Historie lvíčka na hrudi: Muž, který selhal

Už déle než jednadvacet let trvá historie samostatné české reprezentace. Během nich se v pozici hlavního trenéra vystřídalo hned devět mužů - o každém z nich EuroFotbal zpracoval netradiční takticko-analytický komentář, který se skládá z kratší obecné části a delším taktickém pojednání o vybraném utkání.

Nastoupil na trenérské křeslo, které předtím více než šest let zahříval hanácký král Karel Brückner. Měl nesmírně těžký úkol. Úkol, s nímž se nedokázal popasovat, a to jak na hrací ploše, tak v záři reflektorů. Fotbalovou reprezentaci opustil po osmi měsících s nálepkou muže, který vedl skupinku slavících opilců po domácí porážce se Slovenskem. Muže, kterého svaz odvolal po e-mailu. Muže, který selhal.

Petr Rada

Už Radovo jmenování provázela nejistota. Karel Brückner dovedl reprezentaci na tři turnaje v řadě, vedl zlatou generaci okolo Pavla Nedvěda, Jana Kollera nebo Karla Poborského. Ve srovnání s takhle silným výběrem měl Petr Rada k dispozici jen slabý odvar; i tak ale mohl a měl předvést důstojnější práci. Místo toho se podvolil nepřízni veřejnosti, s níž nesmyslně bojoval namísto toho, aby ji uchlácholil dobrými výsledky.

Rada měl s médii problémy po většinu působení u reprezentace. Cítil, že ho novináři ani fanoušci nepřijali a nesmířil se s tím. Pohoršil si u nich i špatnými výsledky; z osmi soutěžních utkání vyhrál jen dvě. Vše vyvrcholilo po remíze 0:0 ve Slovinsku, když v pozápasovém rozhovoru svedl neúspěch právě na "vox populi", protože vyslyšel volání lidu po formaci se dvěma útočníky.

Nejvýraznějším taktickým rysem Petra Rady byla právě výrazná ofenzivní zdrženlivost v zápasech na hřištích soupeře. Často nastupoval s jediným útočníkem, a když nasadil dva, jeden měl defenzivnější pokyny. Typická pro něj byla aktivní hra defenzivy a vysoký presink, což na rozdíl od útočné hry často fungovalo dobře. Není náhodou, že tři z jeho osmi utkání skončila bez branek.

Rada také využíval služeb jednoho z "pozůstalých" ze zlaté generace Marka Jankulovského. Na levé straně k němu stavěl podobně univerzálně zaměřeného Radka Šírla. Tato levonohá dvojice mu gólem či asistencí obstarala celých sedm ze všech osmi branek, které "nároďák" za jeho působení vstřelil.

Rada je bezpochyby nejméně úspěšným trenérem v historii samostatné české reprezentace. Zároveň strávil na lavičce suverénně nejkratší období z trenérů, kteří nebyli jmenovaní jen jako "záplata".

Taktický rozbor: Severní Irsko - Česko 0:0 (10. září, 2008)


Základní sestava české reprezentace v utkání proti Severnímu Irsku.

Petr Rada do utkání postavil tým s pětičlennou zálohou a jediným útočníkem Milanem Barošem. Opatrný systém byl na hřištích soupeře pro Radu typický; hlavní důvod neúspěchu - dá-li se tak remíza 0:0 brát - však nespočíval v příliš defenzivní taktice. Největším problémem českého týmu byla nefunkčnost klíčového muže pohybujícího se pod Barošem - Jaroslava Plašila.

Především v prvním poločase byl jeho přínos na hřišti absolutně nulový. Zatímco oba jeho kolegové uprostřed hřiště - Kováč a Polák - zvládli svoji roli takřka na jedničku, Plašil taktické pokyny neplnil. Pokud tedy od Petra Rady neměl za úkol potulovat se v místech, kde je všechno, jen ne míč, a prakticky se nezapojovat do hry. Precizní hra především od Radoslava Kováče, který za ofenzivním záložníkem čistil prostor a jen v prvním dějství podstoupil skvělých 12 soubojů (dvě třetiny úspěšně), vyšla naprosto vniveč.

Petr Rada na nepříznivý vývoj nedokázal reagovat a ve druhém dějství střídal hráče vždy "kus za kus". Plašila na hřišti nechal celý zápas, přestože se jindy tvořivý záložník probral až v závěru. Špatný výkon blonďatého záložníka měl vliv na celou ofenzivu. Baroš byl jeho vinou na hrotu prakticky odstřižený; nepomohl mu ani pravý křídelník Libor Sionko, jenž si rovněž vybral špatný den.

Co Radovi v utkání jakž takž fungovalo, byla levá strana ve složení Jankulovski - Šírl. Oba fotbalisté jsou podobného ražení, ofenzivní obránci, kteří umí zahrát i v záloze; jejich spolupráce, neustálé změny míst a výpady zakončené většinou centry do vápna dělaly soupeři potíže. Bohužel z osmi vysokých míčů, které do šestnáctky z obou stran přišly, uspěly při dobré vůli dva. V první řadě to opět souviselo s nízkou podporou útoku od dalších hráčů.

Vinou silného protivětru se Češi po změně stran museli zatáhnout a změnit defenzivní rozestavení. V prvním dějství vedl kapitán Ujfaluši vysoký obranný blok, který v aktivitě podpořil vysokým presinkem celý tým. Po změně stran ovšem domácí získali větší převahu a Radovi svěřenci napadali hráče s míčem až od půlící čáry.

I to nakonec ovlivnilo skutečnost, že si zoufale sterilní a nekreativní tým odvezl z Belfastu jen bod. A ten ještě musel skvělým zákrokem zachránit Petr Čech.