Fotbalisté za mřížemi

V návaznosti na článek o filmech z vězeňského prostředí se zaměříme na hráče působící na Britských ostrovech, kteří si museli trest odnětí svobody skutečně odpykat. Kromě známých firem narazíme také na fotbalisty odsouzené za málo vídané prohřešky.

Tento přehled začněme v době, kdy fotbalisté neměli mnohonásobně vyšší platy než běžní občané, jak je tomu v současnosti. Někteří hráči tak měli potřebu účastnit se nelegálních aktivit z finančních důvodů.

Peter Swan, hráč Sheffieldu Wednesday, byl účastníkem mistrovství světa v roce 1962 a měl dobrou šanci být ve výběru pro domácí šampionát. Jenže to by si spolu s několika spoluhráči nesměl vsadit na prohru svého týmu v zápase s Ipswichem. Swan a spol. dostali několikaměsíční trest vězení, kromě toho nemohli osm let hrát fotbal.

Bývalý dlouholetý hráč Arsenalu a 19násobný anglický reprezentant Peter Storey byl mnohými protihráči považován za jednoho z nejtvrdších soupeřů. Po konci kariéry v roce 1978 nedokázal bezproblémově přejít do civilního života. Storey se účastnil padělání mincí, vedení nevěstince, krádeže auta a ilegálního importu pornografických videí. Nakonec dostal tříletý trest odnětí svobody.

Potomek jamajských přistěhovalců Jamie Lawrence byl jako teenager odsouzen za bankovní loupěž. Hrál za vězeňský tým, poté působil v amatérském týmu Cowes Sports na ostrově Wight. Tam si ho v roce 1993 vyhlédl Sunderland. Lawrence poté udělal slušnou kariéru v Premier League, hrál za Leicester City a Bradford City. Nyní vede fotbalovou akademii pro mladistvé z problémového prostředí. Tříletý pobyt ve vězení zažil také Ricky Otto, který byl v devatenácti letech odsouzen za loupež. V roce 1994 ho koupil Birmingham City za 800 000 liber.

Mickey Thomas hrál za Manchester United, Chelsea, Everton, Leeds United a další. Kromě toho reprezentoval Wales v 51 zápasech. Kariéru končil na začátku devadesátých let, kdy se ve fotbale začaly roztáčet velké peníze. Thomas na to zareagoval po svém − paděláním. Nyní o tom vtipkuje takto: "Roy Keane vydělával 50 tisíc týdně. To já také, do té doby, než policie našla tu tiskárnu." Jeho trest? 18 měsíců. Více si můžete přečíst zde.

V loňském roce byl po odpykání poloviny z osmiletého trestu propuštěn Mark Ward. Rozhodně nebyl špatným hráčem, působil v klubech jako Manchester City, West Ham United, Everton a Birmingham City. Po konci kariéry se dostal do finančních obtíží. Rozhodl se tedy za úplatu poskytnout známému svůj dům, kde následně policie při razii objevila velké množství kokainu. Další informace naleznete v tomto článku.

Fotbalisté mají časté problémy se zákonem kvůli prohřeškům na silnicích, někteří z nich za ně museli za mříže. Za řízení pod vlivem alkoholu si odpykali několikaměsíční tresty dlouholetý hráč Liverpoolu Jan Mølby a kapitán Arsenalu Tony Adams. Za stejný čin se do vězení podíval i George Best, který navíc napadl policistu. Ian Wright byl ještě před začátek profesionální kariéry poslán za mříže na dva týdny kvůli neplacení pojištění.

V roce 2000 se Gary Croft z Ipswiche Town stal prvním fotbalistou, který nastoupil do zápasu s elektronickým přívěškem. Croft řídil auto v době, kdy měl zákaz. Ze svého trestu si odpykal měsíc, poté kromě nošení sledovacího zařízení nemohl hrát zápasy po sedmé hodině večerní, protože mu byla nařízena večerka. Jermaine Pennant, tehdy na hostování v Birminghamu City, také řídil i po odebrání řidičského průkazu, kromě toho měl v krvi alkohol. Ve vězení strávil měsíc a ve zkušební době taktéž musel nosit přívěšek.

Hráč West Bromwiche Albion Lee Hughes byl v roce 2004 odsouzen k šesti letům vězení za způsobení dopravní nehody, při níž zemřel člověk. Hughes neposkytl zraněným první pomoc a z místa havárie utekl. Po odpykání poloviny trestu byl propuštěn, šanci vrátit se do fotbalu mu nabídl Oldham Athletic, nyní hraje za Notts County. V roce 2008 se brankář Plymouthu Luke McCormick s alkoholem v krvi vracel ze svatby bývalého spoluhráče a zavinil nehodu, při níž zemřeli dva chlapci. Dostal trest sedmi let a čtyř měsíců.

Bývalý populární útočník Blackburnu Simon Garner se v roce 1996 dostal úplně zbytečně problémů. Dostal totiž devítiměsíční trest za pohrdání soudem v průběhu rozvodového řízení. Nakonec strávil ve vězení jeden měsíc. Pěkná řádka fotbalistů byla podezřelá ze znásilnění, ale většinou zůstává pouze u obvinění. Na seznam sexuálních delikventů se dostal Graham Rix, jenž strávil převážnou část hráčské kariéry v Arsenalu. Na konci 90. let byl odsouzen k ročnímu vězení za sex s 15letou dcerou rodinného přítele. Po návratu na svobodu působil jako manažer, nejprve v Portsmouthu a Oxfordu, naposledy v Hearth of Midlothian, kde pod majitelem Romanovem vydržel pracovat pouhé čtyři měsíce.

Někteří hráči mají problém zvládat svůj temperament. Duncan Ferguson se v mladém věku dostal v rodném Skotsku několikrát do problémů mimo hřiště. Když v roce 1994 při zápase udeřil hlavou protihráče, soudce přihlédl k předchozím prohřeškům a poslal ho na tři měsíce do vězení. Ferguson si odpykal polovinu trestu, v té době už přestoupil z Rangers do Evertonu, takže chyběl svému novému klubu. Řízný útočník si nenechal na hřišti nic líbit, přesvědčili se o tom například Paul Ince, Steffen Freund a Jimmy Bullard. V Premier League spolu s Vieirou a Dunnem drží rekord v podobě 8 červených karet. Ironií osudu je, že se jeho dům pokusili vykrást lupiči. Dvakrát. V obou případech byl Ferguson doma a pro zloděje toto setkání skončilo pobytem v nemocnici.

Gary Charles hrál v devadesátých letech za kluby jako Nottingham Forest, Derby County a Aston Villa, dvakrát nastoupil za Anglii. Po konci kariéry se potýkal s alkoholismem a několikrát se dostal za mříže. Problémy s alkoholem přiznal také Joey Barton. Jeho výčet incidentů by vydal na hodně dlouhý seznam. Za útok na spoluhráče Daba dostal podmíněný trest, ve vězení nakonec strávil 74 dní za pouliční rvačku. Na začátku této sezony prožíval v Newcastlu klidné období, ale pak se připomněl třízápasovým trestem za udeřením Pedersena.

V létě 2010 přestoupil Jake Speight do Bradfordu City. Na začátku roku napadl svou přítelkyni a čekal ho soud. Speight o tom své zaměstnavatele neinformoval, a tak se manažer Peter Taylor z ničeho nic dozvěděl překvapivou informaci, že jeho nová posila musí nastoupit do vězení. Za Bradford City hrával také Gavin Grant. Ten v létě tohoto roku dostal doživotní trest za vraždu, kterou spáchal v roce 2004, ještě před začátkem profesionální kariéry. Pohyboval se v nižších soutěžích, nastupoval mimo jiné za Milwall a Wycombe Wanderers.

Marlon King není žádným nováčkem v otázce potíží se zákonem, provinil se už ve 14 případech. V době působení v Gillinghamu strávil pět měsíců ve vězení za řízení kradeného auta. V říjnu 2009 byl odsouzen za to, že sexuálně obtěžoval a fyzicky napadl mladou ženu. Wigan mu vypověděl smlouvu. King je nyní zpět na svobodě a hraje za Coventry City.