Evropské koeficienty po pohárovém týdnu (14)

FC Barcelona proti Manchesteru United ve finále Ligy mistrů a portugalský souboj FC Porto - Braga ve finále Evropské ligy. Tyto čtyři týmy ze tří států dokázaly dojít až do závěrečného utkání evropských pohárů v sezóně 2010/2011. Již jen poslední čtyři body do národních koeficientů jsou tedy k mání v letošním ročníku. Dva z nich si ale jistě rozdělí Portugalsko, které tak letošní účet národního koeficientu zakončí na hodnotě 18.800.

Anglie

Manchester United si na Old Trafford bez problémů poradil se Schalke 04 a může se těšit na finále do Londýna. Po dvou letech se v něm může pomstít Barceloně, která Manchester porazila ve finále LM 2009. Tým Alexe Fergusona se letos již navíc stal klubem s největším příspěvkem do národního koeficientu. Za dosavadních 9 výher a 3 remízy ve dvanácti zápasech si společně s 12 bonusovými body připsal již 33 bodů. Další pak může přidat v případě, že ani svůj třináctý zápas letošního ročníku neprohraje. Nejlépe je na tom letos logicky i mezi klubovými koeficienty. Anglický národní koeficient za jednu sezónu se poprvé přehoupl přes hranici 18.000 bodu.

Španělsko

Několik duelů El Clásica za sebou řadu fanoušků kvůli zbytečným nefotbalovým extempore od španělského fotbalu spíše odradilo. Ti věrní ale budou i nadále fandit barcelonskému stylu tiqui-taca ve finále LM. Bude to také jediný španělský tým v kvartetu nejlepších, neboť Real Madrid i Villarreal se s Evropou rozloučili v semifinále svých soutěží. Pokud Barcelona ve finále neprohraje, dosáhne národní koeficient španělské soutěže počtvrté za svého působení v evropských pohárech na magických 18.000.

Německo

Schalke 04 nedokázalo napodobit rok starou jízdu krajanů z Mnichova až do finále LM. I tak byl ale tým z Gelsenkirchenu velkým překvapením a oživením letošní soutěže. I díky Schalke se tak národní koeficient Německa ziskem za letošní sezónu vzdálil tomu italskému, se kterým ještě před rokem bojoval o třetí místo. V příští sezóně 2011/2012 tak kluby v Bundeslize budou hrát hned o tři přímé vstupenky do základních skupin Ligy mistrů 2012/2013, čtvrtý tým navíc půjde do předkola.

Portugalsko

Za necelé dva týdny se bude v Dublinu mluvit portugalsky. Trenér André Villas-Boas sice se svým týmem prohrál v odvetě na El Madrigalu, ovšem i tak FC Porto může zakončit letošní jízdu pohárovou Evropou vítězně, pokud uspěje proti Braze. Ta postoupila přes Benficu Lisabon díky počtu gólu vstřelených na půdě soupeře. Již jistý portugalský zisk 18.800 bodu znamená letošní nejlepší výkon. Jedná se také o portugalský rekord a z posledního článku o národních koeficientech víme, že jde i o třetí nejlepší zisk v historii pohárových soutěží v jedné sezóně od roku 1955 a druhý nejlepší v moderní éře.

Finále evropského poháru jako záležitost jediné země

Není to tak dávno, co se ve finále jednoho z evropských pohárů utkaly dva kluby z jedné země. Jistě si vzpomínáte na finále LM z roku 2008, ve kterém se z vítězství 2:1 po penaltovém rozstřelu nad Chelsea radoval Manchester United. V téměř půl druhé stovce finálových utkání evropských pohárových soutěží od roku 1955 tato situace nastala celkem třináctkrát. Letošní finále EL v portugalské režii tedy bude 14. takovým případem.

Hned pětkrát si finále proti svým krajanům zahráli Italové i Španělé, dvakrát Angličané a jednou Němci. Vzhledem k tomu, že až do roku 1997 v LM, respektive PMEZ či vždy v PVP reprezentoval každý stát pouze jeden tým (s výjimkou automatického nasazení obhájce titulu) byla účast dvou týmů ve finále těchto pohárů téměř nemožná. Pouze v poháru UEFA (dnes EL, dříve předchůdce Pohár veletržních měst) byla šance větší a hned desetkrát se v této soutěži konalo finále týmů jedné země.

První finále v režii jednoho státu se odehrálo v ročníku 61/62, kdy se o Pohár veletržních měst utkaly španělské kluby Valencia a FC Barcelona. Valencia si finále proti krajanům zopakovala v té samé soutěži o dva roky později, tentokrát proti Realu Zaragoza. Velké úspěchy španělské kopané let padesátých a šedesátých podtrhlo o další dva roky později opět finále poháru UEFA mezi Realem Zaragoza a Realem Madrid. V sedmdesátých letech se ke slovu dostali zástupci anglického a německého fotbalu. V prvním ročníku poháru UEFA (71/72) se ve finále potkali Tottenham Hotspurs a Wolverhampton Wanderers. Kdo by řekl, že na další anglické finále si budou fanoušci ostrovní kopané muset počkat až do zmiňovaného roku 2008? V ročníku 79/80 bylo již v semifinále poháru UEFA jasno, že se o trofej utkají kluby německé. Ty totiž obsadily všechna čtyři semifinálová místa a vytvořily tak dosud nepřekonaný rekord. Ve finále nakonec Eintracht Frankfurt porazil Borussii Mönchengladbach. A to už se dostáváme do italské éry let devadesátých. Sezóna 89/90 a finále poháru UEFA mezi Juventusem a Fiorentinou, o rok později pro změnu mezi Interem Milán a AS Řím. V sezóně 94/95 se proti sobě ve finále poháru UEFA postavili AC Parma a Juventus, v ročníku 97/98 Inter Milán a Lazio Řím.

Na Ligu mistrů tak zbývají pouze tři takové případy, všechny po roce 1997. V roce 2000 španělské finále mezi Realem Madrid a Valencií, v roce 2003 italské finále mezi AC Milán a Juventusem a nakonec ono anglické finále z roku 2008.

Portugalská klubová kopaná tak letošním triumfem doplnila tuto smetánku čtyř zemí na pětici. Zda se dostane do Top 5 i v pořadí národních koeficientů, budeme sledovat v příští sezóně. Na zatím pátou Francii bude Portugalsku na startu ročníku 2011/2012 chybět necelý bodík.