Ivor Allchurch - Golden Boy
Vysoký blonďák s instinktem zabijáka, který byl chladnokrevností a zároveň elegancí jedním ze symbolů hrdé země. Ve své kariéře zaznamenal Ivor Allchurch několik rekordů a dodnes nese nálepku zlatého dítěte velšského fotbalu.
Ivor John Allchurch se narodil 16. října roku 1929 mladému manželskému páru, který se krátce předtím nastěhoval do Jižního Walesu. Rodák ze Swansea se později proslavil mimo jiné tím, že nastupoval za dva nenáviděné rivaly. Nejprve za Swansea Town, což je dnes klub známý jako Swansea City, později přestoupil do Cardiff City.
Fotbalové geny měl Ivor v rodině. Kromě něj se fotbal stal životní nutností a posedlostí také jeho mladšímu bratrovi Lenovi. Ivor ve čtrnácti letech poprvé poznal, jaké to je vydělávat si na živobytí. Vystřídal několik brigád a když měl čas, společně s bratrem a pár kamarády hrával v místních parcích a na hřištích. Ivor tou dobou působil také v místním amatérském celku Cwm Level. Tam si jej jednoho dne všiml Joe Sykes.
Někdejší hráč Swansea Town zastával v klubu post skauta a původně přijel se zájmem o jiného hráče. Sympatický mladík se mu ale natolik líbil, že jej ihned doporučil vedení a podle svých pamětí to dodnes považuje za jeden z nejlepších činů. "Měl v sobě něco mimořádného, nadpozemského. Obrovský cit pro hru, jenž z něj zářil," popisuje Sykes. Ivorovi nabídl, že by mohl hrát za významnější celek, ale chlapec byl stále nezletilý. Proto Sykes absolvoval několikahodinovou diskuzi s Ivorovým otcem, který mu následně povolil odejít z domova a hrát fotbal.
Jeho dalším domovem se stal právě celek Swansea Town, tou dobou hrající druhou anglickou divizi. Trenér Haydn Green v něm rovněž viděl obrovský potenciál a často na něj spoléhal. Už v prvních týdnech byl jasně patrný rozdíl mezi Ivorem a ostatními chlapci. Převyšoval je technikou, silou i bojovností. Po stránce fyzické připravenosti se mu nikdo nevyrovnal. Svědčí o tom také fakt, že byl mladý útočník schopen během jednoho odpoledne odehrát zápas za výběr do šestnácti let a hned poté naskočil do základní sestavy výběru do osmnácti. V obou byl jasně nejlepší.
Talent z druhé ligy
Profesionálem se stal v roce 1947, ale na svůj debut si počkal až do roku 1949. V termínu, který je v anglickém fotbale znám jako Boxing Day, ale mnoho radosti neměl. Swansea rozdala všechny body West Hamu, se kterým prohrála 0:3. Přesto se mladíkův výkon manažeru velmi líbil, což ukazuje také fakt, že Ivor hrál ze všech hráčů týmu nejvíce zápasů. Čím mladý útočník proslul?
Především skvěle kontroloval míč a s hlavou hrdě zdviženou dokázal obejít téměř kohokoli. Navíc při svých ofenzivních akcích vypadal velmi elegantně. Ve vzduchu se mu málokdo vyrovnal, navíc měl skvělou kondici. Suma sumárum, stal se z něj brzy velmi oceňovaný útočník, který bavil diváky a drtil soupeřovy obrany. Velmi obávanou zbraní u něj byla především levá noha, ve které měl podle mínění mnohých soupeřů dynamit. Proslul rovněž výtečnou střelbou z velké vzdálenosti.
Přestože po něm pokukovala řada prvoligových mužstev, Allchurch se rozhodl zůstat. Byl za to odměněn láskou fanoušků a v roce 1950 také prvním startem v reprezentaci. Začátek to ale byl hořkosladký, protože v prvním utkání Wales s Ivorem v sestavě prohrál s Anglií 2:4. Allchurch sice hrál jen druhou ligu, ale i na poli reprezentace patřil vždy mezi ty nejlepší. Jeho vítězný gól v ročníku 1951/1952, kdy se trefil proti Skotům, znamenal důležitý mezník. Wales totiž díky němu vyhrál British Home Championship společně s Anglií.
Wales se nakonec dostal i na mistrovství světa, a to v roce 1958. Do Švédska cestoval jako jasný outsider, ale nakonec dosáhl až na čtvrtfinále, v němž narazil na Brazílii. Až do dnešních dní se jedná o jediný úspěch na poli postupu na MS. Ve skupinové fázi Velšané remizovali se Švédskem, Maďarskem a Mexikem, ale vyhráli dodatečný zápas proti Maďarsku. Deset minut po změně stran se trefil právě Allchurch, kterému se výkony na největším fotbalovém pódiu opravdu mimořádně povedly.
To dokumentoval i kapitán tehdejšího celku, který pěl na svého spoluhráče jen slova chvály. Dave Bowen po letech vzpomínal: "Určitě jsme mnoho lidí překvapili. Pokaždé, když viděli Ivora, asi si říkali, kde se tak zázračný chlapec schovával. Mohl by hrát za jakýkoli tým, který tam tehdy byl. A to včetně Brazílie. Pokaždé, když jsem se ze srazu vrátil do Arsenalu, jsem se snažil přesvědčit vedení, aby Ivora koupilo," vzpomíná Bowen. Arsenal nakonec Allchurche nekoupil, ale přesto se tento mladík dočkal přestupu.
Pozdní šance
Vysněnou šancí pro něj byl Newcastle, který za hráče na podzim 1958 zaplatil 28 tisíc liber. Ze Swansea odcházel s bilancí 124 ligových branek, díky kterým například sympatický klub vybojoval Velšský pohár. Od chvíle, kdy podepsal se Strakami, již nikdy v klubu nehrál se svým bratrem Lenem, který se mezitím vypracoval na oporu Swansea. Do Newcastlu odcházel v poměrně vysokém věku, bylo mu 29 let. Možná i proto mu začal "docházet dech" právě ve chvíli, kdy mohl v první lize naplno rozvinout svůj potenciál.
Za Straky odehrál 143 ligových zápasů a vstřelil v nich 46 branek. Fanoušci United ho milovali, ale na velkou trofej nikdy nedosáhl. V souvislosti s vyšším věkem jeho cena padala dolů a on nakonec Newcastle opustil za 15 tisíc liber. Kontroverzní ale na celém transferu bylo místo, kam zkušený útočník zamířil. Vybral si totiž velkého rivala Swansea - Cardiff City! Klub, který právě trávil rok ve druhé nejvyšší soutěži, vítal jeho pomoc. Za tři roky v Cardiffu nastřílel Allchurch 39 branek za 103 zápasů. V roce 1965 se s klubem rozloučil ziskem poháru, když ve finále vstřelil dvě branky Wrexhamu.
Fotbalový Highlander
Někdy by se mohlo zdát, jako by Allchurch přímo vyhledával angažmá v nižších ligách. V roce 1965 se totiž vrátil do Swansea City, které tou dobou hrálo třetí ligu. V lize sice klub skončil sedmnáctý, ale v poháru došel až do finále. A hádejte, kdo dal do sítě Chesteru vítězný gól na 2:1? To ještě nebylo vše, protože o tři týdny později Ivor nastoupil v reprezentaci ke svému osmašedesátému zápasu. Jeho rekord zůstal nepokořen ještě 20 let, než se na scéně objevil Joey Jones. Oněch 23 branek, které Allchurch v reprezentaci vstřelil, překonal až Ian Rush v roce 1993!
Swansea opět spadla, nyní až do čtvrté ligy. V ní trochu nešťastně zakončil kariéru jeden z nejvýraznějších fotbalistů Walesu. V sezoně 1967-1968 se stal nejlepším střelcem svého týmu, i když mu bylo už 39 let. Za Swansea tento velikán nastřílel přesně 146 branek, což zatím nikdo v historii klubu nedokázal. Allchurch fotbal miloval a nechtěl se ho vzdát. Proto pokračoval v amatérských týmech jako Worchester City nebo Pontardawe Athletic. V týmu Haverfordwest County působil ještě jako hrající manažer.
Poté, co pověsil kopačky na hřebík, pracoval jako skladník. To docela odpovídá jeho profilu coby hráče - žádné excesy, výstřelky či panický strach ze zapomenutí. Ivor Allchurch byl zosobněním dušínovského archetypu. Možná právě proto nebude zapomenut. Když v roce 1997 zemřel ve svém milovaném městě, jeho pohřbu se zúčastnily stovky známých osobností. A věrní fanoušci při slavnostním odhalení Liberty Stadium postavili nositeli Řádu britského impéria sochu v životní velikosti, aby ukázali, že Ivor Allchurch byl výjimečnou osobností.
Ivor John Allchurch se narodil 16. října roku 1929 mladému manželskému páru, který se krátce předtím nastěhoval do Jižního Walesu. Rodák ze Swansea se později proslavil mimo jiné tím, že nastupoval za dva nenáviděné rivaly. Nejprve za Swansea Town, což je dnes klub známý jako Swansea City, později přestoupil do Cardiff City.
Fotbalové geny měl Ivor v rodině. Kromě něj se fotbal stal životní nutností a posedlostí také jeho mladšímu bratrovi Lenovi. Ivor ve čtrnácti letech poprvé poznal, jaké to je vydělávat si na živobytí. Vystřídal několik brigád a když měl čas, společně s bratrem a pár kamarády hrával v místních parcích a na hřištích. Ivor tou dobou působil také v místním amatérském celku Cwm Level. Tam si jej jednoho dne všiml Joe Sykes.
Někdejší hráč Swansea Town zastával v klubu post skauta a původně přijel se zájmem o jiného hráče. Sympatický mladík se mu ale natolik líbil, že jej ihned doporučil vedení a podle svých pamětí to dodnes považuje za jeden z nejlepších činů. "Měl v sobě něco mimořádného, nadpozemského. Obrovský cit pro hru, jenž z něj zářil," popisuje Sykes. Ivorovi nabídl, že by mohl hrát za významnější celek, ale chlapec byl stále nezletilý. Proto Sykes absolvoval několikahodinovou diskuzi s Ivorovým otcem, který mu následně povolil odejít z domova a hrát fotbal.
Jeho dalším domovem se stal právě celek Swansea Town, tou dobou hrající druhou anglickou divizi. Trenér Haydn Green v něm rovněž viděl obrovský potenciál a často na něj spoléhal. Už v prvních týdnech byl jasně patrný rozdíl mezi Ivorem a ostatními chlapci. Převyšoval je technikou, silou i bojovností. Po stránce fyzické připravenosti se mu nikdo nevyrovnal. Svědčí o tom také fakt, že byl mladý útočník schopen během jednoho odpoledne odehrát zápas za výběr do šestnácti let a hned poté naskočil do základní sestavy výběru do osmnácti. V obou byl jasně nejlepší.
Talent z druhé ligy
Profesionálem se stal v roce 1947, ale na svůj debut si počkal až do roku 1949. V termínu, který je v anglickém fotbale znám jako Boxing Day, ale mnoho radosti neměl. Swansea rozdala všechny body West Hamu, se kterým prohrála 0:3. Přesto se mladíkův výkon manažeru velmi líbil, což ukazuje také fakt, že Ivor hrál ze všech hráčů týmu nejvíce zápasů. Čím mladý útočník proslul?
Především skvěle kontroloval míč a s hlavou hrdě zdviženou dokázal obejít téměř kohokoli. Navíc při svých ofenzivních akcích vypadal velmi elegantně. Ve vzduchu se mu málokdo vyrovnal, navíc měl skvělou kondici. Suma sumárum, stal se z něj brzy velmi oceňovaný útočník, který bavil diváky a drtil soupeřovy obrany. Velmi obávanou zbraní u něj byla především levá noha, ve které měl podle mínění mnohých soupeřů dynamit. Proslul rovněž výtečnou střelbou z velké vzdálenosti.
Přestože po něm pokukovala řada prvoligových mužstev, Allchurch se rozhodl zůstat. Byl za to odměněn láskou fanoušků a v roce 1950 také prvním startem v reprezentaci. Začátek to ale byl hořkosladký, protože v prvním utkání Wales s Ivorem v sestavě prohrál s Anglií 2:4. Allchurch sice hrál jen druhou ligu, ale i na poli reprezentace patřil vždy mezi ty nejlepší. Jeho vítězný gól v ročníku 1951/1952, kdy se trefil proti Skotům, znamenal důležitý mezník. Wales totiž díky němu vyhrál British Home Championship společně s Anglií.
Wales se nakonec dostal i na mistrovství světa, a to v roce 1958. Do Švédska cestoval jako jasný outsider, ale nakonec dosáhl až na čtvrtfinále, v němž narazil na Brazílii. Až do dnešních dní se jedná o jediný úspěch na poli postupu na MS. Ve skupinové fázi Velšané remizovali se Švédskem, Maďarskem a Mexikem, ale vyhráli dodatečný zápas proti Maďarsku. Deset minut po změně stran se trefil právě Allchurch, kterému se výkony na největším fotbalovém pódiu opravdu mimořádně povedly.
To dokumentoval i kapitán tehdejšího celku, který pěl na svého spoluhráče jen slova chvály. Dave Bowen po letech vzpomínal: "Určitě jsme mnoho lidí překvapili. Pokaždé, když viděli Ivora, asi si říkali, kde se tak zázračný chlapec schovával. Mohl by hrát za jakýkoli tým, který tam tehdy byl. A to včetně Brazílie. Pokaždé, když jsem se ze srazu vrátil do Arsenalu, jsem se snažil přesvědčit vedení, aby Ivora koupilo," vzpomíná Bowen. Arsenal nakonec Allchurche nekoupil, ale přesto se tento mladík dočkal přestupu.
Pozdní šance
Vysněnou šancí pro něj byl Newcastle, který za hráče na podzim 1958 zaplatil 28 tisíc liber. Ze Swansea odcházel s bilancí 124 ligových branek, díky kterým například sympatický klub vybojoval Velšský pohár. Od chvíle, kdy podepsal se Strakami, již nikdy v klubu nehrál se svým bratrem Lenem, který se mezitím vypracoval na oporu Swansea. Do Newcastlu odcházel v poměrně vysokém věku, bylo mu 29 let. Možná i proto mu začal "docházet dech" právě ve chvíli, kdy mohl v první lize naplno rozvinout svůj potenciál.
Za Straky odehrál 143 ligových zápasů a vstřelil v nich 46 branek. Fanoušci United ho milovali, ale na velkou trofej nikdy nedosáhl. V souvislosti s vyšším věkem jeho cena padala dolů a on nakonec Newcastle opustil za 15 tisíc liber. Kontroverzní ale na celém transferu bylo místo, kam zkušený útočník zamířil. Vybral si totiž velkého rivala Swansea - Cardiff City! Klub, který právě trávil rok ve druhé nejvyšší soutěži, vítal jeho pomoc. Za tři roky v Cardiffu nastřílel Allchurch 39 branek za 103 zápasů. V roce 1965 se s klubem rozloučil ziskem poháru, když ve finále vstřelil dvě branky Wrexhamu.
Fotbalový Highlander
Někdy by se mohlo zdát, jako by Allchurch přímo vyhledával angažmá v nižších ligách. V roce 1965 se totiž vrátil do Swansea City, které tou dobou hrálo třetí ligu. V lize sice klub skončil sedmnáctý, ale v poháru došel až do finále. A hádejte, kdo dal do sítě Chesteru vítězný gól na 2:1? To ještě nebylo vše, protože o tři týdny později Ivor nastoupil v reprezentaci ke svému osmašedesátému zápasu. Jeho rekord zůstal nepokořen ještě 20 let, než se na scéně objevil Joey Jones. Oněch 23 branek, které Allchurch v reprezentaci vstřelil, překonal až Ian Rush v roce 1993!
Swansea opět spadla, nyní až do čtvrté ligy. V ní trochu nešťastně zakončil kariéru jeden z nejvýraznějších fotbalistů Walesu. V sezoně 1967-1968 se stal nejlepším střelcem svého týmu, i když mu bylo už 39 let. Za Swansea tento velikán nastřílel přesně 146 branek, což zatím nikdo v historii klubu nedokázal. Allchurch fotbal miloval a nechtěl se ho vzdát. Proto pokračoval v amatérských týmech jako Worchester City nebo Pontardawe Athletic. V týmu Haverfordwest County působil ještě jako hrající manažer.
Poté, co pověsil kopačky na hřebík, pracoval jako skladník. To docela odpovídá jeho profilu coby hráče - žádné excesy, výstřelky či panický strach ze zapomenutí. Ivor Allchurch byl zosobněním dušínovského archetypu. Možná právě proto nebude zapomenut. Když v roce 1997 zemřel ve svém milovaném městě, jeho pohřbu se zúčastnily stovky známých osobností. A věrní fanoušci při slavnostním odhalení Liberty Stadium postavili nositeli Řádu britského impéria sochu v životní velikosti, aby ukázali, že Ivor Allchurch byl výjimečnou osobností.
Komentáře (16)
Přidat komentářPěkné příjmení
Má to v češtině nějaký ekvivalent?
Ivor Všehokostelský
Tak to je hodně odpudivé. I když mám rád tu architekturu a atmosféru.
Njn, je to divné. Asi se to překládat nebude a ekvivalent to nemá, např. jako ta herečka Whiterspoon, nebo sudí Okoličányi
starej Giggs
Vysněnou šancí pro něj byl Newcastle, který za mladého hráče na podzim 1958 zaplatil 28 tisíc liber. Ze Swansea odcházel s bilancí 124 ligových branek, díky kterým například sympatický klub vybojoval Velšský pohár. Od chvíle, kdy podepsal se Strakami, již nikdy v klubu nehrál se svým bratrem Lenem, který se mezitím vypracoval na oporu Swansea. Do Newcastlu odcházel v poměrně vysokém věku, bylo mu 29 let. tak mladej nebo starej?
Tak si říkám, že ono mladýmu Helmutovi bude kolem sedmdesáti...
tenkrát se stárlo děsně rychle
Predstavte si že dnes nejaký borec dá 150 gólov a potom pôjde robiť skladníka
Radek Drulák
páč nemá ču..ka
sú takí
Robo Semeník robí bachara
https://vault.fbi.gov/UFO/UFO%20Part%201%20of%2016/view
Co ma tohle bejt ? Muze mi to nekdo ze zdejsich pruzkumniku vysvetlit?
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele