Ligue 1 - preview 1. kola

V neděli se do ligové sezony zapojí i tradiční celek Girodins Bordeaux. Loni šestý tým tabulky se chce i letos ucházet o evropské poháry a v prvním kole začne proti papírovému outsiderovi Štrasburku. Racing měl loni katastrofální vstup do sezony, v Lyonu schytal čtyři branky a nic podobného nebude chtít na Stade Nouveau dopustit. Další sezonu v dresu Les Girodins zahájí zkušený český záložník Jaroslav Plašil.

Loni šesté místo a i před touto sezonou je hlavním cílem pohárová Evropa. Girodins Bordeaux je tradiční celek francouzské soutěže a nesmíme zapomínat, že i několikanásobný mistr své země. Naposledy se ale z titulu radoval v sezoně 2008/2009, tedy přesně před deseti lety.

Bordeaux určitě nebude patřit do nejužšího výběru favoritů na zisk titulu, ale počítat se s ním musí. Trenér Gus Poyet má loňský kádr víceméně pohromadě a navíc do svých řad získal posilu Jimmyho Brianda, který ale s velkou pravděpodobností ještě nebude na utkání se Štrasburkem připraven.

Aktivní byl na přestupovém trhu i Racing Štrasburk a fanoušci se mohou radovat z nových posil. Do Alsaska se přesunuli Lamine Koné, Stefan Mitrović nebo Matz Sels. Kouč Thierry Laurey by se rád vyhnul sestupovým starostem, ale Racing je obecně považován za jednoho z outsiderů a potencionálních celků, které budou hrát o udržení.

Loni nakonec Štrasburk obsadil patnácté místo a pokud by to zopakoval, asi by panovala spokojenost. Thierry Laurey bude opět sázet na rozestavení 4-3-1-2. Podaří se alsaskému celku v Bordeaux bodovat, nebo se mu přihodí něco podobného jako minulou sezonu? Připomeňme, že v prvním kole na půdě Lyonu dostal Štrasburk nařezáno 0:4.

Éra Claudia Ranieriho je u konce. Ne že by v Nantes odvedl špatnou práci, vedení klubu ovšem chtělo proniknout do evropských pohárů, a to se Italovi jednoduše nepodařilo. Jeho nástupce, nepříliš známého Miguela Cardosa, čeká rozhodně ostrá premiéra. Před vlastními fanoušky totiž Kanárci přivítají loňského vicemistra z Monaca.

ASM už do nové sezóny vstoupil minulý týden. Představil se v daleké Číně v souboji o Francouzský superpohár proti PSG a inkasoval čtyřgólový debakl. A kouč Leonardo Jardim přiznal, že jeho mužstvo by nemuselo být na první zápas v Ligue 1 na sto procent připraveno. Pořád totiž nebude mít k dispozici hned několik svých svěřenců.

A v podstatě za to mohl náročný program, jaký museli absolvovat díky nedávnému světovému šampionátu v Rusku. "Youri Tielemans nastoupit může, uvidíme jestli bude moci hrát Radamel Falcao. Danijel Subašić ani Djibril Sidibé připraveni nejsou, Kamilovi Glikovi bude chvilku trvat dostat se na požadovanou úroveň," vyjmenovával hostující stratég.

Loni v létě Monaco prodalo své hlavní pilíře, které se postaraly v roce 2017 o nečekaný ligový titul a o semifinále Ligy mistrů, a letos můžeme říci, že se bájný tým rozpadl definitivně. Klub totiž opustili Thomas Lemar, Fabinho i Joao Moutinho. Nejzvučnější posilou se pak bezpochyby stal ruský záložník Aleksandr Golovin.

Ten se ovšem zranil na středečním tréninku a na premiéru v Ligue 1 si bude muset počkat. "Jsme zvyklí, že udržíme šest až sedm hráčů ze základu a kolem nich postavíme mladé hráče. Srpen pro nás vypadá obtížně, ale všichni bychom se krůček po krůčku měli dostávat do tempa. V Nantes budeme mít konkurenceschopné mužstvo," ujišťoval Portugalec.

Jestli se bafuňářům z Nantes něco v loňském ročníku nelíbilo, pak to zcela určitě byla střelecká potence. I s pouhými šestatřiceti vstřelenými góly však Ranieri dokázal mančaft poslat na konečnou devátou příčku. Byť Miguel Cardoso dosud spíše působil jako asistent trenéra, byl v podstatě logickou a koncepční volbou pro nového nástupce.

V Rio Ave, ve kterém si prožil svou premiéru jako hlavní kouč áčkového týmu, si vybudoval pověst toho, kdo umí vybudovat právě útok. Až příliš byli Les Canaris dosud závislí na gólech Emiliana Saly. Naučit hráče lépe pracovat směrem dopředu a atakovat pozice zaručující Evropskou ligu, to budou pro Portugalce hlavní úkoly v této sezóně.

Po dlouhých pětadvaceti letech si příznivci Nimes Olympique mohou naplno vychutnávat nejvyšší francouzskou fotbalovou soutěž. Nováček zahájí svojí pouť na stadionu Jeana-Bouina v Angers, kde ho čeká místní SCO. Les Scoïstes jsou remízovým králem uplynulé sezony, proti Nimes však chtějí naplno bodovat.

Angers bude v pozici favorita, ale Nimes není bez šance. Loňská sezona nebyla z pohledu domácích vůbec špatná a mohla být dokonce ještě lepší, kdyby se z celkových čtrnácti remíz alespoň párkrát podařilo bodovat za tři body.

Domácí celek v létě opustil útočník Toko Ekambi, jenž posílil španělský Villarreal. Klub místo něho přivedl Stéphana Bahokena ze Štrasburku a Enza Crivelliho z Caen. Vedení loni čtrnáctého celku Ligue 1 si slibuje větší produktivitu, rádo by vstřelilo více branek než v loňské sezoně, kde se počet vstřelených gólů zastavil na čísle 42.

Nimes se v nejvyšší francouzské soutěži představí po 25 letech. Postup si vybojovalo díky druhému místu v Ligue 2, když lepší už byla pouze Remeš. Nimes Olympique bude pro mnoho soupeřů velkou neznámou a platí to i pro Angers. Trenér Bernard Blaquart bude sázet na staré rozestavení 4-4-2 s velmi mladou defenzivní čtveřicí. Obrana rozhodně není skálopevná a hlavní doménou je především ofenzíva. Les Crocodiles byli nejproduktivnějším týmem druhé ligy, v počtu branek předčili i vítěznou Remeš.

Angers se s Nimes utká vůbec poprvé v historii.

Fotbalisté Lille se budou v prvním zápase nového ročníku Ligue 1 revanšovat za nepovedenou loňskou sezonu a jejich soupeřem bude neoblíbené Stade Rennes. Z posledních deseti vzájemných zápasů vyhrálo domácí Lille jen jednou. Svojí druhou sezonu ve Francii načne v dresu Rennes český reprezentační brankář Tomáš Koubek.

Není to tak dávno, co Lille pravidelně hrálo evropské poháry a dokonce i Ligu mistrů, ovšem mnohem čerstvější je vzpomínka na minulou sezonu, která se hrubě nevyvedla. LOSC se jen těsně vyhnulo ošemetné baráži, takže si nakonec udrželo prvoligovou příslušnost. Jak si severofrancouzský celek povede v té následující? Toť otázka. Klubové vedení si stáhlo několik hráčů z hostování, včetně Portugalce Édera z Lokomotivu Moskva a také na přestupovém trhu přivedlo zajímavé jméno - Loic Rémy. Někdejší francouzský reprezentant by mohl být svými zkušenostmi v týmu platný, stejně jako jiný ostřílený Portugalec José Fonte. Na druhou stranu do Neapole tento týden odešel obránce Malcuit.

Jedno je jisté, Lille nehodlá minulou sezonu opakovat a moc dobře ví, že ligový začátek bude pro úspěšnou misi klíčový. Trenér Christophe Galtier je v tomto ohledu velmi optimistický.

Na úvod jeho svěřence nečeká jednoduchý soupeř. Stade Rennes obhajuje páté místo z loňské sezony, ale do zahajovacího utkání půjde oslabeno o čtveřici hráčů. Zeffane, Hunou, Johansson a Siebatcheu mají zdravotní potíže. Rennes se pohlíželo po posilách především v domácí soutěži, jak vše bude nakonec fungovat, to ukáží až následující zápasy. Na svojí druhou sezonu už se těší Tomáš Koubek. V premiérové sezoně dokázal Rennes vychytat Evropskou ligu.

Lille a Rennes se spolu utkaly už mnohokrát, ale v posledních letech má výrazně navrch hostující tým. Za tři roky prohrál jen jednou.

Montpellier se loni stal suverénním vládcem, co se získaných remíz týče. Celkově jich nastřádal během osmatřiceti kol osmnáct. Právě konečný malý počet vítězství měl nakonec za následek ztracený boj o účast v Evropské lize. Jeho soupeřem mu bude na úvod nového ročníku Dijon, jenž loni skončil v tabulce jen o příčku hůře.

Domácí trenér Michel Der Zakarian, který se svým týmem určitě bude chtít hrát v horní polovině tabulky, by mohl během probíhajícího přestupového období ještě o několik jmen posílit. Klubu totiž přistálo na účet od německého Lipska celkem šestnáct miliónů euro za mladého obránce Nordiho Mukieleho, jež se dosud nijak výrazně nezužitkovaly.

Najít pořádného střelce, to byl pro domácí loni možná vůbec ten největší problém. V průměru nedokázali vstřelit ani branku na zápas. A především proto vedení přivedlo dnes už zkušené útočníky Andyho Delorta, Damiena Le Talleca a Petara Škuletiče. Představit od začátku by se měl přitom první z nich, jemuž asi nejlépe vyšla příprava před sezónou.

Der Zakarian bude mít velkou chuť vylepšit loňské desáté místo. Ačkoli minulý ročník nemohl být hodnocený vyloženě negativně, arménský lodivod byl neuspokojený. "Jsem rád, že při mém návratu do Montpellieru jsme měli slušnou sezónu. Ale jako bychom náš úkol nedokončili. Evropskou ligu jsme měli ve svých rukou," říkal v květnu po posledním zápase.

Dijon se v Ligue 1 představí už potřetí za sebou a i nyní by měla být jeho prioritou záchrana v nejvyšší soutěži. Jestli celek z Burgundska na něco opravdu sázel, pak to bylo především domácí prostředí. Vždyť lepší bilanci před vlastními fanoušky měl v minulém ročníku už jen gigantický čtyřlístek PSG, Marseille, Lyon a Monaco.

Každopádně bilance na venkovních hřištích byla tristní, venku mužstvo trenéra Oliviera Dall'Oglia vyhrálo všudy jen dvakrát, a právě v tomto ohledu by mělo nastat zlepšení, aby mohlo hrát v klidném středu tabulky. Pokud-li zmíníme přípravu, Dijon nijak nezářil, ve čtyřech případech prohrál a jen jednou zápas dostal do nerozhodného stavu.

V létě přivedli hosté několik zajímavých jmen, dorazil třeba tuniský reprezentant Naïm Sliti, islandský náhradní brankář Rúnar Rúnarsson nebo dosud neznámý marocký obránce Nayef Aguerd, nicméně tou nejblyštivější je bezpochyby Yoann Gourcuff, jenž jako volný hráč dorazil z Rennes. Není ale úplně jisté, jestli zasáhne do hry hned v tomto klání.

Loni Nice na evropské poháry nedosáhlo o jeden jediný bodík a skončilo na osmém místě. A je opravdu velká otázka, zda-li se bude rvát o evropské poháry nebo vůbec o horní polovinu tabulky, neboť v létě mužstvo přišlo o několik svých opor. Jeho formu na úvod nového ročníku prověří Remeš, která se do Ligue 1 vrátila po dvou letech.

Po celý ročník sužovali Les Aiglons mnohačetná zranění, která bývalému trenérovi Lucienovi Favremu značně komplikovala situaci a znemožňovala mu koncepčněji pracovat. I proto se loňský ročník zařadil spíše k průměru. OGC s novým koučem Patrickem Vieirou chce započít novou éru. Nutno podotknout, že to je trošku cesta do neznáma.

Z jihu Francie se totiž za celkem 53 miliónů euro stěhovali pryč Alassane Pléa a Jean Michaël Seri, tedy dva hlavní pilíře sestavy OGC, a to možná nezůstane ani bouřlivák Mario Balotelli. Opačným směrem putovali dosud Christophe Hérelle, Danilo Barbosa a Youcef Attal, jimž rozhodně chvilku potrvá, než se v novém prostředí zabydlí.

Každý pak bude zvědavý hlavně na to, jak se povede na trenérské židli Vieirovi, bývalému dlouholetému hráči Arsenalu, Interu, Juventusu nebo Manchesteru City, jenž za francouzskou reprezentaci odehrál přes sto utkání. Dosud vedl pouze za velkou louží New York City, letos tak prožije premiéru během svého prvního evropského angažmá.

Na působení v USA má Vieira jen ty nejlepší vzpomínky. "Opustit New York pro mě a moji rodinu bylo velmi obtížné," uvedl. Zároveň už během prvního tréninku v Nice musel řešit velkou nepříjemnost, nedostavili se totiž Pléa ani Balotelli. První zmiňovaný už v týmu není. Znamená to, že i italský útočník se nakonec bude muset stěhovat jinam?

V roce 2016 spadla z nejvyšší soutěže Remeš, které tehdy udržení uniklo o pouhý jediný bod, loni pak suverénně ovládla tabulku Ligue 2, v níž získala během osmatřiceti kol celkem osmaosmdesát bodů, osmadvacetkrát se přitom radovala z vítězství, a zaslouženě si vybojovala účast mezi francouzskou smetánkou po dvou ročnících zpátky.

Že to hosté myslí se záchranou vážně, naznačovala už i jejich aktivita na přestupovém trhu. Čtyři milióny euro vysázeli za mladého obránce Konana, přišel také zkušený záložník Alaixys Romao, z Ruska dorazil Moussa Doumbia a poslední posilou se stal korejský reprezentant Sok Hjon-čun, za něhož se vedení nebálo vysázet kolem tří miliónů euro.

Hlavně proto, že St. Étienne loni vůbec nevyšla podzimní část sezóny, se nedokázalo probojovat do evropských pohárů. Jaro totiž v jeho podání bylo velmi, velmi dobré, nakonec si však komplexní dohánění vybralo daň v podobě sedmé pozice. Něco takového by letos určitě nechtělo opakovat a začít slušně proti Guingampu je jeho cílem.

Přitom účast alespoň v evropské lize utekla Les Verts opravdu jen o malinký kousek. S šestým Bordeaux měli stejný počet bodů, avšak nakonec horší skóre. "Necítíme stud, že jsme se nedostali do Evropské ligy. Museli jsme hodně dorovnávat a naše skóre prostě nebylo na konci dostatečné," říkal po konci ročníku trenér Jean-Louis Gasset.

Ten bude pokračovat v ASSE i v tomto ročníku. Kouč, který usedl na lavičku v prosinci, podepsal tehdy smlouvu na rok a půl, s vedením měl ale džentlmenskou dohodu, že pokud bude chtít, může po sezóně odejít. Nakonec se však rozhodl angažmá si prodloužit. Určitě by přitom rád vydržel i do jara, klub totiž v tu dobu bude slavit 100 let od svého založení.

Gassetovým svěřencům se v přípravě jednoduše dařilo. V šesti přátelských utkáních hned čtyřikrát vyhráli a pouze jednou prohráli. "Určitými věcmi jsme si jistí, ale nemůžeme přesně vědět, na čem jsme," přiznával domácí stratég. "Jistoty máme založené především na minulé sezóně, tedy týmový blok, obrana, tvrdá práce a odolná psychika."

Jestli v zimním přestupovém období bylo St. Étienne opravdu hodně aktivní, v létě vedení zvolilo zcela jinou taktiku. Do svých řad přivedlo jen zvučnou posilu v podobě Wahbiho Khazriho, asi nejlepšího hráče Tuniska na nedávném světovém šampionátu, a Timothéeho Kolodziejczaka, jenž se bude snažit v novém prostředí restartovat svou kariéru.

Je dost pravděpodobné, že v základu se objeví od začátku Loïs Diony, jenž minulé jaro strávil na hostování v Bristol City. V přípravě totiž nastřílel hned pět branek. "Jestli jsem kvůli tomu překvapený? Ne," odvětil Gasset. "Hráč musí cítit, že mu hráči i trenér důvěřují. Loïs pracuje dobře, ví, že měl špatnou sezónu, ale i takové se vám v kariéře přihodí."

Guingamp se pomalu a jistě začíná zabydlovat v nejvyšší soutěži. Tu si mimochodem zahraje už pošesté za sebou. Malý bretaňský klub sice posílil v útoku o Nolana Rouxe, jenž přišel ze sestupujících Mét, ale pouhý den před tímto přestoupil do Bordeaux zkušený Jimmy Briand, který patřil k základním pilířům sestavy během posledních tří let.

Pochopitelně že hlavní prioritou EAG bude udržení se v nejvyšší soutěži, na druhou stranu by po šesti ročnících zachraňování konečně mohl pokukovat po vyšších cílech. Loni obsadil v tabulce dvanáctou příčku. "Guingamp byl v přípravě neporažený. Týmová soudržnost u něj existuje, protože celkově se jeho tvář moc nezměnila," hodnotil Gasset.

Desátého srpna 2018 odstartuje ve Francii nový ligový ročník a v zahajovacím utkání na sebe narazí Olympique Marseille a Toulouse FC. Ligue 1 má jiného favorita na zisk mistrovského titulu, ovšem Olympique se predikuje výborná sezona, ještě úspěšnější, než byla ta minulá. Potvrdí na Stade Vélodrome roli favorita, nebo TFC překvapí?

Čtvrté místo v Ligue 1 a finále Evropské ligy, to je vizitka Olympique Marseille v poslední sezoně. Na první pohled úspěšná sezona měla hodně hořkou pachuť, OM se totiž neprobojoval do milionářské Ligy mistrů, přestože měl dobře našlápnuto a to hned na více frontách. Zklamání trenér Rudi García netajil, věří však, že jeho svěřenci si povedou ještě lépe, přeci jenom jsou zase o rok zkušenější.

Na začátku sezony se však OM musí vypořádat s absencemi Mandandy, Ramiho i nové posily Chorvata Dujeho Calety-Cara, který přišel z rakouského Salcburku. Důvodem je stále ještě dovolená po teprve nedávno skončeném světovém šampionátu. To se už netýká mistra světa Floriana Thauvina, jehož Rudi García na zápas s Toulouse nominoval. Přístavní celek vstupuje do nové sezony se stabilizovaným kádrem. Žádná z velkých opor neodešla, výjimkou je pouze Rémy Cabella, ten už ligový ročník 2017/2018 strávil v Saint-Étienne na hostování a jenž má právě do týmu Les Verts namířeno na trvalý přestup.

Marseille na úvod čeká Toulouse, které zažilo hrůzostrašnou sezonu, ovšem s dobrým koncem. "Happy End" zařídilo TFC v baráži o Ligue 1 proti Ajacciu. Po dvou výhrách nedopustilo absolutní krach a zachránilo se. Letos se tým trenéra Alaina Casanovy chce podobným starostem vyhnout.

TFC bylo na přestupovém trhu poměrně aktivní a některé citelné odchody jako Diopa do West Hamu nebo Lafonta do Fiorentiny nahradilo příchody Manua Garcíi z Manchesteru City či Mathieua Dosseviho z Mét.

Oba celky se pochopitelně dobře znají a také není překvapením, že výrazným favoritem je Olympique Marseille. Vzájemná bilance zkrátka jasně vyznívá pro Les Phoceéns, vždyť Toulouse nad nimi naposledy zvítězilo před dlouhými šesti lety.