HISTORIE MS - MEXIKO 1970
Aby bylo dodrženo střídání pořadatelství světového šampionátu mezi evropským a americkým kontinentem, bylo deváté mistrovství světa v nejpopulárnějším sportu planety přiděleno Mexiku. Finálový turnaj tak hostilo pět měst, kterými byly Mexico City, Puebla, Toluca, Leon a Guadalajara.
Přidělení šampionátu Mexiku skýtalo hned několik nevýhod. Samotné mistrovství se konalo v nezvykle brzkém termínu a to už od 31. května do 21. června, čímž byly ovlivněny veškeré ligové soutěže na starém kontinentu a následně samotná příprava národního týmu. Nakonec se ukázalo, že nejlépe dopadly týmy, které přicestovaly do dějiště šampionátu už počátkem května. Tím se dokázaly lépe aklimatizovat, což bohužel nebyl případ československé reprezentace.
Opět si připomeňme, jak dopadl evropský šampionát, tentokrát v roce 1968, konaný mezi posledními dvěma mistrovstvími světa. Na domácí půdě vybojovala zlato Squadra azzura, když v opakovaném finále porazila výběr Jugoslávie. Poslední mistři Evropy tak patřili bezpochyby mezi favority nadcházejícího světového šampionátu. Mezi dalšími adepty na zisk Zlaté Niké byly také Brazilci, kteří chtěli zaútočit na třetí světový titul. Bylo to také poslední mistrovství světa, na kterém se objevil fotbalista všech dob, Pelé.
KVALIFIKACE
Do bojů o mexický šampionát se přihlásilo rekordních 77 zemí. Dvě z nich však svou účast měly už jistou a to domácí Mexiko a Angličané, jako obhájci zlata z před čtyř let. Zbývající týmy tak bojovaly v rámci jednotlivých kontinentů o zbývajících čtrnáct míst. V Evropě se hrálo v osmi kvalifikačních skupinách, ze kterých si postup zajistilo jen vítězné mužstvo. Důležité je také podotknout, že stále platilo pravidlo o dodatečném zápasu, který měl rozhodnout o postupu na šampionát při rovnosti bodů bez ohledu na skóre. Na jihoamerickém kontinentu se bojovalo o postup ve třech skupinách, ze kterých se na šampionát kvalifikovali také jen vítězové. V zóně CONCACAF bylo v první fázi rozděleno dvanáct týmů do čtyř tříčlenných skupin. Jejich vítězové se pak v další fázi utkali vyřazovacím systém o jediné postupové místo. Africké kvalifikace se zúčastnilo jedenáct týmů, z nichž nakonec vykrystalizovala tříčlenná finálová skupina, z níž se pak na cestu do Mexika těšil její vítěz. A na závěr ve společné asijsko-oceánské kvalifikaci se utkalo šest reprezentačních celků o jediné postupové místo.
Československo v kvalifikaci
Tým Československa měl ve druhé evropské skupině za soupeře reprezentace Maďarska, Dánska a Irska. Kvalifikační pouť započali naši reprezentanti 25. září 1968 v Kodani v zápase proti domácímu Dánsku. Dány jsme zaskočili skvělou útočnou hrou v první půli, což mělo za následek vedení 2:0. Ve druhém dějství přidalo Československo ještě jednu branku a po vítězství 3:0 to byl výborný start do bojů o Mexiko. 20. října 1968 jsme se v Bratislavě na Tehelném poli střetli se stejným soupeřem znovu. Tentokrát hráli Dánové o poznání lépe, ale nakonec opět zvítězilo Československo, i když jen těsně 1:0. 4. května 1969 jsme cestovali do Dublinu, kde na nás čekalo domácí Irsko. Po první půli jsme prohrávali 1:0, ale ve druhém poločase se podařilo skóre otočit, když v 70. minutě rozhodl brankou na 2:1 Jozef Adamec. 25. května 1969 jsme se střetli v Budapešti s Maďarskem a byla to také první kvalifikační porážka v poměru 0:2. O dva dny později porazilo doma Dánsko Irsko 2:0, které si pak připsalo i další prohru, tentokrát doma s Maďarskem 1:2. Velké překvapení se odehrálo 15. června 1969 v Kodani, kdy Maďaři podlehli skvěle hrajícím Dánům 2:3, což byla vzhledem k naší porážce v Budapešti skvělá zpráva pro československé fotbalisty. Právě s Maďarskem jsme se utkali 14. září 1969 v Praze. Samotný zápas se nevyvíjel pro nás vůbec dobře. Už od 9. minuty vedli hosté 1:0, a i když se nám podařilo ve 26. minutě vyrovnat, do kabin nakonec odcházeli šťastnější Maďaři, kteří ve 36. minutě strhli vedení opět na svou stranu. Aby toho nebylo málo tak už ve třetí minutě druhé půle vstřelilo Maďarsko třetí branku. Československý tým se však nezlomil a ukázal obrovskou morálku, když nejprve v 51. minutě snížil Kvašňák a čtvrt hodiny před koncem srovnal na konečných 3:3 Kuna. 7. října 1969 jsme pak na stejném stadionu přehráli jasně Irsko 3:0, když hattrick zaznamenal Jozef Adamec. Ve zbývajících zápasech druhé skupiny pak remizovalo Irsko s Dánskem 1:1 a Maďarsko pak doma zdolalo 3:0 Dánsko a poté 4:0 Irsko. Výsledkem byla situace, že jak Maďarsko, tak i Československo mělo po všech odehraných zápasech shodně devět bodů. Podle tehdejších pravidel muselo rozhodnout dodatečné utkání na neutrální půdě. Volba nakonec padla na francouzské město Marseille, na které jsme neměli moc dobré vzpomínky z mistrovství světa 1938 a také z evropského šampionátu 1960. Zápas se hrál 3. prosince 1969 a jak se očekávalo, Maďaři dostali zpočátku československý tým pod tlak. Jenže karta se postupně obracela, čehož bylo dovršeno ve 43. minutě, kdy byl František Veselý sražen v pokutovém území soupeře a byla nařízena penalta. Tu potom bez problémů proměnil Andrej Kvašňák. Ve druhém dějství už jednoznačně dominoval československý výběr, což dokumentuje také 57. minuta, kdy přes soupeřovu obranu prošel František Veselý a střelou pod břevno zvýšil na 2:0. O osm minut později zahrával přímý volný kop Jozef Adamec a bylo 3:0, a aby toho nebylo málo tak v 80. minutě dal čtvrtý československý gól Karol Jokl. V poslední minutě pak už jen snížil z penalty Kocsis na konečných 4:1. Československo si tak vítězstvím nad Maďarskem zajistilo účast na devátém světovém šampionátu v Mexiku.
Ostatní kvalifikační skupiny
EVROPA
V první skupině doslova vyhořeli bronzoví medailisté z posledního šampionátu Portugalci. Sice na úvod kvalifikace porazili 3:0 Rumunsko, ale poté už přišli jen dvě remízy a tři porážky. Vítězství ve skupině tak nakonec získalo právě Rumunsko, když o jediný bod předstihlo Řecko a o tři body Švýcarsko. Ve třetí skupině si postup zajistili Italové, když ztratili pouze jeden bod ve společnosti NDR a Walesu. Ve stejném duchu si počínal Sovětský svaz ve čtvrté skupině, když za sebou nechal týmy Severního Irska a Turecka. Z páté skupiny postoupilo na šampionát Švédsko, když o dva body předstihlo Francii, která prohrála doma překvapivě s Norskem 0:1. V šesté skupině vypálili Belgičané rybník jak Španělům, tak i Jugoslávcům. Překvapením byla především porážka Španělska ve Finsku. Sedmá skupina se stala kořistí fotbalistů NSR, když ztratili pouze jediný bod za remízu ve Skotsku. Bez problémů pak dvakrát porazili Rakousko i Kypr, který dokonce doma deklasovali 12:0. Na závěr pak v Hamburgu porazili Skotsko 3:2. Poslední skupinu pak překvapivě vyhrálo Bulharsko, když o bod předstihlo Polsko a o dva body Nizozemsko. Lucembursko pak zůstalo bez bodu.
JIŽNÍ AMERIKA
V první jihoamerické skupině doslova vybouchla Argentina. Hned své první dva zápasy prohrála a to v Bolívii a v Peru. Na posledním místě ve skupině už nic nezměnila domácí výhra nad Bolívií a remíza s Peru 2:2. Právě tato remíza zajistila Peruáncům postup do Mexika, když o jediný bod skončili před Bolívií. Druhou skupinu vyhrála suverénně Brazílie, když zvítězila ve všech zápasech a nechala za sebou týmy Paraguaje, Kolumbie a Venezuely. V poslední skupině pak triumfovala Uruguay, když ztratila pouze jediný bod za remízu v Chile, které skončilo na druhém místě před Ekvádorem.
SEVERNÍ A STŘEDNÍ AMERIKA, KARIBSKÁ OBLAST
Z první skupiny si postup do druhé fáze kvalifikace vybojoval Honduras, když ztratil pouze jeden bod v posledním zápase v Kostarice. Ze druhé skupiny se z postupu radovalo Haiti, které bylo o jeden bod lepší než Guatemala a o dva než Trinidad a Tobago. Třetí skupina se stala kořistí Salvadoru, který za sebou nechal týmy Surinamu a Nizozemských Antil. A nakonec v poslední skupině první fáze triumfovaly USA před Kanadou a Bermudami. Ve druhé fázi se v prvním semifinále střetlo Haiti s USA a překvapivě oba zápasy vyhrálo. Ve druhém dvojzápase na sebe narazil Honduras a Salvador a bohužel to nebyla jen válka fotbalová. První zápas vyhrál Honduras doma 1:0, v odvetě naopak Salvador zvítězil 3:0. Musel tak rozhodnout dodatečný duel hraný v Mexico City, v němž nakonec zvítězil Salvador 3:2 po prodloužení. Ve finále kvalifikace zóny CONCACAF se utkalo Haiti se Salvadorem, který dokázal v prvním zápase na půdě soupeře zvítězit 2:1. Haiti však nezůstalo nic pozadu a vyhrálo odvetu v salvadorské metropoli 3:0. Opět musel rozhodnout dodatečný zápas. Z vítězství 1:0 po prodloužení a z postupu na šampionát se nakonec radoval Salvador. Stínem na tomto sportovním úspěchu jsou však tisíce zmařených životů ve válce mezi Salvadorem a Hondurasem.
AFRIKA
Z pěti dvoučlenných skupin v první fázi kvalifikace postoupily do dalších bojů týmy Tuniska, Maroka, Etiopie, Súdánu a Nigérie, ke kterým se pak připojila Ghana. Ze třech dvojzápasů pak vznikla tříčlenná finálová skupina, do které se probojovalo Maroko, Nigérie a Súdán. Vítězství ve finálové skupině a postup na světový šampionát si nakonec vybojovalo Maroko, které skončilo o bod před Nigérií a o dva body před Súdánem.
ASIE, OCEÁNIE
V první fázi společné kvalifikace Asie a Oceánie vyhrála první skupinu Austrálie před Korejskou republikou a Japonskem. Ve skupině číslo dvě si pak Izrael poradil ve dvojzápase s Novým Zélandem. Ve druhé fázi nejprve vyřadila Austrálie Zimbabwe až ve třetím dodatečném zápase, aby se pak ve finále utkala s Izraelem. První duel rozhodujícího dvojzápasu se hrál v Tel Avivu a domácí Izrael zvítězil nad Austrálií 1:0. Odveta, hraná v Sydney, pak přinesla remízu 1:1 a postup Izraele na finálový turnaj mistrovství světa.
FINÁLOVÝ TURNAJ
V pěti mexických městech se očekával souboj těchto šestnácti týmů: Mexiko (pořadatel), Anglie (obhájce titulu), Rumunsko, Československo, Itálie, SSSR, Švédsko, Belgie, NSR, Bulharsko, Peru, Brazílie, Uruguay, Salvador, Maroko, Izrael, které byly rozděleny do čtyř čtyřčlenných skupin, ze kterých si pak nejlepší dva týmy zajistily postup do čtvrtfinále. Z něho pak vedla přes semifinále cesta do velkého finále. Systém turnaje tedy zůstal naprosto stejný jako na posledních třech šampionátech. Finálového turnaje se mimo jiných týmů zúčastnili Brazilci, Italové a Uruguayci, kteří už mistrovství světa vyhráli dvakrát, a tak byla zde velká naděje, že jedeno z těchto mužstev získá světový titul potřetí a sošku Zlaté Niké do trvalého vlastnictví.
Skupina 1
V první skupině měl domácí tým Mexika za soupeře výběry Sovětského svazu, Belgie a Salvadoru. V poslední květnový den se v zahajovacím utkání šampionátu rozešla po remíze 0:0 smírně mužstva Sovětského svazu a Mexika. Belgičané pak bez problémů přehráli Salvador 3:0. V souboji evropských týmů jednoznačně dominoval Sovětský svaz. Po poločase sice vedla sborná jen 1:0, ale čtvrt hodiny před koncem bylo už 4:0 a rozhodnuto. Belgičané už jen čtyři minuty před koncem snížili na konečných 4:1. Domácí Mexičané si ve svém druhém vystoupení s chutí zastříleli, když jasně porazili Salvador 4:0. Salvador nevstřelil branku ani v posledním zápase proti Sovětskému svazu. Po první půli byl sice stav skóre 0:0, ale dvěmi brankami ve druhém dějství si zajistili vítězství 2:0 fotbalisté Sovětského svazu. Rozhodující utkání o postup sehrálo Mexiko s Belgií, přičemž domácím stačil k postupu bod. Mexičané nakonec dosáhli na oba body, když díky přísně nařízené penaltě porazili Belgii 1:0. Do čtvrtfinále tak z prvního místa postoupil Sovětský svaz a ze druhé příčky domácí výběr Mexika.
Skupina 2
Los druhé skupiny svedl dohromady reprezentace Itálie, Uruguaje, Švédska a Izraele. Na úvod skupiny se střetla Uruguay s Izraelem. Izraelci nakonec podlehli Jihoameričanům 0:2, když v každém z poločasů obdrželi po jedné brance. V úvodním zápase zvítězili i Italové, když brankou z desáté minuty zápasu proti Švédsku zajistil vítězství 1:0 Angelo Domenghini. Mnoho se očekávalo od zápasu Itálie s Uruguají, ale jak už to při takových očekáváních bývá, mnoho krásy toto utkání nepobralo a nemohlo skončit jinak než 0:0. Cenný bod vybojovali Izraelci, když remizovali 1:1 se Švédskem, přičemž obě branky padly v rozmezí 53. a 56. minuty. Uruguay prohrála ve svém posledním zápase ve skupině se Švédskem 0:1, když jedinou branku utkání zaznamenal v poslední minutě Ove Grahn. Poté co na závěr skupiny remizovala Itálie s Izraelem 0:0, se ukázalo, že Švédům ani toto vítězství nad Jihoameričany k postupu nestačilo, protože díky lepšímu skóre postupovala z druhého místa Uruguay. Skupinu pak nakonec vyhrála se čtyřmi body Itálie a světe div se, stačila jí k tomu jen jedna vstřelená branka. Právě na tomto šampionátu vznikla teze o italském „antifotbalu“.
Skupina 3
Československým fotbalistům přisoudil los třetí skupiny velmi silné protivníky. Především se jednalo o poslední dva mistry světa a to o Brazilce, kteří triumfovali v roce 1962 a o Angličany, kteří v Mexiku obhajovali zlato z před čtyř let. Nešlo ale ani podceňovat nevyzpytatelné Rumunsko. První zápas skupiny sehrála 2. června Anglie s Rumunskem. Rumuni utkání nesehráli špatně, ale u Angličanů se projevila větší vyzrálost a zkušenost a to rozhodlo. Jedinou branku zápasu vstřelil v 65. minutě Geoff Hurst, autor hattricku z finále mistrovství světa 1966, a zajistil tak dva body pro Albion. O den později vstoupilo do turnaje také Československo a v cestě mu stála Brazílie. Českoslovenští fotbalisté podlehli dojmu, že Brazilci už nejsou co bývali a že nebudou žádnou velkou překážkou k cestě za vítězstvím. Tento dojem ještě více umocnila 11. minuta, když svůj únik zakončil střelou pod břevno Ladislav Petráš. Jenže, že jsme Brazilce neprávem odsuzovali k neúspěchu, se ukázalo už za patnáct minut, kdy z trestného kopu vyrovnal Rivelino. Po obdržené brance československý tým postupně ztrácel na tempu, až úplně vyklidil pole. Do vedení se Brazílie dostala až ve druhém poločase, když se trefil Pelé. Na konečných 4:1 upravil svými dvěmi brankami Jairzinho, což bylo kruté vystřízlivění pro československý tým. V zápase proti Rumunsku patřil Československu opět úvod střetnutí, když se v 5. minutě trefil hlavou Ladislav Petráš. Jenže poté převzal taktovku zápasu soupeř, což potvrdil dvěmi brankami ve druhé půli. Československo tak prohrálo i svůj druhý zápas, tentokrát podlehlo Rumunsku 1:2. Velmi očekávaným zápasem byl duel Brazílie s Anglií, v němž Angličané měli spousty šancí, ale z vítězství se nakonec radovali Kanárci, když jedinou branku utkání zařídil Jairzinho. Ve svém posledním vystoupení na šampionátu potrápilo Brazilce Rumunsko. Brazílie byla nakonec ráda za vydřené vítězství 3:2, k čemuž dopomohl Pelé dvěma góly. Československo se na závěr utkalo s Anglií, ale ani mnoho změn v sestavě, které provedl trenér Jozef Marko, nepomohly k bodovému zisku. Angličané nakonec díky proměněné penaltě z 50. minuty zvítězili 1:0 a zajistili si tak postup do čtvrtfinále ze druhého místa. Skupinu bez ztráty bodu vyhrála Brazílie.
Skupina 4
V poslední skupině světového šampionátu se spolu utkaly týmy NSR, Peru, Bulharska a Maroka. První utkání skupiny sehrálo Peru a Bulharsko. Bulhaři vedli ve 49. minutě už 2:0, jenže na bodový zisk to nestačilo. Za šest minut bylo vyrovnáno a obrat byl dokonán v 73. minutě, kdy Peruánci pečetili své vítězství 3:2. Finalisté posledního mistrovství světa se na úvod střetli s Marokem, které překvapivě vyhrálo první půli 1:0. Ve druhém dějství však reprezentanti NSR otočili na konečných 2:1, když se trefili Uwe Seeler a Gerd Müller. Maročané se drželi i proti Peru, ale opět jen první poločas. Poté odešli fyzicky a Jihoameričané jim nastříleli tři branky. Své druhé utkání vyhrálo i NSR. S Bulharskem sice prohrávalo 0:1, ale poté západní Němci nastříleli pět branek a fotbalisté z Balkánu už jen snížili na konečných 5:2. Že je Gerd Müller ve velké formě, dokázal hattrickem právě proti Bulharsku. O postupu NSR a Peru do čtvrtfinále tak bylo rozhodnuto už po dvou kolech základní skupiny. V boji o první místo ve skupině zdolalo NSR Peru 3:1 a Gerd Müller opět zaznamenal hattrick. V posledním zápase na šampionátu se po remíze 1:1 rozešli smírně Bulharsko a Maroko.
Čtvrtfinále
Na Aztéckém stadionu v Mexico City se střetl Sovětský svaz s Uruguají. Zápas nebyl příliš bohatý na gólové momenty, a tak nemohlo být divu, že po normální hrací době byl stav 0:0. Poměrně svižného tempa se diváci dočkali až v prodloužení, přestože hráčům ubývaly síly z úmorného vedra. Tehdy se ještě po nerozhodných sto dvaceti minutách penalty nekopaly, ale rozhodoval los, což hrozilo právě tentokrát. Jenže čtyři minuty před koncem prodloužení udeřili Uruguayci, když se po centru Cubilly hlavou trefil Victor Esparrago. Sověti protestovali, poněvadž přihrávající hráč byl již z míčem prokazatelně za brankovou čárou, ale píšťalka hlavního arbitra zůstala němá. O postupu Uruguaje do semifinále, tak rozhodl v samotném závěru diskutabilní gól.
V dalším čtvrtfinále se v Toluce střetla Itálie s domácím Mexikem. Celý stadion zabouřil obrovským nadšením už ve 13. minutě, kdy poslal Mexičany do vedení Jose Gonzalez. Nadšení ale opadlo už za dvanáct minut, kdy si domácí dali vlastní branku a bylo vyrovnáno. Do přestávky sice už žádná branka nepadla, ale zdrcující ofenzívou ve druhém dějství Italové svého soupeře smetli. V 63. minutě dostal Italy do vedení Luigi Riva a hned za sedm minut zvýšil italské vedení Gianni Rivera. V 76. minutě pečetil postup do semifinále a vítězství na konečných 4:1 svou druhou brankou v zápase Luigi Riva.
Guadalajara byla svědkem čtvrtfinálového klání mezi Brazílií a Peru. O postupu Brazilců nikdo nepochyboval, což se nakonec i potvrdilo. Navíc všechny diváky musely oba týmy nadchnout útočnou hrou, bohatou na brankové příležitosti. Už po čtvrt hodině hry vedly Kanárci 2:0, když se trefili Rivelino a Tostao. Peruánci před přestávkou sice snížili na 1:2, ale v 52. minutě zajistil opět dvoubrankové vedení Brazilců Tostao. Dvacet minut před koncem vykřesal jiskřičku naděje pro Peru Cubillas, který snížil na 2:3. Definitivní rozhodnutí však přišlo už za pět minut, kdy na konečných 4:2 pro Brazílii upravil Jairzinho.
V nejkrásnějším čtvrtfinále se v Leonu střetla NSR s Anglií. Byla to také repríza finále světového šampionátu z před čtyř let, kde rozhodla tolik diskutovaná branka v prodloužení. Angličané měli zápas skvěle rozehraný, když ve 31. minutě otevřel skóre Mullary a ve 49. minutě zvýšil na 2:0 pro Albion Peters. Dvoubrankové vedení drželi Angličané až do 68. minuty a vše směřovalo k anglickému postupu. V tu chvíli však prošel obranou Franz Beckenbauer a svou střelou snížil na 1:2. Trenér Anglie Ramsey dokonce stáhl ze hřiště Bobbyho Charltona, aby ho pošetřil na semifinále, ale to byla osudová chyba. V 76. minutě západní Němci vyrovnali, zásluhou Uwe Seelera. Utkání šlo nakonec do prodloužení, v němž byli v psychické výhodě fotbalisté NSR. To se také nakonec potvrdilo, když svou další branku na turnaji přidal v 108. minutě Gerd Müller. Reprezentanti NSR tak po skvělém výkonu vrátili Angličanům porážku z Wembley 1966 a postoupili do semifinále mistrovství světa 1970.
Semifinále
I když měli Brazilci hrát semifinále s Uruguají na Aztéckém stadionu v Mexico City, zůstali nakonec Kanárci, díky rozhodnutí FIFA, v Guadalajaře. Uruguayci se dostali překvapivě v 19. minutě do vedení, když se trefil Luis Cubilla. Minutu před přestávkou se však Brazilcům podařilo vyrovnat, šťastným střelcem byl Clodoaldo. Ve druhé půli už jednoznačně dominovali na hřišti Brazilci, kteří nemilosrdně přidali do uruguayské sítě další dvě branky. Do střelecké listiny se tak ještě zapsali Jairzinho a Rivelino. Po vítězství 3:1 se tak Brazílie poprvé stěhovala, finále je čekalo v hlavním městě Mexika.
V Mexico City se mezi Itálií a NSR odehrál nejdramatičtější zápas devátého mistrovství světa. První branka padla už po osmi minutách, kdy využil německé zaváhání obrany Roberto Boninsegna a poslal Itálii do vedení. Po vstřelené brance se Squadra azzura soustředila především už jen na obranu a útočné snažení přenechala fotbalistům NSR. Ti se však marně snažili dobývat italskou branku po celý zbytek zápasu. Devadesát minut uplynulo a běželo už jen závěrečné nastavení, ve kterém to přišlo. Karl-Heinz Schnellinger se dostal k přihrávce z trestného kopu a obhozením italského brankáře vyrovnal, muselo se tak prodlužovat. Reprezentanti NSR měli najednou jasnou psychickou výhodu, kterou zužitkovali hned ve čtvrté minutě prodloužení, kdy stav skóre otočil Gerd Müller. Za další čtyři minuty bylo však opět vyrovnáno, když se z trestného kopu trefil Burgnich, a aby toho nebylo málo tak pomyslný jazýček vah převážil na italskou stranu ve 104. minutě Luigi Riva. Ve 110. minutě se podařilo západním Němcům znovu vyrovnat a střelcem nebyl nikdo jiný než Gerd Müller. Definitivní rozhodnutí pak přišlo hned o minutu později, kdy o vítězství 4:3 a o postupu Itálie do finále po dvaatřiceti letech rozhodl Gianni Rivera. Byl to opravdu nádherný a nezapomenutelný fotbalový zážitek.
O 3. místo
V souboji o bronzovou medaili mezi fotbalisty NSR a Uruguaje bylo znát především u západních Němců, že chybějí síly. Vždyť předchozí oba duely musela hrát NSR na sto dvacet minut a to musí být znát. Chybějící síly však nahradila obrovská vůle, která vyústila v jedinou branku zápasu, kterou ve 26. minutě zařídil Overath. Uruguayci hráli sice dobře v obraně, ale v útoku to za moc nestálo. Po vítězství 1:0 se tak mohli, po stříbru z roku 1966, reprezentanti NSR radovat ze zisku bronzových medailí. Zdalipak západní Němci tehdy tušili, že za čtyři roky doplní sbírku zlatem? Titul mistrů světa sice měli z roku 1954, ale takhle by získali všechny tři cenné kovy za sebou.
Finále
21. června 1970 se na Aztéckém stadionu v Mexico City střetla ve finále mistrovství světa mužstva Brazílie a Itálie. Jelikož oba týmy měly už po dvou světových titulech, bylo jisté, že jeden z finalistů získá sošku Zlaté Niké jednak potřetí a za druhé do trvalého vlastnictví. Brazílie chtěla co nejdříve prolomit obranný val Itálie, což byla taktika trenéra Maria Zagalla. To se povedlo už v 18. minutě, kdy Pelé zakončil hlavou přesný centr Rivelina. Osm minut před přestávkou však střelou z levé strany vyrovnal Roberto Boninsegna. I tak nebylo pochyb o brazilském triumfu, což Kanárci potvrdili ve druhé půli. V 66. minutě prošel Gerson mezi dvěma italskými obránci a poslal Brazílii do vedení. Brazilci doslova přehrávali Italy drtivou ofenzívou až to hraničilo s exhibicí. Pět minut od druhé brazilské branky zvýšil na 3:1 Jairzinho a v 86. minutě pečetil brazilské vítězství na konečných 4:1 Carlos Alberto. Až šest minut před koncem poslal italský trenér na trávník Riveru, což mu fanoušci nemohli odpustit. I s Gianni Riverou od začátku zápasu by však Itálie na skvělé Brazilce z roku 1970 neměla.
Déle než hodinu po skončení finále trvalo pořadatelům vyklidit hrací plochu, aby si Brazilci mohli dojít pro zaslouženou odměnu, v podobě sošky Zlaté Niké. Tato třiceticentimetrová soška byla naposledy předána mistrům světa, poněvadž Brazilci triumfovali potřetí a navždy tak měla dokumentovat umění brazilských hráčů z let 1958, 1962 a 1970.
MISTROVSTVÍ SVĚTA 1970 VE VÝSLEDCÍCH
Kvalifikace
Na MS 1970 se kvalifikovaly tyto týmy: Mexiko (pořadatel), Anglie (obhájce titulu), Rumunsko, Československo, Itálie, SSSR, Švédsko, Belgie, NSR, Bulharsko, Peru, Brazílie, Uruguay, Salvador, Maroko, Izrael.
Finálový turnaj - Mexiko - 31. 5. až 21. 6. 1970
Mistr světa 1970: BRAZÍLIE
Nejlepší střelec MS 1970: Gerd Müller (NSR) - 10 gólů
Co jiného se stalo v roce 1970?
Zemřel Jimi Hendrix - Americký rockový zpěvák.
Mezi Londýnem a New Yorkem byla zahájena doprava prvními letadly Jumbo Jet Boeing 747.
Československá televize uskutečnila svůj první barevný přenos. Vysílala záběry z mistrovství světa v lyžování ve Vysokých Tatrách.
Předsednictvo ÚV KSČ vydalo nařízení pro vytvoření seznamů zakázané literatury.
Zlatá éra Beatles skončila, když jeden z jejich členů Paul McCartney kapelu opustil a vydal své sólové album.
Tajemník ÚV KSČ Gustav Husák podepsal v Praze s představitelem Sovětského svazu L. I. Brežněvem československo-sovětskou smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
Československá televize začala vysílat na dvou televizních programech.
Peru postihlo zemětřesení, které vyvolalo lavinu. To zničilo město Yungay. Mezi 20 000 mrtvými byla i patnáctičlenná československá horolezecká expedice.
V Egyptě byla dokončena výstavba Asuánské přehrady.
Přidělení šampionátu Mexiku skýtalo hned několik nevýhod. Samotné mistrovství se konalo v nezvykle brzkém termínu a to už od 31. května do 21. června, čímž byly ovlivněny veškeré ligové soutěže na starém kontinentu a následně samotná příprava národního týmu. Nakonec se ukázalo, že nejlépe dopadly týmy, které přicestovaly do dějiště šampionátu už počátkem května. Tím se dokázaly lépe aklimatizovat, což bohužel nebyl případ československé reprezentace.
Opět si připomeňme, jak dopadl evropský šampionát, tentokrát v roce 1968, konaný mezi posledními dvěma mistrovstvími světa. Na domácí půdě vybojovala zlato Squadra azzura, když v opakovaném finále porazila výběr Jugoslávie. Poslední mistři Evropy tak patřili bezpochyby mezi favority nadcházejícího světového šampionátu. Mezi dalšími adepty na zisk Zlaté Niké byly také Brazilci, kteří chtěli zaútočit na třetí světový titul. Bylo to také poslední mistrovství světa, na kterém se objevil fotbalista všech dob, Pelé.
KVALIFIKACE
Do bojů o mexický šampionát se přihlásilo rekordních 77 zemí. Dvě z nich však svou účast měly už jistou a to domácí Mexiko a Angličané, jako obhájci zlata z před čtyř let. Zbývající týmy tak bojovaly v rámci jednotlivých kontinentů o zbývajících čtrnáct míst. V Evropě se hrálo v osmi kvalifikačních skupinách, ze kterých si postup zajistilo jen vítězné mužstvo. Důležité je také podotknout, že stále platilo pravidlo o dodatečném zápasu, který měl rozhodnout o postupu na šampionát při rovnosti bodů bez ohledu na skóre. Na jihoamerickém kontinentu se bojovalo o postup ve třech skupinách, ze kterých se na šampionát kvalifikovali také jen vítězové. V zóně CONCACAF bylo v první fázi rozděleno dvanáct týmů do čtyř tříčlenných skupin. Jejich vítězové se pak v další fázi utkali vyřazovacím systém o jediné postupové místo. Africké kvalifikace se zúčastnilo jedenáct týmů, z nichž nakonec vykrystalizovala tříčlenná finálová skupina, z níž se pak na cestu do Mexika těšil její vítěz. A na závěr ve společné asijsko-oceánské kvalifikaci se utkalo šest reprezentačních celků o jediné postupové místo.
Československo v kvalifikaci
Tým Československa měl ve druhé evropské skupině za soupeře reprezentace Maďarska, Dánska a Irska. Kvalifikační pouť započali naši reprezentanti 25. září 1968 v Kodani v zápase proti domácímu Dánsku. Dány jsme zaskočili skvělou útočnou hrou v první půli, což mělo za následek vedení 2:0. Ve druhém dějství přidalo Československo ještě jednu branku a po vítězství 3:0 to byl výborný start do bojů o Mexiko. 20. října 1968 jsme se v Bratislavě na Tehelném poli střetli se stejným soupeřem znovu. Tentokrát hráli Dánové o poznání lépe, ale nakonec opět zvítězilo Československo, i když jen těsně 1:0. 4. května 1969 jsme cestovali do Dublinu, kde na nás čekalo domácí Irsko. Po první půli jsme prohrávali 1:0, ale ve druhém poločase se podařilo skóre otočit, když v 70. minutě rozhodl brankou na 2:1 Jozef Adamec. 25. května 1969 jsme se střetli v Budapešti s Maďarskem a byla to také první kvalifikační porážka v poměru 0:2. O dva dny později porazilo doma Dánsko Irsko 2:0, které si pak připsalo i další prohru, tentokrát doma s Maďarskem 1:2. Velké překvapení se odehrálo 15. června 1969 v Kodani, kdy Maďaři podlehli skvěle hrajícím Dánům 2:3, což byla vzhledem k naší porážce v Budapešti skvělá zpráva pro československé fotbalisty. Právě s Maďarskem jsme se utkali 14. září 1969 v Praze. Samotný zápas se nevyvíjel pro nás vůbec dobře. Už od 9. minuty vedli hosté 1:0, a i když se nám podařilo ve 26. minutě vyrovnat, do kabin nakonec odcházeli šťastnější Maďaři, kteří ve 36. minutě strhli vedení opět na svou stranu. Aby toho nebylo málo tak už ve třetí minutě druhé půle vstřelilo Maďarsko třetí branku. Československý tým se však nezlomil a ukázal obrovskou morálku, když nejprve v 51. minutě snížil Kvašňák a čtvrt hodiny před koncem srovnal na konečných 3:3 Kuna. 7. října 1969 jsme pak na stejném stadionu přehráli jasně Irsko 3:0, když hattrick zaznamenal Jozef Adamec. Ve zbývajících zápasech druhé skupiny pak remizovalo Irsko s Dánskem 1:1 a Maďarsko pak doma zdolalo 3:0 Dánsko a poté 4:0 Irsko. Výsledkem byla situace, že jak Maďarsko, tak i Československo mělo po všech odehraných zápasech shodně devět bodů. Podle tehdejších pravidel muselo rozhodnout dodatečné utkání na neutrální půdě. Volba nakonec padla na francouzské město Marseille, na které jsme neměli moc dobré vzpomínky z mistrovství světa 1938 a také z evropského šampionátu 1960. Zápas se hrál 3. prosince 1969 a jak se očekávalo, Maďaři dostali zpočátku československý tým pod tlak. Jenže karta se postupně obracela, čehož bylo dovršeno ve 43. minutě, kdy byl František Veselý sražen v pokutovém území soupeře a byla nařízena penalta. Tu potom bez problémů proměnil Andrej Kvašňák. Ve druhém dějství už jednoznačně dominoval československý výběr, což dokumentuje také 57. minuta, kdy přes soupeřovu obranu prošel František Veselý a střelou pod břevno zvýšil na 2:0. O osm minut později zahrával přímý volný kop Jozef Adamec a bylo 3:0, a aby toho nebylo málo tak v 80. minutě dal čtvrtý československý gól Karol Jokl. V poslední minutě pak už jen snížil z penalty Kocsis na konečných 4:1. Československo si tak vítězstvím nad Maďarskem zajistilo účast na devátém světovém šampionátu v Mexiku.
Ostatní kvalifikační skupiny
EVROPA
V první skupině doslova vyhořeli bronzoví medailisté z posledního šampionátu Portugalci. Sice na úvod kvalifikace porazili 3:0 Rumunsko, ale poté už přišli jen dvě remízy a tři porážky. Vítězství ve skupině tak nakonec získalo právě Rumunsko, když o jediný bod předstihlo Řecko a o tři body Švýcarsko. Ve třetí skupině si postup zajistili Italové, když ztratili pouze jeden bod ve společnosti NDR a Walesu. Ve stejném duchu si počínal Sovětský svaz ve čtvrté skupině, když za sebou nechal týmy Severního Irska a Turecka. Z páté skupiny postoupilo na šampionát Švédsko, když o dva body předstihlo Francii, která prohrála doma překvapivě s Norskem 0:1. V šesté skupině vypálili Belgičané rybník jak Španělům, tak i Jugoslávcům. Překvapením byla především porážka Španělska ve Finsku. Sedmá skupina se stala kořistí fotbalistů NSR, když ztratili pouze jediný bod za remízu ve Skotsku. Bez problémů pak dvakrát porazili Rakousko i Kypr, který dokonce doma deklasovali 12:0. Na závěr pak v Hamburgu porazili Skotsko 3:2. Poslední skupinu pak překvapivě vyhrálo Bulharsko, když o bod předstihlo Polsko a o dva body Nizozemsko. Lucembursko pak zůstalo bez bodu.
JIŽNÍ AMERIKA
V první jihoamerické skupině doslova vybouchla Argentina. Hned své první dva zápasy prohrála a to v Bolívii a v Peru. Na posledním místě ve skupině už nic nezměnila domácí výhra nad Bolívií a remíza s Peru 2:2. Právě tato remíza zajistila Peruáncům postup do Mexika, když o jediný bod skončili před Bolívií. Druhou skupinu vyhrála suverénně Brazílie, když zvítězila ve všech zápasech a nechala za sebou týmy Paraguaje, Kolumbie a Venezuely. V poslední skupině pak triumfovala Uruguay, když ztratila pouze jediný bod za remízu v Chile, které skončilo na druhém místě před Ekvádorem.
SEVERNÍ A STŘEDNÍ AMERIKA, KARIBSKÁ OBLAST
Z první skupiny si postup do druhé fáze kvalifikace vybojoval Honduras, když ztratil pouze jeden bod v posledním zápase v Kostarice. Ze druhé skupiny se z postupu radovalo Haiti, které bylo o jeden bod lepší než Guatemala a o dva než Trinidad a Tobago. Třetí skupina se stala kořistí Salvadoru, který za sebou nechal týmy Surinamu a Nizozemských Antil. A nakonec v poslední skupině první fáze triumfovaly USA před Kanadou a Bermudami. Ve druhé fázi se v prvním semifinále střetlo Haiti s USA a překvapivě oba zápasy vyhrálo. Ve druhém dvojzápase na sebe narazil Honduras a Salvador a bohužel to nebyla jen válka fotbalová. První zápas vyhrál Honduras doma 1:0, v odvetě naopak Salvador zvítězil 3:0. Musel tak rozhodnout dodatečný duel hraný v Mexico City, v němž nakonec zvítězil Salvador 3:2 po prodloužení. Ve finále kvalifikace zóny CONCACAF se utkalo Haiti se Salvadorem, který dokázal v prvním zápase na půdě soupeře zvítězit 2:1. Haiti však nezůstalo nic pozadu a vyhrálo odvetu v salvadorské metropoli 3:0. Opět musel rozhodnout dodatečný zápas. Z vítězství 1:0 po prodloužení a z postupu na šampionát se nakonec radoval Salvador. Stínem na tomto sportovním úspěchu jsou však tisíce zmařených životů ve válce mezi Salvadorem a Hondurasem.
AFRIKA
Z pěti dvoučlenných skupin v první fázi kvalifikace postoupily do dalších bojů týmy Tuniska, Maroka, Etiopie, Súdánu a Nigérie, ke kterým se pak připojila Ghana. Ze třech dvojzápasů pak vznikla tříčlenná finálová skupina, do které se probojovalo Maroko, Nigérie a Súdán. Vítězství ve finálové skupině a postup na světový šampionát si nakonec vybojovalo Maroko, které skončilo o bod před Nigérií a o dva body před Súdánem.
ASIE, OCEÁNIE
V první fázi společné kvalifikace Asie a Oceánie vyhrála první skupinu Austrálie před Korejskou republikou a Japonskem. Ve skupině číslo dvě si pak Izrael poradil ve dvojzápase s Novým Zélandem. Ve druhé fázi nejprve vyřadila Austrálie Zimbabwe až ve třetím dodatečném zápase, aby se pak ve finále utkala s Izraelem. První duel rozhodujícího dvojzápasu se hrál v Tel Avivu a domácí Izrael zvítězil nad Austrálií 1:0. Odveta, hraná v Sydney, pak přinesla remízu 1:1 a postup Izraele na finálový turnaj mistrovství světa.
FINÁLOVÝ TURNAJ
V pěti mexických městech se očekával souboj těchto šestnácti týmů: Mexiko (pořadatel), Anglie (obhájce titulu), Rumunsko, Československo, Itálie, SSSR, Švédsko, Belgie, NSR, Bulharsko, Peru, Brazílie, Uruguay, Salvador, Maroko, Izrael, které byly rozděleny do čtyř čtyřčlenných skupin, ze kterých si pak nejlepší dva týmy zajistily postup do čtvrtfinále. Z něho pak vedla přes semifinále cesta do velkého finále. Systém turnaje tedy zůstal naprosto stejný jako na posledních třech šampionátech. Finálového turnaje se mimo jiných týmů zúčastnili Brazilci, Italové a Uruguayci, kteří už mistrovství světa vyhráli dvakrát, a tak byla zde velká naděje, že jedeno z těchto mužstev získá světový titul potřetí a sošku Zlaté Niké do trvalého vlastnictví.
Skupina 1
V první skupině měl domácí tým Mexika za soupeře výběry Sovětského svazu, Belgie a Salvadoru. V poslední květnový den se v zahajovacím utkání šampionátu rozešla po remíze 0:0 smírně mužstva Sovětského svazu a Mexika. Belgičané pak bez problémů přehráli Salvador 3:0. V souboji evropských týmů jednoznačně dominoval Sovětský svaz. Po poločase sice vedla sborná jen 1:0, ale čtvrt hodiny před koncem bylo už 4:0 a rozhodnuto. Belgičané už jen čtyři minuty před koncem snížili na konečných 4:1. Domácí Mexičané si ve svém druhém vystoupení s chutí zastříleli, když jasně porazili Salvador 4:0. Salvador nevstřelil branku ani v posledním zápase proti Sovětskému svazu. Po první půli byl sice stav skóre 0:0, ale dvěmi brankami ve druhém dějství si zajistili vítězství 2:0 fotbalisté Sovětského svazu. Rozhodující utkání o postup sehrálo Mexiko s Belgií, přičemž domácím stačil k postupu bod. Mexičané nakonec dosáhli na oba body, když díky přísně nařízené penaltě porazili Belgii 1:0. Do čtvrtfinále tak z prvního místa postoupil Sovětský svaz a ze druhé příčky domácí výběr Mexika.
Skupina 2
Los druhé skupiny svedl dohromady reprezentace Itálie, Uruguaje, Švédska a Izraele. Na úvod skupiny se střetla Uruguay s Izraelem. Izraelci nakonec podlehli Jihoameričanům 0:2, když v každém z poločasů obdrželi po jedné brance. V úvodním zápase zvítězili i Italové, když brankou z desáté minuty zápasu proti Švédsku zajistil vítězství 1:0 Angelo Domenghini. Mnoho se očekávalo od zápasu Itálie s Uruguají, ale jak už to při takových očekáváních bývá, mnoho krásy toto utkání nepobralo a nemohlo skončit jinak než 0:0. Cenný bod vybojovali Izraelci, když remizovali 1:1 se Švédskem, přičemž obě branky padly v rozmezí 53. a 56. minuty. Uruguay prohrála ve svém posledním zápase ve skupině se Švédskem 0:1, když jedinou branku utkání zaznamenal v poslední minutě Ove Grahn. Poté co na závěr skupiny remizovala Itálie s Izraelem 0:0, se ukázalo, že Švédům ani toto vítězství nad Jihoameričany k postupu nestačilo, protože díky lepšímu skóre postupovala z druhého místa Uruguay. Skupinu pak nakonec vyhrála se čtyřmi body Itálie a světe div se, stačila jí k tomu jen jedna vstřelená branka. Právě na tomto šampionátu vznikla teze o italském „antifotbalu“.
Skupina 3
Československým fotbalistům přisoudil los třetí skupiny velmi silné protivníky. Především se jednalo o poslední dva mistry světa a to o Brazilce, kteří triumfovali v roce 1962 a o Angličany, kteří v Mexiku obhajovali zlato z před čtyř let. Nešlo ale ani podceňovat nevyzpytatelné Rumunsko. První zápas skupiny sehrála 2. června Anglie s Rumunskem. Rumuni utkání nesehráli špatně, ale u Angličanů se projevila větší vyzrálost a zkušenost a to rozhodlo. Jedinou branku zápasu vstřelil v 65. minutě Geoff Hurst, autor hattricku z finále mistrovství světa 1966, a zajistil tak dva body pro Albion. O den později vstoupilo do turnaje také Československo a v cestě mu stála Brazílie. Českoslovenští fotbalisté podlehli dojmu, že Brazilci už nejsou co bývali a že nebudou žádnou velkou překážkou k cestě za vítězstvím. Tento dojem ještě více umocnila 11. minuta, když svůj únik zakončil střelou pod břevno Ladislav Petráš. Jenže, že jsme Brazilce neprávem odsuzovali k neúspěchu, se ukázalo už za patnáct minut, kdy z trestného kopu vyrovnal Rivelino. Po obdržené brance československý tým postupně ztrácel na tempu, až úplně vyklidil pole. Do vedení se Brazílie dostala až ve druhém poločase, když se trefil Pelé. Na konečných 4:1 upravil svými dvěmi brankami Jairzinho, což bylo kruté vystřízlivění pro československý tým. V zápase proti Rumunsku patřil Československu opět úvod střetnutí, když se v 5. minutě trefil hlavou Ladislav Petráš. Jenže poté převzal taktovku zápasu soupeř, což potvrdil dvěmi brankami ve druhé půli. Československo tak prohrálo i svůj druhý zápas, tentokrát podlehlo Rumunsku 1:2. Velmi očekávaným zápasem byl duel Brazílie s Anglií, v němž Angličané měli spousty šancí, ale z vítězství se nakonec radovali Kanárci, když jedinou branku utkání zařídil Jairzinho. Ve svém posledním vystoupení na šampionátu potrápilo Brazilce Rumunsko. Brazílie byla nakonec ráda za vydřené vítězství 3:2, k čemuž dopomohl Pelé dvěma góly. Československo se na závěr utkalo s Anglií, ale ani mnoho změn v sestavě, které provedl trenér Jozef Marko, nepomohly k bodovému zisku. Angličané nakonec díky proměněné penaltě z 50. minuty zvítězili 1:0 a zajistili si tak postup do čtvrtfinále ze druhého místa. Skupinu bez ztráty bodu vyhrála Brazílie.
Skupina 4
V poslední skupině světového šampionátu se spolu utkaly týmy NSR, Peru, Bulharska a Maroka. První utkání skupiny sehrálo Peru a Bulharsko. Bulhaři vedli ve 49. minutě už 2:0, jenže na bodový zisk to nestačilo. Za šest minut bylo vyrovnáno a obrat byl dokonán v 73. minutě, kdy Peruánci pečetili své vítězství 3:2. Finalisté posledního mistrovství světa se na úvod střetli s Marokem, které překvapivě vyhrálo první půli 1:0. Ve druhém dějství však reprezentanti NSR otočili na konečných 2:1, když se trefili Uwe Seeler a Gerd Müller. Maročané se drželi i proti Peru, ale opět jen první poločas. Poté odešli fyzicky a Jihoameričané jim nastříleli tři branky. Své druhé utkání vyhrálo i NSR. S Bulharskem sice prohrávalo 0:1, ale poté západní Němci nastříleli pět branek a fotbalisté z Balkánu už jen snížili na konečných 5:2. Že je Gerd Müller ve velké formě, dokázal hattrickem právě proti Bulharsku. O postupu NSR a Peru do čtvrtfinále tak bylo rozhodnuto už po dvou kolech základní skupiny. V boji o první místo ve skupině zdolalo NSR Peru 3:1 a Gerd Müller opět zaznamenal hattrick. V posledním zápase na šampionátu se po remíze 1:1 rozešli smírně Bulharsko a Maroko.
Čtvrtfinále
Na Aztéckém stadionu v Mexico City se střetl Sovětský svaz s Uruguají. Zápas nebyl příliš bohatý na gólové momenty, a tak nemohlo být divu, že po normální hrací době byl stav 0:0. Poměrně svižného tempa se diváci dočkali až v prodloužení, přestože hráčům ubývaly síly z úmorného vedra. Tehdy se ještě po nerozhodných sto dvaceti minutách penalty nekopaly, ale rozhodoval los, což hrozilo právě tentokrát. Jenže čtyři minuty před koncem prodloužení udeřili Uruguayci, když se po centru Cubilly hlavou trefil Victor Esparrago. Sověti protestovali, poněvadž přihrávající hráč byl již z míčem prokazatelně za brankovou čárou, ale píšťalka hlavního arbitra zůstala němá. O postupu Uruguaje do semifinále, tak rozhodl v samotném závěru diskutabilní gól.
V dalším čtvrtfinále se v Toluce střetla Itálie s domácím Mexikem. Celý stadion zabouřil obrovským nadšením už ve 13. minutě, kdy poslal Mexičany do vedení Jose Gonzalez. Nadšení ale opadlo už za dvanáct minut, kdy si domácí dali vlastní branku a bylo vyrovnáno. Do přestávky sice už žádná branka nepadla, ale zdrcující ofenzívou ve druhém dějství Italové svého soupeře smetli. V 63. minutě dostal Italy do vedení Luigi Riva a hned za sedm minut zvýšil italské vedení Gianni Rivera. V 76. minutě pečetil postup do semifinále a vítězství na konečných 4:1 svou druhou brankou v zápase Luigi Riva.
Guadalajara byla svědkem čtvrtfinálového klání mezi Brazílií a Peru. O postupu Brazilců nikdo nepochyboval, což se nakonec i potvrdilo. Navíc všechny diváky musely oba týmy nadchnout útočnou hrou, bohatou na brankové příležitosti. Už po čtvrt hodině hry vedly Kanárci 2:0, když se trefili Rivelino a Tostao. Peruánci před přestávkou sice snížili na 1:2, ale v 52. minutě zajistil opět dvoubrankové vedení Brazilců Tostao. Dvacet minut před koncem vykřesal jiskřičku naděje pro Peru Cubillas, který snížil na 2:3. Definitivní rozhodnutí však přišlo už za pět minut, kdy na konečných 4:2 pro Brazílii upravil Jairzinho.
V nejkrásnějším čtvrtfinále se v Leonu střetla NSR s Anglií. Byla to také repríza finále světového šampionátu z před čtyř let, kde rozhodla tolik diskutovaná branka v prodloužení. Angličané měli zápas skvěle rozehraný, když ve 31. minutě otevřel skóre Mullary a ve 49. minutě zvýšil na 2:0 pro Albion Peters. Dvoubrankové vedení drželi Angličané až do 68. minuty a vše směřovalo k anglickému postupu. V tu chvíli však prošel obranou Franz Beckenbauer a svou střelou snížil na 1:2. Trenér Anglie Ramsey dokonce stáhl ze hřiště Bobbyho Charltona, aby ho pošetřil na semifinále, ale to byla osudová chyba. V 76. minutě západní Němci vyrovnali, zásluhou Uwe Seelera. Utkání šlo nakonec do prodloužení, v němž byli v psychické výhodě fotbalisté NSR. To se také nakonec potvrdilo, když svou další branku na turnaji přidal v 108. minutě Gerd Müller. Reprezentanti NSR tak po skvělém výkonu vrátili Angličanům porážku z Wembley 1966 a postoupili do semifinále mistrovství světa 1970.
Semifinále
I když měli Brazilci hrát semifinále s Uruguají na Aztéckém stadionu v Mexico City, zůstali nakonec Kanárci, díky rozhodnutí FIFA, v Guadalajaře. Uruguayci se dostali překvapivě v 19. minutě do vedení, když se trefil Luis Cubilla. Minutu před přestávkou se však Brazilcům podařilo vyrovnat, šťastným střelcem byl Clodoaldo. Ve druhé půli už jednoznačně dominovali na hřišti Brazilci, kteří nemilosrdně přidali do uruguayské sítě další dvě branky. Do střelecké listiny se tak ještě zapsali Jairzinho a Rivelino. Po vítězství 3:1 se tak Brazílie poprvé stěhovala, finále je čekalo v hlavním městě Mexika.
V Mexico City se mezi Itálií a NSR odehrál nejdramatičtější zápas devátého mistrovství světa. První branka padla už po osmi minutách, kdy využil německé zaváhání obrany Roberto Boninsegna a poslal Itálii do vedení. Po vstřelené brance se Squadra azzura soustředila především už jen na obranu a útočné snažení přenechala fotbalistům NSR. Ti se však marně snažili dobývat italskou branku po celý zbytek zápasu. Devadesát minut uplynulo a běželo už jen závěrečné nastavení, ve kterém to přišlo. Karl-Heinz Schnellinger se dostal k přihrávce z trestného kopu a obhozením italského brankáře vyrovnal, muselo se tak prodlužovat. Reprezentanti NSR měli najednou jasnou psychickou výhodu, kterou zužitkovali hned ve čtvrté minutě prodloužení, kdy stav skóre otočil Gerd Müller. Za další čtyři minuty bylo však opět vyrovnáno, když se z trestného kopu trefil Burgnich, a aby toho nebylo málo tak pomyslný jazýček vah převážil na italskou stranu ve 104. minutě Luigi Riva. Ve 110. minutě se podařilo západním Němcům znovu vyrovnat a střelcem nebyl nikdo jiný než Gerd Müller. Definitivní rozhodnutí pak přišlo hned o minutu později, kdy o vítězství 4:3 a o postupu Itálie do finále po dvaatřiceti letech rozhodl Gianni Rivera. Byl to opravdu nádherný a nezapomenutelný fotbalový zážitek.
O 3. místo
V souboji o bronzovou medaili mezi fotbalisty NSR a Uruguaje bylo znát především u západních Němců, že chybějí síly. Vždyť předchozí oba duely musela hrát NSR na sto dvacet minut a to musí být znát. Chybějící síly však nahradila obrovská vůle, která vyústila v jedinou branku zápasu, kterou ve 26. minutě zařídil Overath. Uruguayci hráli sice dobře v obraně, ale v útoku to za moc nestálo. Po vítězství 1:0 se tak mohli, po stříbru z roku 1966, reprezentanti NSR radovat ze zisku bronzových medailí. Zdalipak západní Němci tehdy tušili, že za čtyři roky doplní sbírku zlatem? Titul mistrů světa sice měli z roku 1954, ale takhle by získali všechny tři cenné kovy za sebou.
Finále
21. června 1970 se na Aztéckém stadionu v Mexico City střetla ve finále mistrovství světa mužstva Brazílie a Itálie. Jelikož oba týmy měly už po dvou světových titulech, bylo jisté, že jeden z finalistů získá sošku Zlaté Niké jednak potřetí a za druhé do trvalého vlastnictví. Brazílie chtěla co nejdříve prolomit obranný val Itálie, což byla taktika trenéra Maria Zagalla. To se povedlo už v 18. minutě, kdy Pelé zakončil hlavou přesný centr Rivelina. Osm minut před přestávkou však střelou z levé strany vyrovnal Roberto Boninsegna. I tak nebylo pochyb o brazilském triumfu, což Kanárci potvrdili ve druhé půli. V 66. minutě prošel Gerson mezi dvěma italskými obránci a poslal Brazílii do vedení. Brazilci doslova přehrávali Italy drtivou ofenzívou až to hraničilo s exhibicí. Pět minut od druhé brazilské branky zvýšil na 3:1 Jairzinho a v 86. minutě pečetil brazilské vítězství na konečných 4:1 Carlos Alberto. Až šest minut před koncem poslal italský trenér na trávník Riveru, což mu fanoušci nemohli odpustit. I s Gianni Riverou od začátku zápasu by však Itálie na skvělé Brazilce z roku 1970 neměla.
Déle než hodinu po skončení finále trvalo pořadatelům vyklidit hrací plochu, aby si Brazilci mohli dojít pro zaslouženou odměnu, v podobě sošky Zlaté Niké. Tato třiceticentimetrová soška byla naposledy předána mistrům světa, poněvadž Brazilci triumfovali potřetí a navždy tak měla dokumentovat umění brazilských hráčů z let 1958, 1962 a 1970.
MISTROVSTVÍ SVĚTA 1970 VE VÝSLEDCÍCH
Kvalifikace
EVROPA |
Skupina 1 | ||
Švýcarsko - Řecko | 1:0 | 1:4 |
Portugalsko - Rumunsko | 3:0 | 0:1 |
Rumunsko - Švýcarsko | 2:0 | 1:0 |
Řecko - Portugalsko | 4:2 | 2:2 |
Řecko - Rumunsko | 2:2 | 1:1 |
Portugalsko - Švýcarsko | 0:2 | 1:1 |
1. Rumunsko | 6 | 3 - 2 - 1 | 7:6 | 8 |
2. Řecko | 6 | 2 - 3 - 1 | 13:9 | 7 |
3. Švýcarsko | 6 | 2 - 1 - 3 | 5:8 | 5 |
4. Portugalsko | 6 | 1 - 2 - 3 | 8:10 | 4 |
Skupina 2 | ||
Dánsko - Československo | 0:3 | 0:1 |
Irsko - Československo | 1:2 | 0:3 |
Maďarsko - Československo | 2:0 | 3:3 |
Dánsko - Irsko | 2:0 | 1:1 |
Irsko - Maďarsko | 1:2 | 0:4 |
Dánsko - Maďarsko | 3:2 | 0:3 |
1.-2. Maďarsko | 6 | 4 - 1 - 1 | 16:7 | 9 |
1.-2. Československo | 6 | 4 - 1 - 1 | 12:6 | 9 |
3. Dánsko | 6 | 2 - 1 - 3 | 6:10 | 5 |
4. Irsko | 6 | 0 - 1 - 5 | 3:14 | 1 |
Rozhodující utkání o postup na MS | |
Československo - Maďarsko | 4:1 |
Skupina 3 | ||
Wales - Itálie | 0:1 | 1:4 |
NDR - Itálie | 2:2 | 0:3 |
NDR - Wales | 2:1 | 3:1 |
1. Itálie | 4 | 3 - 1 - 0 | 10:3 | 7 |
2. NDR | 4 | 2 - 1 - 1 | 7:7 | 5 |
3. Wales | 4 | 0 - 0 - 4 | 3:10 | 0 |
Skupina 4 | ||
Severní Irsko - Turecko | 4:1 | 3:0 |
Severní Irsko - SSSR | 0:0 | 0:2 |
SSSR - Turecko | 3:0 | 3:1 |
1. SSSR | 4 | 3 - 1 - 0 | 8:1 | 7 |
2. Severní Irsko | 4 | 2 - 1 - 1 | 7:3 | 5 |
3. Turecko | 4 | 0 - 0 - 4 | 2:13 | 0 |
Skupina 5 | ||
Švédsko - Norsko | 5:0 | 5:2 |
Francie - Norsko | 0:1 | 3:1 |
Švédsko - Francie | 2:0 | 0:3 |
1. Švédsko | 4 | 3 - 0 - 1 | 12:5 | 6 |
2. Francie | 4 | 2 - 0 - 2 | 6:4 | 4 |
3. Norsko | 4 | 1 - 0 - 3 | 4:13 | 2 |
Skupina 6 | ||
Finsko - Belgie | 1:2 | 1:6 |
Jugoslávie - Finsko | 9:1 | 5:1 |
Belgie - Jugoslávie | 3:0 | 0:4 |
Jugoslávie - Španělsko | 0:0 | 1:2 |
Španělsko - Belgie | 1:1 | 1:2 |
Finsko - Španělsko | 2:0 | 0:6 |
1. Belgie | 6 | 4 - 1 - 1 | 14:8 | 9 |
2. Jugoslávie | 6 | 3 - 1 - 2 | 19:7 | 7 |
3. Španělsko | 6 | 2 - 2 - 2 | 10:6 | 6 |
4. Finsko | 6 | 1 - 0 - 5 | 6:28 | 2 |
Skupina 7 | ||
Rakousko - Kypr | 7:1 | 2:1 |
Rakousko - NSR | 0:2 | 0:1 |
Skotsko - Rakousko | 2:1 | 0:2 |
Kypr - NSR | 0:1 | 0:12 |
Kypr - Skotsko | 0:5 | 0:8 |
Skotsko - NSR | 1:1 | 2:3 |
1. NSR | 6 | 5 - 1 - 0 | 20:3 | 11 |
2. Skotsko | 6 | 3 - 1 - 2 | 18:7 | 7 |
3. Rakousko | 6 | 3 - 0 - 3 | 12:7 | 6 |
4. Kypr | 6 | 0 - 0 - 6 | 2:35 | 0 |
Skupina 8 | ||
Lucembursko - Nizozemsko | 0:2 | 0:4 |
Bulharsko - Nizozemsko | 2:0 | 1:1 |
Polsko - Lucembursko | 8:1 | 5:1 |
Bulharsko - Lucembursko | 2:1 | 3:1 |
Nizozemsko - Polsko | 1:0 | 1:2 |
Bulharsko - Polsko | 4:1 | 0:3 |
1. Bulharsko | 6 | 4 - 1 - 1 | 12:7 | 9 |
2. Polsko | 6 | 4 - 0 - 2 | 19:8 | 8 |
3. Nizozemsko | 6 | 3 - 1 - 2 | 9:5 | 7 |
4. Lucembursko | 6 | 0 - 0 - 6 | 4:24 | 0 |
JIŽNÍ AMERIKA |
Skupina 1 | ||
Bolívie - Argentina | 3:1 | 0:1 |
Peru - Argentina | 1:0 | 2:2 |
Bolívie - Peru | 2:1 | 0:3 |
1. Peru | 4 | 2 - 1 - 1 | 7:4 | 5 |
2. Bolívie | 4 | 2 - 0 - 2 | 5:6 | 4 |
3. Argentina | 4 | 1 - 1 - 2 | 4:6 | 3 |
Skupina 2 | ||
Kolumbie - Venezuela | 3:0 | 1:1 |
Kolumbie - Brazílie | 0:2 | 2:6 |
Venezuela - Paraguay | 0:2 | 0:1 |
Kolumbie - Paraguay | 0:1 | 1:2 |
Venezuela - Brazílie | 0:5 | 0:6 |
Paraguay - Brazílie | 0:3 | 0:1 |
1. Brazílie | 6 | 6 - 0 - 0 | 23:2 | 12 |
2. Paraguay | 6 | 4 - 0 - 2 | 6:5 | 8 |
3. Kolumbie | 6 | 1 - 1 - 4 | 7:12 | 3 |
4. Venezuela | 6 | 0 - 1 - 5 | 1:18 | 1 |
Skupina 3 | ||
Ekvádor - Uruguay | 0:2 | 0:1 |
Chile - Uruguay | 0:0 | 0:2 |
Chile - Ekvádor | 4:1 | 1:1 |
1. Uruguay | 4 | 3 - 1 - 0 | 5:0 | 7 |
2. Chile | 4 | 1 - 2 - 1 | 5:4 | 4 |
3. Ekvádor | 4 | 0 - 1 - 3 | 2:8 | 1 |
SEVERNÍ A STŘEDNÍ AMERIKA, KARIBSKÁ OBLAST |
Skupina 1 | ||
Kostarika - Jamajka | 3:0 | 3:1 |
Honduras - Jamajka | 3:1 | 2:0 |
Honduras - Kostarika | 1:0 | 1:1 |
1. Honduras | 4 | 3 - 1 - 0 | 7:2 | 7 |
2. Kostarika | 4 | 2 - 1 - 1 | 7:3 | 5 |
3. Jamajka | 4 | 0 - 0 - 4 | 2:11 | 0 |
Skupina 2 | ||
Guatemala - Trinidad a Tobago | 4:0 | 0:0 |
Trinidad a Tobago - Haiti | 0:4 | 4:2 |
Haiti - Guatemala | 2:0 | 1:1 |
1. Haiti | 4 | 2 - 1 - 1 | 9:5 | 5 |
2. Guatemala | 4 | 1 - 2 - 1 | 5:3 | 4 |
3. Trinidad a Tobago | 4 | 1 - 1 - 2 | 4:10 | 3 |
Skupina 3 | ||
Surinam - Nizozemské Antily | 6:0 | 0:2 |
Salvador - Surinam | 6:0 | 1:4 |
Salvador - Nizozemské Antily | 1:0 | 2:1 |
1. Salvador | 4 | 3 - 0 - 1 | 10:5 | 6 |
2. Surinam | 4 | 2 - 0 - 2 | 10:9 | 4 |
3. Nizozemské Antily | 4 | 1 - 0 - 3 | 3:9 | 2 |
Skupina 4 | ||
Kanada - Bermudy | 4:0 | 0:0 |
Kanada - USA | 4:2 | 0:1 |
USA - Bermudy | 6:2 | 2:0 |
1. USA | 4 | 3 - 0 - 1 | 11:6 | 6 |
2. Kanada | 4 | 2 - 1 - 1 | 8:3 | 5 |
3. Bermudy | 4 | 0 - 1 - 3 | 2:12 | 1 |
Druhá fáze - semifinále | ||
Haiti - USA | 2:0 | 1:0 |
Honduras - Salvador | 1:0 | 0:3 |
Rozhodující utkání o postup | |
Salvador - Honduras | 3:2 po prodloužení |
Druhá fáze - finále | ||
Haiti - Salvador | 1:2 | 3:0 |
Rozhodující utkání o postup na MS | |
Salvador - Haiti | 1:0 po prodloužení |
AFRIKA |
Skupina 1 | ||
Alžírsko - Tunisko | 1:2 | 0:0 |
1. Tunisko | 2 | 1 - 1 - 0 | 2:1 | 3 |
2. Alžírsko | 2 | 0 - 1 - 1 | 1:2 | 1 |
Skupina 2 | ||
Maroko - Senegal | 1:0 | 1:2 |
1.-2. Maroko | 2 | 1 - 0 - 1 | 2:2 | 2 |
1.-2. Senegal | 2 | 1 - 0 - 1 | 2:2 | 2 |
Rozhodující utkání o postup | |
Maroko - Senegal | 2:0 |
Skupina 3 | ||
Libye - Etiopie | 2:0 | 1:5 |
1. Etiopie | 2 | 1 - 0 - 1 | 5:3 | 2 |
2. Libye | 2 | 1 - 0 - 1 | 3:5 | 2 |
Skupina 4 | ||
Zambie - Súdán | 4:2 | 2:4 po prodloužení |
1. Súdán | 2 | 1 - 0 - 1 | 6:6 | 2 |
2. Zambie | 2 | 1 - 0 - 1 | 6:6 | 2 |
Díky losu postoupil Súdán. |
Skupina 5 | ||
Nigérie - Kamerun | 1:1 | 3:2 |
1. Nigérie | 2 | 1 - 1 - 0 | 4:3 | 3 |
2. Kamerun | 2 | 0 - 1 - 1 | 3:4 | 1 |
Skupina 6 | ||
Ghana | (postoupila bez boje) |
Druhá fáze | ||
Tunisko - Maroko | 0:0 | 0:0 |
Etiopie - Súdán | 1:1 | 1:3 |
Nigérie - Ghana | 2:1 | 1:1 |
Rozhodující utkání o postup | |
Maroko - Tunisko | 2:2 po prodloužení, losem Maroko |
Finálová skupina | ||
Nigérie - Súdán | 2:2 | 3:3 |
Maroko - Nigérie | 2:1 | 0:2 |
Súdán - Maroko | 0:0 | 0:3 |
1. Maroko | 4 | 2 - 1 - 1 | 5:3 | 5 |
2. Nigérie | 4 | 1 - 2 - 1 | 8:7 | 4 |
3. Súdán | 4 | 0 - 3 - 1 | 5:8 | 3 |
ASIE, OCEÁNIE |
Skupina 1 | ||
Japonsko - Austrálie | 1:3 | 1:1 |
Korejská republika - Japonsko | 2:2 | 2:0 |
Austrálie - Korejská republika | 2:1 | 1:1 |
1. Austrálie | 4 | 2 - 2 - 0 | 7:4 | 6 |
2. Korejská republika | 4 | 1 - 2 - 1 | 6:5 | 4 |
3. Japonsko | 4 | 0 - 2 - 2 | 4:8 | 2 |
Skupina 2 | ||
Izrael - Nový Zéland | 4:0 | 2:0 |
1. Izrael | 2 | 2 - 0 - 0 | 6:0 | 4 |
2. Nový Zéland | 2 | 0 - 0 - 2 | 0:6 | 0 |
Druhá fáze - 1. kolo | ||
Zimbabwe - Austrálie | 1:1 | 0:0 |
1.-2. Austrálie | 2 | 1 - 0 - 1 | 1:1 | 2 |
1.-2. Zimbabwe | 2 | 1 - 0 - 1 | 1:1 | 2 |
Rozhodující utkání o postup | |
Austrálie - Zimbabwe | 3:1 |
Druhá fáze - finále | ||
Izrael - Austrálie | 1:0 | 1:1 |
1. Izrael | 2 | 1 - 1 - 0 | 2:1 | 3 |
2. Austrálie | 2 | 0 - 1 - 1 | 1:2 | 1 |
Na MS 1970 se kvalifikovaly tyto týmy: Mexiko (pořadatel), Anglie (obhájce titulu), Rumunsko, Československo, Itálie, SSSR, Švédsko, Belgie, NSR, Bulharsko, Peru, Brazílie, Uruguay, Salvador, Maroko, Izrael.
Finálový turnaj - Mexiko - 31. 5. až 21. 6. 1970
Skupina 1 | |
Mexiko - SSSR | 0:0 |
Belgie - Salvador | 3:0 |
SSSR - Belgie | 4:1 |
Mexiko - Salvador | 4:0 |
SSSR - Salvador | 2:0 |
Mexiko - Belgie | 1:0 |
1. SSSR | 3 | 2 - 1 - 0 | 6:1 | 5 |
2. Mexiko | 3 | 2 - 1 - 0 | 5:0 | 5 |
3. Belgie | 3 | 1 - 0 - 2 | 4:5 | 2 |
4. Salvador | 3 | 0 - 0 - 3 | 0:9 | 0 |
Skupina 2 | |
Uruguay - Izrael | 2:0 |
Itálie - Švédsko | 1:0 |
Uruguay - Itálie | 0:0 |
Švédsko - Izrael | 1:1 |
Švédsko - Uruguay | 1:0 |
Itálie - Izrael | 0:0 |
1. Itálie | 3 | 1 - 2 - 0 | 1:0 | 4 |
2. Uruguay | 3 | 1 - 1 - 1 | 2:1 | 3 |
3. Švédsko | 3 | 1 - 1 - 1 | 2:2 | 3 |
4. Izrael | 3 | 0 - 2 - 1 | 1:3 | 2 |
Skupina 3 | |
Anglie - Rumunsko | 1:0 |
Brazílie - Československo | 4:1 |
Rumunsko - Československo | 2:1 |
Brazílie - Anglie | 1:0 |
Brazílie - Rumunsko | 3:2 |
Anglie - Československo | 1:0 |
1. Brazílie | 3 | 3 - 0 - 0 | 8:3 | 6 |
2. Anglie | 3 | 2 - 0 - 1 | 2:1 | 4 |
3. Rumunsko | 3 | 1 - 0 - 2 | 4:5 | 2 |
4. Československo | 3 | 0 - 0 - 3 | 2:7 | 0 |
Skupina 4 | |
Peru - Bulharsko | 3:2 |
NSR - Maroko | 2:1 |
Peru - Maroko | 3:0 |
NSR - Bulharsko | 5:2 |
NSR - Peru | 3:1 |
Bulharsko - Maroko | 1:1 |
1. NSR | 3 | 3 - 0 - 0 | 10:4 | 6 |
2. Peru | 3 | 2 - 0 - 1 | 7:5 | 4 |
3. Bulharsko | 3 | 0 - 1 - 2 | 5:9 | 1 |
4. Maroko | 3 | 0 - 1 - 2 | 2:6 | 1 |
Čtvrtfinále | |
NSR - Anglie | 3:2 po prodloužení |
Brazílie - Peru | 4:2 |
Itálie - Mexiko | 4:1 |
Uruguay - SSSR | 1:0 po prodloužení |
Semifinále | |
Brazílie - Uruguay | 3:1 |
Itálie - NSR | 4:3 po prodloužení |
O 3. místo | |
NSR - Uruguay | 1:0 |
Finále | |
Brazílie - Itálie | 4:1 |
Mistr světa 1970: BRAZÍLIE
Nejlepší střelec MS 1970: Gerd Müller (NSR) - 10 gólů
Co jiného se stalo v roce 1970?
Zemřel Jimi Hendrix - Americký rockový zpěvák.
Mezi Londýnem a New Yorkem byla zahájena doprava prvními letadly Jumbo Jet Boeing 747.
Československá televize uskutečnila svůj první barevný přenos. Vysílala záběry z mistrovství světa v lyžování ve Vysokých Tatrách.
Předsednictvo ÚV KSČ vydalo nařízení pro vytvoření seznamů zakázané literatury.
Zlatá éra Beatles skončila, když jeden z jejich členů Paul McCartney kapelu opustil a vydal své sólové album.
Tajemník ÚV KSČ Gustav Husák podepsal v Praze s představitelem Sovětského svazu L. I. Brežněvem československo-sovětskou smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
Československá televize začala vysílat na dvou televizních programech.
Peru postihlo zemětřesení, které vyvolalo lavinu. To zničilo město Yungay. Mezi 20 000 mrtvými byla i patnáctičlenná československá horolezecká expedice.
V Egyptě byla dokončena výstavba Asuánské přehrady.
Komentáře (0)
Přidat komentářSledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele