Amatérský EuroSkauting - Denil Castillo

¡Hola amigos! Po delší prodlevě se opět vracím s představováním mladých hráčů z Jižní Ameriky. Tentokrát jsem se rozhodl pro podstatně komornější, zato však detailnější analýzu jednoho mladého ekvádorského fotbalisty. Konkrétně půjde o Denila Castilla, 19letého defenzivního záložníka rezervy LDU Quito.

Ten se před pár týdny dostal také do hledáčku kolegů z targetscouting.com, kteří sepsali poměrně detailní analýzu jeho herního stylu a předností. Co ovšem jinak velmi schopní kolegové z Belgie opomněli zmínit, je kontext Castillova působení na hřišti. Před pár dny vyjádřil o Castilla zájem Šachtar Doněck, zatím ale přestup potvrzen nebyl.

Je tomu zhruba dva měsíce, co skončil jihoamerický šampionát do 20 let, který po dlouhých 12 letech neúspěchů konečně opět ovládla Brazílie. Tento turnaj slouží zároveň jako kvalifikace na juniorské MS, které se odehraje letos v květnu a červnu v Indonésii. Většina jihoamerických týmů se většinou snaží povolat ty nejtalentovanější hráče, které daná země nabízí, zpravidla ale tato snaha naráží na odpor některých evropských (nově také týmů MLS) klubů, které nechtějí riskovat zranění svých hráčů na mládežnickém turnaji. Tento fakt se pravidelně projevuje negativně na soupiskách tradičních velmocí jako Brazílie nebo Argentina, letos však zasáhl pořádně i Ekvádor, který přišel prakticky o celou očekávanou obranu a dva ofenzivní hráče. I přes mnohé problémy a stěží koukatelnou hru způsobenou zejména evidentní nesehraností a špatně nastaveným systémem, za který byl trenér Jimmy Bran terčem ostré kritiky ze strany fanoušků, se nakonec Ekvádor kvalifikoval na MS ze 4. místa. Nutno říct, že zejména díky absenci VAR na turnaji, jelikož ve dvou případech nebyl soupeřům uznán (pravděpodobně) velmi těsný gól. Zmíněný trenér Bran tak i přes postup na MS zaslouženě u týmu skončil.

Proč se rozepisuji o konkrétním turnaji, když jsem slíbil představení talentovaného fotbalisty? Je to proto, že v základní sestavě Ekvádoru původně Denil Castillo neměl vůbec figurovat. Jak už jsem zmiňoval, je odchovancem tradičního velkoklubu LDU Quito, kde momentálně v řadách A-týmu exceluje 19letý Sebastián González, který měl být jasným tahounem mužstva. Po jeho boku navíc v základní sestavě LDU nastupuje ještě o rok mladší defenzivní záložník se schopnostmi staženého tvůrce hry Óscar Zambrano, kterého ještě minulý rok výše zmíněná belgická stránka targetscouting odepisovala jako nedostatečně talentovaného pro A-tým. A aby toho nebylo málo, do středu hřiště měl trenér Bran k dispozici ještě nejspíš vůbec největší hvězdu výběru Patricksona Delgada působícího v rezervě Ajaxu Amsterdam. Toho Bran však využíval na pozici ofenzivního záložníka, což pro něj není typická pozice. Je dobré také sdělit, že Ekvádor se z ještě nedávného otloukánka vyvinul v předního favorita všech kontinentálních juniorských šampionátů, což se odrazilo v plánovaném stylu hry.

Od prvního zápasu bylo zřejmé, že Ekvádorci vsadí na dominanci v držení míče a postupnou kombinaci, ze které měl vzejít prostor pro Delgada, jenž měl rýsovat finální přihrávky na osamoceného útočníka Justina Cuera. Reálně ale obraz hry zůstal jen u "dominantního" držení míče, které se omezovalo na nepříliš nápadité přihrávky okolo středového kruhu či ve středu ofenzivní třetiny hřiště. K tomu přičtěte naprosto tristní výkony stoperské dvojice Mina - Córdova, díky čemuž to byl právě Denil Castillo, který v týmu jako jediný vyčníval. Viděl jsem Castilla ve většině zápasů, které odehrál (celkově 9), a až na závěrečný zápas s Paraguayí, kde se na něm evidentně podepsala nervozita a kazil dost přihrávek, patřil k nejlepším hráčům svého týmu.

Teď trochu biografických údajů:

Datum narození: 24. března 2004
Občanství: Ekvádor
Současný tým: LDU Quito B
Odhadovaná výška: 185 cm

Jaké jsou největší přednosti stále teprve 19letého záložníka? Je to především na české prostředí nadstandardní technická kvalita a klid při práci s balonem, kterou připomíná zejména svého o pár let staršího a slavnějšího krajana Moisése Caiceda z Brightonu. Z Denila Castilla těžko bude nový Andrea Pirlo, na to nemá dostatečné herní vidění, je ale schopen z jednoho doteku zrychlit kombinaci ve středu hřiště. Momenty, kdy si Castilla člověk všimne, jsou zejména při napadání rozehrávky soupeřovým týmem. Castillo i přes svůj nízký věk v takových situacích nepanikaří a nemá tendence odkopnout míč co nejrychleji do bezpečí, naopak často jednoduchou a nepříliš riskantní kličkou či krytím míče napadajícího hráče vyřadí z bránění, po čemž následuje přesná krátká přihrávka na uvolněného spoluhráče. Castillo je také velmi dobře rychlostně vybaven, díky čemuž několikrát dokázal zachránit buď vlastní poziční chybu, případně chyby svých spoluhráčů. V systému trenéra Brana hrál Castillo nejdefenzivnějšího z trojice záložníků, osobně ale vidím Castilla spíš na pozici Tomáše Součka ve Slavii, kde často podporoval útok jako box-to-box záložník.

Kdo má rád nekritická videa s nejpovedenějšími momenty hráčů, přikládám zde práci anonymního ekvádorského kolegy, který takto prezentuje opravdu značné množství hráčů z ekvádorských lig. Přispívá k tomu také poměrně slušná dohledatelnost záznamů zápasů ekvádorských juniorských lig, díky čemuž člověk nemusí v případě skautování této jihoamerické země spoléhat pouze na účelové sestřihy, nýbrž lze se podívat na kompletní představení daných hráčů.

A nyní se právě dostáváme k tomu, co na žádném "mejores momentos" neuvidíte. Dovolím si zde drobnou paralelu s Filipem Kaločem z Baníku Ostrava, abych zdůvodnil své tvrzení o Castillově ideálním postu. Kdo v posledních zápasech Baník sleduje, tak ví, že trenér Hapal se rozhodl klasického box-to-box záložníka, který vyniká především atletičností a skvělým vystihováním přihrávek při bránění v bloku, stavět do role ortodoxního defenzivního záložníka, pro což ale Kaločovi chybí kvalita při osobním bránění, což se mimo jiné projevuje také častými fauly (Kaloč je nejtrestanějším hráčem Fortuna ligy). Podobný problém by dle mého názoru nastal i v případě Denila Castilla.

Jeho poziční hra není prozatím ideální a není to pouze věkem. Ekvádorskou ligu sleduju víceméně pravidelně už třetím rokem, takže už jsem si stihl udělat poměrně kvalitní obraz, na co se klade v Ekvádoru důraz a kde jsou naopak rezervy. Troufnu si také na malé srovnání české a ekvádorské ligy. Běžný fanoušek má jihoamerické ligy spojené zejména s mnohem nižším tempem, individualismem a mnohdy zbytečnými fintami, které brzdí slibně se rozvíjející akce. Do značné míry má takový fanoušek pravdu. V případě ekvádorské Serie A ale od pohledu pomalejší tempo je spíš systémovým než individuálním problémem (jako v případě peruánské Ligy 1).

Jednotliví hráči se do soubojů pouštějí velmi rádi a fanoušci jsou tak svědky mnoha rychlých sprintů a skluzů, avšak mnohdy právě na úkor organizace hry. Nebojím se tedy toho, že by ekvádorští hráči měli mít v české lize problém stíhat tempo, často by se ale nechali strhnout hrou a nehodí se pro pozici defenzivního záložníka v extrémně soubojové a takticky vyspělé české nejvyšší soutěži. V tomto se rozcházím s názorem belgického kolegy Tegelaerse, který v Castillovi vidí právě defenzivního záložníka. Já v něm naopak vidím spíš box-to-box záložníka se schopností zrychlovat hru a podporovat jak útočné snažení, tak i defenzivněji laděného parťáka v záloze. Největší současnou slabinou Denila Castilla je v současné době poziční hra bez míče. Právě pod vedením českých trenérů by ale tuto slabinu mohl eliminovat a stát se skutečně vynikajícím fotbalistou. Chtělo by to ale trochu odvahy.

Možná se zeptáte, za jakou cenu je možné mladého hráče, jako je Denil Castillo, získat. Je to složité odhadnout a vůbec se v tomto ohledu nedá spoléhat například na Transfermarkt. Tegelaers popisuje Castilla jako nákup "s nízkým rizikem" pro rezervy kvalitních belgických týmů. Posledním hráčem, který přestoupil v takto mladém věku z LDU do Belgie, byl Nilson Angulo, a to za (pro Čecha) nepředstavitelných 1,9 milionů eur. Ale klid, nebojte se, Angulo patřil do širší základní sestavy A-týmu a navíc si podmanil Copu Sudamericana, kde v 8 zápasech zazářil s bilancí 3+2. Situace s Castillem tedy není srovnatelná, jelikož kvůli přítomnosti na začátku zmíněných Gonzáleze a Zambrana má momentálně daleko vůbec do A-týmu LDU nakouknout. V současné době se, jak už bylo zmíněno výše, o Castilla velmi zajímá Šachtar Doněck. Přiznám se, že mě tato zpráva vzhledem k prakticky napsanému článku moc nepotěšila, nicméně není jisté, zda se v 19 letech mladý Ekvádorec v Šachtaru prosadí. Navíc by si navykl na kulturně podobné prostředí a nabízela by se tak například i možnost hostování.

Aby mělo vůbec smysl pořizovat do týmu hráče z Jižní Ameriky, je třeba počítat s určitými specifiky. Tím zásadním je španělština. Střední třída v ekvádorských městech zpravidla ovládá alespoň základy angličtiny, u chudších vrstev, ze kterých fotbalisté nezřídka pocházejí, to ale není pravidlem. Španělský jazykový prostor je obecně v České republice na samém okraji zájmu, sami se tím ale ochuzujeme o porozumění druhé nejpočetnější jazykové oblasti, a to nejen ve fotbale. Nemá cenu zde tuto situaci blíže rozebírat, důležité je tento kulturní rozdíl pouze chápat. Jihoameričané mají obecně také trochu jiný přístup ke zlepšování než Evropané. Těžko se to popisuje, nejjednodušší je shrnout tuto problematiku do sdělení, že zlepšování a hraní fotbalu musí takové nátury bavit, protože pak jejich elán mnohonásobně roste. Když se od obecného tlachání vrátím k Denilu Castillovi, tak on sám se narodil v kantonu Eloy Alfaro, který patří mezi nejchudší oblasti v Ekvádoru. U hráčů z podobného prostředí zpravidla problém s motivací nebývá.

Kam by systémově v rámci české ligy Castillo potenciálně nejlépe zapadl?

Pravděpodobně zapomeňte na systém se dvěma záložníky, pokud chce být tým herně dominantní, protože ideálně k sobě bude potřebovat jednoho defenzivněji a jednoho ofenzivněji laděného spoluhráče (je to samozřejmě jen můj názor).

V případě, že tým hraje převážně na brejky, zapadne Castillo i do takového systému. Své tvrzení zakládám kromě vlastního pozorování také na analýzách kolegy Tomáše Daníčka (@czechfooty), který snažení týmů Fortuna ligy převádí do datové báze.

Pro který tým v ČR je Denil Castillo jako stvořený?

Především Plzeň, a to kvůli několika faktorům. Po boku Lukáše Kalvacha by mohl takticky růst a zároveň by v poslední době utrápenému týmu dodal potřebnou jiskru ve středu pole. V případě absence Kalvacha by se navíc mohl doplňovat s vysloveně defenzivním N’Diayem. Zásadní výhodou v Plzni pak je přítomnost Jhona Mosquery, v současnosti jediného nebrazilského Jihoameričana v české lize, který může působit jako mentor pro potenciální akvizice z Jižní Ameriky.

Které jiné týmy by mohly podobného hráče oslovit?

Je samozřejmě těžké říct, zda 19letý mládenec bude lepší než českou ligou ošlehaní borci, dokázal bych si ale představit ekvádorského box-to-box záložníka například na místě...

... Radima Breiteho v Olomouci. Zde to berte opravdu trochu s nadsázkou, protože ačkoliv Breite nepatří mezi výstavní techniky, jeho zkušenosti jsou k nezaplacení. Castillo by ale zase právě po navyknutí na ligu byl schopen ještě rychleji posouvat míč na lépe postavené spoluhráče.

... Problémy ve středu pole má také Jablonec, který útočí převážně zleva díky agilnímu Jovovićovi. Právě technicky zdatný box-to-box záložník by se ale do kádru Jablonce hodil.

...Čistě brejkovým týmem, který by využil rychlonohého středního záložníka vedle defenzivního brouska Kodeše, je i Hradec Králové. Ten ale zase prakticky výhradně spoléhá na domácí fotbalisty a akvizice neadaptovaného Jihoameričana se nejeví reálně. To ovšem neznamená, že by Castillo pro Hradec nebyl dobrou a typologicky vhodnou posilou.

Co si myslíte vy? Má cenu hledat posily na jihoamerickém kontinentu? A má případně smysl učit se při výchově mládeže právě třeba od nám tolik vzdálených Ekvádorců, kteří v poslední době produkují významné množství talentů, po kterých už v juniorském věku pokukují velkokluby (jako například po Kendrym Páezovi)?