EURO v kostce č.2: V klidu, dá se postoupit i se dvěma body

Na EURO jezdí od roku 2016 čtyřiadvacet týmů, a tak se postupuje i ze třetích míst. To dobře víme. Před osmi lety toho využili Portugalci, kteří se po třech remízách ve skupině protáhli do vyřazovací fáze a nakonec celý turnaj vyhráli. Posledně se hned tři takové týmy (včetně Česka) dostaly do čtvrtfinále. Tak proč ne i letos? Kór, když na to může stačit rekordně nízký bodový zisk.

Pojďme rovnou k jadérku věci. Ze zmíněných turnajů jsme zvyklí, že k postupu ze třetího místa obvykle stačí mít tři body a neutrální skóre. Toho po ztrátě s Gruzií Češi zcela určitě nedosáhnou - a hned po závěrečném hvizdu se experti s trenéry i hráči navzájem překřikovali, že teď alespoň nemůžou taktizovat a půjdou za jediným přijatelným východiskem. Vítězstvím. Remíza s Tureckem a dva body přece nemůžou stačit ani na postup ze třetí pozice.

No jenže můžou. Letos ano. Předem avizuji, že článek byl spřádán v době, kdy to dlouho vypadalo na remízu mezi Skotskem a Maďarskem, což by mu dodalo mnohem větší atraktivitu a užitečnost. Ale ani teď to ještě není úplně vyloučeno...

Takže, jak zmiňuji výše, o dvoubodové Skoty na třetí příčce skupiny A jsme bohužel v 10. minutě nastavení přišli. Stejně tak v "déčku” a "éčku” není o čem, takže abychom mohli s Tureckem hrát na remízu, musíme spoléhat na následující souhru okolností:

1) Itálie neprohraje s Chorvatskem

2) Španělsko porazí Albánii

3) Portugalsko nepodlehne Gruzii

4) Anglie vyhraje nad Slovinskem + nebude to hodně gólová výhra o jednu branku (3:2+)

5) Srbsko - Dánsko neskončí hodně gólovou remízou nebo těsnou (a hodně gólovou) výhrou Srbska

Pak tam hrají roli ještě karty, ale do toho se pouštět nebudu.

Všech pět podmínek vypadá docela uskutečnitelně, co? Jakž takž se to dá dokonce vyčíslit. Tak třeba na Betanu si první čtyři situace poskládáte do akovky v kurzu 3.20. Ta poslední se do kurzů překládá obtížněji, ale její pravděpodobnost (2:2+, 3:2+) je nějakých 13, 14 procent, o kterých musíme zmíněný kurz ještě zvýšit.

Tak a teď všechno zjednodušeně a dohromady v jednom souvětí: Existuje zhruba 25% šance, že do osmifinále EURO postoupíme i v případě remízy (jiné než 0:0) s Tureckem. Uf.

Uznávám, že celé tohle počítání je známka jistého zoufalství a hledání zlatého zrnka v pískovišti. Co nám ale zbývá, když ti čeští kluci mají po dvou zápasech jen bod a na závěr neoblíbeného protivníka, se kterým už dvakrát v nedávné době (2008 a 2016) závěrečný zápas ve skupině prohráli?

Ondřej Lingr to v pozápasovém rozhovoru shrnul správně. "Nevím už s kým jiným chceme vyhrát, když ne s Gruzií.” Určitě nechci sobotního soupeře českého týmu jakkoli dehonestovat, sám jsem velkým fanouškem Kvaraccheliji a učaroval mi třeba střední záložník Kochorashvili (98% úspěšnost přihrávek a schopnost přejít i přes víc než jednoho hráče).

Avšak zcela objektivně - je to nejslabší tým celého EURO 2024, který v kvalifikaci na šampionát skončil ve své skupině až čtvrtý a vyhrál jen dva zápasy z osmi. Účast Gruzínců na šampionátu vlastně jen důsledkem úsměvné potřeby UEFA dodávat své Lize národů jakous takous vážnost, čehož mimo jiné touží docílit tím, že i týmům z C úrovně věnuje jedno z 24 míst na turnaji. Mohl to být Kazachstán, mohlo to být Lucembursko, blízko bylo Řecko. Je to Gruzie. A my jsme s ní uhráli remízu. Víc není potřeba dodávat.

Samozřejmě by nebylo fér ukončit polemiku na tomto místě. Češi měli kopec smůly, že dvakrát nešťastně zahráli rukou Hložkem a Hranáčem, navíc probudili niterního Buffona v Mamardashvilim, který především Schicka doháněl k šílenství. Věřme, že proti Turecku budeme mít naopak štěstí.

A teď už pojďme na tradiční kostkový souhrn.

I tentokrát můžeme s čistým svědomím vybírat nejkrásnější góly kola z toho, co připravila UEFA. První dvě místa jsou jasná, u třetího by se dalo vybírat z více gólů - třeba branka De Bruynea s asistencí gólmana Casteelse stála za to. Technická obtížnost obou aktérů u gólu Jaremčuka však převážila:

1. Xherdan Shaqiri (Skotsko vs. Švýcarsko)

2. Morten Hjulmand (Dánsko vs. Anglie)

3. Roman Jaremčuk (Slovensko vs. Ukrajina)

1. Patrik Schick (Česko) a Giorgi Mamardašvili (Gruzie) - 8.8

3. Jamal Musiala (Německo) a Gernot Trauner (Rakousko) - 8.6

5. Christoph Baumgartner (Rakousko) a Kevin De Bruyne (Belgie) - 8.4

Gólman: Giogri Mamardašvili (Gruzie): Už ve dvacáté minutě měl snad pět chycených střel. Češi Mamardašviliho v úvodu rozchytali a ten pak předvedl nejlepší brankářský výkon na turnaji. Celkem polapil 11 projektilů a minimálně dvě, tři měly gólové parametry. Je jen jeho zásluhou, že Gruzínci získali historicky první bod na EURO a teoreticky jsou ve hře o postup do osmifinále až do posledního zápasu skupiny.

Pravý obránce: Žan Karničnik (Slovinsko): Nebýt jeho drobného zaváhání, kdy jej silnější Jović přetlačil a hlavou vyrovnal na konečných 1:1, mohli mu u jezera Bled stavět sochu. Slovinci by totiž vyhráli čistě jeho zásluhou - pravý bek Cejle totiž skóroval a navíc Mitrovićovi skvělým blokem zamezil vstřelit jasný gól. I tak ovšem zaslouží velkou pochvalu.

Pravý stoper: Gernot Trauner (Rakousko): Než se proti Polsku zranil a krátce před 60. minutou vystřídal, stihl zblokovat dvě střely, rozdat čtyřicet přesných přihrávek (pokazil jen dvě) a hlavně hlavou otevřít skóre zápasu. Nasměroval tak Rakušany nejen k výhře, ale i do osmifinále, kam nyní mají Rangnickovci velmi blízko. Snad jim tam i Trauner pomůže.

Levý stoper: Pepe (Portugalsko): Tenhle postarší pán by řadě účastníkům EURO - v čele s mladičkým Španělem Fa... Yamalem - mohl dělat tátu. A je pravda, že Turky v neděli svým způsobem celý zápas vychovával a vyučoval. Než si po 83 minutách vychutnal potlesk ve stoje, pokazil jen dvě z 65 přihrávek a nejen fanoušky na stadionu nadchnul fantastickým čtením hry a chirugricky přesným odebíráním míčů. V jednačtyřiceti letech učiněný "Don” šampionátu.

Levý obránce: Marc Cucurella (Španělsko): Kdekdo čekal v základu Španělska Grimalda, ten totiž zažil v Leverkusenu skvostnou sezónu a jeho vlasatý sok přece jenom v Chelsea poslední dobou strádá. No ale jak hraje v Německu? Znovu připomíná tu neúnavnou fúrii z Brightonu, kterou nejde obejít, nejde jí sebrat míč a ještě k tomu neúnavně kmitá po lajně. Jeho tandem na levé straně s Nicem Williamsem proti Itálii zůstane jedním z highlightů turnaje.

Pravý střední záložník: Mykola Šaparenko (Ukrajina): První poločas mu úplně nevyšel, ale krátce po začátku toho druhého poprvé a naposled v utkání proti Slovensku napřáhl - a hned rozvlnil síť. Definitivním hrdinou Ukrajiny se stal ke konci zápasu, když neskutečně sladkým obloučkem na dobrých 30 metrů odhalil nejen skulinu v obraně soupeře, ale i gólového Jaremčuka.

Defenzivní záložník: Pierre-Emile Höjbjerg (Dánsko): Spolu s Hjulmandem a Eriksenem kompletně přehráli anglický střed pole a měli velký vliv na tom, že favorizovaný Albion fanoušci po utkání vypískali. Höjbjerg dominoval při důrazu, na přihrávce, prakticky neztratil míč a zároveň často podporoval útok. Sám vyprodukoval pět střel.

Levý střední záložník: Ilkay Gündogan (Německo): Výjimečný hráč schopný odehrát skvělý zápas jak uprostřed zálohy, tak i jako takový falešný útočník, který trhá obranu správně načasovanými náběhy do vápna - to dokazoval především v závěru angažmá v Man City. Od Nagelsmanna dostává na EURO podobnou roli a proti Maďarsku konečně explodoval (1+1).

Pravé křídlo: Jamal Musiala (Německo): Já se omlouvám, jestli vás bude ofenzivní superstar Bayernu už časem obtěžovat, vzhledem k Musialovým výkonům se totiž zcela reálně může stát, že ho do sestavy během turnaje ještě párkrát vložíme. Mladíček i ve druhém duelu fascinoval úžasným vedením míče - a (budu se opakovat) stejně jako v prvním kole, oproti MS 2022 mu nemůžeme vyčítat ani nedostatky ve finální fázi. Gól dal i Maďarsku a spolu se Schranzem a Mikautadzem je zatím nejlepším střelcem EURO.

Ofenzivní záložník: Christoph Baumgartner (Rakousko): Výborný komplexní výkon korunovaný vítězným gólem. Klíčový rakouský hráč byl proti Polsku neúnavný a výrazně pomáhal i při presinku. Faulován byl nejvíckrát ze všech hráčů na trávníku a svým chytrým a hbitým pobyhem s míčem dělal soupeři neustále problémy.

Levé křídlo: Nico Williams (Španělsko): Nejlepšího hráče kola tady nevyhlašujeme, ale kdybychom se k tomu uchýlili, teď asi vyhraje ďábelský křídelník Athleticu Bilbao. Nico Williams naprosto zničil Di Lorenza, jemuž se asi motá hlava ještě teď. Překonal ho ve většinu soubojů 1 na 1 i 1 na 2 - a to včetně klíčové akce, po níž si jediný gól vstřelil do vlastní sítě Calafiori. Škoda, že Nicova překrásná rána do břevna nešla o pár čísel níž. Gól by si za svůj výkon jednoznačně zasloužil.