Cizinci v Česku: Otec českého fotbalu ze Slavie a tajemný tvůrce železné Sparty
V sezóně 2017/2018 cizinci doslova zaplavili českou ligu. Pražská Sparta, odedávna výkladní skříň českého fotbalu, měla dokonce v některých zápasech na hřišti více zahraničních hráčů, než těch domácích.
I to byl jeden z důvodů, proč je na místě připomenout osudy některých cizinců v českém fotbale z minulosti. Kdo byl první? Kdo byl nejúspěšnější? Kdo v Česku zanechal nezapomenutelnou stopu a kdo tady třeba našel nový domov? I na to se budeme snažit najít odpověď v tomto seriálu.
Začneme, jak to tak bývá, pěkně od začátku.
Je to trochu paradoxní, že prvním a možná nejvýznamnějším cizincem v českém fotbale nebyl hráč, ale trenér. Legendární kouč Slavie John William Madden zvaný Dědek, bývá občas dokonce označován za "otce českého fotbalu". A rozhodně ne neprávem.
Koneckonců sešívané vedl dlouhých 25 let, od roku 1905 do roku 1930!
Když se po zisku mistrovského titulu bez ztráty bodu, stvrzeného vítězstvím 3:2 nad Spartou, rozhodl své působení v milovaném klubu ukončit, měl údajně prohlásit: "Už vám víc nemůžu dát."
Slavia po Maddenovi loni v létě pojmenovala jednu z tribun stadionu v Edenu. Symbolicky před letním přípravným zápasem proti glasgowskému Celtiku. Pravě jeho zelenobílé barvy nosil legendární trenér ještě předtím, než mu učarovaly červená s bílou a slávistická hvězda. Dokonce v roce 1888 nastoupil i ve vůbec prvním zápase slavného skotského mužstva a dvakrát si zahrál za Skotsko proti Walesu.
Celkem Madden se Slavií získal tři mistrovské tituly (oficiálně se liga hrála až od roku 1925), především však přinesl "novoty", do té doby nepoznané. Proslul tím, že hráčům okamžitě zakázal kouřit. "Jmenuji se Madden. Mám určité fotbalové zkušenosti a vím, že je máte i vy. Jistě budeme dobrými přáteli," prohlásil prý při prvním svém setkání s hráči Slavie. Pak pronesl česky:"Dekuji vam!", potřásl každému rukou a zapálil si. "To je jediné, čím se budeme lišit. Když kouří fotbalista, už není fotbalistou. Trenér kouřit může," dodal prý podle rozšířené legendy.
Vedle toho zavedl atletickou či gymnastickou průpravu při tréninku, což v českých zemích také do té doby prakticky nikdo nezažil. V Praze proslul Madden také "zázračnými" léčebnými metodami. Kvůli jeho skotským střikům, mýdlovým zábalům a bylinným mastem za ním docházeli i sportovci z nejrůznějších dalších odvětví a dokonce baletky.
Zkrátka přídomek "otec českého fotbalu" není nijak přehnaný. Sám Madden v české kotlině zapustil kořeny. Oženil se s Františkou Čechovou, s níž měl syna Jindřicha. Ve Slavii pracoval později jako funkcionář. Zemřel v roce 1948 a pochován je na Olšanech.
Tajemný tvůrce železné Sparty
Svého skotského kouče mělo v dávných dobách i druhé pražské S. John Dick hrával nejprve doma za Airdrieonians a pak v Londýně za dnes tak slavný Arsenal, tehdy tedy ještě pod názvem Woolwich Arsenal. V klubu se stal na přelomu 19. a 20. století kapitánem a pomohl mu k postupu do první divize. Jeho rozlučkový zápas vynesl 100 liber, což mu v roce 1909 umožnilo otevřít v Plumsteadu obchod s tabákem.
Pro český fotbal bylo ale daleko důležitější jeho trenérské působení. Klíčovým pro ně byl zřejmě rok 1907. Arsenal v té době během turné po kontinentu sehrál také zápasy v Praze. A při duelu se Slavií se tak Dick potkal s krajanem Maddenem.
O pět let později se nechal do Prahy zlákat také. Stal se hrajícím koučem DFC Praha - neboli Deutscher Fussball Club, klubu pražských Němců. V DFC působil Dick i za první světové války, přestože jako Brit byl v tehdejším Rakousku-Uhersku vlastně "v zemi nepřítele". Naposledy podle skotského fotbalového historika Andy Mitchella nastoupil za DFC v roce 1917 ve svých čtyřiceti letech.
O další dva roky později se stal trenérem Sparty a provedl ji zřejmě nejslavnějším obdobím v jejích dějinách. Dickovo první působení je známé jako období "železného teamu". Mezi lety 1919 a 1923 byla Sparta neporazitelná doma (za čtyři roky neztratila v mistrovství Středočeské župy, tehdejší obdobě ligy, ani jediný bod), ale i v Evropě. Pod Dickovým vedením drtila italské, španělské, německé i švýcarské soupeře. Ve slavném zápase udolala díky gólu Jandy-Očka 2:1 i skotský Celtic, všeobecně považovaný za nejlepší tým světa.
Na konci roku 1922 noviny oznámily, že se Dick vrací z rodinných důvodů do Anglie, ve skutečnosti však zamířil do Belgie. Tam převzal Beerschot Antverpy a za pět let s ním čtyřikrát získal tamní mistrovský titul.
Do Prahy se pak vrátil v roce 1928 a další čtyři roky vedl Spartu. Mimo jiné s ní postoupil do finále Středoevropského poháru 1930, což byl v jistém slova smyslu předchůdce dnešní Ligy mistrů. V roce 1932 ještě se Spartou oslavil zisk titulu. Několik měsíců už ale bojoval s onemocněním, a tak dostal od klubu povolení k tomu, aby se léčil v Anglii.
Na dlouhá léta pak byly další Dickovy osudy zahaleny tajemstvím. I heslo s jeho jménem na Wikipedii uvádí datum smrti jako neznámé.
Až se podařilo Mitchellovi vypátrat, že zemřel hned v září 1932 na rakovinu žaludku. Pochován je na hřbitově St. Michaels v londýnské čtvrti East Wickham. Náhrobní kámen zde už nenajdete, jeho fotbalový odkaz však zůstává i po dlouhých desetiletích stále živý.
Příští díl: Král gólů se nejslavnějším cizincem v dějinách Sparty nestal. Kdo ano?
I to byl jeden z důvodů, proč je na místě připomenout osudy některých cizinců v českém fotbale z minulosti. Kdo byl první? Kdo byl nejúspěšnější? Kdo v Česku zanechal nezapomenutelnou stopu a kdo tady třeba našel nový domov? I na to se budeme snažit najít odpověď v tomto seriálu.
Začneme, jak to tak bývá, pěkně od začátku.
Je to trochu paradoxní, že prvním a možná nejvýznamnějším cizincem v českém fotbale nebyl hráč, ale trenér. Legendární kouč Slavie John William Madden zvaný Dědek, bývá občas dokonce označován za "otce českého fotbalu". A rozhodně ne neprávem.
Koneckonců sešívané vedl dlouhých 25 let, od roku 1905 do roku 1930!
Když se po zisku mistrovského titulu bez ztráty bodu, stvrzeného vítězstvím 3:2 nad Spartou, rozhodl své působení v milovaném klubu ukončit, měl údajně prohlásit: "Už vám víc nemůžu dát."
Slavia po Maddenovi loni v létě pojmenovala jednu z tribun stadionu v Edenu. Symbolicky před letním přípravným zápasem proti glasgowskému Celtiku. Pravě jeho zelenobílé barvy nosil legendární trenér ještě předtím, než mu učarovaly červená s bílou a slávistická hvězda. Dokonce v roce 1888 nastoupil i ve vůbec prvním zápase slavného skotského mužstva a dvakrát si zahrál za Skotsko proti Walesu.
John Madden trainer of S.K. Slavia in 1905, 1911, 1918 and 1926 in Budapest match. #Slavialegend #Madddenday pic.twitter.com/tkxRgFiW2l
— JohnnyMadden (@DedekMadden) June 11, 2016
Celkem Madden se Slavií získal tři mistrovské tituly (oficiálně se liga hrála až od roku 1925), především však přinesl "novoty", do té doby nepoznané. Proslul tím, že hráčům okamžitě zakázal kouřit. "Jmenuji se Madden. Mám určité fotbalové zkušenosti a vím, že je máte i vy. Jistě budeme dobrými přáteli," prohlásil prý při prvním svém setkání s hráči Slavie. Pak pronesl česky:"Dekuji vam!", potřásl každému rukou a zapálil si. "To je jediné, čím se budeme lišit. Když kouří fotbalista, už není fotbalistou. Trenér kouřit může," dodal prý podle rozšířené legendy.
SK Slavia Praha with John Madden (quite left) in 1910 #Czechia pic.twitter.com/m6DFJlUrA3
— Vladimír Hirsch (@Cryptuniverse) July 6, 2017
Vedle toho zavedl atletickou či gymnastickou průpravu při tréninku, což v českých zemích také do té doby prakticky nikdo nezažil. V Praze proslul Madden také "zázračnými" léčebnými metodami. Kvůli jeho skotským střikům, mýdlovým zábalům a bylinným mastem za ním docházeli i sportovci z nejrůznějších dalších odvětví a dokonce baletky.
Zkrátka přídomek "otec českého fotbalu" není nijak přehnaný. Sám Madden v české kotlině zapustil kořeny. Oženil se s Františkou Čechovou, s níž měl syna Jindřicha. Ve Slavii pracoval později jako funkcionář. Zemřel v roce 1948 a pochován je na Olšanech.
Tajemný tvůrce železné Sparty
Svého skotského kouče mělo v dávných dobách i druhé pražské S. John Dick hrával nejprve doma za Airdrieonians a pak v Londýně za dnes tak slavný Arsenal, tehdy tedy ještě pod názvem Woolwich Arsenal. V klubu se stal na přelomu 19. a 20. století kapitánem a pomohl mu k postupu do první divize. Jeho rozlučkový zápas vynesl 100 liber, což mu v roce 1909 umožnilo otevřít v Plumsteadu obchod s tabákem.
Woolwich Arsenal 1906-07 pic.twitter.com/8ZdYdB7MlE
— The League Magazine (@Theleaguemag) February 3, 2016
Pro český fotbal bylo ale daleko důležitější jeho trenérské působení. Klíčovým pro ně byl zřejmě rok 1907. Arsenal v té době během turné po kontinentu sehrál také zápasy v Praze. A při duelu se Slavií se tak Dick potkal s krajanem Maddenem.
O pět let později se nechal do Prahy zlákat také. Stal se hrajícím koučem DFC Praha - neboli Deutscher Fussball Club, klubu pražských Němců. V DFC působil Dick i za první světové války, přestože jako Brit byl v tehdejším Rakousku-Uhersku vlastně "v zemi nepřítele". Naposledy podle skotského fotbalového historika Andy Mitchella nastoupil za DFC v roce 1917 ve svých čtyřiceti letech.
Arsenal captain John Dick pic.twitter.com/gxhw8RDBtx
— The League Magazine (@Theleaguemag) February 20, 2013
O další dva roky později se stal trenérem Sparty a provedl ji zřejmě nejslavnějším obdobím v jejích dějinách. Dickovo první působení je známé jako období "železného teamu". Mezi lety 1919 a 1923 byla Sparta neporazitelná doma (za čtyři roky neztratila v mistrovství Středočeské župy, tehdejší obdobě ligy, ani jediný bod), ale i v Evropě. Pod Dickovým vedením drtila italské, španělské, německé i švýcarské soupeře. Ve slavném zápase udolala díky gólu Jandy-Očka 2:1 i skotský Celtic, všeobecně považovaný za nejlepší tým světa.
Preview magazínu na Liberec: Johny Dick, duchovní otec Železné Sparty - http://t.co/FHi1h8WYYO #acsparta pic.twitter.com/nFfXfHkV6m
— AC Sparta Praha (@ACSparta_CZ) April 25, 2014
Na konci roku 1922 noviny oznámily, že se Dick vrací z rodinných důvodů do Anglie, ve skutečnosti však zamířil do Belgie. Tam převzal Beerschot Antverpy a za pět let s ním čtyřikrát získal tamní mistrovský titul.
Do Prahy se pak vrátil v roce 1928 a další čtyři roky vedl Spartu. Mimo jiné s ní postoupil do finále Středoevropského poháru 1930, což byl v jistém slova smyslu předchůdce dnešní Ligy mistrů. V roce 1932 ještě se Spartou oslavil zisk titulu. Několik měsíců už ale bojoval s onemocněním, a tak dostal od klubu povolení k tomu, aby se léčil v Anglii.
Na dlouhá léta pak byly další Dickovy osudy zahaleny tajemstvím. I heslo s jeho jménem na Wikipedii uvádí datum smrti jako neznámé.
Až se podařilo Mitchellovi vypátrat, že zemřel hned v září 1932 na rakovinu žaludku. Pochován je na hřbitově St. Michaels v londýnské čtvrti East Wickham. Náhrobní kámen zde už nenajdete, jeho fotbalový odkaz však zůstává i po dlouhých desetiletích stále živý.
Příští díl: Král gólů se nejslavnějším cizincem v dějinách Sparty nestal. Kdo ano?
Komentáře (29)
Přidat komentářJohn William Madden zvaný Dědek
Swarley...dufam, ze uz sa si sa oholil
Kdo jinej by taky mohl proslavit Spartu, než nějakej dick.
Tepla prezdivka, teplej prispevek, jen tak dal...
fajn clanok
Madam Dyk
Super článek ale trochu krátký...jinak diky
Luxusní článek. O Dědkovi jsem samozřejmě věděl celkem dost, ale John Dick je pro mě hodně novinek. Takže jsem rád, že mám konečně aspoň pár informací o člověkovi, který vytvořil tu Spartu, která je mi sympatická - tu železnou. Ta ve mně bude vyvolávat obdiv vždycky, bez ohledu na to, co se stalo za soudruha a po soudruhovi.
Příští díl tedy bude o Raymondu Braine ?
+ Schafferovi.
Skvělý článek! Diky
Super
Chybka: Oženil se s Františkou Čechovou, s n͟í͟m͟ž͟ měl syna Jindřicha.
Jinak super článek
Dícky
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele