Evropské koeficienty po pohárovém týdnu (1)

Koronavirovou pandemií notně poznamenaná pohárová kvalifikace je za námi. Liga mistrů i Evropská liga znají dohromady 80 klubů, které se, doufejme, budou v probíhající sezóně utkávat v podzimních základních skupinách a v jarním play-off. Jsou mezi nimi i tři české celky v EL.

Urychlený formát kvalifikace se, až na závěrečné play-off o LM, nesl ve znamení poměrně nespravedlivého jednozápasového střetu na hřišti náhodně vylosovaného celku. Každému z týmů byl do národního koeficientu automaticky započítán půlbod za imaginární remízu v odvetě, takže s nulou letos nevyšlo dokonce ani takové San Marino, které prohrálo všechny své čtyři zápasy. Kvalifikaci též ovlivnila různá epidemiologická opatření uvrhující hráče či dokonce celé týmy do karantény. Své by o tom mohly vyprávět například Slovan Bratislava či FCSB.

Český fotbal měl před startem jistotu základní skupiny EL pro Spartu (vítěz poháru) a v horším případě též pro Slavii (vítěz ligy). Připomeňme, že se tak stalo díky 13. příčce z pětiletého období 14/15 - 18/19, o kterou se zasloužily české kluby takto - Sparta (30 % z celkového zisku), Plzeň (28 %), Slavia (17 %), Slovan Liberec (13 %), Mladá Boleslav (5 %), Jablonec (4 %), Sigma Olomouc a Zlín (oba 1,5 %).

Za přímý postup Sparty do skupiny EL však může také covid-19, respektive odložení jarního play-off až do letních měsíců, v jehož průběhu již byl paradoxně rozehrán nový pohárový ročník - Sparta totiž nepotřebovala, aby EL vyhrál tým, který se z ligy kvalifikuje do EL, což by za normálních okolností muselo platit (vzpomeňme na tři roky starý stejný případ Zlína, jemuž takto k historické pohárové účasti pomohl Manchester United), ale výjimečně postačilo, aby se vítězem EL stal tým, jenž se z ligy kvalifikoval i do LM.

V osekané kvalifikaci sehrály české kluby devět zápasů s vyrovnanou bilancí (4-1-4). Z toho dva v rámci klasického duelu play-off (Slavia, bilance 0-1-1) a sedm na jeden zápas, kdy postupoval vítěz (bilance 4-0-3). Los způsobil, že pět z těchto sedmi utkání sehrály české celky venku. Doma se představily pouze jednou Plzeň a jednou Liberec se stoprocentní úspěšností. Venku se dařilo méně - dvakrát zvítězil Liberec, naopak Jablonec a Plzeň byly venku vyřazeny.

Tři týmy v EL jsou vyrovnaným maximem českých klubů, ovšem kvalifikace se za vydařenou považovat nedá. Sparta měla jistotu, Slavia do EL spadla, Jablonec nezvládl už první duel a vicemistr Plzeň spadla z hrušky hned dvakrát. Potlesk si zaslouží Liberec, jenž přešel přes tři soupeře. Ano, litevský soupeř byl ze slabších, FCSB se topilo v karanténních problémech a APOEL přivítal Slovan doma u Nisy, to však nic nemění na tom, že po dvou sezónách kolapsů v předkolech EL se českému celku konečně podařilo do skupiny EL prokousat. Mimochodem Slovan letos nasbíral do národního koeficientu v předkolech více bodů než zbylé čtyř celky dohromady.

Předkol EL se za 12 let trvání prakticky stejného formátu účastnilo devět různých českých klubů. Ze 43 pokusů se až do skupiny podařilo probojovat pouze třináctkrát, a to pouze čtyřem z nich. Jedinou pozitivní bilanci má Liberec (4 postupy/3 vyřazení), vyrovnanou Sparta (5/5) a Slavia (1/1), mírně zápornou pak Plzeň (3/4). Naopak ani jednou nástrahy předkola EL nepřekonaly Teplice, Baník (oba 0/1), Sigma (0/2) a především pak Jablonec (0/6) a Mladá Boleslav (0/7). Přes tři předkola se až do skupiny EL dokázal dostat dvakrát Liberec (letos a v roce 2013) a jednou Plzeň (2012). Přes dvě předkola to zvládl dvakrát opět jen Liberec (2015 a 2016) a jednou Sparta (2012). Nejvíce postupů v jednotlivých duelech slavil Liberec - celkem 12 proti pouhým 3 vyřazením. Více postupů na svém kontě má také Sparta (7/5), Plzeň (6/4), Slavia (3/1) a Sigma (3/2), vyrovnanou bilanci má Baník (1/1) zápornou pak Teplice (0/1), Jablonec (3/6) a Mladá Boleslav (4/7). I z těchto statistik vyplývá, že Liberec, ať už pod Šilhavým, Trpišovským či Hoftychem, je nejlepším českým týmem v předkolech EL. Celkem tedy české kluby uspěly v 39 z celkových 69 soubojů, což nakonec vedlo ke zmíněným 13 postupům ze 43 případů.

Slovenský fotbal měl rozhodně větší ambice než skončit ve třetím předkole. Nakonec ale bylo téměř "všecko špatně" a začalo to už losem. Žilina a Ružomberok vypadly hned v prvním předkole EL ve Walesu, respektive ve Švýcarsku, očekávaný postup Slovanu v prvním předkole o LM zase zhatili epidemiologové na Faerských ostrovech. Dál šla pouze Dunajská Streda, která zvítězila na Islandu.

Jediný domácí pohárový zápas slovenského celku přišel ve druhém předkole a přinesl jedinou letošní výraznější radost. Dunajská Streda v prodloužení přestřílela Jablonec a šla dál. Překvapivě naopak skončil Slovan Bratislava, který na penalty podlehl finskému mistru. Do třetího předkola se tak dostal jediný slovenský celek, jenž v Linci nepřekvapil. Favorizovaný LASK vyprovodil Dunajskou Stredu sedmigólovým výpraskem a symbolicky tak ukončil mizerné i podivné účinkování slovenských celků v Evropě, nejhorší od sezóny 2004/2005. Slováci sehráli (měli sehrát) v předkolech sedm utkání, z toho hned šest venku!

Mezi zajímavosti skončené kvalifikační fáze patří postup maďarského celku do LM po 11 letech, konkrétně Ferencváros si ji zahraje přesně po čtvrtstoletí. Poprvé se v LM představí francouzské Rennes či dánský Midtjylland. Z elitní čtyřky ztratili pouze Němci (Wolfsburg), což jim zkomplikuje situaci v boji o třetí místo s Italy. Ti jdou do skupin kompletní, byť AC Milán v dramatické bitvě ve Vila do Conde mělo několikrát namále. Právě Portugalci patří mezi zklamané. Neztratili jen Rio Ave, ale překvapivě také Sporting, navíc Benfica spadla z LM do EL. Pouze s jedním týmem budou na podzim v pohárech například Dánové a Švýcaři, bez jediné účasti jsou ve Švédsku či v Kazachstánu (to kvůli náročnému cestování zarmoutilo málokoho).

A o co, že se letos hraje? Uzavírá se pětileté období 16/17 - 20/21 určující nasazení do ročníku 22/23. To se bude již druhým rokem hrát i tzv. Konferenční liga. Její vznik způsobí například tužší boj o EL, která se z 48 týmů zúží na 32 a vstup do ní budou mít pouze soutěže do 15. místa, případně mistři všech soutěží vyřazení z předkol LM. To velmi zajímá i Česko, které se mimo patnáctku nacházelo naposledy v sezóně 2014/2015 a dost pravděpodobně se tak stane i pro sezónu 2022/2023. Spíš než o honbu za patnáctkou, jejíž složení se nyní zdá být jasné (snad pouze Řekové mohou zaútočit na Kypr či na Dánsko), půjde pro Česko o budování solidního zisku nad hranicí pěti bodů, který dá dobrý základ pro další sezóny, ve kterých by se měl český klubový fotbal na evropské scéně odrazit ode dna KL zpět do zajímavých bojů o LM a EL.  

10. místo - mistr přímo do LM
11. místo - mistr přímo do LM (pokud se do LM z ligy kvalifikuje i obhájce)
12. místo - mistr minimálně EL
15. místo - pět celků v pohárech, z toho dva v kvalifikaci o LM, vítěz poháru o EL, dva o KL, zatímco 16. místo pouze čtyři celky, z toho mistr o LM, zbylé tři pouze o KL

Výpočet národních koeficientů

Vedle standardních 2 bodů za vítězství a 1 bodu za remízu (v předkolech pouze polovina, tedy 1 a 0,5) hrají důležitou roli body bonusové. V současném formátu připisují kluby do národních koeficientů 4 body za účast v základní skupině LM a 5 bodů za postup z ní do osmifinále LM. V jarních vyřazovacích bojích pak týmy vylepšují národní koeficienty ještě vždy 1 bodem za účast ve čtvrtfinále, semifinále i finále obou pohárů. Tyto zisky se dělí počtem všech klubů jednoho státu, které v sezóně do pohárů nastoupily. Česko zatím získalo podprůměrných 8 bodů (4,5 Liberec, 2,5 Plzeň, 0,5 Slavia, 0,5 Jablonec), což po dělení pěti účastníky dává hodnotu 1.600 bodu. V rozehrané sezóně to znamená až 40. místo z 55 soutěží.