Černému prospívá důvěra trenérů, křídelník platí za hrozbu a vládne statistikám v Rangers

Loni na podzim startoval proti Albánii v Tiraně v základní sestavě a svým způsobem se podepsal pod obrovský průšvih při prohře 0:3. Nyní čeká ten samý zápas Václava Černého (27) znovu. Ovšem s tím rozdílem, že na současný sraz přijíždí ve zcela jiné roli.

Dlouho platil za dítě nizozemského fotbalu. Formoval ho Ajax, prošel Utrechtem, ale průlomovou sezonu prožil v Twente. Loni v létě se Václav Černý vydal poprvé za hranice země tulipánů - jenže ve Wolfsburgu se spálil.

Kvapně pochopil, že nejlepší roky kariéry nemůže promrhat a najít fazonu se vydal do skotských Rangers, kam odešel na roční hostování. Bez možnosti uplatnění opce. Byla to trefa. Levonohý křídelník se v klubu, který se v Česku v posledních letech netěší zrovna velké přízně, dostal do pohody, znovu hraje s lehkostí a střílí branky.

Pro tým z Glasgow je v této sezoně klíčovou postavou. "Je to jejich největší hrozba," neváhal pronést trenér Olympiakosu José Luis Mendilibar, když mluvil o skotském soupeři v Evropské lize před vzájemným zápasem. Reakce? Černý přihrál na gól.

Celkově má formu. V posledních pěti soutěžních duelech vstřelil tři branky a připsal si dvě nahrávky. Přitom spoustu šancí ještě zahodil. Ale je znát, že si znovu věří. Cítí důvěru. Občas možná až přílišnou, třeba když si dovolil nesouhlasně mávnout na nespokojené fanoušky na rozbouřeném Ibroxu, když poslal přihrávku dozadu. Byla z toho kauza. Skotové jako by nevěřili vlastním očím, co si kluk z Příbrami dovolil.

Jenže góly všechny rány léčí. Černý jich má v kádru trenéra Philippeho Clementa v lize nejvíc. Stejně tak vévodí i asistencím. Když hráči Rangers na hřišti hledají progresivními přihrávkami spoluhráče ve finální třetině hřiště, který udělá rozdíl, míč adresují Černému. Z toho plyne i nejvíce zakončení z celého týmu. Víte, kdo se balonem nejčastěji dostává do nebezpečných prostorů? Ano, zapůjčené křídlo z Wolfsburgu.

"Neřekl bych, že by mu nějak extrémně sedla skotská liga či Rangers, ale je to typ hráče, který potřebuje cítit důvěru. Když ji má, dokáže předvést velké věci," myslí si Roman Polom o Černého obrození.

Podle něj je to u rozdílových hráčů v ofenzivě naprosto zásadní věc. "Hráči jako Černý zkrátka kazí dost věcí, protože si rádi dovolí, jdou do kličky, chtějí něco vymyslet. Pětkrát přijdou o míč, ale pak udělají geniální věc, která vyjde."

Pak ovšem záleží na tom, jak k tomu přistoupí trenéři. "Je velký rozdíl, jestli i přes ztráty cítí od trenéra důvěru, nebo ví, že je na hraně. Pokud jde do zápasu s tím, že když něco zkazí, příště se sedne na lavičku, tak to s psychikou ohromně zamává," pokračuje bývalý mládežnický reprezentant.

Změnu prožívá bezprostřední levák i v národním týmu. Zatímco v červnu na Euro jel v roli náhradníka, od září patří do základní sestavy. Z českého týmu v Lize národů nejčastěji vypálil. Když je na hřišti, jsou Češi nebezpeční - za jeho přítomnosti padlo pět branek z celkových sedmi.

"Musíme pochopit, že hráči typu Černého jsou dnes ohromně důležití. My je v Česku moc neumíme vychovat, ale měli bychom si jich o to víc vážit, pokud je máme. Rychlost, driblink, stahovačka na střed, silná levačka. V tom je Vaškova velká síla," říká Polom.

K tomu, aby se o Černém mluvilo v souvislosti s reprezentací v superlativech, mu chybí už jen větší produktivita, kterou na sebe v posledních zápasech vzal Tomáš Chorý a ostatní spoluhráči. I tak se dá konstatovat, že Haškův realizační tým daleko víc věří v Černého schopnosti a drží jej v základní sestavě, což v minulosti nebývalo pravidlem.

"Hodně ho ovlivnila zranění, která ho zabrzdila, protože schopnosti a potenciál, aby se stal důležitým hráčem Česka, měl už mnohem dřív než v 27 letech. Pořád je ale mladý kluk, který má týmu co nabídnout. Poslední zápasy jednoznačně ukázaly, že hráče jako on potřebujeme," dodává Polom.