Gól není zločin: Rozhodčí místo obětí chrání hříšníky. Vyrovná se Sparta s odchodem Kuchty?

Gól není zločin... Tak zní název nové rubriky Livesport Zpráv, která bude každý týden rozebírat dění v Chance Lize a EuroFotbal ji bude pravidelně vydávat. Její prostředí minulý víkend opustil muž, který nastřílel v nejvyšší soutěži 68 branek, z toho 31 za Spartu a 24 v dresu Slavie. Jak moc bude chybět Jan Kuchta družině Larse Friise, se rozepíšu v dnešním díle.

V sobotu skončila etapa Jana Kuchty ve Spartě. Když se v létě 2022 vracel z Ruska a vybral si druhý břeh Vltavy, byl to šok. Pro sparťany i slávisty. Zpackané předkolo s Vikingem a pětizápasový trest za šlápnutí na libereckého brankáře nebyl zrovna ideální start v novém angažmá. Z Letné ale Kuchta odešel jako dvojnásobný mistr ligy, vítěz poháru a hráč, který pomohl klubu k návratu do Ligy mistrů.

Byť v posledních týdnech přišel o místo v základní sestavě, je důležité dát reprezentačnímu forvardovi kredit. I on se podílel na sportovním vzestupu rudých barev. Jestli mě na Kuchtovi něco fascinovalo, byl to způsob, jak takový hráč nakonec zapadl do sparťanské kabiny. Šly o něm všelijaké zvěsti. A začátek v rudém dresu nebyl zrovna ideální. To, jak si nakonec na hřišti sedli a vyhověli například s Tomášem Čvančarou, bylo až k neuvěření.

Kuchta jako málokterý hráč uměl dát najevo nespokojenost, když se jemu či týmu nedařilo. Spoluhráči často zmiňovali, že je v kabině slyšet. Ne vždy to byl příjemný poslech. Tak jako tak Spartu tohle náročné nastavení posouvalo.

Fanoušci si často i z výše uvedeného důvodu neuměli představit tým po odchodu Ladislava Krejčího. Sparta to ale - minimálně zatím - ustála s přehledem. Nyní však kapitána následuje další výrazná osobnost, která měla silné slovo. Do rolí lídrů týmu tak postupně míří i cizinci. Své si podle nedávné kritiky umí říct Veljko Birmančević, rysy tahouna na hřišti přebírá Qazim Laci.

Kdyby mi někdo před půlrokem řekl, že tým přijde o trenéra Priskeho, Krejčího a následovat ho bude i Kuchta, a přesto bude mít z 13 zápasů 11 výher, a projde všemi předkoly do Ligy mistrů, klepal bych si na čelo. Ale částečně to může odpovídat na otázku, co se Spartou provede Kuchtův odchod.

Před rokem by se jednalo o citelnou ztrátu, která může týmem zatřást. Dnes to pojmenováváme jako přirozený vývoj. Když jsem se vracel z Malmö, kde měla Sparta za sebou úvodní předkolo play off Ligy mistrů, dal jsem se na letišti do řeči s bývalým ligovým obránce Romanem Polomem. Jako mladík zažil ve Spartě období Vítězslava Lavičky. "Sparta je dnes ale úplně jinde," říkal mi. "Jedná se o evropské mužstvo. Změnilo se takových věci oproti minulosti. Je to neporovnatelné s tím, co bylo na Letné před deseti lety."

Tomáš Rosický postupnými kroky vytvořil mužstvo, jehož základy (až na pár výjimek) stojí na evropských hráčích. Kam to Spartu posunulo, je zřejmé. Po 19 letech bude hrát základní skupinu Ligy mistrů. Náhrada za Kuchtu, Albion Rrahmani, dorazila z Rumunska. Potřebný stoper s největší pravděpodobností nebude ligová kometa Karel Spáčil z Hradce Králové, klub ukázal na Eliase Cobbauta z Parmy.

Rrahmani se uvedl bilancí 2+1 během 70 minut proti Malmö a Hradci Králové. V zakončení bude pravděpodobně patřit k nejlepším v lize, ale duel v Hradci ukázal, že se musí obrnit trpělivostí a osvalit tělo na důraznou hru v české lize.

Vše nasvědčuje tomu, že Sparta během přestupového okna podruhé za sebou nekoupí hráče z české ligy.

Je to nezvyk oproti minulosti. Sparta po příchodu zahraničního realizačního týmu, tedy od léta 2022, koupila z tuzemské ligy pouze Jaroslava Zeleného, Lukáše Sadílka, Jana Mejdra, Kryštofa Daňka a Victora Olatunjiho. Počítat do této kategorie můžeme i Michala Ševčíka, jenž přišel ze Zbrojovky, která padala do druhé ligy.

Až na Olatunjiho a Ševčíka se zbylé transfery realizovaly v létě 2022. Sparta poté změnila přestupovou politiku a cílí primárně na zahraničí.

Samostatnou kategorií je pak Slavia, která pateticky vzpomíná na staré časy a lanaří hráče, kteří se ji osvědčili v minulosti. Sága Nicolae Stanciu, rekordní nákup David Zimy, nedotažený comeback Petera Olayinky a nyní je na radaru sešívaných Ondřej Lingr. Jako by pro trenéra Jindřicha Trpišovského jiní hráči na planetě neexistovali.

Zároveň je potřeba se ptát, zda Česko může nabídnout fotbalisty, kteří klub jako Sparta či Slavia uspokojí, či je to způsobené čistě jejich vkusem.

Po Euru v Německu trenér Ivan Hašek oznámil, že národu chybí kreativní hráči, což potvrdila i následná objektivní analýza. Hašek svým jednáním tak trochu dává Letenským za pravdu a řídí se heslem: Kde nic není, ani smrt nebere...

Přitom si myslím, že minimálně za zkoušku na úvod Ligy národů pár hráčů z ligy stálo. Vasil Kušej se do výběru dostal až na úkor zraněného Matěje Juráska. A viděl bych i další jména.

Jestliže je veřejná debata o tom, že nemáme kreativní hráče, nerozumím tomu, proč pozvánka minula například Michala Hlavatého z Liberce. Také bych se mohl ptát, proč už se nepracuje s Matějem Šínem z Baníku, když se staví tým k MS 2026, ale plavovlasý záložník není překvapivě ani v reprezentaci do 21 let. Nominace minula i sedmigólového Jana Klimenta.

Češi mají pro zářijový sraz, minimálně typologicky, téměř totožný výběr jako na mistrovství Evropy. Jako bychom chtěli pokračovat tam, kde jsme před třemi měsíci skončili, ale pokud si dobře vzpomínám, na fanfáry to v Německu zrovna nebylo...

Radost českému fotbalu však nedělají ani tuzemští rozhodčí. Zcela upřímně říkám, že po kauze Ahmad Ghali, kdy byl liberecký hráč vyloučený po střetu s pardubickým Janem Kalabiškou, by člověk řekl, že si sudí dají velký pozor na nevybíravé zákroky. Už jen kvůli tomu, jak moc tento případ rozvášnil diskuze mezi experty a fanoušky.

Jenže přijde utkání Slavie proti Pardubicím, hostující Louis Lurvink vyloženě skočí do kotníku Lukáše Provoda, ale surová hra se nepíská. Pardubický fotbalista vyvázl se žlutou kartou. "Lurvink je zachráněný," glosoval to televizní komentátor Radek Šilhan na O2 TV.

Člověk jen kroutí hlavou. Jestli by měl někdo být chráněný, jsou to přeci hráči, kteří čelí těmto zákrokům. Verdikt posvětil i Tomáš Kocourek sedící ve VAR místnosti, což mě přivádí k myšlenkám, jaká musí být jeho představa o červené kartě po surové hře. Bez zlomené kosti se to nejspíš neobejde.

Klimentovi na Hané sudí Hocek prominul hned dva nevybíravé zákroky a olomoucký útočník možná i k vlastní nevíře dohrál bez karty.

V Liberci se zase na unikajícího Erika Jirku na branku doslova pověsil Aziz Kayondo. Jasné zmaření nadějné vyhlížející akce, ale sudí Ondřej Pechanec tento čin neposoudil ani jako nedovolený. Možná, kdyby Jirka upadl... Že by zapískal? Těžko říct. Je to až úsměvné. Všechna čest slovenskému křídelníkovi, že zákrok chtěl ustát a akci dohrát, byť to Plzni nic nepřineslo.

Na druhou stranu - aspoň měli lidé z Viktorky zajímavý content na sociální sítě. Ale dovedu si v tu chvíli představit výraz Adolfa Šádka, který musel být všeříkající.

Dlužno dodat, že Pechanec v nedělním utkání poškodil i Liberec, když neodpískal penaltu za ruku Cadua ve vápně.

Článek byl původně publikován pro Livesport Zprávy.