Evropské koeficienty po pohárovém týdnu (12)

Po dvou zvláštních ročnících, ovlivněných dopady koronavirové pandemie či diskuzemi o Superlize, jsme se mohli konečně dočkat pohárového ročníku se vším všudy, od začátku až do konce. Nedočkali jsme se. Tentokrát bylo jarní play-off ovlivněno událostmi na Ukrajině, přičemž administrativní vyřazení dvou ruských klubů z pohárové Evropy je asi tím nejmenším, co se v kontextu ruské invaze odehrálo.

Všechny tři evropské poháry, nově i s Konferenční ligou, se každopádně dohrály a opět nabídly řadu velkých příběhů. V Lize mistrů Liverpool nakonec v zajímavé sezóně, ve které odehrál maximální počet utkání, nedosáhl na treble. Předčil jej Real Madrid, který vyhrál ušatý pohár popáté za posledních devět let. Ancelotti ovládl Ligu mistrů počtvrté jako trenér. Triumfem v Evropské lize přinesl německým fanouškům radost Frankfurt, jenž pro Bundesligu vyhrál druhou nejprestižnější trofej po dlouhých 25 letech, kdy se radovalo Schalke. V Konferenční lize předčil nezmar Mourinho rozjetý Feyenoord a po úspěších s Portem, Interem i Manchesterem United si s AS Řím připsal celkově pátou trofej z evropských pohárů. 

Tři finálová utkání nezměnila nic na pořadí národních koeficientů za pětileté období 2017/2018 - 2021/2022, podle kterého se bude nasazovat do sezóny 2023/2024. Optikou celé sezóny však k některým významným změnám došlo. 

Co jsme sledovali

Elitní čtveřice evropských soutěží je dlouhodobě jasná a v součtu pěti let jen těžko prolomitelná jednoletými úspěchy, například těmi letošními Francie a Nizozemska. Španělská hegemonie druhé dekády 21. století každopádně byla vystřídána drtivým anglickým nástupem a v debatách o nejlepší evropské soutěži nyní fanoušci La Ligy nemohou použít argument o evropské nadvládě, jen s výjimkou finálového triumfu Realu nad Liverpoolem. Zajímavý je souboj o třetí místo, kde se Serie A stále přetahuje s Bundesligou.

Německé kluby letos každopádně zapsaly překvapivý úspěch, když v minitabulce vzájemných utkání předčily své konkurenty. A nehledejme za tím jen Bayern, k této statistice významně pomohly Lipsko a Frankfurt.  


Před sezónou se čekal boj o pátou příčku mezi Francií a Portugalskem. Zajímavou pozici, která teoreticky vpustí do LM i třetí celek z ligy, Francie bezpečně uhájila. Hotovo bylo prakticky po předkolech, po kterých sice Portugalci šli před Francouze, ale ztráta dvou klubů v kvalifikaci o KL dávala tušit, že se tam dlouho neudrží. Jakékoliv portugalské snažení pak spláchla francouzská skupinová jízda, díky které týmy Ligue 1 napravily loňské fiasko. 

V nejlepší desítce jsme si v posledních letech navykli na kluby z Ruska, Ukrajiny a Turecka. Jejich sešup do nižších pater, které více odráží ekonomickou výkonnost těchto zemí, započal již dříve, letos však byl dokonán. A v případě Ruska pak definitivně umocněn administrativním vyřazením z evropských pohárů nejen pro uplynulou sezónu. Kolik nul Rusko připíše a kdy a z jakých pater se bude sápat zpět, je ve hvězdách. Otazník visí také nad působením ukrajinských klubů v dalších sezónách. V případě Turecka se pak dle zisků z posledních ročníků jeví pravděpodobné zařazení do skupiny soutěží bojujících o důležité 15. místo.

A kdo tuto trojici v desítce nahradil? Žádným překvapením není Nizozemsko, jehož tříletý výlet mimo desítku byl výjimkou. Mezi evropskou elitou se snaží etablovat i Rakousko. Se svou vlajkovou lodí, v podobě Salzburku, jenž opakovaně předvádí dobré výsledky, na to má. Skotský výstřel vzhůru o 17 míst během čtyř let je jistě dán silnou dvojicí z Glasgow, respektive návratem Rangers do pozice silného evropského klubu. Jinou silnou dvojicí se prezentuje také Srbsko, které se o desítku může rvát hned napřesrok.

Souboj o 15. místo a pozice Česka. Největší bitva v pořadí národních koeficientů uplynulé sezóny. Pro českého fanouška navíc zajímavá tím, že se v ní Česko drželo až do konce. Ze souboje postupně odpadávaly Kypr, Turecko, Chorvatsko či Dánsko, překvapivě dlouho se v ní drželo Norsko. Teprve vyřazení Slavie ve čtvrtfinále KL znamenalo radost pro Řecko.

Po změně formátu se 15. příčka stala ještě více důležitou. Země na 15. místě vyšle do boje o LM dva kluby, vítěz poháru jde do kvalifikace o EL, další dva hrají o KL. Hned tři celky tedy mají možnost oprav při vypadnutí. Země na 16. místě má v boji o LM jen mistra, další tři celky pak nesmějí zaváhat, chtějí-li hrát alespoň skupinu KL. Ano, škrtnutí Ruska a úpravy kvůli přesunům vítězů pohárů, kteří si zajistili nějaký pohár i z ligy, toto pravidlo upravují - například nyní v létě bude hrát Slovácko o EL, přestože Česko jde do sezóny až ze 17. místa - nicméně jistota je jistota. A vypravujte těsně druhé Slavii, že nemá možnost hrát o peníze z LM a místo toho bude muset cestou do ne úplně atraktivní KL zdolat hned tři soupeře...

Česko v sezóně 2021/2022 získalo 6.700 bodu. Celkově pět českých týmů nahrálo 33,5 bodu, z nich téměř polovinu Slavia (15,5 bodu, bilance 6-4-6, 1 bonusový bod za druhé místo ve skupině KL). Úspěšný byl na své poměry také Jablonec (7 bodů, bilance 3-3-4). Naopak Sparta, která odstartovala sezónu postupem přes Rapid v předkole o LM, se následně příliš nepochlapila (6 bodů, bilance 3-1-8). Plzeň zklamala vypadnutím v kvalifikaci o KL s bulharským soupeřem (4 body, bilance 4-0-2), stejně jako Slovácko (1 bod, bilance 1-0-1).

Výpočet národních koeficientů

Díky nástupu třetí soutěže došlo k jistým změnám. Vedle standardních 2 bodů za vítězství a 1 bodu za remízu (v předkolech pouze polovina, 1 a 0,5) hrají důležitou roli body bonusové. Do národních koeficientů připisují kluby 4 body za účast v základní skupině LM a 5 bodů za postup z ní do osmifinále LM. V jarních vyřazovacích bojích pak týmy vylepšují národní koeficienty ještě vždy 1 bodem za účast ve čtvrtfinále, semifinále i finále EL i LM. Nově přibyly bonusové body také za vítězství ve skupině a za druhé místo v EL (4, resp. 2 body) i v KL (2 resp. 1). Další 1 bonusový bod čeká rovněž osmifinalisty EL a semifinalisty a finalisty KL.