Gól není zločin: Kdo je MVP v Chance Lize, sparťanská bída a Vydrův comeback

Měsíc bez výhry. Taková je nálada na Letné. Sparťané po domácí remíze s Teplicemi nezvládli ani zápas na Julisce. V Chance Lize čekají na tři body už pět zápasů.

"Kdybych vedl Spartu já, už v ní dávno nejsem," rýpl si Petr Rada. Lars Friis každopádně dostal minimálně ještě úterní duel s Karvinou.

Pokud byste měli odpovědět na otázku, kdo je pro vás nejužitečnějším hráčem (tzv. MVP) Chance Ligy a váháte, čísla vám pomohou ušetřit váš mozek od náročného dumání nad tím, kdo a proč je lepší volbou. O víkendu to totiž znovu připomněl Ewerton, brazilská opora Baníku.

Za poslední dva roky, tedy od příchodu do Ostravy, nemá nikdo tak velký vliv na bodový zisk prvoligových klubů, jako právě brazilský křídelník. Například je v čele tabulky tzv. důležitých gólů. Má jich 14. Až za ním je třeba Veljko Birmančevič, který v minulé sezoně exceloval v rudém dresu a dotáhl Spartu k double.

O čem že je řeč? Důležité branky, které shromažďuje web csfotbal, jsou ty, které vedly v daném okamžiku k vyrovnání zápasu či k posunutí týmu do jednogólového vedení, bez ohledu na to, jak zápas nakonec dopadl.

Ale to není vše. Brazilec je před Srbem i v metrice Expected Points Added, jež znázorňuje přínos branek k bodovému zisku týmu. Zjednodušeně řečeno: zvýhodňuje střelce, kteří svými góly mají velký podíl na bodování a střelci, kteří už jen kosmeticky upravují výsledek z 3:0 na 4:0, ji tolik nezajímají. V potaz navíc bere i čas skórování.

Že Ewerton vede i produktivitu ligových hráčů a má nejvíce vítězných branek, asi už nikoho nepřekvapí. Najdete ho ve všech klíčových ukazatelích důležitosti pro tým, na které si jen vzpomenete. Brazilské křídlo se dá s klidem označit za nejužitečnějšího hráče v české lize.

V utkání s Karvinou ho nepřibrzdila ani zahozená penalta. V 89. minutě vstřelil vítěznou trefu a odsunul Spartu na dva body. Bez přehánění je pro Pavla Hapala momentálně stejně důležitý jako Mohamed Salah pro Liverpool. Když odmyslíte zcela jiné světy, ve kterých oba působí, význam pro tým je naprosto stejný. Možná by se dalo debatovat o tom, zda by Baník neměl mít aspoň ještě jednoho hráče, který bude Ewertonovi aspoň trochu přiblížený.

Člověk si pak říká, že až nastane den, kdy ze sebe Ewerton naposledy svlékne ostravský dres, bude to problém. Baník ho bude muset řešit a nebude to vůbec snadná úloha. Jeho závislost na Ewertonovi se spíš prohlubuje, než naopak.

Ovšem ten den by mohl už velmi brzy skutečně přijít. Už před pár dny veřejným prostorem proletěla informace o tom, že se na hvězdu Slezanů vyptává Ferencváros. Jen pár dní po Vánocích Ewerton oslaví už 28. narozeniny. Věkem rozhodně nespadá do kategorie žhavé mládí Chance Ligy, ale je sakra dobrý a ve formě, která volá po tom, aby šel ještě o level výš.

Například Sparta momentálně hráče jeho kalibru nemá nyní k dispozici. Kdo viděl podzimní střet Baníku s Pražany, upoutal ho Ewerton. Jakékoliv předsudky, které o něm ve fotbalovém prostředí slyšíte, Brazilec zadupal do letenského trávníku. Je rychlý, mrštný, drzý, sebevědomý, pracovitý a rozdílový.

Představte si, že se vrátíte o 20 let zpátky v čase. V lize řádí zkušené křídlo, které je produktivní, střílí rozdílové branky, navíc v kádru týmu, který nutně potřebujete stlačit pod sebe. Miroslav Pelta s Vlastimilem Košťálem by Ewertona přivedli na Letnou. Jsem o tom bytostně přesvědčený. Posílili by Spartu a oslabili rivala. Dnes se tomu říká win-win.

Udělá Tomáš Rosický to samé? Nevsadil bych si na to. Vlastně o tom silně pochybuji, protože tahy Sparty na přestupovém poli se v posledních přestupových oknech lišily tomu, co dělala Slavia či Plzeň. Letenští nelovili v českém rybníku. Nabízí se ale položit si otázku, zda není na čase obnovit si doma povolenku a vrátit se od severských jezer zpátky mezi staré známé.

Být člověkem, který má v popisu práce vytáhnout Spartu z výsledkové a herní krize, a zároveň disponuje na české poměry napěchovanou pokladnou, jméno Ewerton by mělo být na seznamu "zima 2025" na předních pozicích.

Třeba se pak Spartě nestane, že přivede do svých řad drahé posily, aby posléze zjistila, že nejsou kompatibilní s fotbalem, který se ve zdejších končinách hraje a nevyužije je ani proti klubu o velikosti Dukly, jejíž kádr se oproti tomu z druhé ligy nijak zásadně neliší...

Lars Friis místo dvou letních posil za zhruba 150 milionů korun na Julisce raději spoléhal na mladíky z béčka, kterým skončila podzimní sezona před dvěma týdny a teď jsou k dispozici, protože nemají do čeho píchnout.

Je to na jednu stranu chvályhodný krok, ale zároveň tím Friis dává zřejmý signál Albionu Rrahmanimu či Ermalu Krasniqimu a vlastně i skautingu včetně sportovního ředitele Tomáše Rosického. Dánskému kouči se však v tomto ohledu ale nelze moc divit. Kdo sleduje utkání Sparty, při pohledu na plnění defenzivních povinností, schopnosti v soubojích či obětavosti dvou balkánských noviců, tak ví... Není to hodné jménu Sparty a jejích úspěchů v posledních dvou letech.

Přitom správně by oba dva měli při absencích Haraslína a Birmančeviče táhnout Spartu, ale neděje se tak. Slovenský reprezentant i přes druhé zranění stále vévodí týmové produktivitě. V elitní desítce byste pak sparťana hledali marně, zato jsou tam dva hráči z Olomouce či Mladé Boleslavi a dokonce i Bohemians.

Rrahmani mezitím proseděl již druhý ligový zápas v řadě. Krasniqi odehrál s Teplicemi posledních 25 minut, v sobotu v Dejvicích jen osm. A teď si převeďte jejich dosavadní přínos na poměr cena/výkon...

Ještě pořád vám přijde nápad s Ewertonem jako bláznivý?

Není to tak dávno, co se liga klaněla Janu Bořilovi za jeho oddanost k fotbalu poté, co překonal těžké období po zranění, vrátil se do formy a dnes je stále důležitým článkem Slavie. Patří mu velký obdiv a poklona, že se nevzdal. Podobný příběh ale mimo reflektory prožívá Matěj Vydra.

Do Česka se po letech v Anglii vrátil v nevděčné roli. Po dalším vážném zranění kolene, třicítka na krku a bez smlouvy. To nejsou zrovna nejlepší vyhlídky, obzvlášť pokud vaším snem bylo strávit nejlepší roky kariéry na Ostrovech a rvát se o Premier League.

Plzeň v něm viděla potenciál, ale zřejmě netušila, že to bude běh na dlouhou trať. Vydra si ve Štruncových sadech prožil své. Nehrál svůj fotbal, propadl se mezi náhradníky, spaloval moře šancí. Zdálo se, že to bude další nepovedený comeback reprezentanta...

Vydra to ale nezabalil. Dokonce i odmítl odchod zadním vchodem, když měl možnost jít na Blízký východ či do Řecka. Vybral si složitější variantu. Jako by cítil, že Šádkovi a spol. něco dluží.

Od léta jede splátkový kalendář naplno. V posledních deseti soutěžních zápasech vstřelil čtyři góly a na jeden přihrál. Vydry je plné hřiště. Střílí góly, rve se, je aktivní. Umí krásně vypálit z dálky, ale i jít do místa, kde to bolí a hrozí, že dostane naloženo.

Velmi dobře vypadá i jeho řeč těla, když reaguje na góly spoluhráčů. Po odchodu Tomáše Chorého působí v omlazeném plzeňském kádru jako zkušený mentor. Pod Miroslavem Koubkem, se kterým se potkal už jako mladý kluk v Ostravě, nahání Slavii a bojují o postup do osmifinále Evropské ligy.

Leckdo může říct, že jeho hledání trvalo až příliš dlouho. Dva roky není málo. Dovedu si představit, že dost lidí by s Vydrou ztratilo trpělivost, ale pořád se tu bavíme o fotbalistovi, který nasbíral přes 100 startů v Premier League a téměř 200 zápasů v Championship. A to není žádná legrace.

V létě Vydrovi končí na západě Čech smlouva. Zaslouží si novou? Pokud byste se zeptali v Plzni v těchto dnech, dostanete jasnou odpověď, ale na jednání teprve dojde. To důležitější si však bývalý hráč Watfordu či Burnley už zpátky vybojoval - uznání, že jeho angažování nebylo krokem vedle.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.