Premier League Anglie - Premier League

Tottenham se konečně zbavil toho otravného závaží, které za sebou vláčel celé desetiletí! Na 21. pokus svého úhlavního rivala už přeci jen přemohl, i když se nakonec o výsledek musel strachovat až do posledních minut. Hrdiny zápasu jsou určitě navrátilec Van Persie a brankář Spurs Gomes, jejichž pozdní variace na souboj titánů notně okořenila jinak ne úplně atraktivní derby.

Když Sol Campbell vstupoval na trávník starého známého White Hart Lane, nemohl čekat jinačí uvítání než jednohlasné bučení. Také možná proto si z něj poté nic moc nedělal a naopak se hned ve druhé minutě snažil pod kotlem ještě přitopit. Jeho krkolomné zakončení po rohovém kopu Nasriho totiž musel až na brankové čáře v kleče blokovat Assou-Ekotto. Taky na druhé straně však brzy musel odvracet blížící se pohromu obránce Vermaelen, když byl včas na zemi, aby zblokoval Pavljučenkovu gólovou střelu. To nicméně vedlo tak akorát ke dvěma rohům, přičemž ten pozdější vyústil v senzační branku domácího debutanta Dannyho Rose. Ten si na hraně šestnáctky počkal na Almuniův box a plachtící ranou pak bez přípravy zaskočil podklouznuvšího brankáře Arsenalu. Všechen klid, který Gunners provázel úvodními pasážemi utkání, se rázem poděl někam hodně daleko. A na jistotě hostům rozhodně nepřidalo ani zranění Vermaelena, kvůli němuž musel belgický stoper opustit scénu už v 17. minutě.

Naštěstí pro Kanonýry jim pozici, kdy se potřebovali vracet do zápasu, soupeř notně ulehčil. A zároveň i ztížil. Nějakou protislužbu mu totiž nenabízel, maximálně tu pasivní, a v obranném bloku nechával hrát Arsenal. Celý zbytek prvního poločasu se tak nesl už jen v duchu marného dobývání Gomesovy svatyně. To bylo opravdu marné, neboť se Kohouti jakékoliv ofenzivní zteče báli jako čert kříže a přeci jen jejich defenzíva nepatří k nejpropustnějším. S poločasem se i tak rozloučili šancí zrovna Spurs, když Modričovi nedovolil skórovat jen Almunia svým včasným vyběhnutím.

Druhý poločas začal pro Arsenal tragicky s tím rozdílem, že tentokrát se té rány dočkal opravdu hned po úvodním hvizdu rozhodčího. Jermain Defoe ve 47. minutě využil katastrofálního selhání Silvestreho, který za sebou nechal pobíhat úplně volného Balea, velšského záložníka našel naprosto dokonalou přihrávkou a ten se mu odvděčil zkušeným finišem podél bližší tyče - 2:0. Nabuzení Kohouti pak dělali problémy nejen rivalově útočné vozbě, ale i jeho obrannému valu. Takový stav sice nebyl trvalý a vytrvalý, nicméně Arsenalu zase ubral něco na sebedůvěře. Ten tak na první slušnou šanci druhého dějství čekal až do 65. minuty, kdy dostal míč do běhu Bendtner a křižnou ranou jen těsně minul.

Až s příchodem Van Persieho, který se na trávníky vrátil po pětiměsíční pauze, se hře skomírajícího Arsenalu dostalo oživení. Sám Holanďan měl v 81. minutě na své kopačce velkou šanci, když z akrobatické polohy po centru Diabyho nepříjemně protáhl Gomese. Zanedlouho pak do Rosického rány nešikovně sáhl jeden z hráčů v bílém a brazilský brankář musel být rád, že mu nakonec stačilo jen míč kontrolovat, jak směřuje vedle branky. Zachytal si však hned po chvíli, a to dvakrát v krátkém sledu. Nejprve vytáhl krásnou Persieho pumelici z přímého kopu, posléze se přemohl podruhé a vytěsnil Campbellovu hlavičku na břevno. Gólu Gunners nicméně přesto nezabránil. Van Persie opět rozjel slibnou akci, na jejímž konci tentokráte už stál Bendtnerův skluz do brány s míčem takřka přilepeným na kopačce. Ačkoliv však ani tato příležitost nebyla posledním slovem hostí, zajímavě ještě pálil Van Persie, zázrak v podobě vyrovnávacího gólu se už tak jako tak nekonal.