HISTORIE MISTROVSTVÍ EVROPY - 1960

12. června vypukne v Portugalsku pravé fotbalové šílenství. Deset krásných stadiónů bude hostit již dvanácté mistrovství starého kontinentu. Zajímá Vás, jak dopadlo předešlých jedenáct šampionátů? EuroFotbal Vás tak zve na procházku historií fotbalových mistrovství Evropy. Začínáme v roce 1960.

Je všeobecně známé, že první mistrovství světa se konalo v roce 1930. Avšak evropský šampionát si musel na svou premiéru počkat dlouhých 30 let. Poprvé se o vzniku mistrovství Evropy uvažovalo na začátku padesátých let. Cyklus světových šampionátů se zdál příliš dlouhý, vždyť jen jednou za čtyři roky své síly měřili nejlepší fotbalisté světa. Evropská fotbalová federace (UEFA) tak chtěla vyplnit čtyřleté období novou soutěží. Nejprve se soutěž konala pod názvem Pohár evropských národů (1960 a 1964), ale už od třetího ročníku (od 1968) se soutěž hraje pod hlavičkou mistrovství Evropy. Oficiální založení soutěže se datuje k 27. lednu 1958.

Zpočátku, jak již bývá zvykem u nových projektů, narazila UEFA na potíže. Do prvního ročníku se přihlásilo jen 17 reprezentačních týmů. Chyběl nejen finalista MS 1958 Švédsko, ale i Anglie, Skotsko, NSR a Itálie. Jenže všem pochybovačům ukázal již první ročník, že se jedná o velmi kvalitní soutěž, která plnohodnotně vyplní čtyřletý cyklus mezi světovými šampionáty.

6. června 1958 ve Stockholmu, v rámci zasedání Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) i Evropské fotbalové unie (UEFA), se konalo losování prvního Poháru evropských národů. V osudí byla jména 17 zemí, ale prvního kola se mohlo zúčastnit jen 16 týmů. A tak los musel určit dva týmy, které si spolu zahrají předkolo. Nejméně štěstí tak mělo Československo a Irsko. Vítěz pak postoupil do 1. kola (osmifinále), kde se připojil ke zbývajícím 15 zemím. Vítězové prvního kola pak postoupili do čtvrtfinále, kde se stejně jako v kole prvním hrálo pohárovým systémem na dva zápasy (doma-venku). Vítězové čtvrtfinálových bojů si pak zajistili účast v závěrečném turnaji, který se konal v zemi vybranou UEFA. Ctí pořádat první mistrovství Evropy se dostalo Francii a to městům Marseille a Paříž.

Stinnou stránkou premiérového šampionátu byl čtvrtfinálový duel mezi fotbalisty Sovětského svazu a Španělska. Španělský diktátor Franco odmítl do své země vpustit reprezentanty SSSR, a tak se žádné utkání ani neodehrálo. UEFA udělila Španělsku pokutu a SSSR postoupil na závěrečný turnaj do Francie bez boje.

Československo v kvalifikaci
Na rozdíl od ostatních týmu musela československá a irská reprezentace odehrát předkolo. První utkání se odehrálo 5. dubna 1959 v Dublinu před bouřlivou kulisou. Naši fotbalisté nestačili na Iry ve všech směrech a zaslouženě prohráli 2:0. Do odvety bylo nutné udělat radikální řez. Ta se hrála 10. května 1959 v Bratislavě na beznadějně vyprodaném Tehelném poli. Československo po vynikajícím výkonu zvítězilo 4:0 a postoupilo do 1. kola. V něm nám los přisoudil nevyzpytatelné Dány. První utkání, hrané 23. září 1959, hostila Kodaň. Po dvaceti minutách hry jsme prohrávali již 2:0, ale do závěru první půle jsem stihli vyrovnat. Výsledek se již do konce utkání nezměnil a do odvety jsme si odvezli nadějnou remízu. Ta se 18. října 1959 odehrála v Brně a naši jednoznačně rozstříleli Dánsko 5:1. Ve čtvrtfinále pak na nás čekali horkokrevní reprezentanti Rumunska. 22. května 1960 v Bukurešti podali naši fotbalisté obětavý výkon a zvítězili 2:0. 29. května 1960 pak v bratislavské odvetě pečetili postup na závěrečný turnaj vítězstvím 3:0.

Závěrečný turnaj
Los určil semifinálové dvojice Československo - SSSR a Francie - Jugoslávie. Náš tým se se Sovětským svazem střetl 6. července 1960 na Stade Velodrome v Marseille. Soupeř nás jednoznačně předčil a zaslouženě zvítězil 3:0. Zato ve druhém semifinále, hrané ve stejný den v pařížském Parku princů, se událo překvapení. Ve vyrovnaném utkání zvítězili Jugoslávci 5:4 a postoupili tak do finále. 10. července 1960 pak byly na programu zápasy o medaile. V Marseille jsme se střetli s domácími Francouzi o třetí místo a po vydařeném výkonu jsme zvítězili 2:0. V Paříži se pak hrálo finále mezi SSSR a Jugoslávií. Samotné utkání bylo velmi dramatické. Lépe se však začalo vyvíjet pro Jugoslávii, když ve 43. minutě otevřel skóre Milan Galič. Ovšem hned ve 49. minutě přišlo vyrovnání, když se trefil Slava Metreveli. Do konce utkání se již nic nezměnilo a rozhodnout tak muselo prodloužení. Ve 113. minutě zajistil Pohár evropských národů pro SSSR Victor Ponedelnik. Excelentní výkon předvedl sovětský brankář Lev Jašin a velkou měrou tak přispěl k titulu mistrů Evropy pro největší zemi světa.




Reprezentanti SSSR s vítěznou trofejí.



MISTROVSTVÍ EVROPY 1960 VE VÝSLEDCÍCH:

Kvalifikace

Předkolo
Irsko - Československo	2:0	0:4
1. kolo
SSSR - Maďarsko	3:1	1:0
Francie - Řecko	7:1	1:1
Rumunsko - Turecko	3:0	0:2
Norsko - Rakousko	0:1	2:5
Jugoslávie - Bulharsko	2:0	1:1
NDR - Portugalsko	0:2	0:1
Polsko - Španělsko	2:4	0:3
Dánsko - Československo	2:2	1:5
Čtvrtfinále
Francie - Rakousko	5:2	4:2
Portugalsko - Jugoslávie	2:1	1:5
Rumunsko - Československo	0:2	0:3
SSSR - Španělsko		SSSR bez boje

Závěrečný turnaj - Francie - 6. až 10. července 1960

Semifinále
Československo - SSSR	0:3
Francie - Jugoslávie	4:5
O 3. místo
Československo - Francie	2:0
Finále
SSSR - Jugoslávie	2:1 po prodloužení

Co jiného se stalo v roce 1960?

Narodil se Ivan Lendl - Československý tenista, který po 270 týdnů vládl žebříčku ATP.

Při demonstraci černošských občanů Jihoafrické republiky začala policie střílet do davu. Zabila 69 lidí, dalších asi 200 zranila.

V Praze byla přijata nová ústava. Československá republika (ČSR) byla přejmenována na Československou socialistickou republiku (ČSSR).

35. prezidentem USA byl zvolen John Fitzgerald Kennedy.

Na Vltavě se začala naplňovat nejvyšší přehradní nádrž Orlík.

Nigérie se stala nezávislou republikou, do té doby žila v područí Velké Británie.