HISTORIE MISTROVSTVÍ EVROPY - 1968

Třetí díl o historii evropských fotbalových šampionátů nás zavede do roku 1968, kdy závěrečný turnaj pořádala země fotbalu zaslíbená, Itálie. Poprvé se hrálo pod oficiálním názvem mistrovství Evropy a nikoliv už Pohár evropských národů.

Hlavním odpůrcem oficiálního mistrovství Evropy byla především Mezinárodní fotbalová federace (FIFA). Měla strach, aby neutrpělo prestiž mistrovství světa, které právě FIFA pořádá. Ovšem hlasy o přeměnu Poháru evropských národů v mistrovství starého kontinentu byly silnější, což dokumentoval fakt, že všechny evropské národní svazy projevily všeobecný souhlas.

K prvnímu oficiálnímu mistrovství Evropy se přihlásilo 31 zemí, nezúčastnily se pouze Malta a Island. Poprvé se také začal praktikovat stejný model kvalifikace jako při mistrovství světa. Všech 31 reprezentačních týmů bylo rozlosováno do osmi skupin po čtyřech účastnících, pouze jedna skupina měla účastníky tři. Poprvé se také při losování využilo nasazování do výkonnostních košů. Do druhé fáze kvalifikace (čtvrtfinále) si zajistili postup jen vítězové skupin, kde se již střetli pohárovým systémem. Závěrečný turnaj si, stejně jako na předchozích dvou šampionátech, zahrály čtyři nejlepší týmy Evropy.

Československo v kvalifikaci
Fotbalisté Československa byly vylosováni do první kvalifikační skupiny, kde měli za soupeře Irsko, Turecko a obhájce evropského prvenství Španělsko. Kvalifikaci jsme nezvykle začali pozdě, když Irové měli za sebou už čtyři zápasy a Španělé s Turky po třech utkáních. Stejně jako v kvalifikaci na šampionát v roce 1960 jsme začínali v Dublinu. 21. května 1967 bylo opět nepříznivě deštivé počasí, ale tentokrát jsme zvítězili 2:0 my. Byl to dobrý odrazový můstek do dalších bojů, vždyť Španělsko zde jen remizovalo a Turecko prohrálo. Druhé utkání jsme hráli 18. června 1967 v Bratislavě a Turky jsme po úvodních rozpacích přehráli 3:0. 1. října 1967 jsme pak přivítali v pražském Edenu Španělsko, které bylo největším favoritem naší skupiny. V překrásném utkání a po výborném výkonu našeho týmu jsme zvítězili 1:0. Hned za tři týdny (22. října) nás čekala odveta na madridském Santiago Bernabeu, kde jsme prohráli těsně 2:1. 15. listopadu 1967 jsme se střetli v Ankaře s tvrdě hrajícím Tureckem a s bezbrankovou remízou jsme byli nakonec spokojeni. Poslední kvalifikační utkání nás čekalo 22. listopadu 1967 opět v pražském Edenu. K postupu do další fáze nám stačila s Irskem remíza, poněvadž Španělsko remizovalo v Irsku i v Turecku. Při rovnosti bodů by tak rozhodoval náš vstřelený gól na španělské půdě. Ovšem naše reprezentace utkání vůbec nezvládla a po porážce 1:2, nám pak chyběl na Španělsko jediný bod. Navíc náš útok vyšel v rozhodujícím utkání zcela naprázdno. Československý jediný střelecký úspěch museli zajistit Irové, když si dali vlastní branku.

Poprvé do bojů o evropský šampionát zasáhl výběr NSR, ale remíza v Albánii ho stála postup na úkor Jugoslávie. Těžkou práci měla i kolébka fotbalu, jejíž kvalifikační skupina se hrála zároveň jako mistrovství Velké Británie. Po porážce 2:3 ve Wembley se Skotskem, museli Angličané doufat v pomoc Walesu nebo Severní Irska. A stalo se. Skotsko prohrálo v Severním Irsku 1:0 a už dříve remizovalo ve Walesu. Druhou skupinu pak suverénně vyhráli Bulhaři, když ztratili jen za remízy v Portugalsku a Norsku. Bronzoví Portugalci z MS 1966 tak přišli zkrátka. Další týmy, které se zajistili postup do čtvrtfinále byly SSSR, Maďarsko, Itálie a Francie.

Osm vítězů kvalifikačních skupin bylo pak rozlosováno do čtyř čtvrtfinálových dvojic, které měly určit postupující na závěrečný turnaj mistrovství Evropy. Že na něm nebude chybět poslední mistr světa, rozhodli Angličané v taktické bitvě se Španělskem, když dokázali vyhrát v obou utkáních. Jugoslávii, po remíze ve Francii, katapultovalo na šampionát vysoké vítězství 5:1 v odvetě. Velmi dramatické bylo čtvrtfinále mezi Maďarskem a SSSR. Maďaři doma vyhráli 2:0 a v Moskvě chtěli zpečetit postup mezi nejlepší čtyři týmy. Jenže v odvetě skvěle hrající sborná porazila Maďarsko 3:0 a bylo po nadějích. Hodně se také nadřeli Italové, když v Bulharsku prohráli 3:2 a to ještě sedm minut před koncem byl stav 3:1. V neapolské odvetě však Italové zvítězili 2:0 a bylo jasné, že právě Itálie uspořádá závěrečný turnaj mistrovství Evropy.

Závěrečný turnaj
Los rozhodl, že v semifinále mistrovství Evropy se 5. června 1968 střetne v Neapoli domácí Itálie se SSSR a ve Florencii Jugoslávie s Anglií. V Neapoli nebyli domácí diváci nikterak spokojení, poněvadž celý zápas větší aktivitou hýřili hráči SSSR. Ještěže Squadra azzura měla v brance Dina Zoffa, který po celých 120 minut držel čisté konto. O postupujícím do finále měla rozhodnout věc, která v historii velkých fotbalových turnajů nemá obdoby. Vítěze určila desetifranková mince z roku 1916, s kterou provedl osudný hod hlavní rozhodčí v prostorách pod hlavní tribunou. Za přítomnosti zástupců obou svazů a delegáta organizační výboru zvolil kapitán domácích Faccheti ve hře „hlava nebo písmo“ hlavu. To se nakonec ukázalo jako šťastná volba a Italové si tím zajistili účast ve finále. Ve druhém semifinále také nebylo nouze na dramatické události. Až pět minut před koncem normální hrací doby rozhodl o postupu „plavých“ (Jugoslávie) Džajič.

Na olympijském stadioně v Římě se 8. června uskutečnilo utkání o třetí místo i samotné finále. V boji o bronzové medaile byli úspěšnější Angličané, když přehráli především díky Bobbymu Charltonovi sbornou 2:0. Ve finále si pak domácí fanoušci nepřipouštěli, že by neměli získat pohár určený pro evropského šampióna. Ovšem byli to Jugoslávci, kdo určoval tempo hry a ve 39. minutě je do vedení přivedl Džajič. Zdálo se, že Jugoslávie sebevědomě kráčí na evropský trůn, ale v 81. minutě přišlo diskutabilní vyrovnání z přímého kopu Domenghiniho. Další branka pak nepadla už ani v prodloužení, a tak se na rozdíl od semifinále muselo finále opakovat. 10. června tak oba týmy opět vyběhly na trávník olympijského stadionu v Římě. Tentokrát vzali Italové vše do svých rukou a už v 33. minutě vedli 2:0, když se trefili Riva a Anastasi. Do konce utkání pak už jen Italové bránili a Jugoslávii k ničemu nepustili. Po druhé za sebou se tak z evropského titulu mohl radovat domácí tým.

Ještě malá zajímavost na závěr. Mistrovství Evropy 1968 bylo poslední vrcholnou akcí, kdy platil zákaz střídání hráčů. Od roku 1970 se mohli střídat dva hráči včetně brankáře, později s ním společně tři. Nyní je možno v soutěžích pořádaných FIFA a UEFA vystřídat tři hráče v poli.




Itálie - mistr Evropy 1968.



MISTROVSTVÍ EVROPY 1968 VE VÝSLEDCÍCH:

Kvalifikace

1. skupina
Irsko - Španělsko	0:0	0:2
Irsko - Turecko	2:1	1:2
Turecko - Španělsko	0:0	0:2
Irsko - Československo	0:2	2:1
Československo - Turecko	3:0	0:0
Československo - Španělsko	1:0	1:2

1. Španělsko	6	3 - 2 - 1	6:2	8
2. Československo	6	3 - 1 - 2	8:4	7
3. Irsko	6	2 - 1 - 3	5:8	5
4. Turecko	6	1 - 2 - 3	3:8	4

2. skupina
Bulharsko - Norsko	4:2	0:0
Portugalsko - Švédsko	1:2	1:1
Norsko - Portugalsko	1:2	1:2
Švédsko - Bulharsko	0:2	0:3
Norsko - Švédsko	3:1	2:5
Bulharsko - Portugalsko	1:0	0:0

1. Bulharsko	6	4 - 2 - 0	10:2	10
2. Portugalsko	6	2 - 2 - 2	6:6	6
3. Švédsko	6	2 - 1 - 3	9:12	5
4. Norsko	6	1 - 1 - 4	9:14	3

3. skupina
Finsko - Rakousko	0:0	1:2
Řecko - Finsko	2:1	1:1
SSSR - Rakousko	4:3	0:1
SSSR - Řecko	4:0	1:0
SSSR - Finsko	2:0	5:2
Řecko - Rakousko	4:1	1:1 nedohráno

1. SSSR	6	5 - 0 - 1	16:6	10
2. Řecko	5	2 - 1 - 2	7:8	5
3. Rakousko	5	2 - 1 - 2	7:9	5
4. Finsko	6	0 - 2 - 4	5:12	2

4. skupina
NSR - Albánie	6:0	0:0
Jugoslávie - NSR	1:0	1:3
Albánie - Jugoslávie	0:2	0:4

1. Jugoslávie	4	3 - 0 - 1	8:3	6
2. NSR	4	2 - 1 - 1	9:2	5
3. Albánie	4	0 - 1 - 3	0:12	1

5. skupina
Nizozemsko - Maďarsko	2:2	1:2
Maďarsko - Dánsko	6:0	2:0
Nizozemsko - Dánsko	2:0	2:3
NDR - Nizozemsko	4:3	0:1
Dánsko - NDR	1:1	2:3
Maďarsko - NDR	3:1	0:1

1. Maďarsko	6	4 - 1 - 1	15:5	9
2. NDR	6	3 - 1 - 2	10:10	7
3. Nizozemsko	6	2 - 1 - 3	11:11	5
4. Dánsko	6	1 - 1 - 4	6:16	3

6. skupina
Rumunsko - Švýcarsko	4:2	1:7
Itálie - Rumunsko	3:1	1:0
Kypr - Rumunsko	1:5	0:7
Kypr - Itálie	0:2	0:5
Švýcarsko - Kypr	5:0	1:2
Švýcarsko - Itálie	2:2	0:4

1. Itálie	6	5 - 1 - 0	17:3	11
2. Rumunsko	6	3 - 0 - 3	18:14	6
3. Švýcarsko	6	2 - 1 - 3	17:13	5
4. Kypr	6	1 - 0 - 5	3:25	2

7. skupina
Polsko - Lucembursko	4:0	0:0
Francie - Polsko	2:1	4:1
Belgie - Francie	2:1	1:1
Lucembursko - Francie	0:3	1:3
Lucembursko - Belgie	0:5	0:3
Polsko - Belgie	3:1	4:2

1. Francie	6	4 - 1 - 1	14:6	9
2. Belgie	6	3 - 1 - 2	14:9	7
3. Polsko	6	3 - 1 - 2	13:9	7
4. Lucembursko	6	0 - 1 - 5	1:18	1

8. skupina
Wales - Skotsko	1:1	2:3
Severní Irsko - Anglie	0:2	0:2
Skotsko - Severní Irsko	2:1	0:1
Anglie - Wales	5:1	3:0
Severní Irsko - Wales	0:0	0:2
Anglie - Skotsko	2:3	1:1

1. Anglie	6	4 - 1 - 1	15:5	9
2. Skotsko	6	3 - 2 - 1	10:8	8
3. Wales	6	1 - 2 - 3	6:12	4
4. Severní Irsko	6	1 - 1 - 4	2:8	3

Čtvrtfinále
Anglie - Španělsko	1:0	2:1
Francie - Jugoslávie	1:1	1:5
Bulharsko - Itálie	3:2	0:2
Maďarsko - SSSR	2:0	0:3

Závěrečný turnaj - Itálie - 5. až 10. června 1968

Semifinále
Itálie - SSSR	0:0 po prodloužení, los pro Itálii
Jugoslávie - Anglie	1:0
O 3. místo
Anglie - SSSR	2:0
Finále
Itálie - Jugoslávie	1:1 po prodloužení
Opakované finále
Itálie - Jugoslávie	2:0

Co jiného se stalo v roce 1968?

Zemřel český herec Hugo Haas.

Vietnamská armáda - Vietkong - provedla dosud nejprudší útok na americké pozice v zemi. Americký program ve Vietnamu tak počal výrazně prohrávat.

V USA byl zastřelen populární vůdce hnutí za občanská práva Martin Luther King.

V Los Angeles byl zastřelen Robert Kennedy - bratr bývalého prezidenta a kandidát demokratů do prezidentských voleb.

Na území Československa vjeli tanky zemí Varšavské smlouvy. Chtěli tak zabránit reformě nastartované Alexandrem Dubčekem a posílit moc Sovětského svazu.

Z Washingtonu odstartovalo na svůj první let letadlo Boeing 747.

Přes 70 sovětských námořníků zemřelo poté, co se nedaleko Havajských ostrovů potopila ponorka K-219.

36 zemí spolu podepsalo smlouvu o nešíření jaderných zbraní.