Favorité jdou do boje, asijská kvalifikace vstupuje do třetí fáze

Japonsko, Uzbekistán, KLDR. Pro všechny tři by za normálních okolností znamenal postup do čtvrté, závěrečné fáze něco automatického. Teď se však mezi sebou poperou o dvě postupové příčky. A situace je přitom na startu vypjatá i v dalších skupinách. Asijská kvalifikace slibuje možná jeden z nejvyrovnanějších cyklů historie.

Už na lednovém Mistrovství Asie, které mnohým sloužilo jako prioritní generálka na nadcházející kvalifikační fázi, jsme byli svědky stírání rozdílů mezi tamními reprezentacemi první a druhé garnitury. Zavinily to strmé propady výběrů Číny a Saúdské Arábie, které se teď pod novými trenéry budou jistě nelehce hrabat zpátky nahoru. Zároveň vysoké ambice potvrdil čtvrtý Uzbekistán a talentované borce představili Jordánci či Spojené arabské emiráty. Ty se mimochodem postaraly o ojedinělou popravu účastníka Asijského poháru - v přímém souboji si po výsledcích 3:0 a 2:2 poradili s Indií. Přesto nepostoupilo všech zbylých patnáct účastníků lednového turnaje, Sýrie by ovšem nebýt diskvalifikace Tádžikistán dál nepustila. Vymstilo se jí neoprávněné nasazení jednoho hráče do dvojzápasu, který přitom opanovala v celkovém poměru 6:1. Zelenou tak dostal mančaft, jenž loni ve druhé fázi ztroskotal i na Singapuru.

Suma sumárum tu tedy máme 14 týmů, které se probojovaly na Asijský pohár a měly by tak vyčnívat. Doplní je úplní outsideři typu Libanonu nebo právě Singapuru, i tak je však ve hře pouze 10 postupových míst. A až na skupinu D prakticky nevidím jedinou neohroženou dvojici. Je tedy na co se těšit. Ale postupně...

Skupina A

Nejbližší program:

2. září: 14:00 Čína - Singapur, Kunming; 16:00 Irák - Jordánsko, Arbil

6. září: 13:30 Singapur - Irák, Singapur; 18:00 Jordánsko - Čína, Amman

Asijské léto se určitě neslo ve znaku mohutných změn na trenérských postech a právě skupina A nabízí dvě patrně nejzásadnější. V první řadě na lavičku rozpolcené Číny usedl José Antonio Camacho, známý z anabází v Realu Madrid či u španělské reprezentace. Převzal tým, jehož ústup dobře dokumentuje i skutečnost, že v aktuálním výběru nefiguruje jediný evropský krajánek. I Hao Junmin se již ze Schalke uklidil do své domoviny, mimo níž tedy vykročil akorát Huang Bowen - do nedaleké Jižní Koreji. Okolo účastníka MS 2002 se toho v poslední době namluvilo mnoho, především se propíral jeho totální kolaps na nedávném Asijském poháru, kde Číňané pomalu ani nebyli schopni zaútočit a padli už ve skupině. Od té doby ale fotbalová federace údajně nalila do reprezentace hektolitry peněžního roztoku a přivábila zkušeného trenéra, od kterého se prý v Číně chtějí přiučit novým konceptům a způsobům jak správně vést mládež. Camacho prý zároveň zůstane ve funkci, i kdyby se mu nyní nepovedlo na MS postoupit.

Stranou pozornosti přes léto nezůstával ani irácký nároďák. Ten zaznamenal od senzačního triumfu na Asijském poháru 2007 drtivý propad - na listopadovém Gulf Cupu jej knokautoval Kuvajt a jeho sen o letošní obhajobě potom dodýchal již ve čtvrtfinále. Ze scestí má teď Iráčany vyvést Brazilec Zico, který dosud coby hráčská legenda v roli trenéra spíše zklamával. V Asii má nicméně silnou, až neohroženou pozici. Když v Japonsku končil aktivní kariéru, vysloužil si tu přezdívku "Bůh fotbalu". A pak si po rozpačitém startu naklonil veřejnost v Zemi vycházejícího slunce i jako trenér reprezentace. Tu dovedl k triumfu na Asijském poháru 2004, naočkoval ji líbivý brazilský styl plný krátkých přihrávek a v přátelských zápasech sbíral úspěchy i na evropské půdě. Skončil sám po nepovedeném MS 2006. Teď podepsal jenom roční kontrakt, i tak irácký fotbalový analytik Saif al-Maliki míní, že by po Sidkovi mohl být tím pravým. "Zico bude mít lepší předpoklady k trénování Iráku, protože má jasnější přehled o možnostech iráckých fotbalistů," řekl doslova. Svá domácí střetnutí by mimochodem Iráčané měli odehrát až 320 kilometrů severně od Bagdádu - v Kurdy kontrolované oblasti Irbil, která je považována za jeden z mála bezpečných koutů neklidného státu.

Podceňovat neradno ani Jordánsko, které platí za nejtalentovanější výběr jakési druhé cenové skupiny. Na Asijském poháru se prezentovalo velmi sympaticky, leč nepříliš vyzrále, a došlo až do čtvrtfinále. Minule ve třetí fázi kvalifikace zvládli Jordánci dokonce zremizovat jeden z duelů s Korejskou republikou. Bylo by tak nesmírně pošetilé je z fleku odepsat. Zato Singapur snad ani překvapit nemůže.

Tip na umístění: 1. Jordánsko, 2. Čína, 3. Irák, 4. Singapur

Skupina B

Nejbližší program:

2. září: 13:00 Jižní Korea - Libanon, Goyang; 18:30 SAE - Kuvajt, Al Ain

6. září: 16:00 Libanon - SAE, Bejrút; 19:00 Kuvajt - Jižní Korea, Kuvajt City

Ani v další společnosti nejsou karty rozdané zcela zřetelně. Jižní Korea by určitě ve vlastním zájmu měla uhájit první příčku, jako se jí to povedlo loni. Svěřenci Cho Kwang-Raeho ovšem nedávno utrpěli debakl od rivala z Japonska, a i na Asijském poháru jejich projev působil dosti chaoticky a neuspořádaně. Z této nesourodosti se nejspíš žhavý kandidát postupu na MS ještě úplně nevyspal, což by ho mohlo stát nervy klidně už v této rozehřívací fázi. Třikrát totiž pocestuje daleko na západ - do blízkosti Perského zálivu. Navíc většinu tohoto cyklu bude muset odehrát bez hvězdného Lee Chung-Younga, takže korejská veřejnost dokonce začíná volat po návratu čerstvě nereprezentujícího Park Ji-Sunga.

Kuvajt byl před Asijským pohárem označován za černého koně turnaje, nakonec ale Katar opouštěl bez bodu. Něco takového si teď každopádně těžko může dovolit. Už v lednu klidně mohl postoupit, kdyby se lépe přátelil se slečnou efektivitou, takže se dá očekávat, že teď tápající Koreu pořádně prožene. Koneckonců pořád jde o dvakrát potvrzený (Gulf Cup a Západoasijské mistrovství) nejlepší tým západního cípu kontinentu.

Spojené arabské emiráty jsou velkou neznámou. Naposledy se jim povedlo dokráčet až do čtvrté fáze, za sebou nechaly i právě Kuvajt a Sýrii. Asijský pohár ale pod Srečkem Katancem opouštěli s jediným bodem a potupnou nulou v kolonce vstřelených gólů. V poslední době se navíc horlivě diskutovalo o vnitřním rozkladu mužstva. To na jednoho ze sedmi arabských účastníků světového šampionátu (1990) nevrhá vřelý stín, jakkoliv to může Katanec popírat. Stejně tak nezájem fanoušků. Těch se na červencové kvalifikační měření sil s Indií dostavilo jen něco přes tři tisícovky, přičemž před deseti lety chodilo klidně 40 000. Svaz teď fanoušky láká na esemesky i autobusy gratis. Prý za odliv diváků mohou televize, tvrdí komentátor Al Kaabi, ale kdo opravdu ví? Libanon by nicméně měl být snadným soustem i pro SAE - jednak zkrátka nemá kvalitu, jednak ani v nedávné době nenaznačoval, že by se mu chtělo překvapovat.

Tip na umístění: 1. Jižní Korea, 2. Kuvajt, 3. SAE, 4. Libanon

Skupina C

Nejbližší program:

2. září: 12:20 Japonsko - KLDR, Saitama; 13:30 Tádžikistán - Uzbekistán, Tursunzoda

6. září: 9:30 KLDR - Tádžikistán, Pchjongjang; 16:00 Uzbekistán - Japonsko, Taškent

Skupina smrti. Bez debat. Zdá se až nemožné, že do čtvrté fáze nepropluje jeden z trojice Uzbekistán-KLDR-Japonsko. Dva vyvolení by ale každopádně měli vzejít z tohoto trojlístku, Tádžikistán nejspíš bude v této grupě jen do počtu. Zápasy s otloukánkem těžko budou rozhodovat. Proto se věnujme hlavně ostatním a začneme Japonskem. To postihly zejména nemilé zprávy. Do nedávna nebylo jisté, zda se kvůli blížícímu se tajfunu utkání se Severní Koreou odehraje již v pátek nebo o den později. Nakonec přetrval páteční termín, stejně jako zdravotní problémy u Keisukeho Hondy a navrátilce Kenga Nakamury, kterých se tedy první dva kvalifikační souboje týkat nebudou. Oproti Asijskému poháru už ovšem Zaccheroni může počítat s Kagawou a hodně zvědavi budeme na teprve 19letý objev domácí J-League jménem Genki Haraguči.

Japonci nechtějí nic podcenit. Před čtyřmi lety odstartovali šokující porážkou s Bahrajnem, což si teď "lajznout" nemohou. Skupinu totiž opravdu nemají jednoduchou. Severokorejci určitě budou chtít v Saitamě hlavně neinkasovat, defenzíva byla vždycky jejich doménou. Navíc Ryang Yong-gi a elitní útočník Jong Tae-se mají bohaté zkušenosti právě z japonské nejvyšší soutěže, přičemž prvně jmenovaný posledně prožil dokonalou sezonu ve Vegaltě Sendai. "Rozhodně se kvalifikujeme s Japonskem," prohlašuje dokonce neohrožený "korejský Rooney" Jong Tae-se. A respekt projevil i italský lodivod samurajů, jenž za první rok ve funkci nenašel v deseti zápasech přemožitele. "Je to má první zkušenost s kvalifikací na MS," připomíná navíc někdejší trenér AC Milán.

A pak je tu Uzbekistán, už ne v roli černého koně, nýbrž coby hotový favorit. Stále s talismanem Džeparovem, ne tak dávno vyhlášeným nejlepším hráčem kontinentu, univerzálem Achmedovem, o něhož jevil zájem i londýnský Arsenal, a čerstvě se semifinálovými zkušenostmi z Asijského poháru. Vadim Abramov, který mužstvo přebral po blamáži v minulé kvalifikaci, kdy Uzbeci každý domácí duel ve čtvrté fázi prohráli poměrem 0:1, udělal s postsovětskou reprezentací ohromný krok dopředu. V lednu měli akorát "Bílí vlci" potíže přehrát silnější soky, ale to by se jim zatím v tomto podlaží vymstít nemělo.

Tip na umístění: 1. Japonsko, 2. Uzbekistán, 3. KLDR, 4. Tádžikistán

Skupina D

Nejbližší program:

2. září: 12:00 Austrálie - Thajsko, Brisbane; 17:00 Omán - Saúdská Arábie, Muscat

6. září: 13:00 Thajsko - Omán, Bangkok; 19:30 Saúdská Arábie - Austrálie, Dammam

Tady jsou taháky předem dané. Paul Le Guen třikrát v řadě vybojoval s Lyonem mistrovský titul, teď se bude s Ománem snažit položit na lopatky někdejšího kormidelníka Barcelony Franka Rijkaarda a s ním i celý saúdskoarabský fotbal. Pro něj byl pořádnou ránou i nulový bodový zisk na Mistrovství Asie a kompletní rekonstrukce v podobě změny hlavy fotbalové asociace a dvojité trenérské rošády. Rijkaard už má snad konečně pořádnou důvěru. Mančaft má pohromadě od 22. srpna, hned na úvod si dokonce dovolil vypustit z nominace vlivného záložníka Noora. Hýří tedy sebevědomím - teď aby to přenesl i na hráče. To svěřenci Paula Le Guena se sešli o den později, stihli ale ještě 27. srpna odehrát přátelský zápas s Kuvajtem. A nevedli si vůbec špatně - ambiciózní kolegy přemohli 1:0, čímž jenom potvrdili potenciál Saúdy přinejmenším potrápit. Koneckonců roku 2009 Ománci opanovali Gulf Cup a během minulého kvalifikačního cyklu stihli obrat o body Japonce i Bahrajnce, tedy oba postupující do čtvrté fáze. Na tom se dá stavět, a ne že ne.

Kromě Thajska, které pod Winfriedem Schaeferem může spoléhat snad leda na specifické přírodní podmínky v domácím prostředí, byla do skupiny D nalosována ještě Austrálie. Pod Osieckem neskutečně disciplinované a rovněž neporazitelné mužstvo se také dá považovat za zřejmého favorita. Od Thajska jej v žebříčku FIFA dělí celých 98 příček, v týmu vládne pohoda, povedlo se zapracovat mladou krev zosobněnou Zullem, Troisim nebo Sarotou, Osieck si u protinožců užívá stokrát větší oblíbenosti než jeho předchůdce Verbeek. O postupu Australanů skutečně nikdo nepochybuje. Přesto německý trenér v souboji se svým krajanem nehodlá nic podcenit. Prý nebude nikoho šetřit, po zranění možná nastoupí i Brett Holman. Jediné, co dle svých slov ještě potřebuje rozhodnout, je volba druhého stopera vedle Lucase Neilla. Bude to buď Ognenovski, nebo Spiranovic.

Winfried Schaefer, jenž roku 2002 dovedl Kamerun k triumfu na Africkém poháru národů, je přesvědčen, že jeho ovečky mohou Socceroos zaskočit. A to i přesto, že mu před dvěma týdny v ligovém střetnutí zkolaboval kapitán Phanrit a dále nemůže využít služeb dalších dvou obránců. Zřejmě se domnívá, že zapracují slíbené bonusy za případný bodový zisk. Thajcům by výhra mohla přinést dva miliony bahtů (46 tisíc eur), remíza polovic.

Tip na umístění: 1. Austrálie, 2. Omán, 3. Saúdská Arábie, 4. Thajsko

Skupina E

Nejbližší program:

2. září: 17:30 Írán - Indonésie, Teherán; 19:00 Bahrajn - Katar, Riffa

6. září: 14:00 Indonésie - Bahrajn, Jakarta; 18:30 Katar - Írán, Dauhá



Nevídanou dávku pozornosti na sebe v uplynulých měsících poutal Bahrajn. A má to co společného s tamějším povstáním šíitské komunity, které se zároveň pořádně dotklo také arabského fotbalového světa. Čert tomu totiž chtěl, aby prezident Bahrajnské fotbalové federace byl zároveň členem vládnoucí královské rodiny Al-Khalifů. Nejspíš právě tato skutečnost se podepsala pod hromadným zadržováním mnoha významných bahrajnských fotbalistů. A zatímco svaz ujišťoval orgány FIFA, že se hráči mají ve vazbě jako v bavlnce, rodina a blízcí hovořili o mučení. Ve výsledku kluby uvalily na několik hvězd sankce v podobě zákazu startování v jejich dresech. Takhle přišel o práci Mohammed Hubail i jeho bratr Alaa, nejlepší střelec Asijského poháru 2004. Sayed Mohammad Adnan, 79násobný internacionál, se potom musel za prací odebrat do Austrálie.

Peter Taylor, jenž dříve vedl šest let anglickou jednadvacítku, tak bude mít plné ruce práce dát kabinu dohromady. S týmem je teprve od července, takže se nedá očekávat, že by zdrcení Bahrajnci rázem udivovali efekt(iv)ní hrou. Na druhou stranu sám tvrdí, že uvnitř kádru je vše v pořádku, ačkoliv je prý třeba zapracovat na fyzičce a dodat trochu "anglicka". A třeba si také v Bahrajnu vzpomenou na roky 2005 a 2009, kdy dokonce hráli baráž o účast na světovém šampionátu. Pokaždé jim však chyběl jediný gól. Peter Taylor si zatím po všech stránkách zvyká. Se čtyřicítkami teplotami se vypořádal tak, že hráče nutil trénovat hodně pozdě večer, pomalu až o půlnoci. A zaskočily ho i zvyky muslimů dodržované během Ramadánu, který letos vyšel akorát na kritické období mezi 1. a 29. srpnem. V Bahrajnu jsou z něj zkrátka na větvi.

Také v Íránu, táboře největšího favorita skupiny E, si zvykají na nového trenéra. Po suverénní jízdě skupinovou fází Asijského poháru a následném vypadnutí hned ve čtvrtfinále usedl na lavičku "Teamu Melli" svérázný Portugalec Carlos Queiroz. Ten může mít za úkol jediné - dát zapomenout na poslední kvalifikační selhání a opět protlačit Íránce na MS. Potřebovat k tomu nejspíš bude i Aškana Dejagaha, naturalizovaného Němce, který už vyjádřil lásku ke svému rodišti, ale sám trenér ho nyní z nominace vynechal. Neopomněl však zahájit menší bitvu s Indonésií, fotbalovým trpaslíkem, o co největší návštěvu. V Jakartě prý očekává 80 tisícovek fanoušků, takže by v Teheránu diváků rád viděl sto tisíc.

Kompletní čtveřice účastníků této grupy měnila trenéra. Zbývá tedy doplnit, že z katarské lavice byl odejit Milovan Rajevač - i přesto, že ve druhém kole vyřadil Vietnam - a nahradil ho Brazilec Lazaroni. Zatímco v Indonésii vyměnili Riedla za Nizozemce Rijsbergena. V obou těchto případech jde spíše o outsidery. Katar nejspíš nebude mít problém počkat si na účast mezi světovou smetánkou do roku 2022, kdy MS pořádá, přičemž Indonésie může být ráda i jen za heroické přetlačení Turkmenistánu ve druhé fázi.

Tip na umístění: 1. Írán, 2. Bahrajn, 3. Katar, 4. Indonésie