Dwight Yorke - The Smiling Assassin

Nejsem sice příznivcem rostoucí módy amerikanizmů v českém jazyce, ale snad mi to protentokrát prominete. Těžko bych hledal výraz, který by přesně reprodukoval známou přezdívku Dwighta Yorka. Hráče, který ničil čistá konta soupeřových brankářů. Člověka, který ničil množství vztahů a romantických citů. Kontroverzní útočník vstupuje na scénu.

Mnoho fotbalových fanoušků rodáka z Trinidadu a Tobaga zbožňovalo. Mnozí jej nenáviděli, když jejich tým zradil ve prospěch rivala. Stejně jako zatěžoval konta brankářů, se stejným elánem střídal partnerky. Světlé i temné stránky své osobnosti nikdy právě netajil, za což sklízel obdiv nadšených pisálků bulvárních plátků. Podle známé modelky Katie Price, kterou asi mnoho z pánů už někdy vidělo, dokonce zatratil svého syna, kterému se nevěnuje. Za kariérou Dwighta Yorka je mnoho otazníků, mnoho skandálů a mnoho úžasných fotbalových momentů. Přestaňme na chvíli soudit jeho morálku a pojďme si krátce připomenout, čeho úspěšný hráč dosáhl.

Z ostrova do Divadla snů

Počátky jeho kariéry jsou až téměř pohádkové. Yorke se narodil v malé vesnici zvané Canaan na správním souostroví Trinidad a Tobago. V sedmnácti letech nastupoval za amatérský celek Signal Hill Comprehensive School, který jednoho dne dostal skvělé pozvání. Měl sehrát přátelské utkání se slavnou anglickou Aston Villou, která právě pořádala turné. Do zápasu s Villans nastoupil i Dwight Yorke a zde začíná jeho profesionální kariéra. Všiml si ho totiž tehdejší manažer Graham Taylor a pozval jej na zkoušku do Anglie. Yorke měl Arthur Napoleon Raymond Robinson International Airport sotva pět minut, takže si další den sbalil a odletěl do Anglie. Cestu mu zaplatil klub.

Yorke s odstupem času říká, že jej tréninky moc nebavily, ale jeho kvalit si manažer nemohl nevšimnout. Možná i proto mu nabídl první profesionální smlouvu. Poté, co se Yorke zabydlel v juniorském kádru, jej manažer Taylor pozval do prvního týmu. Zpočátku jej do zápasů posílal jako střídajícího hráče a ještě k tomu na kraj ofenzivní trojice, ale tento tah se mu vyplatil. Až od sezony 1995/1996 se Yorke posunul na střed útoku a stal se jedním z nejlepších útočníků první ligy. V roce 1996 navíc Aston Villa dosáhla velmi vzácného okamžiku. Dostala se do finále Ligového poháru, v němž se střetla s Leeds United. Utkání nakonec jasně vyhrála rozdílem tří branek a trefil se i Yorke.

Ani to by ale asi nestačilo na zájem z věhlasných klubů. Yorkovo jméno bylo na Old Trafford poprvé hlasitěji slyšet až ke konci roku 1996, v němž Yorke zářil. Pro příklad uveďme jeden z jeho nejslavnějších zápasů proti Strakám z Newcastlu. Newcastle sice vedl již poměrem 3:1, ale hlavní hvězdou se stal právě rodák z Canaanu, protože vstřelil hattrick. Newcastle přidal ještě jednu branku, ale ani ta mu nemusela stačit na výhru. Aston Villa dokonce vstřelila branku a opět to byl Dwight Yorke, ale tentokrát jeho radost zkazil pískaný ofsajd. V roce 1998 se začalo mluvit o zájmu větších anglických týmů a šťastným výhercem losu zvaného Yorke se stal Manchester United.

The Smiling Assassin

Okolnosti odchodu Dwighta Yorka z Aston Villy do týmu Rudých ďáblů jsou přinejmenším podivné. Tehdejší manažer Villy John Gregory vzpomínal, že nátlak ze strany Devils byl ohromný. Po dlouhých jednáních prý Villans souhlasili s prodejem Yorka za předpokladu, že opačnou stranou zamíří Andy Cole. Poté prý přišel Dwight Yorke do kanceláře svého manažera a požádal jej o odchod. Gregory se nechal slyšet, že jeho pocity nebyly v tu chvíli zrovna ideální: "Kdybych měl u sebe zbraň, asi bych ho zastřelil." V tu chvíli se poprvé na Yorkově čele objevila nálepka problémového hráče. Ukázal to například v prvním utkání nové sezony proti Evertonu, v němž se po hřišti spíše procházel. Villans nakonec svolili a prodali svého útočníka za sumu 12,7 milionů liber.

Už v první sezoně na Old Trafford se schopnosti mladého útočníka naplno projevily - stal se klíčovým hráčem ofenzivy tradičního klubu a vytvořil smrtelně nebezpečnou dvojici právě s Colem. Společnými silami dovedli United k zisku treblu, tedy trofejím za Ligu mistrů, FA Cup a Premier League. Yorke těžil ze spolupráce s Colem a stal se nejlepším střelcem sezony s osmnácti zásahy. Yorkova hvězda se držela vysoko nad ostatními a také na úsvitu nového tisíciletí patřil do základu. Sezonu zakončil s úctyhodnými dvaadvaceti brankami ve všech soutěžích.

Do třetice všeho dobrého se již Yorkovi nedařilo tak výrazně, ale přesto United dokráčeli k dalšímu titulu. Přesto se Yorke pomalu vytrácel ze základní jedenáctky a média začala spekulovat o důvodech jeho horších výkonů. Na vině prý byl špatný vztah s manažerem sirem Alexem Fergusonem, kterému se nelíbilo hráčovo jednání a nepříliš příkladné vystupování na veřejnosti. Především se zkušenému Skotovi nelíbil Yorkův vztah se známou modelkou Katie Price, alias Jordan. Narůstajících sporů chtělo využít Middlesbrough, ale celá transakce nakonec ztroskotala na nedostatku času. Lednový odchod se sice nevydařil, ale hráč se dočkal jen o pár měsíců později, když se za mnohonásobě nižší cenu dvou milionů upsal Blackburnu Rovers.

Ani v osobním životě se mu příliš nedařilo, neboť s modelkou Katie se jejich cesty rozešly. Nebylo to ale naposledy, co se zkřížily. Mezitím, co Katie ustoupila ze slávy a začala se věnovat jiným cílům, se Yorke začal opět drápat na vrchol. Pomohl mu k tomu také spoluhráč a velký kamarád Andy Cole, s nímž se Yorke setkal právě v Blackburnu. I díky Yorkovým třinácti brankám se Rovers dostali na šesté místo Premier League a následně se kvalifikovali do Poháru UEFA.

Pád smějícího se zrádce

Manažer Graeme Souness se několikrát nechal slyšet, že nehodlá útočníkovi tolerovat jeho amorální chování spočívající zejména v sexuálních orgiích a opileckých výstřelcích. I proto Yorke několik zápasů po sobě vůbec nefiguroval na lavičce. Se Sounessem si zkrátka nerozuměli, protože manažerovi se zdálo, že Yorke se nesnaží na sobě pracovat. A protože tento názor sdílelo také vedení klubu, byla s Yorkem ukončena spolupráce. Následně zamířil do jiného klubu.

Také jeho výběr ale potvrdil, že Yorke rád šokuje. I když měl na stole několik nabídek, vybral si Birmingham City. Pro ty z vás, kdo sledují ostrovní fotbal, asi nebude překvapením, že se tento klub s Aston Villou příliš nemusí. To ale Yorkovi nevadilo, stejně jako mu nevadil pískot fanoušků při každém jeho dotyku s míčem. Když s ke kormidlu klubu dostal zásadový Steve Bruce, ocitl se Dwight Yorke definitivně mimo dění a odešel do Austrálie. Tamní Sydney FC získalo velké jméno, ale také velké potíže. Yorke se sice stal v Austrálii populárním a známým člověkem i hráčem, ale na vrchol se již nikdy nevrátil. Věnoval se také jiným aktivitám, mimo jiné běžel londýnský maraton nebo komentoval fotbalové zápasy. Kromě toho napsal knihu s názvem "Born to Score".

Dál samozřejmě nalézal potěšení v dámské společnosti. Když se rozešel s Jordan, chvíli se na veřejnosti objevoval s Hayley Roberts, než ji seznámil s Davidem Hasselhoffem. Do povědomí bulvárních deníků se Yorke dostal až v roce 2013, kdy se na veřejnost dostala autobiografická kniha Katie Price. V ní popisuje své problémy se slavným útočníkem a mimo jiné jej také kritizuje za to, že se Yorke nikdy nechtěl sejít se svým synem Harveym, přestože o něm vždy věděl. Harvey je od narození postižený a trpí autismem.

V rozhovoru pro deník The Sun uvedla: "S Harveym mám skvělý vztah. To se ale nedá říct o jeho biologickém otci. Dwight jej nikdy nechtěl vidět, poprvé se setkali až v jeho jedenácti letech. Naplánovala jsem setkání v jedné restauraci, Dwight přišel, ale nejevil o nás příliš zájmu. Je to ostuda. Kdyby chtěl, dostal by od nás obou mnoho lásky," lituje někdejší modelka. Se synem se od té doby nevídá. Na začátku roku 2006 mohli Yorka vidět diváci australské televizní stanice, která vysílala seriál z fotbalového prostředí. Yorke tam hrál trenéra. Vzhledem k jeho tehdejší situaci bez lukrativního angažmá i rodiny vás asi název díla nepřekvapí: "The Biggest Looser".