Amatérský EuroSkauting - 1. díl (CONMEBOL)
Přestupová politika českých fotbalových klubů je logicky orientována zejména na evropskou scénu, a to až na výjimky zejména na střední, jihovýchodní a východní Evropu. V této oblasti se totiž nachází dobrá kombinace technicky zdatných fotbalistů s podobnými kulturními zvyky. Proč se ale nepoohlédnout i jinde?
Výrazná orientace na nedaleké evropské země dává do značné míry smysl. Tito hráči kromě jiného snáze překonávají jazykovou bariéru a jejich cena je pro naše kluby přívětivá. Nevýhodou naopak je, že zejména Balkán je v tuto chvíli již osvědčenou líhní fotbalistů vysoké kvality, tudíž je na něj upřena pozornost mnohých velkoklubů, jejichž nabídky se zpravidla neodmítají, resp. se s nimi ty české nemohou měřit. Špičkoví fotbalisté z východní Evropy zase pravděpodobně spíš zamíří do některého z ruských či ukrajinských velkoklubů a na naše kluby pak zbývají, ošklivě řečeno, hráči druhého sledu.
Proč tedy pozornost neupřít i jinam? Jelikož sledování afrických lig je v našich podmínkách extrémně náročné, prakticky s výjimkou JAR a severoafrických lig téměř nemožné, zaměřil jsem se zejména na americký kontinent. Ten sice v poslední době solidně vysává MLS, kde Američané pochopili, že za nižší ceny mohou pro svou ligu získávat výjimečné talenty, avšak počet kvalitních fotbalistů v ligách zóny CONMEBOL je tak vysoký, že naše nepočetná liga by měla stále spoustu možností, jak doplnit kádr o exotičtější posily.
Závěrem tohoto úvodu bych pak rád řekl, že si uvědomuji problematičnost začleňování jihoamerických fotbalistů do českého prostředí, kdy těžko budou tvořit nejvýznamnější zahraniční import - jako obohacení jiným stylem hry a doplnění právě k východoevropskému skautingu by však mohli být Jihoameričané dobrou volbou.
Původním záměrem bylo udělat skutečně komplexní soupis jihoamerických talentů, nicméně z tohoto záměru sešlo, jelikož pro jednoho člověka by podrobný dlouhodobý skauting několika jihoamerických lig znamenal skutečně velikou časovou zátěž. Rozhodl jsem se tedy představit 13 mladých Jihoameričanů, kteří by pro českou fotbalovou ligu mohli být výrazným obohacením za relativně dostupnou cenu (ačkoliv tento předpoklad je možná příliš odvážný, protože neznám prostředky na přestupy jednotlivých českých klubů).
Odhadované ceny hráčů pochází z webu transfermarkt.com (ceny jsou vysloveně orientační, protože jde téměř výhradně o mladé hráče, za které si kluby mohou říct více), statistiky fotbalistů pak ze soccerway.com, livesport.cz, transfermarkt.com případně přímo z oficiálních klubových stránek jednotlivých týmů. Hráči jsou řazení podle odhadované ceny. Dovolil jsem si pro lepší představu přirovnat každého hráče primárně k někomu z české ligy, potažmo alespoň ke všeobecně známému jménu ze zahraničí. Toto přirovnání je samozřejmě vždy zcela subjektivní a nutno jej brát s rezervou.
Možná by bylo dobré ještě na úvod zmínit několik detailů typických pro ligy, které jsem sledoval. Největším pozitivem, které tamní hráči mají oproti českým fotbalistům, je dokonalá práce s balónem u nohy. I přes mnohdy zcela katastrofální stav hřiště (bývalé oraniště z Teplic by bylo mimo Argentinu a Brazílii standardem) je radost pohledět na technickou dokonalost zpracování. V útočné fázi je pak u ofenzivních hráčů vidět neustálá snaha nabízet se pro přihrávku - zkrátka Jihoameričané opravdu chtějí hrát s míčem a vstřelit gól či poslat ideální průnikovou přihrávku. Právě snaha o co nejideálnější akci pak vede často k pomalejší přípravné kombinaci, ke které napomáhá i omezená míra napadání.
Tempo hry je obecně vzato pomalejší než ve Fortuna:lize. Zároveň má ale každá liga svá specifika, které krásně zrcadlí styl hry praktikovaný jednotlivými reprezentacemi. Zejména u defenzivních hráčů je třeba počítat s tím, že na tempo české ligy a taktickou vyspělost by si museli určitou chvíli zvykat. Na druhou stranu tamní stopeři mají zpravidla lepší rozehrávku a atletické parametry. Dále je také nutno říct, že sebevědomí typického Jihoameričana je nutno držet přibližně mezi "Trenér mi nevěří, můžu se na to..." a "Jsem mistr světa a ukážu vám, jak kličkoval Maradona." Také jazyková vybavenost se v jižní Americe často omezuje pouze na španělštinu, s čímž je pro případné zájemce třeba počítat.
Nyní už ale k samotným hráčům...
Matías Arezo (River Plate Montevideo)
Datum narození: 21. 11. 2002
Národnost: Uruguay
Pozice: Hrotový útočník
Odhadovaná cena: 1 500 000 eur Zápasová bilance: 15 z./4+2 (liga), 5 z./2+0 (Copa Sudamericana), 6 z./5+2 (pohár)
Podobný hráč: Mladý Luis Suárez
Začneme pěkně zostra. Arezo je ve svých 18 letech zářivou hvězdou uruguayského fotbalu a mnohými je přirovnáván k Luisi Suárezovi. Běžně taková přirovnání nemám rád, jelikož v Jižní Americe je oblíbené přirovnávat každého mladíka, kterému se povede pár zápasů, k Messimu či jiné hvězdě, avšak v případě Matíase Areza jsou superlativy na místě. Už v 18 letech se stal nejlepším střelcem uruguayského poháru, v lize má velmi slušnou bilanci, a to River Plate patří spíš mezi průměrné týmy v Uruguayi. Zároveň okusil i mezinárodní klubový fotbal v jihoamerické obdobě Evropské ligy.
Arezo má prakticky vše, co by útočník měl mít - dobrý výběr místa, skvělou techniku a dobré rozhodování a pohotovost ve vápně. Jeho největší předností je však naprosto vražedná střela z dálky, kterou připomíná Miroslava Stocha (do CR7 nebo Hulka mu přece jen ještě něco chybí). Jeho slabinou jsou celkem jednoznačně souboje zády k bráně, a to zejména vzdušné. Arezo není hráč, který by vyhrával souboje a míče dále rozděloval spoluhráčům. Ostatně jeho 178 cm ho k takové hře ani nepředurčuje. Je to zejména hráč do kombinace a do vápna. S rostoucím věkem a s ním souvisejícím zesílením a zkušenostmi je však pravděpodobné, že i při hře zády k bráně bude ukazovat velká zlepšení.
Plusy: Vynikající střela z větší a střední vzdálenosti, dobrý výběr místa a pohotovost v zakončení, výborná technika
Mínusy: Vysoká cena, navíc je dost pravděpodobné, že se o něj budou zajímat velmi brzy i velkokluby, kterým naše scéna nebude schopna finančně konkurovat; potřebuje hrát v týmu vyznávajícím kombinační hru, nehodí se pro nakopávané balóny do soubojů
Washington Corozo (Sporting Cristal)
Datum narození: 9. 7. 1998
Národnost: Ekvádor
Pozice: Levý křídelník
Odhadovaná cena: 650 000 eur
Zápasová bilance: 28 z./8+14 (liga), 1/0 (Copa Libertadores)
Podobný hráč: Alexandre Mendy, Martin Fillo
Křídelní útočník, který je schopný hrát na obou stranách a pyšní se výjimečnou produktivitou. Patřil do kádru úspěšné ekvádorské "dvacítky", která v roce 2017 brala stříbro na kontinentálním šampionátu. Je odchovancem úspěšné akademie týmu Independiente del Valle, která v poslední době vyprodukovala několik výjimečně talentovaných fotbalistů, o které mají zájem velkokluby (např. Moisés Caicedo nebo Angelo Preciado). Corozo to zatím zdaleka nedotáhl tak daleko jako někteří spoluhráči (Estupiñán, Franco...), ale potenciál má velký. Jeho možnostem také odpovídá na peruánskou ligu nadstandardní cena.
Jde o atletické křídlo, které se kromě "pilování lajny" snaží o náběhy za ofsajdovou linii soupeře. Je nesmírně rychlý a mezi jeho nesporné přednosti patří hlava nahoře ve finální fázi. Zkrátka Corozo se snaží přihrávky do vápna posílat cíleně a nikoliv na náhodu. Zároveň je velmi dobře technicky vybaven a nečiní mu žádný problém obejít obránce 1 na 1. Pravda, v české lize by tuto činnost měl podstatně těžší, jelikož krajní beci v jižní Americe jsou zpravidla napůl útočníci. Pamatujete ještě na úspěšného Francouze Alexandra Mendyho z Mladé Boleslavi? Jemu je šikovný Ekvádorec asi nejpodobnější. Zároveň schopností nebezpečně vystřelit (zejména obstřely na zadní tyč jsou Corozovou specialitou), hlavičkovat a zároveň vytvořit gólovou šanci trochu připomíná Martina Filla, když ještě hrával za Teplice. Naopak velkou neznámou by byla hráčova schopnost adaptace na defenzivnější český styl, konkrétně narážím na to, jak by byl Corozo schopný bránit. V peruánské lize jeho defenzivní schopnosti moc prověřeny nebyly.
Plusy: Jednoznačně produktivita a vyzrálost ve finální fázi, rychlost a síla v soubojích 1 na 1
Mínusy: Je těžké předpovídat, jak by zvládl přechod ze spíše slabší peruánské ligy
Yeison Guzmán (Envigado)
Datum narození: 22. 3. 1998
Národnost: Kolumbie
Pozice: Ofenzivní záložník
Odhadovaná cena: 450 000 eur
Zápasová bilance: 21 z./5+5 (liga), 2 z./2 góly (pohár)
Podobný hráč: Dyjan Carlos de Azevedo, Nicolae Stanciu
Guzmán je i přes svůj mladý věk klíčovým ofenzivním hráčem průměrného kolumbijského Envigada. Je těžké tohoto tvůrce hry smysluplně přirovnat k nějakému jinému hráči, jelikož Guzmán vyznává zcela specifický styl, který jihoameričtí fanoušci milují, a za který by ho naopak trenéři vyznávající poctivý bojovný fotbal silně kritizovali. Yeison Guzmán je totiž mistrem patiček a nápaditých kliček, které se nebojí dělat ani ve středu hřiště. Často jsou tyto patičky a kličky pouze efektní a nikoliv efektivní, ve spoustě případů ale naopak těmito fintami rozloží obranu soupeře a vytvoří gólovou situaci. Technická vybavenost tohoto hráče je naprosto vynikající a pokud by jej trenér dokázal ukočírovat, aby nekličkoval bezdůvodně, obrany soupeřů by mohl otevírat stejně snadno jako otvírák pivní lahve.
Mezi nesporné přednosti Yeisona Guzmána patří geniální přehled ve hře a schopnost rýsovat přesné pasy i na velkou vzdálenost á la Nico Stanciu (bez přehánění, sledovat Guzmánovy uličky je pastva pro oči). Ovšem stejně jako Stanciu je tento Jihoameričan občas náladovým hráčem, kterému se zápas nepovede. Guzmán taktéž velice kvalitně zahrává přímé kopy, čímž mi připomíná ještě jednoho hráče, který hrával naši ligu a mnohými už byl zapomenut - Mashaana Azize. Naopak v defenzivě má veliké mezery, zejména kvůli své drobné postavě (podle oficiálních zdrojů 170 cm, ovšem na hřišti proti ostatním hráčům působí až titěrně). I přes určité nedostatky, na kterých by musel zapracovat, je Yeison Guzmán hráčem, kterého bych já osobně hodně rád viděl na českých trávnících.
Plusy: Líbivý herní projev; celá škála kliček, kterými je schopen obcházet soupeře; poměrně solidní produktivita a schopnost jak šance vytvářet, tak vstřelit gól
Mínusy: Občas příliš kličkuje, slabší obranná fáze
Gustavo Vallecilla (Aucas)
Datum narození: 28. 5. 1999
Národnost: Ekvádor
Pozice: Střední obránce/levý obránce/defenzivní záložník
Odhadovaná cena: 450 000 eur
Zápasová bilance: 18 z./0+1
Podobný hráč: Simon Deli
Defenzivní univerzál a důležitý člen zlaté (Copa América) a bronzové (Mistrovství světa) ekvádorské "dvacítky". Jde o atletického stopera s vynikajícími fyzickými dispozicemi a solidní rozehrávkou. Právě při rozehrávce ale také už udělal z přemíry sebedůvěry pár fatálních chyb. Ačkoliv se Vallecilla nejlépe cítí ve středu obrany, díky své rychlosti a síle je schopen alternovat jak na kraji obrany, tak i ve středu zálohy. Nutno říct, že ani z papírové pozice stopera nejsou tomuto hráči cizí ofenzivní výlety, viz juniorská Copa nebo Mistrovství světa do 20 let (konkrétně mám na mysli zápas s Mexikem, kdy se najednou stoper Vallecilla přesprintoval celé hřiště, ocitl se na křídle a přihrál na vítězný gól). Zároveň se dostává k zakončení po standardních situacích. Somatotypem stejně jako elegantním, ale zároveň nekompromisním stylem hry připomíná Simona Deliho. Rozhodně se však ještě může zlepšovat, zejména v některých momentech jde ještě vidět určitá nevyzrálost a nezkušenost, kdy by v obraně měl rázněji řešit rizikové situace a nesnažit se za každou cenu kombinovat.
Minulou sezónu strávil na hostování v ekvádorském velkoklubu Barcelona SC, kde ovšem nehrál příliš pravidelně a často nastupoval pouze z lavičky jako první volba pro změnu v defenzivě. Díky angažmá v Guayaquilu si však vyzkoušel ve třech případech také Copu Libertadores, kde se mohl porovnat s těmi nejlepšími v Jižní Americe. Na začátku roku se vrátil zpět z hostování do týmu Aucas, kde bude očekávat nové nabídky.
Plusy: Zkušenost s mezinárodním fotbalem, schopnost rozehrát i vyvézt míč do útoku, silný v obranných soubojích díky skvělé fyzické konstituci
Mínusy: Občas se nevyvaruje chyb v rozehrávce, prozatím menší taktická vyspělost
Richard Mina (Aucas)
Datum narození: 22. 7. 1999
Národnost: Ekvádor
Pozice: Střední obránce/krajní obránce
Odhadovaná cena: 400 000 eur
Zápasová bilance: 20 z./3+0
Podobný hráč: Mladší Michal Kadlec
Další zástupce zlaté ekvádorské generace. Richard Mina sice odehrál na turnajích méně zápasů než Gustavo Vallecilla, ale zato nechyběl v některých důležitých zápasech (např. proti Argentině). Dosavadním vrcholem jeho kariéry pak byl "bronzový" gól na Mistrovství světa do 20 let proti Itálii.
Richard Mina je poměrně atypický stoper. Díky tomu, že za svůj tým Aucas poměrně pravidelně střídal pozici stopera a ofenzivního krajního beka, má na stopera nadstandardní techniku práce s míčem. Oproti kolegovi z reprezentace Vallecillovi sice nemá tak dobré fyzické předpoklady (na stopera "jen" 184 cm), ale na svůj věk ukazuje solidní čtení hry. Navíc v minulé sezóně byl stabilním členem základní sestavy Aucas a vykázal oproti juniorskému fotbalu docela podstatné zlepšení, což je rozhodně pozitivní zpráva pro případné zájemce. Na ceně Minovi určitě přidaly také 3 ligové góly, což na stopera není vůbec špatná bilance. V obranné čtveřici může zastat jak roli rozehrávajícího stopera, tak i velmi kvalitního krajního beka, a to jak s defenzivními, tak ofenzivními úkoly.
Plusy: Málo vídaný typ hráče, který je schopen zahrát jak stopera, tak krajního beka s ofenzivními i defenzivními úkoly; prokazuje slibný progres; schopnost vstřelit gól; na svůj věk dobré čtení hry; mezinárodní zkušenosti
Mínusy: Nezkušenost, občas se nevyvaruje zbytečných chyb; musel by si zvyknout na evropský taktičtější styl hry
Jairo Concha (Alianza Lima)
Datum narození: 27. 5. 1999
Národnost: Peru
Pozice: Střední záložník/ofenzivní záložník
Odhadovaná cena: 400 000 eur
Zápasová bilance: 27 z./3+2
Podobný hráč: Nicolae Stanciu
Tvůrce hry, který tuto úlohu zvládne jak v roli vysunutého záložníka, tak v roli "deep-lying playmakera". Stejně jako výše zmíněný Yeison Guzmán má dobře zvládnutou celou škálu kliček, nicméně využívá je v menší míře a dle mého názoru také v rozumnějších prostorech. Minulou sezónu odehrál na hostování v týmu Universidad San Martín, který i díky němu předváděl pohledný kombinační fotbal. Společně se spoluhráčem Jordanem Guivinem předváděli spoustu narážeček a jejich souhra vedla k opanování středu hřiště v ofenzivní fázi. Guivin však letos přestoupil do týmu Cienciano. Je však třeba zmínit, že mimo velký počet vstřelených gólů taky Universidad velký počet gólů dostával. Jairo Concha je skvělým tvůrcem hry, ale defenziva není úplně jeho silnou stránkou a zároveň by také mohl být o něco produktivnější. Tempo hry v peruánské lize je jedno z nejnižších v jižní Americe, takže je otázkou, jak by si s takovým přechodem poradil.
Plusy: Schopný tvůrce hry, jehož specialitou jsou přesné narážečky mezi obránci; dobrá střela ze střední vzdálenosti; chuť neustále vytvářet příležitosti pro spoluhráče
Mínusy: Je otázkou, jak by zvládl přechod z peruánské ligy, kde se hraje v mnohem pomalejším tempu; mohl by být produktivnější
José Arón Sánchez (Cantolao)
Datum narození: 4. 5. 2003
Národnost: Peru
Pozice: Střední obránce
Odhadovaná cena: 325 000 eur
Zápasová bilance: 20 z./3+0
U Josého Sáncheze budu stručnější, jelikož toho ve svém mladém věku ještě neměl čas mnoho předvést. Na druhou stranu odehrát téměř kompletní sezónu v domácí nejvyšší soutěži v 17 letech, to už chce určitou dávku talentu. Sánchez je na svůj věk fyzicky vyspělý stoper, který občas ještě pozičně chybuje a taktická vyspělost přijde až s věkem (a pokud zůstane v Peru, tak možná ani nepřijde). Velkým pozitivem Sáncheze je to, jak nebezpečným je pro soupeře při standardních situacích. Za 9 zápasů ve druhé části ligy (Clausura) vstřelil 3 góly, všechny po standardních situacích. Na druhou stranu tým Cantolao v těchto 9 zápasech udržel jen 2x nulu. José Sánchez je však velkým příslibem peruánského fotbalu.
Plusy: Nebezpečný hlavičkář, na 17letého stopera neuvěřitelně produktivní
Mínusy: Taktická vyspělost a nezkušenost
Oslimg Mora (Alianza Lima)
Datum narození: 2. 6. 1999
Národnost: Peru
Pozice: Pravý křídelník/pravý obránce
Odhadovaná cena: 300 000 eur
Zápasová bilance: 29 z./2+3
Podobný hráč: Milan Petržela
Mladík pocházející z chudého prostředí, který přiznal, že musel kdysi odmítnout zkoušku v Realu Madrid, jelikož jeho rodina neměla na víza do Španělska. Typickým herním projevem Oslimga (vyslovuje se jako "olimk") Mory je driblink a souboje 1 na 1. Dokonce "vyhrál" statistiku pokusů o driblink v loňském ročníku Copy Libertadores. Jestli je to pozitivum či negativum, nechám na posouzení čtenářů. Nutno však Morovi přiznat, že souboje 1 na 1 zvládá na výbornou, mnohem horší je to s jeho produktivitou. Techniku práce s míčem má na vynikající úrovni, ale na rozdíl od výše zmíněného Washingtona Coroza by měl v závěrečné fázi častěji zvednout hlavu, případně zachovat trochu klidu. S přibývajícím věkem by se však klid ve finální fázi mohl dostavit. Několikrát už figuroval v širší nominaci peruánské reprezentace, zatím však na svůj debut čeká.
Plusy: Fantastická schopnost přejít v souboji 1 na 1, často je v nich úspěšný nebo donutí soupeře k faulu; rychlost
Mínusy: Slabší produktivita, potřeboval by víc klidu ve finální fázi
Darwin Matheus (Zamora FC)
Datum narození: 9. 4. 2001
Národnost: Venezuela
Pozice: Pravý křídelník
Odhadovaná cena: 250 000 eur
Zápasová bilance: 10 z./2+3
Podobný hráč: Těžko k někomu přirovnávat, nejblíže by tomu byl asi dynamičtější Bořek Dočkal s menšími zkušenostmi
Darwin Matheus je zcela atypický hráč v dobrém slova smyslu a křídel jako on není na světě moc. Na první pohled možná jeho gólová bilance nezaujme, ale jedná se o nesmírně talentovaného křídelníka a schopného tvůrce hry. Jde o nevysokého hráče (podle různých zdrojů 166-171 cm) s výbornou reakční rychlostí a snahou nabízet se do zakončení. Právě jeho zrychlení mu tak dovoluje odpoutat se od soupeřových obránců a zakončovat i ze vzduchu. Na svůj věk má neskutečný přehled a herní inteligenci a nezřídka (a s poměrně vysokou přesností) se snaží posílat spoluhráčům balóny za obranu. V zápasech občas působil i jako stažený tvůrce hry, a ačkoliv to není jeho primární post, zvládl tyto situace velmi dobře. Sám má pak návyky po zisku míče okamžitě sprintovat do útoku a nabízet se pro přihrávky za obranu. Jde tedy o komplexního mladého fotbalistu s vynikající technikou. Paradoxně Matheus nijak zvlášť nevyhledává souboje 1 na 1, ačkoliv i v nich si umí poradit. Má však takový přehled o hře, že často pošle geniální pas dřív než vůbec k souboji dojde. Podle mého názoru je Darwin Matheus TOP mladík venezuelské ligy a jde o jednu z nejzajímavějších možných posil.
Plusy: Komplexní fotbalista s obdivuhodným přehledem vzhledem k věku; geniální přihrávky; schopnost hrát jak z křídla, tak ze středu hřiště; řečeno slovy hry FIFA "má potenciál být výjimečným"
Mínusy: Nutnost adaptovat se na rychlejší ligu
Saúl Guarirapa (Caracas FC)
Datum narození: 18. 10. 2002
Národnost: Venezuela
Pozice: Hrotový útočník
Odhadovaná cena: 150 000 eur
Zápasová bilance: 10 z./3+3 (liga), 3/1+0 (Copa Libertadores), 2/0 (Copa Sudamericana)
Podobný hráč: Salomón Rondón, Eric Ramírez
Vysoký mládenec (189 cm), jehož si na TM všimli teprve na konci loňského roku, už stihl v domácí lize zaujmout. Hned v prvních dvou ligových zápasech, do kterých naskočil, dal dva góly. K tomu přidal ještě jeden z pěkného halfvoleje v Copa Libertadores. Díky tomuto gólu zůstal jeho domovský Caracas alespoň v Copě Sudamericana, kde však vypadl se silným brazilským Vasco da Gama. Caracas však rozhodně nepatřil mezi favority na postup ze skupiny a skalp paraguayského velikána Libertad určitě jeho fanoušky potěšil. Zkušenosti z mezinárodních pohárů jsou navíc pro venezuelského mladíka, který teprve v říjnu okusil dospělý fotbal, k nezaplacení.
Venezuelský fotbal v posledních letech produkuje konečně větší množství zajímavých fotbalistů, kteří se prosazují v evropském fotbale. Zmínit lze zejména dvojici z Granady Machís, Herrera. Jedním z týmů, který dává šanci mladým hráčům, a přesto stále patří k favoritům na titul, je právě Caracas. Mimo Guarirapu mohu zmínit ještě středního záložníka Andersona Contrerase, který patří v 19 letech ke klíčovým hráčům týmu. V případě Saúla Guarirapy jde však podle mého názoru o hráče s ještě větším potenciálem. Na svůj věk ukazuje kvalitní, pohotové a nápadité zakončení.
Málokterý mladík navíc v čerstvých 18 letech skóruje v elitní jihoamerické Copě Libertadores a co víc, na gól v zápase mu stačilo pouze 6 minut, kdy se uvolnil na rohu pokutového území a pěkným halfvolejem nedal gólmanovi šanci. Jeho výška zároveň nabízí možnost posílat nakopávané míče na útočníka, který míc podrží a následně dále rozdá spoluhráčům z druhé vlny.
Díky své fyzické dispozici a hernímu stylu mi připomíná asi nejúspěšnějšího venezuelského útočníka poslední doby Salomóna Rondóna (možná střízlivější přirovnání by byl Eric Ramírez působící ve slovenském DACu). S přihlédnutím k současné situaci ve Venezuele bych se navíc nedivil, kdyby elitní venezuelští mladíci přivítali odchod do Evropy.
Plusy: Na 18 let solidní produktivita; pohotovost v zakončení; dobrá technika; schopnost podržet a rozehrát míč stejně jako poslat finální přihrávku na lépe postaveného spoluhráče; už si vyzkoušel mezinárodní fotbal
Mínusy: Nezkušenost, občas je ještě v zakončení zbrklý; nutnost adaptace na náročnější ligu
Henry Vaca (The Strongest)
Datum narození: 27. 1. 1998
Národnost: Bolívie
Pozice: Ofenzivní záložník/pravý záložník
Odhadovaná cena: 50 000 eur
Zápasová bilance: 1z./0+0 (delší zranění)
Podobný hráč: Většina "tahových" hráčů, Srdjan Plavšič
Momentálně asi nejtalentovanější mladý fotbalista Bolívie, kterého ovšem po přestupu z rodné země zbrzdilo zranění a také nutnost zvyknout si na jiný styl fotbalu. Připsal si ale už 7 startů za reprezentaci Bolívie a dle slov hlavního trenéra Faríase se s ním do budoucna pravděpodobně počítá jako náhrada za špílmachra Alejandra Chumacera. Typologicky jde o podobné hráče, nicméně Vacova kariéra se, zdá se, trochu zadrhla. Henry Vaca je maličký (167 cm) šikovný technický ofenzivní záložník s výbornou střelou ze střední vzdálenosti. Imponující je zejména jeho schopnost krátkého vedení míče a rychlého driblinku na příšerných bolívijských oraništích, které více než hřiště připomínají mnohé travnato-kamenité plácky, na kterých jsme s kamarády hráli fotbal na začátku 21. století.
Naopak kromě výše zmíněných silných stránek Vaca zatím nepředvádí konstantně kvalitní výkony a jeho produktivita by mohla být vyšší. Jeho nejzářivější sezónou byla zatím sezóna 2016/2017, kdy vstřelil 6 gólů (v 19 letech!). Od té doby však jeho produktivita klesala. V loňské sezóně má ve statistikách zaznamenané pouze 2 góly a 1 asistenci. Nicméně asistence v bolívijské lize nejsou dohledatelné, takže tato čísla mohou být zavádějící (pozn. asistenci si připsal už v dresu peruánského Universitaria). Potenciál Henryho Vacy je hodně vysoko, otázkou je, nakolik jej dokáže naplnit.
Plusy: Skvělé vedení míče; nízké těžiště a schopnost s míčem rychle měnit směr; dobrá střela ze střední vzdálenosti; v ofenzivní fázi velká chuť do hry
Mínusy: Zatím zcela nenaplňuje z různých důvodů potenciál; drobná postava jej prakticky vylučuje ze soubojů tělo na tělo; zatím se neprosadil v lepší lize než bolívijské
Branco Provoste (Colo Colo)
Datum narození: 14. 4. 2000
Národnost: Chile
Pozice: Střední záložník
Odhadovaná cena: 50 000 eur
Zápasová bilance: 25 z./0+0
Podobný hráč: Adam Jánoš s produktivitou Tomáše Kučery
Produktivita mladého Chilana je zatím doslova nulová, nicméně když jsem jej viděl na hřišti v zápase Colo Colo - Antofagasta, ihned mě zaujal. Jde o box-to-box záložníka s rychlým a krátkým vedením míče, který je na hřišti od jiných úkolů než střílení gólů. Jen v prvním poločase zmiňovaného zápasu vyslal spoluhráče do dvou gólových šancí, které ovšem spoluhráči neproměnili. Důvodem jeho slabé produktivity tak může být i velice špatná forma týmu pojmenovaného po legendárním indiánském náčelníkovi, který se postavil Španělům, Colo Colo je totiž těsně nad pásem sestupu. Paradoxně si ale už vyzkoušel i jeden poločas zápasu v Copa Libertadores, kde jeho tým skončil třetí ve skupině.
Velkým plusem pro Branca Provosteho je jeho chuť hrát dopředu a zároveň ochota vracet se do obrany (tato vlastnost je vůbec u chilských záložníků běžnější než jinde v JA, že by vliv Vidala?). Díky na českou ligu nadstandardní technice práce s míčem a schopnosti posílat přesné dlouhé pasy na spoluhráče by se podle mého názoru neztratil ani v roli playmakera. Jako správný fotbalista z jižní Ameriky má také v repertoáru několik kliček, díky nimž umí přejít hráče v souboji 1 na 1. Osobně bych si troufl doporučit tohoto hráče minimálně na testy pro jakýkoliv český klub, protože za velmi nízkou cenu by mohl nabídnout velké výkony.
Plusy: Chuť hrát oběma směry; schopnost tvořit hru z hloubi pole i poslat finální přihrávku; rychlé vedení míče a schopnost přejít 1 na 1
Mínusy: Takřka nulová produktivita; zatím nemá moc zkušeností s dospělým fotbalem; případné zbytečné kličky ve středu hřiště by mohly končit pro tým fatálně
Tak, to by bylo pro tentokrát vše. Po trávnících v jižní Americe běhá vskutku nepřeberné množství zajímavých fotbalistů, kteří by naši ligu obohatili, důležitý je ovšem rovněž hráčův charakter a ochota se zlepšovat. Jihoamerická mentalita je na hony vzdálená té české a pokud chce klub angažovat hráče z jižní Ameriky, je důležité, aby hráč dobře zapadl do kabiny a v klubu se cítil dobře. Zároveň je nutno uhlídat jejich přirozenou touhu po zábavě takovým způsobem, aby samotný fotbal a zápasové vytížení bylo pro hráče zábavou (pokud možno říct, že Stodolní a podobné ulice jsou jen výplodem fantazie místních lidí a že vlastně neexistují - což v současné koronasituaci ani není lež).
Samozřejmě je důležité vyžadovat po hráčích dodržování taktických návyků, zároveň ale Jihoameričané mají touhu vymýšlet neotřelá řešení situací a schopnost improvizace a chuť hrát ofenzivně je právě tím prvkem, kterým mohou tito hráči rozhodovat zápasy. Přísné dodržování taktických pokynů a správné vyplňování prostor zvládnou čeští hráči stejně dobře, ba možná i lépe, takže není třeba se ochuzovat o možnost překvapit soupeře. To však bylo jen takové malé zamyšlení na závěr, práci s mentalitou fotbalistů zvládnou trenéři podstatně lépe než já.
Tak třeba zase někdy příště, ať už z jižní Ameriky nebo z jiného koutu světa!
Výrazná orientace na nedaleké evropské země dává do značné míry smysl. Tito hráči kromě jiného snáze překonávají jazykovou bariéru a jejich cena je pro naše kluby přívětivá. Nevýhodou naopak je, že zejména Balkán je v tuto chvíli již osvědčenou líhní fotbalistů vysoké kvality, tudíž je na něj upřena pozornost mnohých velkoklubů, jejichž nabídky se zpravidla neodmítají, resp. se s nimi ty české nemohou měřit. Špičkoví fotbalisté z východní Evropy zase pravděpodobně spíš zamíří do některého z ruských či ukrajinských velkoklubů a na naše kluby pak zbývají, ošklivě řečeno, hráči druhého sledu.
Proč tedy pozornost neupřít i jinam? Jelikož sledování afrických lig je v našich podmínkách extrémně náročné, prakticky s výjimkou JAR a severoafrických lig téměř nemožné, zaměřil jsem se zejména na americký kontinent. Ten sice v poslední době solidně vysává MLS, kde Američané pochopili, že za nižší ceny mohou pro svou ligu získávat výjimečné talenty, avšak počet kvalitních fotbalistů v ligách zóny CONMEBOL je tak vysoký, že naše nepočetná liga by měla stále spoustu možností, jak doplnit kádr o exotičtější posily.
Závěrem tohoto úvodu bych pak rád řekl, že si uvědomuji problematičnost začleňování jihoamerických fotbalistů do českého prostředí, kdy těžko budou tvořit nejvýznamnější zahraniční import - jako obohacení jiným stylem hry a doplnění právě k východoevropskému skautingu by však mohli být Jihoameričané dobrou volbou.
Původním záměrem bylo udělat skutečně komplexní soupis jihoamerických talentů, nicméně z tohoto záměru sešlo, jelikož pro jednoho člověka by podrobný dlouhodobý skauting několika jihoamerických lig znamenal skutečně velikou časovou zátěž. Rozhodl jsem se tedy představit 13 mladých Jihoameričanů, kteří by pro českou fotbalovou ligu mohli být výrazným obohacením za relativně dostupnou cenu (ačkoliv tento předpoklad je možná příliš odvážný, protože neznám prostředky na přestupy jednotlivých českých klubů).
Odhadované ceny hráčů pochází z webu transfermarkt.com (ceny jsou vysloveně orientační, protože jde téměř výhradně o mladé hráče, za které si kluby mohou říct více), statistiky fotbalistů pak ze soccerway.com, livesport.cz, transfermarkt.com případně přímo z oficiálních klubových stránek jednotlivých týmů. Hráči jsou řazení podle odhadované ceny. Dovolil jsem si pro lepší představu přirovnat každého hráče primárně k někomu z české ligy, potažmo alespoň ke všeobecně známému jménu ze zahraničí. Toto přirovnání je samozřejmě vždy zcela subjektivní a nutno jej brát s rezervou.
Možná by bylo dobré ještě na úvod zmínit několik detailů typických pro ligy, které jsem sledoval. Největším pozitivem, které tamní hráči mají oproti českým fotbalistům, je dokonalá práce s balónem u nohy. I přes mnohdy zcela katastrofální stav hřiště (bývalé oraniště z Teplic by bylo mimo Argentinu a Brazílii standardem) je radost pohledět na technickou dokonalost zpracování. V útočné fázi je pak u ofenzivních hráčů vidět neustálá snaha nabízet se pro přihrávku - zkrátka Jihoameričané opravdu chtějí hrát s míčem a vstřelit gól či poslat ideální průnikovou přihrávku. Právě snaha o co nejideálnější akci pak vede často k pomalejší přípravné kombinaci, ke které napomáhá i omezená míra napadání.
Tempo hry je obecně vzato pomalejší než ve Fortuna:lize. Zároveň má ale každá liga svá specifika, které krásně zrcadlí styl hry praktikovaný jednotlivými reprezentacemi. Zejména u defenzivních hráčů je třeba počítat s tím, že na tempo české ligy a taktickou vyspělost by si museli určitou chvíli zvykat. Na druhou stranu tamní stopeři mají zpravidla lepší rozehrávku a atletické parametry. Dále je také nutno říct, že sebevědomí typického Jihoameričana je nutno držet přibližně mezi "Trenér mi nevěří, můžu se na to..." a "Jsem mistr světa a ukážu vám, jak kličkoval Maradona." Také jazyková vybavenost se v jižní Americe často omezuje pouze na španělštinu, s čímž je pro případné zájemce třeba počítat.
Nyní už ale k samotným hráčům...
Matías Arezo (River Plate Montevideo)
Datum narození: 21. 11. 2002
Národnost: Uruguay
Pozice: Hrotový útočník
Odhadovaná cena: 1 500 000 eur Zápasová bilance: 15 z./4+2 (liga), 5 z./2+0 (Copa Sudamericana), 6 z./5+2 (pohár)
Podobný hráč: Mladý Luis Suárez
Začneme pěkně zostra. Arezo je ve svých 18 letech zářivou hvězdou uruguayského fotbalu a mnohými je přirovnáván k Luisi Suárezovi. Běžně taková přirovnání nemám rád, jelikož v Jižní Americe je oblíbené přirovnávat každého mladíka, kterému se povede pár zápasů, k Messimu či jiné hvězdě, avšak v případě Matíase Areza jsou superlativy na místě. Už v 18 letech se stal nejlepším střelcem uruguayského poháru, v lize má velmi slušnou bilanci, a to River Plate patří spíš mezi průměrné týmy v Uruguayi. Zároveň okusil i mezinárodní klubový fotbal v jihoamerické obdobě Evropské ligy.
Arezo má prakticky vše, co by útočník měl mít - dobrý výběr místa, skvělou techniku a dobré rozhodování a pohotovost ve vápně. Jeho největší předností je však naprosto vražedná střela z dálky, kterou připomíná Miroslava Stocha (do CR7 nebo Hulka mu přece jen ještě něco chybí). Jeho slabinou jsou celkem jednoznačně souboje zády k bráně, a to zejména vzdušné. Arezo není hráč, který by vyhrával souboje a míče dále rozděloval spoluhráčům. Ostatně jeho 178 cm ho k takové hře ani nepředurčuje. Je to zejména hráč do kombinace a do vápna. S rostoucím věkem a s ním souvisejícím zesílením a zkušenostmi je však pravděpodobné, že i při hře zády k bráně bude ukazovat velká zlepšení.
Plusy: Vynikající střela z větší a střední vzdálenosti, dobrý výběr místa a pohotovost v zakončení, výborná technika
Mínusy: Vysoká cena, navíc je dost pravděpodobné, že se o něj budou zajímat velmi brzy i velkokluby, kterým naše scéna nebude schopna finančně konkurovat; potřebuje hrát v týmu vyznávajícím kombinační hru, nehodí se pro nakopávané balóny do soubojů
Washington Corozo (Sporting Cristal)
Datum narození: 9. 7. 1998
Národnost: Ekvádor
Pozice: Levý křídelník
Odhadovaná cena: 650 000 eur
Zápasová bilance: 28 z./8+14 (liga), 1/0 (Copa Libertadores)
Podobný hráč: Alexandre Mendy, Martin Fillo
Křídelní útočník, který je schopný hrát na obou stranách a pyšní se výjimečnou produktivitou. Patřil do kádru úspěšné ekvádorské "dvacítky", která v roce 2017 brala stříbro na kontinentálním šampionátu. Je odchovancem úspěšné akademie týmu Independiente del Valle, která v poslední době vyprodukovala několik výjimečně talentovaných fotbalistů, o které mají zájem velkokluby (např. Moisés Caicedo nebo Angelo Preciado). Corozo to zatím zdaleka nedotáhl tak daleko jako někteří spoluhráči (Estupiñán, Franco...), ale potenciál má velký. Jeho možnostem také odpovídá na peruánskou ligu nadstandardní cena.
Jde o atletické křídlo, které se kromě "pilování lajny" snaží o náběhy za ofsajdovou linii soupeře. Je nesmírně rychlý a mezi jeho nesporné přednosti patří hlava nahoře ve finální fázi. Zkrátka Corozo se snaží přihrávky do vápna posílat cíleně a nikoliv na náhodu. Zároveň je velmi dobře technicky vybaven a nečiní mu žádný problém obejít obránce 1 na 1. Pravda, v české lize by tuto činnost měl podstatně těžší, jelikož krajní beci v jižní Americe jsou zpravidla napůl útočníci. Pamatujete ještě na úspěšného Francouze Alexandra Mendyho z Mladé Boleslavi? Jemu je šikovný Ekvádorec asi nejpodobnější. Zároveň schopností nebezpečně vystřelit (zejména obstřely na zadní tyč jsou Corozovou specialitou), hlavičkovat a zároveň vytvořit gólovou šanci trochu připomíná Martina Filla, když ještě hrával za Teplice. Naopak velkou neznámou by byla hráčova schopnost adaptace na defenzivnější český styl, konkrétně narážím na to, jak by byl Corozo schopný bránit. V peruánské lize jeho defenzivní schopnosti moc prověřeny nebyly.
Plusy: Jednoznačně produktivita a vyzrálost ve finální fázi, rychlost a síla v soubojích 1 na 1
Mínusy: Je těžké předpovídat, jak by zvládl přechod ze spíše slabší peruánské ligy
Yeison Guzmán (Envigado)
Datum narození: 22. 3. 1998
Národnost: Kolumbie
Pozice: Ofenzivní záložník
Odhadovaná cena: 450 000 eur
Zápasová bilance: 21 z./5+5 (liga), 2 z./2 góly (pohár)
Podobný hráč: Dyjan Carlos de Azevedo, Nicolae Stanciu
Guzmán je i přes svůj mladý věk klíčovým ofenzivním hráčem průměrného kolumbijského Envigada. Je těžké tohoto tvůrce hry smysluplně přirovnat k nějakému jinému hráči, jelikož Guzmán vyznává zcela specifický styl, který jihoameričtí fanoušci milují, a za který by ho naopak trenéři vyznávající poctivý bojovný fotbal silně kritizovali. Yeison Guzmán je totiž mistrem patiček a nápaditých kliček, které se nebojí dělat ani ve středu hřiště. Často jsou tyto patičky a kličky pouze efektní a nikoliv efektivní, ve spoustě případů ale naopak těmito fintami rozloží obranu soupeře a vytvoří gólovou situaci. Technická vybavenost tohoto hráče je naprosto vynikající a pokud by jej trenér dokázal ukočírovat, aby nekličkoval bezdůvodně, obrany soupeřů by mohl otevírat stejně snadno jako otvírák pivní lahve.
Mezi nesporné přednosti Yeisona Guzmána patří geniální přehled ve hře a schopnost rýsovat přesné pasy i na velkou vzdálenost á la Nico Stanciu (bez přehánění, sledovat Guzmánovy uličky je pastva pro oči). Ovšem stejně jako Stanciu je tento Jihoameričan občas náladovým hráčem, kterému se zápas nepovede. Guzmán taktéž velice kvalitně zahrává přímé kopy, čímž mi připomíná ještě jednoho hráče, který hrával naši ligu a mnohými už byl zapomenut - Mashaana Azize. Naopak v defenzivě má veliké mezery, zejména kvůli své drobné postavě (podle oficiálních zdrojů 170 cm, ovšem na hřišti proti ostatním hráčům působí až titěrně). I přes určité nedostatky, na kterých by musel zapracovat, je Yeison Guzmán hráčem, kterého bych já osobně hodně rád viděl na českých trávnících.
Plusy: Líbivý herní projev; celá škála kliček, kterými je schopen obcházet soupeře; poměrně solidní produktivita a schopnost jak šance vytvářet, tak vstřelit gól
Mínusy: Občas příliš kličkuje, slabší obranná fáze
Gustavo Vallecilla (Aucas)
Datum narození: 28. 5. 1999
Národnost: Ekvádor
Pozice: Střední obránce/levý obránce/defenzivní záložník
Odhadovaná cena: 450 000 eur
Zápasová bilance: 18 z./0+1
Podobný hráč: Simon Deli
Defenzivní univerzál a důležitý člen zlaté (Copa América) a bronzové (Mistrovství světa) ekvádorské "dvacítky". Jde o atletického stopera s vynikajícími fyzickými dispozicemi a solidní rozehrávkou. Právě při rozehrávce ale také už udělal z přemíry sebedůvěry pár fatálních chyb. Ačkoliv se Vallecilla nejlépe cítí ve středu obrany, díky své rychlosti a síle je schopen alternovat jak na kraji obrany, tak i ve středu zálohy. Nutno říct, že ani z papírové pozice stopera nejsou tomuto hráči cizí ofenzivní výlety, viz juniorská Copa nebo Mistrovství světa do 20 let (konkrétně mám na mysli zápas s Mexikem, kdy se najednou stoper Vallecilla přesprintoval celé hřiště, ocitl se na křídle a přihrál na vítězný gól). Zároveň se dostává k zakončení po standardních situacích. Somatotypem stejně jako elegantním, ale zároveň nekompromisním stylem hry připomíná Simona Deliho. Rozhodně se však ještě může zlepšovat, zejména v některých momentech jde ještě vidět určitá nevyzrálost a nezkušenost, kdy by v obraně měl rázněji řešit rizikové situace a nesnažit se za každou cenu kombinovat.
Minulou sezónu strávil na hostování v ekvádorském velkoklubu Barcelona SC, kde ovšem nehrál příliš pravidelně a často nastupoval pouze z lavičky jako první volba pro změnu v defenzivě. Díky angažmá v Guayaquilu si však vyzkoušel ve třech případech také Copu Libertadores, kde se mohl porovnat s těmi nejlepšími v Jižní Americe. Na začátku roku se vrátil zpět z hostování do týmu Aucas, kde bude očekávat nové nabídky.
Plusy: Zkušenost s mezinárodním fotbalem, schopnost rozehrát i vyvézt míč do útoku, silný v obranných soubojích díky skvělé fyzické konstituci
Mínusy: Občas se nevyvaruje chyb v rozehrávce, prozatím menší taktická vyspělost
Richard Mina (Aucas)
Datum narození: 22. 7. 1999
Národnost: Ekvádor
Pozice: Střední obránce/krajní obránce
Odhadovaná cena: 400 000 eur
Zápasová bilance: 20 z./3+0
Podobný hráč: Mladší Michal Kadlec
Další zástupce zlaté ekvádorské generace. Richard Mina sice odehrál na turnajích méně zápasů než Gustavo Vallecilla, ale zato nechyběl v některých důležitých zápasech (např. proti Argentině). Dosavadním vrcholem jeho kariéry pak byl "bronzový" gól na Mistrovství světa do 20 let proti Itálii.
Richard Mina je poměrně atypický stoper. Díky tomu, že za svůj tým Aucas poměrně pravidelně střídal pozici stopera a ofenzivního krajního beka, má na stopera nadstandardní techniku práce s míčem. Oproti kolegovi z reprezentace Vallecillovi sice nemá tak dobré fyzické předpoklady (na stopera "jen" 184 cm), ale na svůj věk ukazuje solidní čtení hry. Navíc v minulé sezóně byl stabilním členem základní sestavy Aucas a vykázal oproti juniorskému fotbalu docela podstatné zlepšení, což je rozhodně pozitivní zpráva pro případné zájemce. Na ceně Minovi určitě přidaly také 3 ligové góly, což na stopera není vůbec špatná bilance. V obranné čtveřici může zastat jak roli rozehrávajícího stopera, tak i velmi kvalitního krajního beka, a to jak s defenzivními, tak ofenzivními úkoly.
Plusy: Málo vídaný typ hráče, který je schopen zahrát jak stopera, tak krajního beka s ofenzivními i defenzivními úkoly; prokazuje slibný progres; schopnost vstřelit gól; na svůj věk dobré čtení hry; mezinárodní zkušenosti
Mínusy: Nezkušenost, občas se nevyvaruje zbytečných chyb; musel by si zvyknout na evropský taktičtější styl hry
Jairo Concha (Alianza Lima)
Datum narození: 27. 5. 1999
Národnost: Peru
Pozice: Střední záložník/ofenzivní záložník
Odhadovaná cena: 400 000 eur
Zápasová bilance: 27 z./3+2
Podobný hráč: Nicolae Stanciu
Tvůrce hry, který tuto úlohu zvládne jak v roli vysunutého záložníka, tak v roli "deep-lying playmakera". Stejně jako výše zmíněný Yeison Guzmán má dobře zvládnutou celou škálu kliček, nicméně využívá je v menší míře a dle mého názoru také v rozumnějších prostorech. Minulou sezónu odehrál na hostování v týmu Universidad San Martín, který i díky němu předváděl pohledný kombinační fotbal. Společně se spoluhráčem Jordanem Guivinem předváděli spoustu narážeček a jejich souhra vedla k opanování středu hřiště v ofenzivní fázi. Guivin však letos přestoupil do týmu Cienciano. Je však třeba zmínit, že mimo velký počet vstřelených gólů taky Universidad velký počet gólů dostával. Jairo Concha je skvělým tvůrcem hry, ale defenziva není úplně jeho silnou stránkou a zároveň by také mohl být o něco produktivnější. Tempo hry v peruánské lize je jedno z nejnižších v jižní Americe, takže je otázkou, jak by si s takovým přechodem poradil.
Plusy: Schopný tvůrce hry, jehož specialitou jsou přesné narážečky mezi obránci; dobrá střela ze střední vzdálenosti; chuť neustále vytvářet příležitosti pro spoluhráče
Mínusy: Je otázkou, jak by zvládl přechod z peruánské ligy, kde se hraje v mnohem pomalejším tempu; mohl by být produktivnější
José Arón Sánchez (Cantolao)
Datum narození: 4. 5. 2003
Národnost: Peru
Pozice: Střední obránce
Odhadovaná cena: 325 000 eur
Zápasová bilance: 20 z./3+0
U Josého Sáncheze budu stručnější, jelikož toho ve svém mladém věku ještě neměl čas mnoho předvést. Na druhou stranu odehrát téměř kompletní sezónu v domácí nejvyšší soutěži v 17 letech, to už chce určitou dávku talentu. Sánchez je na svůj věk fyzicky vyspělý stoper, který občas ještě pozičně chybuje a taktická vyspělost přijde až s věkem (a pokud zůstane v Peru, tak možná ani nepřijde). Velkým pozitivem Sáncheze je to, jak nebezpečným je pro soupeře při standardních situacích. Za 9 zápasů ve druhé části ligy (Clausura) vstřelil 3 góly, všechny po standardních situacích. Na druhou stranu tým Cantolao v těchto 9 zápasech udržel jen 2x nulu. José Sánchez je však velkým příslibem peruánského fotbalu.
Plusy: Nebezpečný hlavičkář, na 17letého stopera neuvěřitelně produktivní
Mínusy: Taktická vyspělost a nezkušenost
Oslimg Mora (Alianza Lima)
Datum narození: 2. 6. 1999
Národnost: Peru
Pozice: Pravý křídelník/pravý obránce
Odhadovaná cena: 300 000 eur
Zápasová bilance: 29 z./2+3
Podobný hráč: Milan Petržela
Mladík pocházející z chudého prostředí, který přiznal, že musel kdysi odmítnout zkoušku v Realu Madrid, jelikož jeho rodina neměla na víza do Španělska. Typickým herním projevem Oslimga (vyslovuje se jako "olimk") Mory je driblink a souboje 1 na 1. Dokonce "vyhrál" statistiku pokusů o driblink v loňském ročníku Copy Libertadores. Jestli je to pozitivum či negativum, nechám na posouzení čtenářů. Nutno však Morovi přiznat, že souboje 1 na 1 zvládá na výbornou, mnohem horší je to s jeho produktivitou. Techniku práce s míčem má na vynikající úrovni, ale na rozdíl od výše zmíněného Washingtona Coroza by měl v závěrečné fázi častěji zvednout hlavu, případně zachovat trochu klidu. S přibývajícím věkem by se však klid ve finální fázi mohl dostavit. Několikrát už figuroval v širší nominaci peruánské reprezentace, zatím však na svůj debut čeká.
Plusy: Fantastická schopnost přejít v souboji 1 na 1, často je v nich úspěšný nebo donutí soupeře k faulu; rychlost
Mínusy: Slabší produktivita, potřeboval by víc klidu ve finální fázi
Darwin Matheus (Zamora FC)
Datum narození: 9. 4. 2001
Národnost: Venezuela
Pozice: Pravý křídelník
Odhadovaná cena: 250 000 eur
Zápasová bilance: 10 z./2+3
Podobný hráč: Těžko k někomu přirovnávat, nejblíže by tomu byl asi dynamičtější Bořek Dočkal s menšími zkušenostmi
Darwin Matheus je zcela atypický hráč v dobrém slova smyslu a křídel jako on není na světě moc. Na první pohled možná jeho gólová bilance nezaujme, ale jedná se o nesmírně talentovaného křídelníka a schopného tvůrce hry. Jde o nevysokého hráče (podle různých zdrojů 166-171 cm) s výbornou reakční rychlostí a snahou nabízet se do zakončení. Právě jeho zrychlení mu tak dovoluje odpoutat se od soupeřových obránců a zakončovat i ze vzduchu. Na svůj věk má neskutečný přehled a herní inteligenci a nezřídka (a s poměrně vysokou přesností) se snaží posílat spoluhráčům balóny za obranu. V zápasech občas působil i jako stažený tvůrce hry, a ačkoliv to není jeho primární post, zvládl tyto situace velmi dobře. Sám má pak návyky po zisku míče okamžitě sprintovat do útoku a nabízet se pro přihrávky za obranu. Jde tedy o komplexního mladého fotbalistu s vynikající technikou. Paradoxně Matheus nijak zvlášť nevyhledává souboje 1 na 1, ačkoliv i v nich si umí poradit. Má však takový přehled o hře, že často pošle geniální pas dřív než vůbec k souboji dojde. Podle mého názoru je Darwin Matheus TOP mladík venezuelské ligy a jde o jednu z nejzajímavějších možných posil.
Plusy: Komplexní fotbalista s obdivuhodným přehledem vzhledem k věku; geniální přihrávky; schopnost hrát jak z křídla, tak ze středu hřiště; řečeno slovy hry FIFA "má potenciál být výjimečným"
Mínusy: Nutnost adaptovat se na rychlejší ligu
Saúl Guarirapa (Caracas FC)
Datum narození: 18. 10. 2002
Národnost: Venezuela
Pozice: Hrotový útočník
Odhadovaná cena: 150 000 eur
Zápasová bilance: 10 z./3+3 (liga), 3/1+0 (Copa Libertadores), 2/0 (Copa Sudamericana)
Podobný hráč: Salomón Rondón, Eric Ramírez
Vysoký mládenec (189 cm), jehož si na TM všimli teprve na konci loňského roku, už stihl v domácí lize zaujmout. Hned v prvních dvou ligových zápasech, do kterých naskočil, dal dva góly. K tomu přidal ještě jeden z pěkného halfvoleje v Copa Libertadores. Díky tomuto gólu zůstal jeho domovský Caracas alespoň v Copě Sudamericana, kde však vypadl se silným brazilským Vasco da Gama. Caracas však rozhodně nepatřil mezi favority na postup ze skupiny a skalp paraguayského velikána Libertad určitě jeho fanoušky potěšil. Zkušenosti z mezinárodních pohárů jsou navíc pro venezuelského mladíka, který teprve v říjnu okusil dospělý fotbal, k nezaplacení.
Venezuelský fotbal v posledních letech produkuje konečně větší množství zajímavých fotbalistů, kteří se prosazují v evropském fotbale. Zmínit lze zejména dvojici z Granady Machís, Herrera. Jedním z týmů, který dává šanci mladým hráčům, a přesto stále patří k favoritům na titul, je právě Caracas. Mimo Guarirapu mohu zmínit ještě středního záložníka Andersona Contrerase, který patří v 19 letech ke klíčovým hráčům týmu. V případě Saúla Guarirapy jde však podle mého názoru o hráče s ještě větším potenciálem. Na svůj věk ukazuje kvalitní, pohotové a nápadité zakončení.
Málokterý mladík navíc v čerstvých 18 letech skóruje v elitní jihoamerické Copě Libertadores a co víc, na gól v zápase mu stačilo pouze 6 minut, kdy se uvolnil na rohu pokutového území a pěkným halfvolejem nedal gólmanovi šanci. Jeho výška zároveň nabízí možnost posílat nakopávané míče na útočníka, který míc podrží a následně dále rozdá spoluhráčům z druhé vlny.
Díky své fyzické dispozici a hernímu stylu mi připomíná asi nejúspěšnějšího venezuelského útočníka poslední doby Salomóna Rondóna (možná střízlivější přirovnání by byl Eric Ramírez působící ve slovenském DACu). S přihlédnutím k současné situaci ve Venezuele bych se navíc nedivil, kdyby elitní venezuelští mladíci přivítali odchod do Evropy.
Plusy: Na 18 let solidní produktivita; pohotovost v zakončení; dobrá technika; schopnost podržet a rozehrát míč stejně jako poslat finální přihrávku na lépe postaveného spoluhráče; už si vyzkoušel mezinárodní fotbal
Mínusy: Nezkušenost, občas je ještě v zakončení zbrklý; nutnost adaptace na náročnější ligu
Henry Vaca (The Strongest)
Datum narození: 27. 1. 1998
Národnost: Bolívie
Pozice: Ofenzivní záložník/pravý záložník
Odhadovaná cena: 50 000 eur
Zápasová bilance: 1z./0+0 (delší zranění)
Podobný hráč: Většina "tahových" hráčů, Srdjan Plavšič
Momentálně asi nejtalentovanější mladý fotbalista Bolívie, kterého ovšem po přestupu z rodné země zbrzdilo zranění a také nutnost zvyknout si na jiný styl fotbalu. Připsal si ale už 7 startů za reprezentaci Bolívie a dle slov hlavního trenéra Faríase se s ním do budoucna pravděpodobně počítá jako náhrada za špílmachra Alejandra Chumacera. Typologicky jde o podobné hráče, nicméně Vacova kariéra se, zdá se, trochu zadrhla. Henry Vaca je maličký (167 cm) šikovný technický ofenzivní záložník s výbornou střelou ze střední vzdálenosti. Imponující je zejména jeho schopnost krátkého vedení míče a rychlého driblinku na příšerných bolívijských oraništích, které více než hřiště připomínají mnohé travnato-kamenité plácky, na kterých jsme s kamarády hráli fotbal na začátku 21. století.
Naopak kromě výše zmíněných silných stránek Vaca zatím nepředvádí konstantně kvalitní výkony a jeho produktivita by mohla být vyšší. Jeho nejzářivější sezónou byla zatím sezóna 2016/2017, kdy vstřelil 6 gólů (v 19 letech!). Od té doby však jeho produktivita klesala. V loňské sezóně má ve statistikách zaznamenané pouze 2 góly a 1 asistenci. Nicméně asistence v bolívijské lize nejsou dohledatelné, takže tato čísla mohou být zavádějící (pozn. asistenci si připsal už v dresu peruánského Universitaria). Potenciál Henryho Vacy je hodně vysoko, otázkou je, nakolik jej dokáže naplnit.
Plusy: Skvělé vedení míče; nízké těžiště a schopnost s míčem rychle měnit směr; dobrá střela ze střední vzdálenosti; v ofenzivní fázi velká chuť do hry
Mínusy: Zatím zcela nenaplňuje z různých důvodů potenciál; drobná postava jej prakticky vylučuje ze soubojů tělo na tělo; zatím se neprosadil v lepší lize než bolívijské
Branco Provoste (Colo Colo)
Datum narození: 14. 4. 2000
Národnost: Chile
Pozice: Střední záložník
Odhadovaná cena: 50 000 eur
Zápasová bilance: 25 z./0+0
Podobný hráč: Adam Jánoš s produktivitou Tomáše Kučery
Produktivita mladého Chilana je zatím doslova nulová, nicméně když jsem jej viděl na hřišti v zápase Colo Colo - Antofagasta, ihned mě zaujal. Jde o box-to-box záložníka s rychlým a krátkým vedením míče, který je na hřišti od jiných úkolů než střílení gólů. Jen v prvním poločase zmiňovaného zápasu vyslal spoluhráče do dvou gólových šancí, které ovšem spoluhráči neproměnili. Důvodem jeho slabé produktivity tak může být i velice špatná forma týmu pojmenovaného po legendárním indiánském náčelníkovi, který se postavil Španělům, Colo Colo je totiž těsně nad pásem sestupu. Paradoxně si ale už vyzkoušel i jeden poločas zápasu v Copa Libertadores, kde jeho tým skončil třetí ve skupině.
Velkým plusem pro Branca Provosteho je jeho chuť hrát dopředu a zároveň ochota vracet se do obrany (tato vlastnost je vůbec u chilských záložníků běžnější než jinde v JA, že by vliv Vidala?). Díky na českou ligu nadstandardní technice práce s míčem a schopnosti posílat přesné dlouhé pasy na spoluhráče by se podle mého názoru neztratil ani v roli playmakera. Jako správný fotbalista z jižní Ameriky má také v repertoáru několik kliček, díky nimž umí přejít hráče v souboji 1 na 1. Osobně bych si troufl doporučit tohoto hráče minimálně na testy pro jakýkoliv český klub, protože za velmi nízkou cenu by mohl nabídnout velké výkony.
Plusy: Chuť hrát oběma směry; schopnost tvořit hru z hloubi pole i poslat finální přihrávku; rychlé vedení míče a schopnost přejít 1 na 1
Mínusy: Takřka nulová produktivita; zatím nemá moc zkušeností s dospělým fotbalem; případné zbytečné kličky ve středu hřiště by mohly končit pro tým fatálně
Tak, to by bylo pro tentokrát vše. Po trávnících v jižní Americe běhá vskutku nepřeberné množství zajímavých fotbalistů, kteří by naši ligu obohatili, důležitý je ovšem rovněž hráčův charakter a ochota se zlepšovat. Jihoamerická mentalita je na hony vzdálená té české a pokud chce klub angažovat hráče z jižní Ameriky, je důležité, aby hráč dobře zapadl do kabiny a v klubu se cítil dobře. Zároveň je nutno uhlídat jejich přirozenou touhu po zábavě takovým způsobem, aby samotný fotbal a zápasové vytížení bylo pro hráče zábavou (pokud možno říct, že Stodolní a podobné ulice jsou jen výplodem fantazie místních lidí a že vlastně neexistují - což v současné koronasituaci ani není lež).
Samozřejmě je důležité vyžadovat po hráčích dodržování taktických návyků, zároveň ale Jihoameričané mají touhu vymýšlet neotřelá řešení situací a schopnost improvizace a chuť hrát ofenzivně je právě tím prvkem, kterým mohou tito hráči rozhodovat zápasy. Přísné dodržování taktických pokynů a správné vyplňování prostor zvládnou čeští hráči stejně dobře, ba možná i lépe, takže není třeba se ochuzovat o možnost překvapit soupeře. To však bylo jen takové malé zamyšlení na závěr, práci s mentalitou fotbalistů zvládnou trenéři podstatně lépe než já.
Tak třeba zase někdy příště, ať už z jižní Ameriky nebo z jiného koutu světa!
Komentáře (62)
Přidat komentářVeľmi pekný článok. Trošku mi prišlo rušive, že som nevedel či sa zameriavaš na česku ligu alebo na svet, lebo z toho úvodu som isiel do toho s tým, že kto by mohol hrať u vás a potom sú tam prirovnania, ktoré mi nedávali zmysel a ako si ho u vás nemôžu dovoliť. Ale tak väčšina z danej krajiny alebo českej ligy. Takže toto je skôr môj problem nie tvoj, takže za ten prisun informacii to samozrejme stalo.
Mohol si dať na konci ešte zhrnutie, že komu dávaš najväčšie šance, lebo tvoje mínusy majú u niektorých silnejši efekt ako plusy
Musím tu odpověď rozdělit do dvou komentářů
Dík za připomínky, příště to zkusím udělat trochu přehledněji.
Původně jsem měl v plánu přirovnávat jen k hráčům z české ligy, ale mnohdy to jsou fotbalisté, kteří snad ještě nikdy neběhali u nás, že jsem to vzdal (třeba Arezo, ten má potenciál prosadit se v některém špičkovém týmu). 
To druhé zkusím napravit přímo tady v komentáři. Původně jsem se do toho v článku moc nechtěl pouštět, protože prosazení záleží taky hodně na charakteru, který jsem neměl šanci vypozorovat (snažil jsem se ale ze seznamu vypustit hráče, se kterými už byly v minulosti problémy, např. Juan Carlos Gaete). Myslím ale, že nějaký popis k tomu neuškodí.
Seřadím je tedy podle toho, jak je subjektivně vnímám na prosazení v Evropě.
Arezo - už jsem to psal výše, ten má potenciál hrát za nejlepší týmy na světě, nemá ani žádné vyložené slabiny, jen to chce trochu vyzrát, je mu teprve 18
Matheus - ten mě zaujal hned na první pohled, má nesmírnou herní inteligenci. Bude potřebovat trochu čas na adaptaci, protože bránění ve Venezuele není tak agresivní jako u nás, ale věřím, že on se s tím může popasovat velmi dobře.
Vallecilla a Mina - u obou vidím taky hodně velkou šanci na prosazení, Deli taky potřeboval chvíli čas, než si zvykl na naši ligu a ekvádorská liga už přece jenom má vyšši úroveň, spíš by u nich šlo o adaptaci na styl. Obrovská výhoda u obou je univerzálnost. A občas taky nechápu, proč se k nám tahají z "dvacítek" hráči jako Tijani nebo Narh, když by mohly kluby o malinko víc zainvestovat do hráčů z týmů, které se dostanou daleko...
Guarirapa - Mi se líbil tehdy v Karviné jiný Venezuelan Eric Ramírez a tenhle by měl být ještě o něco lepší. Asi zpočátku nebude úplně produktivní, je mu taky teprve 18, ale se správným vedením z něho může vyrůst nový Rondón, tzn. silový útočník s velmi dobrou technikou. Stejně jako Matheus by se navíc klukům z Venezuely nedalo divit, kdyby chtěli odejít do Česka, kde by se měli dobře.
Corozo - vynikající křídlo, ideálně třeba pro Liberec nebo nějaký jiný tým, který chce hrát rychlý přechod do útoku. Jeho neswpornou výhodou je to, že před finální fází zvedne hlavu a podívá se, kam to chce poslat, to se u nás nevidí často.
K němu asi není co dodat, je rychlý, umí 1 na 1, hodně produktivní. Bych řekl sen každého trenéra.
Guzmán - tak tady už bych viděl schopnost prosadit se tak 60/40
Technicky neskutečně vyspělý, ale není to hráč pro trenéry jako Petr Rada nebo Bob Páník. Je to vyloženě hračička, který chce bavit sebe i diváky. Zároveň z něj tak nějak cítím, že je zvyklý být ofenzivním tahounem a nechtěl by to měnit. Podle mě by byl ideálním hráčem pro týmy jako třeba Baník, kde se neklade důraz tolik na běhavý styl. Možná bych i zariskoval být týmy jako Teplice nebo Boleslav, protože technicky je to úplně jiná galaxie než Budínský nebo Žitný, kteří jsou u nás považovaní za technické hráče. Ale už by to byl, řekněme, opodstatněný risk. 
Concha a Provoste - Úplně jsem nevěděl, kam ho v žebříčku zařadit, protože u nich není otázka, jestli se prosadí (na to mají s prstem v nose), ale spíš jakým způsobem. Trochu víc věřím Provostemu, protože to je takový techničtější Adam Jánoš s horší obrannou fází (tu ale ve svém věku může zlepšovat). Concha klasické CM a tvůrce hry, kterého to ale hodně táhne dopředu po vápno soupeře, zakončovatel to není. Troufnu si říct, že opět kvůli na ligu nadstandardní technice by se oba prosadit s přehledem měli, pak by záleželo na trenérech, nakolik dokáží využít jejich přednosti a eliminovat mínusy.
Mora - potenciál má teoreticky stejně vysoko jako Arezo, ale podle mě z něj bude spíš lepší Milan Petržela. Nemá klid v koncovce, ale zato těch akcí dokáže vyprodukovat tolik, že se vždycky nějaká ujme. Hlavní předností je to, že ho v driblinku často lze jen faulovat. Navíc občas hrává i pravého beka, takže má návyky i k bránění. Pro ligu by to mohla být pořád bomba.
Vaca - tady upřímně nevím. Za tu cenu by určitě stál alespoň za testy. Každopádně už se neprosadil v Brazílii a Peru, tak je otázkou, co to s ním udělá. Co se týče kladných věcí, tak takové vedení míče na oraništi by měl snad jedině Messi.
Bolívie s ním pořád počítá jako s budoucím tahounem reprezentace.
Sánchez - není na konci kvůli tomu, že bych mu dával nejmenší šance, ale proto, že si netroufám ho někam zařadit. Viděl jsem ho v zápase dvakrát, jednou dal gól. Neudělal zrovna žádný větší kiks, ale šlo vidět, že je ještě hrozně mladý. Jenže působit průměrně v prvoligovém týmu v 17 letech je něco, o čem si mohl nechat zdát i David Zima.
Původně jsem měl v hledáčku ještě jedno jméno - Kluiverth Aguilar, jenže toho mi před pár měsící koupil Manchester City.
Snad tahle vyčerpávající odpověď trochu pomohla. 
Mily autore bud tak hodny a neser se mi do práce na rozdíl od tebe jsem skutečný opsat rating soccermanageru umí i dítě což ty asi budeš . Z tvých jmen je zajímavý že jsou to všechny které uvádí FIFA talenty ale sotva půlka kterou skautujeme doopravdy. Divil by ses i ostatní kdo jsou skuteční talenti ale je zbytečné dávat tu nějaká jména co ti nic neřeknou. Jen si ale projdi diskuzi čtyři roky dozadu když jsme ti tu psali o nějakým Halandovi jak si nevěděl kdo to je a teď tu machrujes.
*vlastně teď mně tak napadá, že je to vlastně ta největší pochvala. Jako amatér trefit skoro polovinu skrytých megatalentů, které skautuje profík, který prakticky objevil Hålanda...
Ty zase buď tak hodný a nereaguj na mňa láskavo, lebo keď nevieš trafiť poriadne reakciu, tak si skaut Drnovic
Taky bych to rád věděl.
Asi už jste to pochopili, ale je to můj výtvor.
A dost se mi ulevilo, že to tady má tak kladné reakce. Měl jsem celkem strach jít "s kůží na trh". Jinak jestli máte někdo i nějakou konstruktivní kritiku, tak se nebojte ji napsat. Je třeba se neustále zlepšovat. 
No amatérský, já se vsadím že většina našich profi klubů to takhle sofistikovaně nedělá
Možná ne, ale amatérský znamená že se tím neživíš a není to tvoje práce. Ne že to děláš nebo umíš hůř než profesionál.
Tak může to znamenat obojí a není to zas tak dávno, kdy byl největší český klub schopný ze zahraničí koupit jenom ty hráče proti kterým hrál :)
Pěkný souhrn, ale pokud existuje mladej slušnej hráč z Jižní Ameriky, tak o něm samozřejmě ví i v jiných státech, zejména Španělsko/Portugalsko. Takovej hráč pokud se vydá do Evropy, tak hlavně sem, takže že by přes tyto ligy unikl nějakej slušnej fotbalista a šel zrovna do české ligy, to se mi zdá pravděpodobnost docela malá.
To jsem si popravdě taky říkal. Proto jsem se zaměřil zejména na ligy, ze kterých se tak často ven nechodí. Španělé a Portugalci zpravidla sázejí na hráče, co už prošli některou ze špičkových lig v jižní Americe - Brazílie, Argentina, příp. špička z Kolumbie apod. Tak jsem si řekl, proč to aspoň nezkusit, třeba se to chytne a fakt někdo z ligy, příp. ze Slovenska někoho z těch hráčů zkusí i přivést.
Ale jo, akorát se bojím, že v českým rybníku třeba i nějakýho základního skautingu zrovna z Jižní Ameriky ty kluby nebudou ani schopný.
Tak musel by to od nas nekdo zkusit, hodne chtit a venovat tomu hodne casu. Pokud by se 2-3 takovy prestupy povedly a ten hrac by pak sel treba do Francie, Nemecka.. tak by to mohlo inspirovat dalsi a zacly by se tvorit nejaky ty Ceskojihoamericky vztahy, kontakty... Skoda ze je Karoch curak a on nikoho z Kostariky asi neukeca.
Tak tady záleží, o jaký úrovni skautingu se bavíme. Pokud ho budou přestupy pouze na základě doporučení nebo datový analýzy, tak to vždycky bude spíš metoda pokus omyl v porovnání s tím, kdyby v těhle zemích opravdu fungovala nějaká propracovanější síť skautů.
Na druhou stranu jsem si kladl otázku, jestli by se tohle našim klubům vůbec finančně vyplatilo - například provozovat síť skautů se vším všudy v Brazílii. Bylo by tam třeba několik lidí, co by tam byli po celý rok, jezdili po zemi (každý by mohl mít na starost jeden brazilský stát), navazovali kontakty a doporučovali hráče. Zajímalo by mě, jaký náklady by to ročně mohlo mít, ale nedivil bych se, kdyby to šlo do miliónů - platy, cestovné, návštěvy lidí z klubu.
Sit skautu urcite ne no, spis nejakyho partizana co to tam rozjede ve velkym.
Souhlasím, skauting z těchto končin se pro české kluby vyplatí spíše na základě jednotlivců, kteří mají přehled o oblasti. Super je, že až na pár lig (konkrétně Venezuela a Bolívie) jsou na internetu dostupné streamy prakticky na každý ligový zápas. Musím říct, že zrovna Venezuela je podle mě neobjevený zlatý důl, protože je tam kombinace technicky hodně šikovných fotbalistů (úroveň práce s míčem se asi až na pár jednotlivců u nás vůbec nedá srovnávat) a příšerné životní úrovně, takže snaha odejít z Venezuely za lepším může být veliká.
Další důležitý faktor je samotná poptávka klubů. Pokud tým potřebuje čistě technického rozdílového hráče, kterého budou důmyslnější taktiku doučovat za pochodu, je jižní Amerika skvělá volba. Taky je podle mě asi vážně nezbytné hledat mimo Argentinu a první dvě brazilské ligy, protože to jsou hráči v hledáčku větších lig než je naše.
Třetí věc, přiznám se, že vůbec nemám vhled do skautingu našich klubů. Jestli má každý tým aspoň jednoho člověka, který vyhledává talenty nebo jestli je to práce některého z manažerů, který má ještě jiné práce nad hlavu.
Pokud by třeba Slavia, Sparta, Baník a Plzeň (finančně silné týmy) měly specializované skauty, vyplatil by se jeden člověk, který v klidu v nápli své práce obhospodaří komplet jižní Ameriku mimo ty dva největší státy. Můžu rovnou říct, že nejsložitější na tomhle článku bylo vůbec vybrat, koho ze seznamu vyškrtnout. Při sledování téměř každého zápasu to totiž bylo: "Ty jo, ten je dobrý." "Hustě, tenhle by na ligu měl s prstem v nose." A pak se člověk podívá na Teplice - Jablonec a Opava - Zlín a fyzicky trpí tím, co u nás může hrát za fotbalisty. 
Jako vážně, Teplice by se měly hodně zamyslet, čím je prospěšný třeba Vukadinovič. Troufnu si říct, že každý tady z těch kluků (včetně stoperů), by to tady zvládl lépe (přinejhorším stejně blbě). 
Tak na druhou stranu by stačil jeden nebo dva dobrý přestupy a ty náklady na síť by se mohly vrátit. Určitě to ale je složité zavést i v případě jednotlivce - jen získat kontakty a přístup k místním, aby ti doporučovali a nebrali jen jako přítěž, může zabrat pár let.
Venezuela zní fajn, ale je otázka, jak by se na to koukaly kluby. Přece jenom když u vedení navrhneš, že chceš zaměstnat ofiko skauta pro Brazílii nebo Argentinu, tak to bude znít o trochu líp než v případě Venezuely nebo Ekvádoru.
Snaha odejít ze země za lepším je určitě velká motivace obecně, ale správně na konci naznačuješ ty problémy s adaptací - nová kultura, jinej styl fotbalu, jazyk, počasí, ti hráči tu často bývaj sami, což je náročný na psychiku. Je třeba dobrej trenér i z psychologického hlediska, který se do téhle situace vžije a nevím, kolik jich u nás máme.
Tvůj návrh chápu a z ekonomického hlediska by dával největší smysl, ale myslím si, že 1 člověk má nulovou šanci zdárně skautovat celou Jižní Ameriku (mimo Brazílii a Argentinu). Ten rozhled by byl sice velkej, ale nešlo by se vůbec do hloubky. Prostě by měl v každé zemi pár favoritů doporučených, ale přelétávat mezi všemi státy a sledovat ligu podrobně, to prostě nejde. To už by bylo fakt lepší zaměřit se jen na jeden konkrétní stát, třeba Venezuelu a dělat skauting tam dlouhodobě s tím, že budeš mít zmapovanou celou ligu.
Teď ještě najít ideálního člověka. Požadavky - předchozí zkušenosti se skautingem, plynulá španělština, pokud možno znalost místních poměrů a hlavně ochota dlouhodobě žít v zemi, kde hrozí riziko občanské války během přechodu z diktatury a kde nic nefunguje.
Kdyby měl nějaký tým tendence budovat vyloženě nějakou síť, tak se nabízí otázka, jestli by se nevyplatila spíš někde blíž.
Já se osobně kloním právě spíš k jednotlivým nákupům z jižní Ameriky, které by tvořily doplněk k "domácí produkci" talentů. A máš pravdu, že to bude vždycky spíš metoda pokus omyl, nicméně pokud by to měla na starosti osoba, jejíž náplní práce bude vyhledávat talenty např. v severní části jižní Ameriky a pravidelně by ty hráče sledovala, jak se jim vede v lize a shromažďovali by o nich data, tak tím eliminuješ určitou chybovost, a to by pořád nebylo vůbec k zahození. 
Na rovinu, mi stačila appka od Livesportu, data ze serverů, kde se dá na statistiky spolehnout, webovka se streamy na ligy a dostatek nadšení. Je to fakt až děsivě jednoduché najít v dnešní době talentované borce, kteří by měli libovolnému klubu co dát.
Dělat to sofistikovaně je samozřejmě nesrovnatelně lepší, ale ona by i tahle amatéřina mohla přinést spoustu výsledků, kdyby se toho chytil někdo, kdo skautingu rozumí. Kdo ví, třeba kdyby si to fakt přečetl nějaký expert, tak mě taky možná pošle do prdele. 
Skauting už dneska není moc o tom, že si zaplatíš jednoho člověka, kterej by objížděl tamní zápasy a reportoval ti. Toto dnes dělají jen nejlepší kluby z nejlepších lig. Na toto už jsou zpravidla agentury, které mají perfektní znalost těch trhů, jejich pařáty sahají až do čtvrtých/pátých lig a vědí o těch hráčích všechno od fotbalového umu, přes zdravotní a psychický stav až po počet zarostlých chlupů na zádech. JE to spíš o tom, kolik jsi ochoten které agentuře zaplatit, abyses dostal k relevantním datům. Zároveň musíš mít kontakty mezi agenty - mnoho těch hráčů právě dohazují agenti a takovej Saul Guarirapa sem půjde v případě, že mu zavolá jeho nabubřelý agent a řekne mu, že má pro něj životní příležitost v evropském velkoměstě Karviná, kde bude mít garantovanej základ, bude hrát o titul a o evropu a dostane za to ještě fenomenálně zaplaceno. Děvky, chlast, drogy, Bavoráka...ale ten agent mu to řekne jen v případě, že sám má nějakýho známýho agenta, kterej má známýho agenta, kterej řekne, že hrát za Karvinou je splněnej sen a že ted berou každýho mladýho Jihoameričana.
Díky za reakci, to moc nadějně nezní, ale věřím tomu, že máš z velké části bohužel pravdu.
Říkám si ale (možná naivně), že možná právě větší informovanost klubů by mohla vést k omezení vlivu těchto až mafiánských praktik agentů. Na druhou stranu je dost malá naděje, že se tady k tomuhle článku vůbec nějaký z klubů dostane. 
S tím bych tak úplně nesouhlasil. Taková ta skupina elitních talentů, tak tam ano. Ty si rozeberou přední kluby jako Atlético, Porto a další. Ale na ty ani naše týmy ani tento článek nemíří. Toto je vesměs taková třetí kategorie talentů, u nás bych to přirovnal třeba k Beranovi. Není to megatalent jako Hložek nebo Sima, není to ani taková ta druhá kategorie Karabec s Ostrákem.
Tito hráči většinou chodí bud do lepších týmů v JA, nebo do USA/Mexika, nebo potom do vesměs menších portugalských či španělských klubů. Obvykle to můžou být týmy ze spodních pater portugalské ligy nebo třeba druhá španělská. Pro ně je to výhodné, protože mají stejné klima, jazyk.. ale herně to až taková sláva není. Takže si myslím, že pro mnoho z těchto hráčů by mohla být velmi lákává představa zahrát si třeba hned po přestupu EL nebo aspoň o přední příčky v lize (kdyby šli třeba do Liberce, Baníku..). Dnes si dovedu představit, že by se tímto směrem vydala třeba Karviná, která velmi dobře pochopila, že točit neustále dokola ty samé ryby v tom našem relativně malém rybníčku, nikam nevede. Teď mají mezinárodní tým se slušným potenciálem, který hraje střed ligy a má potenciál se ještě zvednout, a nebo aspoň pár hráčů slušně zpeněžit.
Přiznám se, že FMko už pár let nehraju, takže jsem ztratil naprosto přehled o talentech nad rámec těch profláklých hráčů z top evropských lig. Ale minimálně pár z nich vypadá na papíře fakt dobře a stálo by za to se na ně podívat.
Jinak co se týče "unikání hráčů elitním ligám", tak vždycky někdo unikne. Kdyby ne, tak všichni nejlepší mladíci by automaticky šli do top klubů. Bony taky "unikl" tehdá nevím komu..Arsenalu? Někde byl chvíli v akademii, ale neprošel a pak si ho stáhla Sparta. Ono v 90 % případů ti hráči, kteří jako teenageři vypadají jako největší talenti, to nakonec moc daleko nedosáhnout. Víc se zpravidla prosazuje taková ta druhá až třetí sorta.
O co, že aspoň jeden z nich úplnou náhodou přijde v létě do Sparty.
A aspoň 2 do Karviné
Dobrý nápad. Dobrý článek. Třeba si toho všimne někdo iniciativnější z českého fotbalového prostředí. Někdy skutečně rozhoduje náhoda. Proč by nemohl být impulsem tenhle článek?
Článek super a super nápad ... a jsem rád že existuje i vesmír kde se hráči připodobňují k Martinu Fillovi...měl si to napsat jako u toho prvního hráče... už vidím pak ten titulek: Do Sparty přestoupil ,,Mladý Fillo"
"Černý Martin Fillo".
"Asijský Radim Breite"
"Severský Alois Hyčka"
Rumunský Rosický Stanciu
Jo, uznávám, působí to asi až trochu směšně.
Na druhou stranu mi přijde, že bez toho by to byl jen soupis hráčů, které si člověk nemá jak připodobnit a působilo by to jen jako chvalozpěv na totálně neznámé borce, o kterých už možná nikdy neuslyšíme. 
Je to super nahodou
Pošlete odkaz na článek prosím někdo na sportovní úsek Sparty. Horší než Trávník nebo Lischka tihle hráči nebudou.
Zaujimavy clanok a za tu namahu
"To muselo dát hrozně moc práce... a přitom je to taková blbost"
btw. není to blbost.
Super práce
Hezká práce!
Nechcete posílat skautský reporty do Slovanu? 
ale jen hráče kterým za půl roku končí smlouva nebo hostovačky, víc jak mega ludva nedá 
teďka šup skautský report Pobaltí a budu spoko
Díky, popravdě jestli se budu zaměřovat na jiné oblasti, tak Pobaltí, případně Asie nebo speciál z Kostariky jsou jedny z mála možností.
Zbytek je buď pro ligu cenově těžko dostupný nebo je kvalita lig příliš nízká a z Afriky nejsou streamy.
Chápu, už se těším až někde najdeš Korejského Ondru Šašinku, nebo tak
víc takových článků 
Jestli to četl Křetínský tak....
osobne sem byl na par zapasech Kolumbijsky a Ekvadorsky ligy a to tempo je opravdu az na vyjimky bida, ale spousta hracu by nase tymy (a to myslim i top3) nepochybne obohatila
Jj, je to úplně jiný herní styl. Hraje se pomaleji, důraz je spíš na individuální kvalitu hráčů než cokoliv jiného. Peruánská je ještě pomalejší, co se týče tempa hry, přitom rychlost těch hráčů ve sprintu je obdivuhodná. Nicméně i v tom Ekvádoru se to liší tým od týmu, špička hraje mnohem rychlejší fotbal než spodek tabulky. Říkám si ale, že je to hlavně o zvyku a adaptaci. Zvykli si tu už i hráči z mnohem slabších lig. Zářný příklad by byl třeba Oscar, který přišel z Litvy.
Už vidím borce z FC Copacabana, jak perlí v dnešních -13°
Dobry clanek, ctive napsany, muselo to dat dost prace
Je to přesně tak, žádný skauting tady neexistuje. Jinak by už někoho dávno napadlo koupit za pár šupů neznámé jihoamerické talenty a udělat z nich docela jednoduchým způsobem děla, která by okamžitě většinu místních jakože technických a kreativních hráčů převyšovala.
Strasne me bavi predstava, ze bych byl sef ligovyho klubu a poslal skauta do Jizni Ameriky. Kdyby mi pak doporucil hrace se slovy “talent jako krava, stal by pakatel a je podobnej Janosovi s produktivitou tomase kucery”, tak bych ho asi zabil
Myslím si, že kdyby ses nebavil se scvoutem, ale s agentem, tak ta první část věty je přesně to, co uslyšíš a ta druhá část věty je to, co si ten agent reálně myslí.
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele