podeváté v řadě tak nedokázali vyhrát a spadli na předposlední místo.

Hull na Stamford Bridge nikdy v historii nevyhrál, ale zpočátku zakřiknutě rozhodně nepůsobil. Jejich poměrně aktivní výzor však vzal za své už po šesti minutách. Matić rozehrál do strany na Oscara, který nacentroval do vápna - a byť patrně hledal Diega Costu, míč cizelérsky uklidil hlavou (!) do sítě Eden Hazard. Záhodno podotknout, že celé akci nejspíš předcházel faul Mikela na Aluka.

Chelsea poté převzala taktovku zápasu, její převaha byla znatelná, avšak vytěžila z ní jen drtivé procento držení míče (70 %). Znatelně chyběl vykartovaný Cesc Fábregas, který zatím propásl jen 26 minut z celého ligového ročníku. Snad jen po skvostném průniku Ivanoviće střílel Costa, ale jeho pokus byl zblokován. Jinak se McGregor v brance Hullu příliš nezapotil - naopak mohl spíše fandit svým spoluhráčům, kteří měli asi 10-15minutovou část utkání dokonce více ze hry.

Ani Tigers však Petra Čecha, který nastoupil díky Courtoisovu zranění poprvé v Premier League v základní sestavě, nedonutili k nějakému náročnému zákroku. Nejnebezpečnější byl vysoký centr v závěru dějství, na který Čech nedosáhl dokonale a zavinil závar před na hranici vápna. Co se střel týče, nejlépe vypadala rána Aluka z hranice šestnáctky, která však mířila nad.

Hned po přestávce se udály dvě zajímavé situace - Livermore nejprve jen těsně minul branku Chelsea; za chvíli měl velké štěstí Gary Cahill, který za simulaci ve vápně Hullu mohl (měl) vidět druhou žlutou a tedy i červenou kartu. Obzvláště při trendu, jenž sudí Foy nastolil, když za stejný prohřešek udělil kartonek Willianovi i Costovi.

Karetní cirkus pokračoval i nadále a hlavním odpadlíkem utkání se stal záložník Tigers Tom Huddlestone. Na skluzujícího a už prakticky ležícího Filipeho Luíse vytasil ošklivý šlapák a po zásluze byl poslán pod sprchy. Definitivní tečku za šancemi Hullu mohl Foy napsat prakticky vzápětí, kdy smolně zahrál ve vápně rukou Chester - zde ale opět správně nechal hru pokračovat, obránce si totiž míč do končetiny nastřelil sám.

Střelu na branku číslo dvě viděli diváci v duelu na Stamford Bridge až po 62 minutách - Hazardova přízemní rána ale nenadělala McGregorovi žádné potíže. Belgický kouzelník se však o druhý gól přeci jen přičinil. Výtečné sólo, jež proložil pouze narážečkou s Ivanovićem, zakončil krátkou kolmicí Diegu Costovi a španělský forvard se po čtyřzápasové odmlce (PL i LM) konečně prosadil.

Poslední dvacetiminutovka kopírovala průběh většiny utkání. Vesměs nuda, občas zajímavý moment; byť jich bylo opravdu poskrovnu. Deset minut strávil na hřišti i André Schürrle a nebýt skvělého bloku od Meylera, mohl i skórovat. On ani bojující hráči Hullu však síť nerozvlnili a zápas skončil vítězstvím Chelsea 2:0.

Góly: 22. Jordi Gómez (pen.) - 29. Stewart Downing

Jeden z těch snadno zapomenutelných zápasů se dnes odehrál na Stadium of Light, kde si domácí Sunderland rozdělil body s West Hamem. Oba góly padly již v první půli, druhé dějství potom divákům přinášelo už jenom utrpení...

První šanci utkání vytvořil Alex Song pro Jenkinsona již v šesté minutě, Pantilimon si tehdy při obráncově střele z těžšího úhlu nicméně věděl rady. To samé už neplatilo o události z 22. minuty, kdy však stanul v dosti nerovném souboji s Jordim Gómezem. Ten měl totiž výhodu pokutového kopu, když Tomkins ve vápně postrčil obratného Adama Johnsona.

Vedení Black Cats ovšem netrvalo příliš dlouho. Ještě před završením úvodní třetiny duelu Hammers zaskočili soupeře agresivním presinkem a z toho pramenila Downingova precizní, nízká rána ke vzdálenější tyči - 1:1. Ve zbytku poločasu už potom zaujal akorát Altidore svým úsměvným pokusem navázat na Larssonův centr z pravé strany.

Jak už bylo naznačeno výše, druhá část toho příliš nenabídla. V 65. minutě se snad akorát mohl Andy Carroll chytat za hlavu po Sakhově sklepnutí a vlastním nepřesném pokusu o lob přes Pantilimona. Na druhé straně Fletcher jednou mířil přímo do Adriána, zatímco o trochu víc vrásek na čele španělskému brankáři přibylo v 85. minutě při zajímavé ráně Wickhama.

Góly: 72. Craig Gardner

Kdybychom chtěli být správně dramatičtí, zřejmě bychom zkonstatovali, že si Aston Villa těžko mohla vysnít horší průběh midlandského derby než tento. Brzké vyloučení, gól po smolném odrazu a hned tři vykartování hráči pro příští zápas se silným Manchesterem United...

Zejména pravá strana byla z pohledu Villy ihned zpočátku nebezpečně propustná a Pocognoli brzy dokonce zajímavě pálil po jednom z více uvolnění. Již ve 22. minutě potom došlo na zcela fatální okamžik, který proměnil utkání hrané v solidním tempu v poněkud nezáživnou podívanou.

Richardson si nechal utéct balon, pak kolíky napřed ve skluzu nebezpečně atakoval Sessegnona a bylo to. Červená karta, druhá nejrychlejší v sezoně. Prakticky hned vzápětí WBA nabylo jasné převahy a v jednu chvíli se i dala pískat penalta po ruce soupeře.

Nějaké ty šance nicméně začaly přicházet až po poločase. O pauze tedy sice přišel na plac očividně nedoléčený Delph, ten však defenzivní složku oslabené Aston Villy opravdu nijak zvlášť nevyztužil.

West Brom naopak vypadal být konstantně nebezpečný, ačkoliv se mu dlouho nedařilo nic dotáhnout. Speciálně Brown Ideye si zřejmě měl počínat lépe při jednom centru z pravé strany a po jiném zase z té levé.

Definitivně rozhodujícím okamžikem se tak nakonec ukázalo být až Berahinovo vběhnutí na hřiště v 70. minutě. Jen za několik pár vteřin se právě střídající Angličan dravě vrhal po centrovaném míči, Guzan proto boxoval pouze k soupeři, a Gardner po neúspěšném pokusu Sessegnona přeci jen dopravil míč do sítě.

Oslabená Aston Villa následně už jen těžko sbírala potřebné síly k vyrovnání a spasit ji mohla snad akorát zázračná patička Bentekeho, která si to ovšem zčistajasna namířila těsně vedle levé tyče. Případně další Belgičanova střelecká příležitost, kdy se mu již uvnitř nastavení vůbec, ale vůbec nevyvedl technický obstřel placírkou.

Góly: 11. James McArthur - 13. Peter Crouch

Kdo přišel o čtvrthodiny později, měl po zábavě. Vše zajímavé totiž obě strany stihly dvěma slepenými zásahy a prvně od roku 1995 tak ligové setkání v Selhurst Parku nepoznalo vítěze. Stoke také prodlužuje nejdelší sérii bez čistého konta, která momentálně v Premier League probíhá.

Od úvodního hvizdu si míč přivlastnili Potters, kteří po deseti minutách vládli 73% držením. Bolestivé zmrazení tak hostům přichystal McArthur, jenž po centru Bolasieho hlavičkou zády k bráně překonal zkamenělého Begoviće. Hosty ovšem ledová sprcha probrala k bleskové odpovědi, jen minutu a půl totiž trvalo, než se ke sražené střele Walterse dostal Crouch a zcela osamocen na malém vápně uklízel do odkryté brány.

Po atraktivním začátku se obraz hry vyrovnal, to svědčilo především domácím, kteří v obraně pracovali bezchybně a do konce poločasu platili za nebezpečnější mužstvo. Další spolupráci Bolasie - McArthur dokázal skvělým zákrokem vytáhnout Begović mimo tři tyče a poradil si i s přímým kopem agilního levého křídla, když mu velké problémy nadělal svou tečí Crouch. Sám si pak oddychl ve 41. minutě, když podcenil centr Zahy a mohl jen děkovat štěstěně, že vše skončilo rohovým kopem.

V druhé půli se o slovo hlásil opět McArthur, jeho umístěnou střelu z osmnácti metrů však Begović bravurním zákrokem vytěsnil. Jinak však po změně stran obraz hry výrazně zhrubl a bojovný duel toho příliš fotbalového nenabízel, oprávněně naštvaný tak mohl být Bolasie, jehož nadprůměrný výkon vyzníval do ztracena. Zápas tak k nechuti fotbalových fanoušků prostě nemohl přinést žádné závěrečné drama, natož gólové rozuzlení.