Týden v Ligue 1 (3)

Víkend ve znamení gólmanů, těžký úkol AJ Auxerre, co ukázal zápas PSG-Bordeaux a navrch gólové představení Monaka na stadionu v Lens - francouzská Ligue 1 pokračovala o víkendu třetím kolem a s ní pokračuje i náš seriál.

Událost kola: Nadvláda gólmanů

V uplynulém kole si nejspíše gólůchtiví diváci nepřišli tolik na své, jako tomu bylo v kolech minulých, a důvod je prostý - ligoví brankáři totiž tentokrát svými úchvatnými zákroky zastínili své ofenzivně laděné kolegy a opět se tak pro jednou potvrdilo, že francouzská brankářská škola patří mezi vůbec nejlepší na světě.

Nejvíce na sebe zřejmě upozornila brankářská "dvojka" Sochaux Mathieu Dreyer, který momentálně nastupuje místo zraněného kapitána Teddy Richerta. Ten nebude mít návrat mezi tři tyče nikterak lehký. Stále teprve jednadvacetiletý Dreyer totiž proti Lille předvedl parádní "one-man show", útočná vozba Dog zkrátka nebyla schopná propasírovat míč za jeho záda. Když si k tomu připočteme, že obrana Sochaux nefungovala úplně ideálně, vychází nám zcela jasně, kdo byl největší hvězdou utkání.

Podobný obrázek se nám naskytl i na slavném pažitu Parc des Princes, tamní PSG přivítalo v úvodu ligového ročníku malátné Bordeaux s úmyslem potvrdit svoji dobrou formu a bez problémů si připsat tři body. Ono by se tak nejspíše i stalo - obrana Bordeaux připomínala více cedník nežli spolehlivou neprostupnou hráz, na kterou jsme byli za kouče Blanka zvyklí - nebýt hlavního ochránce svatyně, Cédrica Carrassa. Ten povolil skórovat pouze v zápase neudržitelnému Hoarauovi do prázdné brány, dalším střelám už v postupu mezi tři tyče zabránil s grácií a trenér Kombouaré si mohl trhat zbytečky vlasů poté, co hráči PSG neuhlídali dva dobře zahrané rohy Bordeaux.

Poprvé v letošní sezóně zaznamenali tříbodový zisk i dva favorité z řad těch úplně největších, ambiciózní celky Olympique Marseille a Olympique Lyonnais. Svěřenci trenéra Deschampse mohli slavit vůbec první body do tabulky a svůj neoddiskutovatelný vliv na tom měl i Steve Mandanda, který napravil dojem ze svých nejistých výkonů v prvních dvou kolech, a bezchybným výkonem podpořeným několika solidními zákroky opět naznačil Laurentu Blankovi, že francouzské reprezentaci má co dát.

Podobně se předvedla i reprezentační jednička Hugo Lloris, který na domácím stánku Les Gones, Stade Gerland, zaznamenal druhou nulu v řadě, a opět se musel v brance pořádně ohánět. Tradičně chybující obrana lyonských totiž překvapivě měla se slabým týmem Brestu velké problémy, "upocená" výhra 1:0 budiž důkazem. O to patrnější tak bylo "čarování" Llorise mezi třemi tyčemi: nic naplat, že útočná vozba nováčka měla šancí na vyrovnání přehršel.

Svým výkonem nezklamal ani Alexis Thébaux. Jeho Caen přivítal na svém hřišti silný Montpellier a před zápasem se nedalo počítat s tím, že vítězná série nováčka bude pokračovat. Ta opravdu skončila, přesto si nakonec z jihu Francie odvezli cenný bod. Domácí HSC bylo sice prakticky v celém průběhu utkání lepším týmem, na to se ale nehraje - skórovat totiž nedokázali díky precizní práci hostujícího gólmana. Stále mladý Thébaux pochytal všechny střelecké pokusy Montpellieru a udržel tak svojí první nulu v nejvyšší soutěži.


AJ Auxerre: tiché rozhodování o budoucnosti?

Sezonní start provinčního klubu z burgundského maloměsta rozhodně nevypadá bůhvíjak oslnivě: remízy doma s Lorientem, s Valenciennes a v Brestu znamenají průběžné tři body a místo hluboko pod vysněnými příčkami. Faktem nicméně je, že Fernandezův tým je ne zrovna povedenými začátky sezon známý, loni měl touhle dobou tři prohry při skóre 0:6 a ani předtím se nestávalo, že by na soupeře "vlétnul" hned od začátku. Letos má však nepřesvědčivý úvod sezony pro tým v bílomodrých dresech o něco nepříjemnější příchuť: čeká je totiž boj o postup do Ligy mistrů, což může být z finančního hlediska naprosto klíčové pro blízkou budoucnost klubu. Milionářský gigant Zenit Petrohrad Auxerrois na domácí půdě rychlou brankou Keržakova porazil, takže teď musí Fernandezův tým, známý svými těsnými výsledky, vyhrát o dvě branky, na stadionu, ze kterého si odvezli bod borci Lorientu a Valenciennes...

Auxerre bude brzy řešit největší problém za posledních 5-6 let, a to sice odchod Ireneusze Jeleńe; setrvání polského kanonýra je vzhledem k jeho výkonům, které potvrzuje už třetí sezonu, silně nepravděpodobné, a klidně se může stát, že odejde už v zimě. Ofenziva týmu, jeho tradiční bolest, tím utrpí zdánlivě neléčitelnou ránu; po odchodu rodáka z Polského Těšíná ji bude potřeba od základů přestavět, nebo sehnat typově podobného borce, který bude schopen navázat na jeho výkony. Obojí se zdá být nesmírně těžké.

Dalším faktorem, na němž závisí hra a případný úspěch Auxerre, je kapitán, špílmachr a duše mužstva, bývalý záložník Sochaux, Lyonu a francouzské reprezentace Benoït Pedretti. Tento elitní exekutor standardních situací (z nichž Auxerre těží obrovské množství bodů), jehož pozice, herní role a styl hry ze všeho nejvíc připomínají mix mezi Jérémy Toulalanem a Xabi Alonsem, se totiž při zachování stávající gradace výkonů může v podstatě každou chvíli stát žádaným zbožím. Jeho případný odchod by pro tým znamenal minimálně stejnou ránu, jako odchod polského šutéra. A to to jednu chvíli vypadalo, že v bílomodrém dresu nezůstane ani jeden...

Předtím než se Auxerrois vrátí do klidných vod středu tabulky, kde je jejich dlouhodobé místo, musí dokázat i přes matné výkony porazit minimálně jednoho špičkového soupeře na evropském poli. Závisí na tom finanční situace klubu, která je sice dlouhodobě v pořádku, ale restruktualizace ofenzívy takříkajíc "sežere" víc prostředků, než díky nastaveným klauzulím a politice nepřeplácení prezidenta Dujona přiteče do klubové pokladny z odchodů hvězd. A jak dopadla třeba berlínská Hertha, to víme všichni...


Moment kola: Jean Tigana zaznamenal první velký úspěch. Nezaslouženě.

Je tým Paris Saint-Germain prokletý? Podobná otázka se jeho příznivcům vkrádá na mysl asi poměrně často. Není to tak dávno, co pařížští bojovníci ztratili tříbrankový náskok v Lize mistrů, několikrát se katastrofálními výpadky připravili o výrazný ligový úspěch nebo se nechali ostudně přehrát mnohem slabšími mužstvy. Posledním korálkem na šňůrce pařížských neúspěchů je domácí prohra s Tiganovým Girondins de Bordeaux. Tedy týmem, který by měl být podle papírových předpokladů minimálně vyrovnaným soupeřem - a jehož úspěch by tedy neměl být nikterak překvapivý.

V zápase samotném to ovšem nebyl Tigana, kdo se zasloužil o úspěch - mužstvo nedokázal takticky připravit, nedokázal zkonsolidovat obranu (která zejména v první půli působila pod náporem pařížských útoků na hřišti jako namalovaná). Hra jeho klubu byla chaotická, bez řádu, nepropracovaná a spoléhající pouze na záblesky geniality brazilských kouzelníků Jussieho s Wendelem, z nichž ani jeden zápas nedohrál. Bordeaux za svojí výhru může vděčit zejména Cédricu Carrassovi, který svým heroickým výkonem přiváděl střelce soupeře, Hoaraua a zejména Erdinga, doslova k šílenství.

Tigana sklidil první dílčí úspěch, ale přesto má o čem přemýšlet. Loňské opory záložní řady, Fernando s Plašilem, pod jeho vedením působí matně a unaveně. S Yoannem Gourcuffem si nepadnul do noty vůbec, což vyústilo v jeho odchod do konkurenčního Lyonu. Kapitán Alou Diarra se snaží - ve druhé půli pařížského představení ukázal, jak skvělým je fotbalistou - nicméně i on byl značnou část zápasu takříkajíc "utopený". Bordeaux chce do pohárů, ale musí ujít ještě velký kus cesty: spoléhat na Cianiho hlavu nejde donekonečna.

Co se PSG týče, zdá se, že by se mohlo blýskat na lepší časy. Trenér Antoine Kombouaré zřejmě není ideální volbou a nikdy jí ani nebude. Jeho neschopnost snášet tlak je známá, stejně jako fakt, že svoje schopnosti se mu dařilo daleko lépe rozvíjet v domáckém, rodinném prostředí malého Valenciennes, než v mašinérii pařížského kolosu, pro který je nepostup do pohárové Evropy neúspěch. Nicméně to vypadá, že konečně našel fungující systém a trochu se takříkajíc "otrkal". Trvalo to jeden rok - jeden celý rok, než si z talentovaného ofenzivního záložníka Stéphane Sessegnona vypiplal pravé křídlo. Dosavadní výkony beninského (teď už zřejmě definitivně) univerzála jsou těm loňským, mátožným, na hony vzdáleny: Sessegnon vlétnul do sezony jako uragán a ukazuje, že i na "nové pozici" může být skvělý - rozdíl mezi letošní dvojicí na pravém kraji, Jallet - Sessegnon, a loňským Sessegnonem s Ceará v zádech je diametrální. Společně s Nenem nalevo, fantasticky sehranou dvojicí Hoarau - Erding v útoku (tito dva tvoří zřejmě nejlepší útočné duo v celé lize) a spolehlivou obrannou taktovkou Mamadou Sakha tvoří kostru ambiciózního, velmi silného týmu.

Na obzoru se však rýsují tři problémy:

1. Grégory Coupet
Porovnání výkonů bordeauxského strážce svatyně Carrassa se sokem Coupetem ve vzájemném zápase bylo tristní. Coupet je živoucí legenda francouzského fotbalu, ale to mu ztracenou rychlost a mrštnost nevrátí.

2. Mathieu Bodmer
Mathieu Bodmer, stejně jako Coupet bývalý hráč Lyonu, je defenzivní záložník nebo stoper, kterého Kombouaré využívá ve středu hřiště vedle Makélélého, což zatím nefunguje tak, jak by mělo. Bodmer a Makélélé tvoří příliš defenzivní střed a často blokují jeden druhého. Kombouaré přitom má kde brát: na lavičce čekají dva mladší a vhodnější hráči, Chantome a Clément.

3. "Faktor X"
PSG prohrálo s Bordeaux díky trestuhodnému vypuštění posledních vteřin zápasu. Faktor X, který pařížský tým pronásleduje, může mít různé podoby. Jediné, co je naprosto jisté, je to, že udeří ve chvíli, když to tým nejméně očekává. PSG musí zkrátka hrát tak dobře, aby nemuselo spoléhat na nic jiného než na své vlastní schopnosti. Pohled na soupisku naznačuje, že to určitě není nemožné.


Hvězda kola:
1. Daniel Niculae

Přestože ve třetím kole hráli prim především gólmani, naskytli se i útočně ladění borci, kteří se ukázali v tom nejzářivějším světle. Nejvíce na sebe upozornil nejspíše monacký Niculae, proti Lens nejprve otevřel skóre výstavně umístěnou střelou, a měl podíl i na druhém rozesmutnění svatostánku Stade Félix Bollaert, parádně přihrál svému kolegovi Aubameyangovi na druhý gól utkání. Domácí sice nakonec dvougólové manko smazali, ale to nic nemění na tom, že rumunský reprezentant zaznamenal jeden ze svých nejlepších výkonů ve francouzské lize v celé kariéře.

2. Daniel Braaten

Když André Pierre-Gignac nabral směr Marseille a Xavier Pentecote se vážně zranil, padla na Toulouse skepse. Trenér Casanova se do zápasu s Arles rozhodl přesunout své křídlo Braatena do útoku, a norský silák se s tímto nesnadným úkolem vypořádal jako zkušený forvard: i ve třetím zápase v sezoně byl u všeho podstatného, naplnil svoji normu jeden gól na zápas a díky jeho střeleckým záashům tak nenápadný tým shlíží na zbytek ligy z první pozice s plným počtem bodů. Braaten není bůhvíjak rychlý, ale jeho zarputilost a skvělá technická vybavenost může dotáhnout Toulouse hodně vysoko.

3. Cédric Carrasso

Co potřebujete, když se vám zrovna nedaří a chcete dobýt slavný Parc des Princes? Přece hromadu štěstí a skvělého gólmana... Cédric Carrasso šel loni s formou výrazně dolů, na jaře jeho časté chyby odrážely celkově matné výkony Bordeaux a do začátku letošní sezony naskočil jen na lavičce jako náhradník Kévina Olimpy; do branky se dostal až ve 3.kole a o druhou šanci požádal způsobem, který jsme od něj znali z Toulouse: ďábelským gólmanským představením.

Ideální sestava:

Cédric Carrasso (Bordeaux) - Yohan Demont (Lens) Stéphane Grichting (Auxerre), Gabriel Heinze (Marseille), Taye Taiwo (Marseille) - Daniel Braaten (Toulouse), Jean Makoun (Lyon), Sébastien Roudet (Lens), Gaël Danic (Valenciennes) - Guillaume Hoarau (PSG), Daniel Niculae (Monaco)

Náhradníci: Mathieu Dreyer (Sochaux), Christophe Jallet (PSG), Claude Makélélé (PSG), Asamoah Gyan (Rennes)

Gól kola: Daniel Niculae

Ve třetím gole nás učarovaly dva gólové momenty. Tím prvním byla dalekonosná střela z dílny levého záložníka Valenciennes Gaëla Danice, který nachytal na švestkách brankáře Auxerre Oliviera Sorina. Jeho střelecký pokus předčil pouze Rumun Niculae, který tak opět jednou vyvrátil svojí pověst, vybudovanou z jeho předchozího angažmá v Auxerre - bojovník, který odvede v útoku obrovské penzum práce, ale s produktivitou je hodně na štíru. Vychutnejte si jeho parádního "angličana”, kterým zaskočil příznivce Lens.