Flashback: José Antonio Reyes, nezastavitelný driblér, který nebyl v Londýně šťastný
Dne 28. ledna 2004, téměř přesně před 21 lety, podepsal londýnský Arsenal nadějného mladého fotbalistu ze španělské Sevilly. José Antonio Reyes (†35), tehdy dvacetileté šikovné levé křídlo, byl další posilou pro už tak silný tým kouče Arséna Wengera.
A hned po pár měsících slavil Reyes ligový titul. Tým Arsenalu z ročníku 2003/04 je také známý pod přezdívkou "Neporazitelní", protože v oné sezoně neprohrál v nejvyšší soutěži jediný zápas. Jaká byla kariéra jednoho z tehdejších hrdinů, který bohužel předčasně zemřel ve věku 35 let?
Reyes se narodil 1. září 1983 v Utreře, malém městě nedaleko Sevilly na jihu Španělska. V 10 letech přišel do žákovského týmu FC Sevilla a o šest let později s klubem podepsal svou první profesionální smlouvu. A v prvním týmu krátce nato ve věku pouhých 16 let a 151 dní debutoval. "Má obrovský talent. Může se stát hvězdou své generace," uvedl tehdejší kouč Sevilly Joaquín Caparros.
Reyes přesto začal pravidelně nastupovat až od podzimu 2001. Svůj první gól za Sevillu vstřelil v zápase proti Espaňolu v září 2001, těsně po svých 18. narozeninách.
Hrál především na levém křídle, kde uplatňoval svou bleskovou rychlost i driblérské schopnosti. V následujících letech si jej v dresu Sevilly díky jeho 24 gólům v 96 zápasech všimly i větší kluby.
Jeho přestup ke Kanonýrům stál včetně bonusů závratných 20 milionů liber, což tehdy znamenalo status nejdražší posily v historii Arsenalu. "Všechno se děje tak rychle, že si připadám jako ve filmu. Jsem nejšťastnější i nejsmutnější člověk na světě. Přicházím do nejlepšího klubu v Anglii a opouštím nejlepší klub ve Španělsku," vykládal Reyes.
Stejně to viděli fanoušci. Tehdejší viceprezident Arsenalu David Dein po letech vzpomínal, že jednání o přestupu téměř naháněla strach. Když se totiž fanoušci dozvěděli, že by měl Reyes odejít, vtrhli na sekretariát Sevilly a bušili na dveře kanceláře, za nimiž se kontrakt právě podepisoval. Poté se dokonce vrhali pod kola auta, jež mladého Španěla odváželo pryč.
Trofeje a stesk po domově
Reyes debutoval v novém působišti v únoru 2004, kdy střídal Dennise Bergkampa při domácím vítězství 2:1 nad Manchesterem City. Jak už bylo zmíněno, první sezonu na Highbury zakončil jako mistr Anglie. Také následující ročník rozjel velmi dobře. Skóroval v prvních pěti ligových kolech a získal ocenění Hráč srpna 2004.
S Arsenalem vyhrál také FA Cup. Celkem za něj nastřílel 23 gólů ve 110 vystoupeních. Jeho posledním zápasem v dresu Gunners bylo finále Ligy mistrů 2006, ve kterém se však radovala Barcelona.
Navzdory svým úspěchům byl Reyes údajně v Anglii dlouhodobě nešťastný, přestože tam s ním žili jeho rodiče a bratr. V létě 2006 se tak rád vrátil do Španělska.
Byl zapůjčen na roční hostování do Realu Madrid. Stalo se tak v rámci výměny za Brazilce Julia Baptistu, který odešel opačným směrem.
A tahle sezona skončila pro Reyese fantasticky (a díky němu i pro celý Real). V posledním ligovém kole se Reyes trefil dvakrát, jeho klub porazil Mallorku a zajistil si titul.
Po skončení hostování Reyes natrvalo přestoupil z Arsenalu do Madridu. Nebylo to však do Realu, nýbrž do konkurenčního Atlétika. S ním vyhrál dvakrát Evropskou ligu (2010, 2012). Krátce působil také v portugalské Benfice, než se vrátil do své milované Sevilly.
Celkem třikrát s ní dobyl Evropskou ligu (2014, 2015, 2016) - díky pěti titulům je rekordmanem soutěže. Později hrál také v Espaňolu, ve druholigové Córdobě a Extremaduře, zkusil i angažmá v Číně v týmu Xinjiang Tianshan Leopard.
Smrtelná nehoda
Reyes tragicky zahynul 1. června 2019 ve věku pouhých 35 let při autonehodě, když cestoval se svými bratranci mezi rodnou Utrerou a Sevillou. Jeden z nich také zemřel, druhý byl ve vážném stavu převezen do nemocnice. Podle policejního vyšetřování jel vůz běžnou povolenou rychlostí a spíš došlo k poruše řízení nebo pneumatik.
Na Reyese vzpomínají ve většině klubů, za které hrál. V mnoha z nich dosáhl velkých úspěchů. A jeho jméno se možná brzy znovu objeví na fotbalové scéně. Zanechal totiž po sobě stejnojmenného syna, jenž hraje od roku 2019 v mládežnických týmech Realu Madrid.
Marcelo and José Antonio Reyes at Real Madrid City in 2007.
— Madrid Zone (@theMadridZone) September 24, 2024
Their sons Enzo and Jose Reyes Lopez at Real Madrid academy.
Past and the future. pic.twitter.com/wJIFokxoWI
José Antonio Reyes López (známý také jako José Antonio Reyes Jr.) se narodil v roce 2007 a nyní je mu 17 let. Nastupuje také v útoku a v Realu se už dokonce zapojil do tréninků prvního týmu. V podobně mladém věku jako kdysi jeho táta...
Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.
Komentáře (14)
Přidat komentářLegenda CSM 2002.
Legenda Atlética a FC Sevilly, zabit opilým řidičem
Nezabudnutelny zapas a goly
https://youtu.be/GTigYvKAapE?si=GiCMyGLN09TjUmDp
nech je mu zem lahka skvely hrac
Když jsem viděl to video, tak se mi vybavil úplně první zápas PL, který jsem viděl v TV.
( https://www.youtube.com/watch?v=Fu0V6ihkhJ0 )
Pamatujete si vy svůj první zápas?
Fuck a toto každý víkend Taková nostalgie
https://www.youtube.com/watch?v=R3V5ImE1R4U
Jop, zapas doma proti Leeds kedy sme prehrali 3:2 a ukoncili sancu na titul. Sledoval som to u deda
Zastavilo ho až 220km a škarpa...
Legenda Wengerovych deti
OT, ale sem se to nějak tematicky hodí...
Tobias Eder můj oblíbený německý hokejista, 26 let, rakovina. Ještě loni v květnu hrál u nás na MS
smutnej příběh...toho jsem měl rád
opravte si to o té nehodě...
https://www.bbc.com/news/world-europe-48527028
Tohle bylo vyvracene policii, mel jet něco mezi 111 - 130 km.
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele