Evropská překvapení sezony: šampion z půlky ligy i poražený finalista

Real Madrid uzavřel sezonu 2021/22 ziskem už 14. titulu v Lize mistrů. Evropské poháry ale nežily jen další parádní sezonou španělského giganta, našlo se i několik příběhů relativních outsiderů, kteří svými výkony a výsledky příjemně překvapili. Eurofotbal vybírá několik z nich.

Sheriff Tiraspol

Ještě než Real Madrid pozvedl nejslavnější klubovou trofej, prožil na začátku cesty pořádný šok. Na domácím hřišti prohrál 1:2 se Sheriffem Tiraspol, týmem, který existuje jen od roku 1997. Moldavskému celku vystřelil v samém závěru výhru lucemburský záložník Sebastien Thill. Tiraspol se ve skupině s giganty Realem a Interem Milán držel víc než statečně, zvládl přeskočit i Šachtar Doněck a ze třetího místa si zahrál vyřazovací část Evropské ligy. Tam ale pohořel hned na prvním soupeři, portugalské Braze.

Fanoušci, kteří v nerovných bojích fandí spíše fotbalovému trpaslíkovi, si Sheriff rychle oblíbili. Než se začali zajímat o jeho zákulisí... Tiraspol se nachází v separatistické republice Podněstěří, která oficiálně nechce s Moldavskem mít nic společného. "Tento stát byl stvořen coby projekt KGB, aby Moldávie neunikla ze sféry vlivu Ruska. Funguje jen díky ruské pomoci a pašování drog a zbraní,” objasnil na Twitteru ruský novinář Slava Malamud. Koneckonců i zakladatelé Sheriffu byli agenty KGB.

Sheriff se fanouškům znovu připomněl fanouškům i po vypadnutí z evropských pohárů. Trénuje jej totiž ukrajinský kouč Jurij Vernydub, který po invazi ruských vojsk do rodné země požádal klub o uvolnění. Místo vedení fotbalového družstva rodák ze Žytomiru brání vlast se zbraní v ruce.

Bodö/Glimt

Severský fotbal je na vzestupu a Bodö/Glimt je toho dalším důkazem. Norský celek v prvním ročníku Konferenční ligy ve skupině skončil těsně druhý za AS Řím, vítězem celého turnaje. Římané se s Nory pořádně natrápili, doma zachraňovali remízu 2:2, dva týdny předtím si ze stadionu Aspmyra v Bodö odvezli potupnou porážku 1:6!

Bodö/Glimt se do úvodního ročníku Konferenční ligy muselo probít ze druhého předkola, nakonec došlo přes další favority - Celtic a AZ Alkmaar - až do čtvrtfinále, kde ztroskotalo na... AS Řím. V prvním zápase vyhrálo 2:1, v odvetě už Mourinhův tým nepřipustil žádné další problémy a vyhrál 4:0. Cesta Bodö byla ale i tak impozantní a připomněla, že norský fotbal není jen fenomén Haaland.

Mimochodem, propletení mezi kluby, které na sebe v Konferenční lize narazily hned ve čtyřech zápasech, pokračuje i dál - jedna z posil, které si José Mourinho vyhlédl do AS pro novou sezonu je Ola Solbakken, křídelník Bodö.

West Ham United

Londýnský klub s výraznou českou stopou (na hřišti i mezi majiteli) zažil nejlepší evropskou sezonu za 40 let. Do Evropské ligy (v jejím současném formátu a názvu) se probojoval vůbec poprvé, v předchozích dvou pokusech vždy ztroskotal v předkolech. Navíc pokaždé na stejném týmu, rumunské Astře Giurgiu.

Skupinovou fází prošel West Ham téměř bez problémů, jedinou prohru mu nachystalo Dinamo Záhřeb v posledním zápase. Tam ale "kladivářům” o nic nešlo a David Moyes nasadil jedenáctku plnou náhradníků. Anglický celek si hned zkraje vyřazovací části užil velkou otočku se Sevillou, několikanásobným vítězem a tradičním favoritem Evropské ligy. Gólem k ní přispěl i Tomáš Souček. Následovalo ještě vyřazení Lyonu, než londýnský celek v obou semifinálových zápasech podlehl pozdějšímu vítězi, Frankfurtu. Působení v Evropě Hammers nijak neomezilo v Premier League, kde ze sedmého místa dosáhl na kvalifikaci Konferenční ligy. Na tým, který ještě v předminulé sezoně bojoval o záchranu, super počin.

Villarreal

Fanoušci anglického fotbalu by při letmém pohledu na soupisku mohli Villarreal odbýt jako družstvo odpadlíků z Premier League. Však Juan Foyth, Etienne Capoue či Serge Aurier se neprosadili v Tottenhamu, Francis Coquelin v Arsenalu, Arnaut Danjuma v Bournemouthu taky díru do světa neudělal... Koneckonců Unai Emery v Arsenalu zanechal jen slavnou zkomolenou hlášku "good ebening.” No, ne tak docela...

Banda zdánlivých renegátů ve žlutých dresech trápila jednoho giganta za druhým. Z Ligy mistrů vyprovodila Juventus i Bayern, až v semifinále nestačila na Liverpool. "Naše město je malé, ale jsou v něm velcí hráči,” vystihl Emery po triumfu nad Bayernem. ”Jsme malý klub z vesnice, jako byli Asterix a Obelix. Máme však velmi solidní a stabilní projekt,” dodal. V La Lize navíc se "žlutou ponorkou” došel na sedmé místo, takže evropské poháry - byť ne Ligu mistrů, ale Konferenční ligu - bude hrát i v příští sezoně.

Feyenoord Rotterdam

Nizozemský celek mohl prožít zajímavou oslavu výročí své poslední evropské trofeje. V roce 2002, přesně před dvaceti lety, Feyenoord ovládl tehdejší Pohár UEFA. Ve finále, které se navíc hrálo na jeho domovském stadionu v Rotterdamu, přetlačil Dortmund s Janem Kollerem a Tomášem Rosickým. Finále se přitom málem vůbec nehrálo - jen pár dní předtím v Rotterdamu aktivista zastřelil výraznou tvář regionální politiky Pima Fortuyna a město se zahalilo do smutku, než propuklo v titulové oslavy.

Po dvou dekádách měl Feyenoord možnost zase se zapsat do historie. V prvním ročníku Konferenční ligy se dostal až do finále, cestou porazil Marseille i pražskou Slavii. V klíčovém boji ale nestačil na AS Řím. "Ve finále nedostanete desítky šancí, ale jen pár, a musíte je využít. A těch šancí je ještě míň, když je soupeř z Itálie a vede ho Mourinho,” zalitoval kouč Arne Slot po těsné prohře 0:1. V příští sezoně se červeno-bílí pokusí o podobnou cestu o soutěž výš, v Evropské lize.

Eintracht Frankfurt

Leitmotivem tohoto výčtu jsou outsideři, kteří sice zaujali a došli dál, než se čekalo, na trofej ale nedosáhli. To hlavní si tedy necháváme na konec. Frankfurt ovládl Evropskou ligu, když ve finále porazil Rangers, ještě větší skalpy ale uzmul během předchozích kol. Ve čtvrtfinále vyprovodil ze soutěže největšího favorita, Barcelonu. Fanoušci po celém světě jen zírali, jak Frankfurt ovládl Camp Nou nejen na hřišti, ale i v ochozech, kde byli fanoušci katalánců zcela přehlušeni.

Španělsko bylo pro Frankfurt, v dobrém, osudové. Finále proti Rangers totiž ovládl v Seville. Evropskému úspěchu podřídil tým kouče Olivera Glasnera vše, včetně umístění v domácí soutěži. Jako vítěz Evropské ligy se v příštím roce podívají do Ligy mistrů navzdory tomu, že v Bundeslize byli až jedenáctí a byli blíž barážové příčce (9 bodů) než poslednímu pohárovému místu (10 bodů). Na to se ale díky nové trofeji ve vitríně nikdo ptát nebude.