ČEŠI VYHRÁLI V NORSKU!

První zápas baráže českým fotbalistům vyšel parádně, v Norsku vyhráli brankou Vladimíra Šmicra 1:0. Dokázali se vyrovnat se špatným terénem i s nepříjemnými nakopávanými balóny soupeře, jedinou špatnou zprávou je žlutá karta kapitána Galáska, který bude chybět v odvetě.

O složení českého týmu bylo už dlouho dopředu prakticky jasno, při dlouhodobých zraněních Kollera s Lokvencem nezbývalo než hrát na jediného útočníka, Milana Baroše. Do zálohy se vrátil Pavel Nedvěd a z levého okraje vystrnadil Vladimíra Šmicra, ani ten však o základní sestavu nepřišel, dostal místo na hrotu pětičlenné zálohy, těsně za Barošem. Na pravém okraji zálohy měl místo jisté Karel Poborský, byť v současnosti hraje až druhou českou ligu, roli tvůrce hry ve středu pole plnil Tomáš Rosický, defenzivní úkoly měl tradičně kapitán Tomáš Galásek. Na levý kraj obrany se po zranění vrátil Marek Jankulovski, na druhé straně operoval Zdeněk Grygera, uprostřed se vedle Tomáše Ujfalušiho objevil David Rozehnal, který zaskočil za zraněného Bolfa. Do branky se nepostavil nikdo jiný, než Petr Čech.

Norové neměli žádné větší problémy se zraněními, kouč Hareide mohl vybírat z kompletního týmu. Ani on však ničím nepřekvapil, vsadil na osvědčenou sestavu. Jediná větší neznámá byla na pravém kraji zálohy, kde se Hareide rozhodoval mezi Sollim a Braatenem. Úkol hlídat Nedvěda nakonec dostal Solli.

Jedním z hlavních témat předzápasových debat byl stav trávníku na stadiónu Ullevaal. Ten po finále norského poháru, které se na něm hrálo před týdnem, připomínal spíše bahenní lázně, než plochu připravenou hostit tak důležitý zápas. Spekulovalo se o přesunutí na jiný stadión nebo o odložení zápasu na neděli. Norští pořadatelé trávník intenzivně vysoušeli, nakonec zasypali pískem a švýcarský sudí Busacca terén uznal za způsobilý. Ovšem nakolik je pískem pokryté bahno, na kterém míč odskočí pokaždé jinak, způsobilým terénem, to je diskutabilní.

Na barážová klání neměl ani jeden z týmů dobré vzpomínky. V paměti našich reprezentantů jistě strašil listopad roku 2001 a prohra s Belgií, vzpomínky Norů byly ještě čerstvější, před dvěma lety nestačili v baráži o Euro na Španělsko.



První nebezpečnější situace přišla ve třetí minutě před Petrem Čechem, Carew vybojoval roh, ale Grindheimův centr uklidil do bezpečí Galásek. I dál byli nebezpečnější Norové a v osmé minutě se málem dostal do šance Carew, před nímž na poslední chvíli odvrátil Ujfaluši. Za dvě minuty se poprvé předvedli Češi, Poborského centr z přímého kopu přizvedl Ujfaluši, ale Baroš nůžkami pořádně netrefil míč.

První velkou šanci přinesla 13. minuta, kdy Nedvěd s Barošem poslali do vápna Šmicra, ale jeho střela na zadní tyč šla těsně mimo. Mírně navrch měli Norové, byli o něco důraznější a přesnější v kombinacích, Petra Čecha však prakticky neohrozili. Další slibnější příležitost tak přišla opět před domácí brankou. Nedvěd poslal do vápna centr, který sice skončil v náručí gólmana Myhreho, ale kdyby těsně před ním doskočil Baroš, stačila by mu ke skórování lehká teč.

Ve 28. minutě Norové ukázali, proč se soupeři bojí jejich standardních situací. Pedersenův dlouhý aut neodkopl Rozehnal, nikdo z domácích se však v závaru ke střele nedostal. Norům vycházela taktika dlouhých míčů a po jednom takovém centru se ke střele z otočky dostal Hästad, naštěstí však mířil nad.

Češi se na dostřel Myhreho branky nedostávali často, ale ve 32. minutě skončila ojedinělá akce gólem. Po pohledné kombinaci poslal Nedvěd po křídle Poborského, ten nacentroval a volný Vladimír Šmicer se trefil přesnou hlavičkou. Ať už terén byl nebo nebyl taktickou zbraní domácích, teď jim příliš nepomohl - podklouzl totiž Bergdölmo, který měl Šmicra hlídat.

Krátce po rozehrání mohl zahrozit Iverssen, ale střela z hranice vápna mu nesedla a k Čechovi se míč sotva doplazil. To hlavička Nedvěda po Barošově centru byla nebezpečnější, Myhre si s ní však poradil. Norové se hnali za vyrovnáním a před naší brankou to několikrát vypadalo hodně nebezpečně, ale Riiseho dělovku ze 30 metrů skvěle odvrátil Čech a ze závaru o pár desítek vteřin později také nic nebylo.

První půle byla taková, jaká se dala očekávat. Žádné pěkné kombinace, spousta nepřesností, dlouhé míče především ze strany domácích. Ti byli důraznější a v některých fázích si vytvořili tlak, měli několik nebezpečných centrů, česká obrana si však vždy dokázala poradit.

Druhý poločas nezačal zrovna příjemně pro Vladimíra Šmicra. Zhruba z pěti metrů jej totiž "pod pás" trefil Hagen a střelec úvodního gólu nepříjemný zásah několik minut rozdýchával. Místo Solliho byl od přestávky na hřišti Daniel Braaten a byl nebezpečný. Ve 49. minutě se pěkně probíjel obranou a těsně před šestnáctkou jej srazil Galásek, za což bohužel dostal žlutou kartu a v odvetě si nezahraje. Z následného přímého kopu střílel nad branku Pedersen.

Hned vzápětí si Norové málem dali vlastní gól. Na Nedvědův roh žádný z naskakujících hráčů nedosáhl, míč trefil Hangelanda, od něj se odrážel do branky, ale z čáry vyhlavičkoval Hästad. Češi hráli ve druhém poločase lépe a do další dobré šance se po pěkné narážečce s Poborským dostával Rosický, prováhal však ten správný moment pro přihrávku a o míč přišel.

I Norové budou v odvetě bez jednoho hráče, Braaten totiž fauloval unikajícího Jankulovského a žlutá karta i pro něj znamená stop. Karetní tresty ohrožovaly i několik dalších českých reprezentantů, a tak se trenér Brückner odhodlal k neobvyklému kroku - stáhl jediného útočníka Baroše, nad nímž také visela žlutá hrozba, a místo něj poslal defenzivního záložníka Poláka. Do útoku se posunul Šmicer a spolu s ním i Rosický.

Právě záložník Dortmundu v 63. minutě vybojoval zdánlivě ztracený míč, přihrál Nedvědovi, ale s jeho ránou si Myhre poradil. Pěknou akci předvedli i Norové, Braaten s Pedersenem si pohráli s několika těsně bránícími soupeři, střelu druhého jmenovaného pak česká obrana zblokovala na roh.

Norové museli otevřít hru, čímž jim vznikaly díry v obraně a často byli nuceni k faulům. Jeden takový si v 75. minutě vykoledoval Poborský a Jankulovského jedovatý centr, který před brankou nikdo netečoval, reflexivně zastavil Myhre. Další dlouhý aut přinesl nebezpečnou situaci před naší brankou, Čech nedokázal míč zkrotit v rukavicích, ale s následnou střelou Pedersena si poradil.

Asi největší šanci na vyrovnání měli domácí v 84. minutě. V jednom z mnoha závarů způsobených dlouhými centry se k zakončení zblízka dostával střídající Aarst, Čecha však nakonec neohrozil, obětavý Rozehnal jeho střelu zblokoval a před dalším dotírajícím hráčem odvrátil míč do bezpečí. Trochu nám zatrnulo v 88. minutě, kdy dlouhý míč vyboxoval Čech, ale přitom se srazil s nabíhajícím soupeřem a chvíli se sbíral ze země.

Norská snaha o vyrovnání nabírala na intenzitě a v první minutě nastavení přišla poslední velká šance. Grygera na hranici vápna fauloval Pedersena, k přímému kopu se postavil Carew, ale trefil naštěstí jen zeď.

Hektický konec už Češi pohlídali a vybojovali velmi cenné vítězství, které jim do odvety dává velké šance na vytoužený postup. Odveta se hraje ve středu ve 20:15 na Letné.