EURO v kostce č.4: S nudným fotbalem nejdál dojdeš?

Francie, Anglie a nakonec i to Portugalsko, které naplnilo potenciál v jediném ze čtyř zápasů. Giganti, kteří svými výkony připomínají slavnou Cimrmanovu frustrační kompozici. Na monstrózní prvky očekávání navázaly snad ještě hlasitější prvky zklamání. A přesto bych se vůbec nedivil, kdyby zrovna tyhle týmy hrály ve finále...

Jasně, na pragmatický a konzervativní styl fotbalu jsme od pánů Southgateů a Deschampsů zvyklí. A pročpak by v tom trenéři nepokračovali, když jsou tak úspěšní - vždyť na poslední velké finále bez anglické nebo francouzské účasti se musíme v čase vrátit o deset let.

Jenže i tehdy aspoň některé jejich ofenzivní hvězdy zářily. Ať už to byli Griezmann (nad skutečností, že patřil mezi top top hráče na čtyřech turnajích v řadě, bychom neměli ohrnovat nos), Payet, Kane, Sterling nebo Mbappé, byla radost jejich výkony sledovat. Zápas co zápas.

Ale letos? Největší pozornost z anglicko-francouzské kliky budí asi Bellingham, a i ten hrál dobře vlastně jen první zápas na EURO. Kane? Mbappé? Griezmann? Trápení, nuda, nuda, šeď, šeď.

Nakonec to ale všechno může být úplně jedno. Jsme na turnaji, kde rozhodují obrany a aby tým uspěl, dvakrát bavit nás nemusí. Stačí mít střed pole v perfektním stavu, funkční defenzivu, skvělého brankáře a ten jeden gól za zápas se tam vždycky nějak dotlačí.

Proto nebuďme vůbec překvapení, když vítěz atraktivního souboje dvou nejlepších celků EURO - tedy Španělsko vs. Německo - po slavném triumfu ve čtvrtfinále hned v dalším kole narazí.

Francie ani Portugalsko totiž sice nehrají tak, jak bychom si my a především jejich fanoušci přáli, ale individuální sílu mají pořád obrovskou a turnajový systém právě těmto celkům nahrává. Tuším, že mladičké německé či španělské hvězdy budou v semifinále extrémně trpět.

I když asi ne tolik jako ty anglické. Přidejme k propíraným jménům Kane a Bellingham ještě Fodena, Saku nebo Palmera a dostaneme... světe div se - naprostý hnus. Jsem moc zvědavý, co udělá plánovaný přechod na systém se třemi stopery. Tak jako tak, Southgateův celek je favoritem na finále. A to přesto, že jak Švýcaři, tak třeba Nizozemci předvádějí v Německu lepší fotbal.

Že je tenhle turnaj tak trochu postavený na hlavu, dotvrzuje i fakt, že výše zmíněný Bellingham kvůli provokativnímu gestu málem nemohl hrát čtvrtfinále. No a Turek Demiral kvůli svým fašistickým pohnutkám (nutno dodat, že zcela zaslouženě) propásne jak nedělní zápas, tak i případné semifinále, kdyby do něj náhodou náš přemožitel postoupil.

A teď už pojďme na tradiční kostkový souhrn.

Skvostné nůžky, navíc s mimořádnou důležitostí. Pak krásná rána do šibenice a nakonec individuální únik zakončený ranou pod víko:

1. Jude Bellingham (Anglie vs. Slovensko)

2. Ruben Vargas (Švýcarsko vs. Itálie)

3. Nico Williams (Španělsko vs. Gruzie)

1. Merih Demiral (Turecko) - 9.6

2. Fabian Ruiz (Španělsko) a Nuno Mendes (Portugalsko) - 8.9

4. Joao Cancelo (Portugalsko) - 8.7

5. Rodri (Španělsko) - 8.5

Gólman: Diogo Costa (Portugalsko): Zákrok Merta Günoka byl z říše snů a trumfnout Jana Oblaka bylo skoro nemožné. Stejně tak jako chytit tři penalty v rozstřelu na EURO. Costa to jako první v historii zvládl. A když k tomu přičteme rozhodující zákrok v prodloužení proti Šeškovi, není co řešit.

Pravý stoper: Antonio Rüdiger (Německo): Mohli bychom mít po 18 letech dalšího držitele Zlatého míče z řad obránců? No co je? Vyhrál Ligu mistrů, vyhrál španělskou ligu, a co kdyby Němci nakonec ovládli EURO? Zasloužil by si to Rüdiger míň než Cannavaro? Excentrický stoper má na domácím turnaji skvělou formu a je téměř nemožné přes něj přejít. Osmifinále s Dánskem nevyjímaje.

Střední stoper: Manuel Akanji (Švýcarsko): Dejte mu maršálskou hůl a už mu nebude chybět vůbec nic. Akanji je zatím na EURO možná nejlepší stoper a v sobotu proti Anglii může postoupit na piedestal. Chudák Scamacca v osmifinále vůbec neexistoval, poprvé vystřelil až v 74. minutě.

Levý stoper: Merih Demiral (Turecko): Dal dva góly, Turci vyhráli 2:1 a postoupili přes černého koně šampionátu do čtvrtfinále. Víc není potřeba dodávat. Fakt, že Demiral to zvládl i z pozice obránce, je třešnička na dortu.

Pravý wingback: Denzel Dumfries (Nizozemsko): Jedna z hvězd EURO 2020, byť zhasla (k české radosti) poměrně brzo. Naopak na MS v Kataru Dumfries zklamal a čekalo se, na kterou stranu jeho mince padne v Německu. Ve skupině jakž takž, ale v osmifinále už exceloval. Podobně jako Cancelo proti Slovinsku, i on Rumunům vytrvale zatápěl a jen vinou liknavosti Simonse si nepřipsal asistenci.

Pravý střední záložník: Rodri (Španělsko): To se to hraje, když kolem vás čistí prostor Pedri, hru tvoří Ruiz a před vámi lítají tam a zpátky dva dorostenci na křídlech. To pak Rodrimu "stačí" perfektně plnit svoji roli dispečera, který míče nejen odebírá, ale taky málokdy ztrácí, takřka nikdy nepokazí přihrávku a precizně přenáší hru. V osmifinále navíc i skóroval.

Levý střední záložník: Granit Xhaka (Švýcarsko): Tým z alpského podhůří nemá nepřeberné množství technických talentů do ofenzivy jako Španělsko nebo Německo. Nemá slovutné hvězdy jako Francie nebo Anglie. Ale úplně klidně se může stát, že po boku jedné ze zmíněných zemí vkročí do finále EURO. Švýcarsko má totiž ve skvělé formě hrajícího Xhaku a s ním i možná (směrem do defenzivy) nejlépe fungující střed hřiště. Po Německu přehráli taky Itálii - a o anglické záloze se na turnaji taky ódy zrovna nepějí.

Levé křídlo: Nico Williams (Španělsko): Nejlepší hráč EURO? V TOP 3 bude určitě. Na ďábelský výkon proti Itálii navázal i v osmifinále, ke krásnému gólu přidal asistenci a největší kluby světa už chystají prkenice. Proti Gruzii měl navíc 100% (46/46) přesnost přihrávek! Bože, ten zápas proti Německu bude fakt něco mimořádného...

Pravé křídlo: Lamine Yamal (Španělsko): Nebudeme tu omílat jeho věk, tenhle kluk prostě na 16 nehraje ani omylem. Na hřišti je úplně klidný, s míčem si poradí i pod tlakem a je krásné se na něj koukat. Skvělá technika, rychlost, souboje jeden na jednoho. Proti Gruzii prodal všechno, co v sobě má. A ten lahodný centr na gól Ruize? Mňam do p...

Útočník: Cody Gakpo (Nizozemsko): Jen málo nešpanělských hráčů na turnaji individuálně září. Ale Cody Gakpo je jedním z nich. Vydařila se mu už skupina a v osmifinále proti Rumunům své výkony ještě povýšil. Zkuste si vybavit nebezpečnou akci, u níž on nebyl. Těžké, že? Nezastavitelný, extrémně kreativní, ale zároveň přímočarý. První gól dal, druhý vytvořil pro Malena.

Levý útočník: Ruben Vargas (Švýcarsko): Člověk neví, kdo na té levé Švýcarské straně zrovna vypluje. Řádí tam Aebischer, overlapuje tam ze stopera Rodriguez - a pak je tu ještě Vargas. Italy zničil právě on. Nejdřív naservíroval vedoucí branku Freulerovi, pak překrásně zavěsil sám.