Gól není zločin: Plzeň po pohárovém vyřazení ukázala Spartě pravou tvář. Jablonec sní o pohárové Evropě

Z minulosti se žít věčně nedá a poslední týdny tomu dávají v případě Larse Friise (48) za pravdu. Sparta znovu zabředla do herní krize. V Plzni dokonce ani nevystřelila na branku. A to jen pár dní poté, co Západočechy vyřadila v semifinále poháru.

Dobrý trenér se pozná tak, že umí reagovat. Dokáže se poučit z chyb. Nachystá účinný plán, který povede k úspěchu. V neděli ale Lars Friis ten svůj za povedený označit nemohl.

Jako by si dánský trenér po středečním utkání řekl, že co fungovalo v týdnu, bude na Plzeň platit i o víkendu. A vůbec už nebral v potaz, že Miroslav Koubek se dvakrát zahanbit nenechá. Kdo ho zná, ví, že kromě drobné ješitnosti v sobě má smysl pro taktické přípravy a schopnost reagovat na nepovedené momenty.

Nechat hrát v Plzni stejnou základní sestavu a věřit tomu, že Viktoria nechá rovněž věci tak, jak byly, bylo bláhové. Skoro si až odmítám myslet, že s touto optikou hosté na západ Čech jeli. Nicméně realita byla taková, že dánský kouč na to šeredně doplatil.

Jednalo se o utkání, kde Sparta potřebovala silnou zálohu na balonu, aby se nedopouštěla laciných ztrát, které nahrávají domácím, jelikož se z těchto situací díky hbitým ofenzivním hráčům umí prosadit. Vlastně na tom mají postavenou celou hru. Zisk míče, bleskový přechod k soupeřově brance a úder. Funguje to v Evropě i na domácí scéně.

Plzeň má navíc ve svém středu Lukáše Kalvacha, jenž je nejen skvělý distributor, ale také bojovný a vítězný typ záložníka, který tuto taktiku takřka spouští. I Sparta jej má, ale trochu překvapivě ho v obou letošních zápasech s Plzní nepostavila do základní sestavy.

Kaan Kairinen, o němž Tomáš Rosický pronesl, že jej čeká angažmá ve velkém evropském klubu, šel do hry až na druhý poločas. Personálních přešlapů bylo více. Například když se zranil Veljko Birmančevič - místo aby Friis zůstal u své taktiky a poslal do hry typické křídlo, chcete-li desítku, objevil se na trávníku Lukáš Sadílek.

To ale stále nejsou hlavní důvody obžaloby dánského kouče. Spartě chyběl plán, jak v Plzni dojít k úspěchu. Jak se porvat o druhé místo, které Friis sám označil za sezonní cíl. S odchodem Birmančeviče jako by předzápasová taktika šla bokem.

Pražané na hřišti vypadali opět bezradně. Kdo si myslel, že je březnová krize pryč, byl ošálen falešnou formou. Na Baníku, kde potřebovala vyhrát, nedokázala Sparta zápas zlomit ve svůj prospěch. V poháru s Teplicemi zachraňovala postup až v prodloužení, v Pardubicích se proti týmu, který míří do baráže, strachovala o vítězství. Vydřené vítězství nad skomírající Mladou Boleslaví nebyl zrovna vzorek pro otestování formy a Plzeň jí po zdánlivě dobrém výsledku v semifinále MOL Cupu ukázala svou pravou tvář v neděli ve Štruncových sadech.

Jinými slovy - Sparta opět připomínala tým, který se zmítá v apatii. Který hledá svou tvář, o níž přišel. Friis v průběhu sezony zkusil vytyčit směr, který ale posléze uznal za nefunkční a vrátil se zpátky k odkazu Briana Priskeho.

Tím se dostáváme znovu na začátek - žít z minulosti se nedá. Spartě tato strategie pomohla v létě v předkolech do Ligy mistrů, ale také ji následně zničila celou sezonu. Dánský kouč momentálně nemá recept na to, jak udělat z rudých znovu šampiona. Jde cestou pokus - omyl a doufá, že se trefí.

Jak jinak si vysvětlit vzkříšení téměř odepsaného Ermala Krasniqiho? Proč najednou přestal nastupovat Albion Rrahmani? Poslední dva zápasy je kapitán Filip Panák postradatelný, když měl tak důležitou roli ve výstavbě hry? Emmanuel Uchenna, který po derby neměl být pro trenéra dlouhodobou variantou na pozici wingbeka, nastupuje zpravidla jako... wingbek.

Věcí, které by se daly trenérovi vytknout, je více než dost. Ať už je to personální složení, reakce na vývoj zápasu či zápasy předešlé, způsob jakým komunikuje selhání týmu na veřejnosti, i jak se jeho hráči na hřišti prezentují. Chybu lze hledat i u nich, ale je to především vizitka trenéra, za kterým jde taktická i psychická příprava na zápas.

Sparta v Plzni nevystřelila ani jednou na branku. Na podzim se jí to "povedlo" jen jednou. Našel Friis způsob, jak tuto věc odbourat? Ne, výkon Pražanů byl ještě horší. Nedovedu si představit, že by podobný lapsus dovolil Brian Priske. Když dostal facku, poučil se, či změnil svůj přístup. Nikdy se nenechal nachytat víckrát od jednoho soupeře.

A horší je tým i z dlouhodobého hlediska. Nejde o selhání v posledních týdnech. V minulé sezoně sparťané pod Priskem dominovali lize. A to nejen díky silným individualitám, ale také celkovému obrazu hry, který vycházel z hladovosti. Tým rád používal frázi, že je na lovu.

Odráželo se to například na úspěšnosti v soubojích. Priskeho mančaft ji měl 55 %, což byla hodnota, která převyšovala všechny týmy v lize. Druhou nejlepší měl Slovan Liberec (52,5 %) a Slavia byla až jedenáctá s 49,5 %.

Zajímá vás, jak je tomu letos? Sparta spadla na 51,4 % a stačí jí to na čtvrté místo, zatímco šampion z Edenu je první s hodnotou 53,4 %. Na první pohled jsou to drobné nuance, ale kdo zápasy dvou pražských rivalů sleduje, ví, že intenzita je na obou stranách Vltavy značně rozdílná.

Sparta v Plzni hlad neměla. To by její výkon vypadal diametrálně odlišně. Samozřejmě se to odrazilo také na její úspěšnosti v již zmiňovaných soubojích, která byla dokonce pod 50 % (46,5 %) - v přehledu zápasu nově najdete i detailní hráčské statistiky. Stejně jako když ztratila body v zápasech s Baníkem (v obou), Plzní, Duklou a Slavií.

Vyhrát s nižším procentem úspěšnosti soubojů dokázali rudí jen proti Bohemians, Jablonci, Slovácku a Českým Budějovicím. Všechny zápasy navíc na začátku sezony.

Jak vypadá úspěšná změna, si můžeme ukázat na Jablonci. Zatímco v minulé sezoně byl klub ve skupině o záchranu a po 31 zápasech měl na kontě 33 bodů, letos jich má ve stejném období 54. Navíc je ve skupině o titul.

Naposledy si svěřenci trenéra Luboše Kozla vychutnali Baník, který bez Michala Frydrycha, Michala Kohúta a Tomáše Riga nedokázal být dostatečně konkurenceschopný.

A může být ještě hůř. Pro Pavla Hapala nehraje totiž skutečnost, že čtvrtou žlutou kartu viděl Jiří Boula, pro nějž to znamená stopku na utkání s Olomoucí. Tím pádem bude kompletně mimo úspěšná záloha, ze které Ostravští v této sezoně těží.

V takový okamžik Baníku nepomáhá ani přítomnost kapitána Ewertona, jenž mírnil porážku s Jabloncem. Troufám si tvrdit, že paradoxně bez brazilského křídelníka vypadala Ostrava herně mnohem lépe a účinněji, než po jeho návratu.

Jenže nyní se Baník dostal do fáze, kdy si nemůže dovolit hazardovat a experimentovat. Jde do tuhého a z boje o druhé místo by se mohl ocitnout na bramboře zajišťující "pouze" Konferenční ligu.

Příští utkání s Hanáky musí zvládnout, aby před sebe nepustil Spartu, kterou má dva body za sebou. Pražané navíc hrají s Jabloncem, v jehož zájmu je, aby rudí vyhráli pohár. Proč? V takovém případě se totiž jedno pohárové místo v Evropě posune ze čtvrtého místa na pátý tým konečné tabulky. A tím týmem je... Jablonec.

Aniž bych chtěl kohokoliv z čehokoliv podezírat, tak v příštím kole věřím rozhodně Spartě.

Tabulka

Tým

Z

V

R

P

S

B

1

Slavia Praha

30

25

3

2

61 : 11

78

2

Viktoria Plzeň

30

20

5

5

59 : 28

65

3

Baník Ostrava

30

20

4

6

52 : 26

64

4

Sparta Praha

30

19

5

6

56 : 33

62

5

FK Jablonec

30

15

6

9

47 : 25

51

6

Sigma Olomouc

30

12

7

11

46 : 41

43

7

Slovan Liberec

30

11

9

10

45 : 31

42

8

MFK Karviná

30

11

8

11

40 : 52

41

9

FC Hradec Králové

30

11

7

12

33 : 31

40

10

Bohemians Praha 1905

30

8

10

12

32 : 42

34

11

FK Mladá Boleslav

30

9

7

14

40 : 40

34

12

FK Teplice

30

9

7

14

32 : 42

34

13

1. FC Slovácko

30

7

9

14

25 : 51

30

14

Dukla Praha

30

5

9

16

23 : 47

24

15

FK Pardubice

30

4

7

19

22 : 49

19

16

Dynamo České Budějovice

30

0

5

25

14 : 78

5

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.