Brasil 2014 - Natal

Jak krásné jméno pro město. Mnozí z nás by dali všechno možné i nemožné za příležitost napsat do svého životopisu: Narodil jsem se ve Vánocích. Nedivte se, Natal je v portugalštině úplně to samé, jako v češtině Vánoce.

Jedná se o hlavní město brazilského státu Rio Grande do Norte, datum vzniku je lehce zapamatovatelný, 25. prosince 1599. A právě proto je zde ono krásné vánoční jméno města. Žije zde 853 929 obyvatel a to vzhledem k 170 km² znamená hustotu osídlení něco málo přes pět tisíc lidiček na km².

Historie a to ostatní

V době svého vzniku byla Brazílie portugalskou kolonii, ale právě na tomto kousku země se usadili piráti francouzského původu. A tak 25. prosince 1597 portugalští vojáci zahájili útok, dostali se až k řece Potenji a pokusili se získat kontrolu nad celou oblastí. To se jim podařilo o 12 dní později, tedy 6. ledna 1598, v den Tříkrálový. A hned začali se stavbou pevnosti, která je až do dnešních dnů jedním z nejdůležitějších historických míst státu Rio Grande do Norte.

Později, když bylo vítězství portugalských vojenských sil nad slunce jasné, velitel jménem Jeronimo do Albuquerque, stanovil hranice po celé délce řeky Potenji. Stále se historikům nedaří jasně napsat, který z roků, 1597 nebo 1599, je tím správným, ale asi nejdůležitější je skutečnost, že se tak stalo 25. dne měsíce prosince, a proto jméno Natal.

Ale Portugalci nezůstali dlouho pány nad touto pevností, kde se vzali tu se vzali Nizozemci, nebo Holanďani, jak je libo, a v letech 1633 až 1654 vládli a vládli, a to dokonce tak, že Natal se stal Novým Amsterdamem.

Ono se toho tady moc nedělo, jednalo se asi opravdu o ospalý kousek Brazílie, a tak přeskočíme rovnou do minulého století. Stalo se totiž něco, co se mělo stát již mnohem dříve. Krásné pláže a nekonečné písečné duny, se dočkaly nové infrastruktury a to pomohlo rozvoji turistického ruchu. Avenida, třída, jménem Via Costeira, je dlouhá víc než 9 km, na jedné straně obklopena luxusními hotely a restauracemi, na straně druhé pak krásné zelené a písečné plochy, obrovský park s názvem Parque das Dunas, druhý největší městský park v Brazílii. Via Costeira spojuje prakticky všechny pláže města Natal, s výjimkou Redinha Beach. Začíná u té, která má jméno Ponta Negra a končí u pláže Meio.

Natal má ještě jedno jméno, stejné atraktivní a krásné: Město Slunce. Průměrná roční teplota je zde 28 C a slunce svítí 300 dní v roce. A pro vás, Evropany, je tu jedna dobrá zpráva: máte to tam kousek!


Nezapomeňte navštívit!

Tak samozřejmě se jedná o již dříve zmíněnou pevnost Tříkrálovou, Forte dos Reis Magos. Leží na břehu moře, u ústí řeky Potengi. Dále je zde Turistické centrum Natal, postavené koncem 19. století jako útulek pro žebráky, sirotčinec a věznice, lépe řečeno ústav pro převýchovu. Od roku 1976 je zde Městské centrum turistiky.

Pozornost si zaslouží i Morro do Careca, v překladu něco jako Plešatá hora. Jedná se o 120 metrů vysokou písečnou dunu, z větší části porostlou vegetací, a najdete jí na jižním konci pláže Ponta Negra. Dříve byla oblíbeným cílem turistů, teď už je ale 15 let veřejnosti nepřístupná, to kvůli její ochraně.

V nedalekém Pirangi do Norte najdete strom. Ale ne ledajaký. Maior cajueiro do mundo, tedy největší cajueiro na světě. Cajueiro má u nás název Ledvinovník západní a jestli vám to nic neříká, tak na něm rostou kešu ořechy. Neroste do výšky, ale do šířky a tenhle, zapsaný v Guinessově knize rekordů, pokrývá plochu kolem osmi tisíc metrů čtverečních. To je víc, než fotbalové hřiště...

Dále je tu nová katedrála, výstavba trvala víc než 30 let, její architektura je velice zajímavá. Maják "Mae Luiza", z roku 1951, má výšku 37 metrů nad hladinou moře a pomáhá zejména rybářům orientovat se podél pobřeží. Městský sloup rovněž přitáhne vaší pozornost, možná díky osobě, která ho darovala. Jedná se o nechvalně známého italského fašistického diktátora Benita Mussoliniho. A ještě jedno místo je historicky zajímavé: jedná se o Rampu, kde přistávaly hydroplány, vykládalo a nakládalo zboží, ale také se zde setkal americký prezident Franklin Delano Roosevelt s prezidentem Brazilie Getúlio Vargasem v době 2. světové války.


Rozvoj, vzdělání

Ekonomický rozvoj přineslo zejména vybudování a následné rozšíření přístavu. Obchodní vztahy jsou na vzestupné úrovni, turistika žije díky plážím, prohřáté mořské vodě, slunci. Zajímavostí je, že Natal je ze všech brazilských měst nejblíže Africe, a díky spojení také Evropě, tisíce turistů navštěvují město zejména z Itálie, Španělska, Portugalska, ale také z Argentiny a Uruguaye. Všichni si ovšem musejí dávat pozor na vysoké vlnobití a zrádné podmořské proudy.

Natal se chlubí také svým vzděláním, Federální Unoverzita Rio Grande a Technologická univerzita, obě podporované vládou Brazílie. Mimoto je zde celá řada soukromých škol, od středních až po vysoké. Ve městě je šest místních televizních společností, dvě letiště, kvalitní doprava.


Fotbal

Tři kluby, které jsou zároveň nejdůležitějšími ve státě Rio Grande do norte, mají své sídlo v tomto městě. Nejstarším klubem celého státu je ABC Futebol Clube, vznikl v roce 1915. Campeonato Portiguar, mistrovství státu Rio Grande do Norte, vyhrál celkem dvaapadesátkrát. Dostal se díky tomu i do Guinessovy knihy rekordů - v letech 1932 - 1941 zvítězil desetkrát v řadě. Na celobrazilské úrovni už to tak slavné není, v nejvyšší soutěži naposled v roce 1985, před čtyřmi lety klub vyhrál Sérii C, třetí ligu, od té doby hraje ligu druhou. Svá utkání hraje na stadionu Maria Lamas Farache, lidově známý jako Frasqueirao.

Dalším je América Futebol Clube. Klub tohoto názvu působí snad v každém velkém městě Brazílie a nechybí ani v Natalu. I ten pochází z roku 1915, je ale o 14 dnů mladší, než ABC. Možná proto panuje mezi těmito celky tak velká rivalita, podobná, v menším měřítku, té mezi Boca Juniors a River Plate. Letos vyhrál mistrovství státu, celkově má ale triumfů méně, než největší rival, přesně 34. Jako jediný z celého státu Rio Grande do Norte se ale může pochlubit trofejí mezistátní úrovně, v roce 1996 vyhrál Copa do Nordeste, Pohár Severovýchodu Brazílie. Na celonárodní úrovni se América několikrát podívala do první ligy, naposledy v roce 2007. Dnes působí také v Sérii B. Soupeře donedávna vítala na stadiónu Machadão, jenž ale musel uvolnit místo novému stadiónu, stavěnému pro mistrovství světa.

Třetím vzadu je Alecrim Futebol Clube. I ten má ve svém rodném listu rok 1915, je z trojice nejmladší. A také nejmenší, Campeonato Potiguar vyhrál jen šestkrát, v rámci celé Brazílie se pak v nejvyšší soutěži objevil jen na skok v roce 1986, aktuálně je jeho místo ve čtvrté lize. I on byl doma na stadiónu Machadão, dnes hraje na stadiónku Ninho do Periquito pro pět tisíc lidí.


Stadion

Postaven v roce 1972, nesl jméno Joao Cláudio de Vasconcelos Machado, neboli Machadão. Nejvíce se na něm sešlo, chvíli po otevření, 53 320 diváků. Po poslední rekonstrukci, v roce 2007, byla jeho kapacita 42 tisíc míst. Pro pořádání MS 2014 bylo ale zapotřebí postavit modernější stadion. Proto byl stávající sportovní stánek zbourán, spolu s ním také sousední hala, na místě pak vyrostl Estadio das Dunas. Jeho architektura vychází z přírodních krás celé oblasti. Na tribuny se vejde 45 tisíc diváků, v okolí vyrostla celá řada hotelů, obchodní centrum, divadlo pro děti, umělé jezero, parky a lesy. "Domov" mu budou říkat fotbalisté América FC.

MS 2014

Také zde dojde k zajímavým soubojům. Již den po slavnostním zahájení se utkají Mexiko a Kamerun, později Ghana s USA, Japonsko s Řeckem a pravděpodobně ve "vánočním" šlágru Uruguay s Itálií.


Již se blíží Den "D". Pro nás, kteří považujeme fotbal za nejkrásnějsí sport na světě!

Příště: Recife