HURÁ NA NĚMCE !!!

Důležité kvalifikační utkání české reprezentace o postup na ME 2008 s Německem se kvapem blíží a kdo z nás by nechtěl znát výsledek předem. Určitou představu by nám mohl nabídnout pohled do historie vzájemných soubojů. A kdo by čekal, že teď bude hrát "Deutschland, Deutschland über alles" bude možná překvapen.

Pohled na celkovou zápasovou bilanci Česka či Československa s velkým západním sousedem by možná slova dnes už nepoužívaného textu německé hymny vyvolával. Z 22 zápasů se Němci hned 12krát radovali z vítězství, 6 jich skončilo nerozhodně a jen 4krát slavili úspěch naši borci. Jenže...

Vyškrtneme-li všechny zápasy přátelské, pak už pro český (československý) tým resumé nevyznívá až tak tristně. Hned historicky první vzájemné utkání s Němci přišlo ve veledůležité utkání. 3.června 1934 v Římě porazila československá jedenáctka, vedená legendárním brankářem Pláničkou, Němce 3:1 a probila se do finále 2. světového šampionátu. Všechny tři branky našich tehdy vstřelil Oldřich Nejedlý, který se také díky nim stal nejlepším kanonýrem mistrovství.

Pak se nám Němci dlouhých dvacet let na velkých turnajích vyhýbali, až ve Švédsku v roce 1958 svedl los naše fotbalisty dohromady s tehdejšími obhájci světového prvenství. V Helsingborgu naši senzačně vedli 2:0 po brankách Milana Dvořáka a Zdeňka Zikána, ale soupeř zásluhou Rahna a Schäffera srovnal a poslal československé fotbalisty do rozhodujícího zápasu o postup se Severním Irskem. S Ostrovany už naši předtím na turnaji jednou prohráli a ačkoliv porazili Argentince vysoko 6:1, musel se hrát rozhodující zápas, protože skóre tehdy ještě postupujícího neurčovalo. Čechoslováci ani napodruhé na soupeře recept nenašli, prohráli v prodloužení a balili. Švédsko 1958 je však jediným turnajem, kde jsme narazili na Němce a přesto skončili zklamaní.

Další památný mač s tradičním soupeřem přinesl rok 1976. Bělehradské finále evropského mistrovství snad ani není třeba připomínat. Naši vedli po brankách Švehlíka a Dobiaše 2:0. Němci však Dieterem Müllerem snížili a v nastavení záhadným gólem dlouhána Hölzenbeina poslali utkání do prodloužení. V něm legendární František Veselý nezopakoval své úprky ze semifinále s Holandskem a tak se muselo rozhodnout v penaltové ruské ruletě. Hönessova střela do oblak a především Panenkův zlatý vršovický dloubák patří do pokladnice československého fotbalu.

První porážku v soutěžním utkání nám Němci uchystali až v roce 1980, ale odstartovali tak dobu temna, kterou se nám nedařilo prosvětlit dlouhých 24 let. I přesto na šampionáty, které nabídli duel Německo - Česko (Československo) vzpomínáme rádi. V Římě na ME 1980 nám dal jedinou branku Karl Heinz Rummenigge a prohráli jsme 0:1. Pak ale přišel úspěšný zápas s Řeckem, ubráněná remíza s Holandskem a další úspěšné penaltové drama v zápase o bronz s domácí Itálií.

Znovu Itálie, znovu Československo vs. Německo, znovu penalta a znovu porážka 0:1. Jen se píše rok 1990, nejedná se o evropskou, ale o světovou scénu. Ve čtvrtfinále prohrává tým ČSFR s pozdějšími šampióny jen kvůli Mathäussově proměněné penaltě. I tak je ale doma přivítán s poctami. Vždyť i slavný Franz Beckenbauer prohlásil, že nejtěžší zápas sehráli mistři světa ve čtvrtfinále s Československem.

O šest let později, kolébka fotbalu - Anglie. Samostatná Česká republika se hned z první kvalifikace probila na závěrečný turnaj a první zápas sehraje s tradičním rivalem. Jenže mladý český tým jakoby svazovala nervozita a po takřka totožných ranách Ziegeho a Möllera prohrává 0:2. V dalších utkáních však tréma české mužstvo opustila a přes Itálii, Rusko, Portugalsko a Francii došel výběr trenéra Uhrina až do Wembley. Fotbalového chrámu, kde se po dvaceti letech utká o evropský titul znovu s Německem. Češi vedou po Bergerově penaltě, ale dvě branky Olivera Bierhoffa, ta druhá až v prodloužení, berou Čechům zlatý sen.

Poslední souboj snad stále ještě nevymizel fanouškům z paměti. V Lisabonu na stadionu José Alvaladeho se v rámci EURA 2004 střetli Česko, které už má postup zajištěn a Německo, jenž o něj ještě chce usilovat. Češi nasazují kombinovanou sestavu a šetří klíčové opory. Německý trenér Völler posílá do boje to nejlepší, co má. Přestože Němci vedou díky úžasné Ballackově ráně, Češi kontrují. Neméně pohlednou branku dává z přímého kopu Marek Heinz a vítězný gól dává ve druhém poločase Milan Baroš. Čeští fanoušci vyprovázejí Němce posměšným "Auf Wiedersehen". Kéž by to podobně dopadlo i 24. března na Letné.

Celková bilance z Mistrovství Evropy či světa tedy zní 3 výhry ČR (ČSR,ČSSR), 1 remíza a 4 triumfy Německa (NSR). Do kompletního výčtu soutěžních zápasů však ještě chybí dvě utkání z roku 1985 a v nich je možná zakomponováno největší varování. V kvalifikaci na světový šampionát do Mexika 1986, prohráli Češi v Praze na Strahově potupně 1:5! jedinou branku tehdy vstřelil dvě minuty před koncem Stanislav Griga. V odvetě, kterou hostil mnichovský Olympiastadion, uhráli Čechoslováci cennou remízu 2:2. V kvalifikaci tedy máme Němcům co vracet.