Premier League Anglie - Premier League

Sebevědomý Tim Sherwood ukázal, že by se vskutku mohl ucházet o uvolněný post manažera Tottenhamu. Při svém ligovém debutu na lavičce Kohoutů si totiž na konto připisuje skalp z nejcennějších - vyloupil jihoanglické St. Mary’s, kde doteď zvládla naplno bodovat pouze Aston Villa. A byl to navrch pěkný zápas...

Tim Sherwood není žádným caretakerem-slepým pokračovatelem vyhozeného manažera. Naopak. Proti Southamptonu poskládal zcela odlišnou, extrémně ofenzivní jedenáctku s rozestavením 4-4-2, Adebayorem a Soldadem na hrotu a s jediným jakž takž defenzivně laděným záložníkem Dembélém. Tenhle experiment se však Sherwoodovi minimálně zpočátku příliš nevyplácel. Však hned ve 14. minutě dostal Lallana příliš času na otočku s balonem, a tak při zemi ideálně zamířil k pravé tyči.

Tottenhamu toho celkově moc nevycházelo. Nedokázal si vytvářet šance, působil zranitelně - a to hlavně proto, že často ztrácel laciné míče. Což mohla být výsada Lamely s Eriksenem, nicméně teprve po lapsu jiného z borců v modrém, Dannyho Rose, Lallana doopravdy mohl zařídit také druhou mičudu v Llorisově síti. To když rychle předával míč do strany Rodriguezovi a ten z nadějného postavení o něco přestřelil.

Nakonec to byl tedy opatrný, nešikovně vedený protiútok na druhé straně, který ústil v branku. Soldado s Adebayorem si přitom ve 25. minutě museli poradit i s více než dvojnásobnou přesilou. A to sice tak, že zahnaný Soldado centroval zleva a jeho tožský kolega ze vzduchu lehce akrobaticky parádně zamířil odrazem od Gazzanigy pod břevno.

Překvapování Tima Sherwooda pokračovalo jen těsně po přestávce, když místo zraněného Dembélého zaujal debutující Nabil Bentaleb. Tentokrát už však byl okamžitý (nepřímý) efekt čistě pozitivního rázu. Rose si v 54. minutě narazil s Eriksenem, z velkého úhlu tlačil míč před bránu a tam si jej už do vlastní sítě srazil tradiční nešťastník Hooiveld. Pro něj to byl neuvěřitelný čtvrtý vlastenec v průběhu necelých dvou sezon v elitní soutěži.

Soton to ovšem tolik mrzet nemuselo. Měl totiž stále skvělého kapitána Lallanu, který po bezmála hodině hry výtečně vyhodnotil situaci nastalou díky nesmyslnému výběhu brankáře Llorise, dával pod sebe Lambertovi a ten už měl mimořádně snadnou úlohu. Po zemi bez problémů uklidil míč do sítě a mohlo se začínat od znovu od začátku.

Spurs málem ihned odpověděli, když se z těžšího úhlu vyřítil na váhajícího Gazzanigu Adebayor, pročež neodpověděli ihned, nýbrž...za dalších pár sekund. A byl to znovu tožský forvard, jenž po spolupráci s Chadlim využil ledabylosti Foxe a lehké teče k úpravě na 2:3. Ani ta ale neměla být konečná. Ať už to byl Soldado, kdo selhal ve stoprocentní šanci, nebo ten samý Soldado, kdo následně ve skluzu spálil ještě také tisíciprocentní šanci - skóre se mohlo dál měnit hned několikrát.

A to i při menších šancích Sotonu. V nadějné příležitosti se například ocitl tradičně vlivný Lallana v 81. minutě a ke konci to měl po rohu až příliš těžké Lambert. Soton tedy doma letos padl teprve podruhé; zatímco Tottenham i pod vedením nového muže potvrdit status nejlepšího venkovního mužstva soutěže.