Flashback: Z jednatřiceti gólů jich obstaral třináct Thompson. Utkání, ktere změnilo MS

V dubnu 2001 se psaly fotbalové dějiny, a to hned dvakrát během tří dnů. Australané totiž v kvalifikaci na mistrovství světa 2002 v Japonsku a Korejské republice dosáhli dvou nejvyšších vítězství v historii mezinárodních střetnutí, když v součtu vstřelili neuvěřitelných 53 branek. Dnes uplynulo 24 let od toho prvního z nich.

Boj o šampionát se tehdy Oceánská fotbalová konfederace (OFC) rozhodla pojmout formou turnaje. Jeho vítěz se měl následně utkat s pátým týmem jihoamerické kvalifikace o místo na závěrečném turnaji. Zúčastnilo se, možná překvapivě, hned 10 národních výběrů z Oceánie. Jednu ze skupin hostila Austrálie, druhou Nový Zéland, tradičně dva nejsilnější týmy zóny. 

Prvního jmenovaného čekaly zápasy s Fidži, Tongou, Samoou a Americkou Samoou, zatímco All Whites se připravovali na utkání s Tahiti, Šalamounovými ostrovy, Vanuatu a Cookovými ostrovy. Už názvy soupeřů napovídají, že se schylovalo až k neuctivě jednoznačným duelům.

V úvodním kole první kvalifikační skupiny se favorizovaná Austrálie utkala s Tongou, malým ostrovním státem s populací kolem 100 tisíc obyvatel. Hostitel turnaje sestřelil soupeře rozdílem 22 branek a překonal do té doby platný mezinárodní rekord (20:0) z února 2000, kdy Kuvajt v kvalifikaci na Asijský pohár zničil Bhútán.

John Aloisi, v té době útočník Coventry City v Premier League, vstřelil v zápase šest gólů. Nastoupily ale i další známé osobnosti z kvalitních evropských soutěží - například duo Craig Moore a Tony Vidmar ze skotských Rangers. Trenér Tongy Gary Phillips tehdy zpochybnil potřebu Austrálie povolávat tolik hráčů z Evropy. "Když sečtete celkovou hodnotu kádru Socceroos a vydělíte ji pěti, dostanete celkovou ekonomiku Tongy," vtipkoval. S humorem nicméně nebral klání kouč australského týmu Frank Farina, který jej označil za "trapné".

Nový rekord vydržel jen dva dny. Austrálie 11. dubna 2001 rozdrtila Americkou Samou 31:0. Soupeř byl považován za jednoho z vůbec nejslabších na světě, neboť od svého vstupu do FIFA v roce 1998 prohrál všechny oficiální mezinárodní zápasy. Pro představu - před duelem patřilo Austrálii v žebříčku 75. místo světového žebříčku FIFA, zatímco Americká Samoa na 203. místě nastupovala do utkání jako vůbec nejslabší mužstvo ze všech.

Svěřenci trenéra Tonyho Langkildeho navíc na kvalifikační turnaj přiletěli s náhradníky. Kvůli problémům na pasové kontrole totiž mohl z původního 20členného kádru nastoupit jen jediný hráč. V potaz nepřipadal ani výběr do 20 let, protože většina jeho členů v té době skládala maturitní zkoušku.

Langkildemu nakonec nezbyla jiná možnost než povolat juniory, včetně tří patnáctiletých kluků, a sestavit provizorní jedenáctku s věkovým průměrem 18 let. Někteří z nich podle kouče outsidera nikdy neodehráli před utkáním s profesionálními fotbalisty australské reprezentace celý 90minutový zápas.

Tým Americké Samoy nemohl být ani zdaleka konkurenceschopný. Před historickým debaklem s Austrálií prohráli ostrované v turnaji také s Fidži 0:13 a se Samoou 0:8.

Australský útočník Archie Thompson, který tehdy působil v klubu Marconi Stallions, proti nim dokonce překonal světový rekord v počtu gólů vstřelených jedním hráčem v mezinárodním zápase, když skóroval rovnou 13krát. Po rekordním výprasku prohrála Americká Samoa i svůj poslední duel s Tongou 0:5 a ve skupině skončila na posledním místě s celkovým skóre 0:57.

Zejména 31gólová přestřelka, ale i celý oceánský turnaj, vedly zástupce FIFA k debatám, jestli nezměnit dosavadní formát kvalifikace. Bylo navrženo, že by papírově slabší mužstva mohla nejdřív sehrát vzájemná utkání v předkolech, aby se zabránilo podobně nevyrovnaným střetům. Myšlenka se uchytila hned v příštím kvalifikačním cyklu a Austrálie navíc v roce 2006 vyřešila problém nedostatečné konkurence přechodem do Asijské fotbalové konfederace.

A vylíčená poslední konfrontace silných proti slabým v Oceánii? Socceroos samozřejmě bez problémů vyhráli všechna utkání a zvládli i duel s vítězem druhé skupiny Novým Zélandem. Zadařilo se jim i v prvním zápasu mezikontinentální baráže proti Urugayi, v němž porazili Jihoameričany 1:0. Venku ovšem v odvetě na soupeře nestačili (0:3), a tak se na mistrovství světa 2002 nakonec navzdory rekordním debaklům neprobojovali.