JMÉNA K ZAPAMATOVÁNÍ

Španělsko získalo zaslouženě titul na právě skončeném ME hráčů do 19 let, ale nebyli to pouze hráči tohoto týmu, kteří na sebe upozornili. Zkusme vybrat "desítku" těch, jejichž jména se zcela jistě budou postupem času nacházet na seznamu přestupů roku a již na MS 2010 se pravděpodobně objeví v nominacích reprezentačních týmů. Zvláštní pozornost si zaslouží Real Madrid, jako dodavatel hned pětice nových mistrů Evropy!

Cafercan Acsu (Turecko)
Muž středu pole, bojovník k pohledání, je ho všude plno. Hraje více vlevo a má vynikající kopací techniku. Tu uplatňuje zejména při střelbě trestných kopů a z jednoho z nich dal také gól Skotsku. Druhý přidal rovněž ze standardní situace, tentokráte se jednalo o penaltu. Je rychlý, jeho centry jsou až milimetrově přesné. Ale ani výkony tohoto fotbalisty Galatasaraye nepomohly Turecku k postupu do závěrečných bojů a se Skotskem prohrálo 2:3.

Igor Araújo (Portugalsko)
Tento mladíček v brance Portugalska dostal ve třech zápasech sedm gólů, ale nebýt jeho, kdo ví, kolik by jich reprezentace této země dostala. Chytil mnohem víc "tutovek", ale jedna obzvlášť stojí za zaznamenání. Přesně umístěná střela Ilhana Parlaka z Turecka neskončila gólem snad jen zázrakem. Araújo fantastickým skokem dostihl míč pár milimetrů před brankovou čárou. Tento zápas skončil 4:4 a Portugalsko bylo snad největším zklamáním tohoto šampionátu.

Scott Cuthbert (Skotsko)
Kapitán reprezentace Skotska rostl zápas od zápasu. V obraně si získal respekt soupeřů, má přehled, jeho zákroky jsou, vzhledem k věku, jisté. Dokáže protihráči odebrat míč a sám založit útočnou akci. Hraje za Celtic Glasgov a i když se v úvodním zápase ligy po boku našeho Jiřího Jarošíka samozřejmě neobjevil, čeká ho velká budoucnost.

Steven Fletcher (Skotsko)
Skotsko sice hrálo finále, ale muselo se obejít bez tohoto výborného hráče. Možná také právě proto se Španělskem o ten jeden gól prohrálo. Za svůj mateřský klub Hibernian FC ale nastupuje poměrně pravidelně a dal například jeden z gólů v zápase Intertota s FC Dinaburg (5:0). Ve finálové fázi ME skóroval proti Portugalcům, první branka zápasu, a Turkům, na 3:0, ale sedm branek vstřelil již v kvalifikaci o postup do Polska. Jedna zajímavost: Skotsko v těchto zápasech vedlo 2:0 a 3:0, s Portugalskem zápas skončil 2:2, Turkům k vyrovnání chyběl jeden gól... V semifinále s Českem viděl Fletcher žlutou kartu již v 6. minutě a právě ta ho připravila o finálový start.

Javier "Javi" García (Španělsko)
V únoru tohoto roku mu bylo 19 let a je hráčem Realu Madrid. V lize se objevil v dresu tohoto týmu 3x, a debutoval 28.11. 2004 proti Levante (5:0), jednou dostal příležitost dokonce v Lize mistrů. Na hrací ploše není moc vidět, neupozorňuje na sebe tak, jako například Ronaldinho v Barceloně. Ale je to onen typický dělník středu pole. Pro tým je téměř nepostradatelný. Jeho síla je zejména ve hře hlavou a při standardních situacích. Na ME dal 2 góly v semifinále proti Rakousku a v 81. minutě opouštěl hrací plochu za potlesku diváků.

Erwin Hoffer (Rakousko)
Byl to jeho zápas. Po porážce s Českem hrálo Rakousko o postup ze skupiny proti Belgii. Mnozí očekávali další prohru našeho jižního souseda, ale Erwin Hoffer, skvěle doplňovaný Veli Kevlakem, zavelel do útoku a Rakušané zvedli hlavy. Dal gól již v 16. minutě a když se v úvodu druhého poločasu podařilo soupeři vyrovnat, během tří minut strhl znovu vedení na stranu svého týmu. První branku na tomto ME dal hned v úvodním zápase s Polskem (1:0), prakticky ve stejné minutě se trefil také do sítě našeho Radka Petra, tento gól znamenal jen snížení na 1:3. Co zápas to gól... Ale ani on si nemohl splnit velký sen. V semifinále proti Španělsku (0:5) nehrál, také on nemá rád žluté karty... Hraje za Rapid Vídeň a patří k těm, o kterých ještě uslyšíme!

Dawid Janczyk (Polsko)
Pořadatelská země se nemohla pochlubit svou reprezentací. Ta prostě a jednoduše zklamala, nestačila. Kuriozitou je, že dokázala porazit jen ještě slabší Belgii, která zase naopak získala jediné body s našimi fotbalisty a těm chyběl krůček do finále... Fotbal opravdu nemá logiku! Janczyk dal tři branky za záda brankáře Belgie Davina Verhulsta, stihl dostat také žlutou kartu. Ale to bylo vše. Hraje za Legii Varšava, v minulém roce ho pozvali do tréninkového tábora Chelsea Londýn. Jeho největší přednost? Cladnokrevnost tváří v tvář brankáři soupeře, nikdy se neukvapí.

Roland Lamah (Belgie)
O Belgii jsme již psali. Jestli stojí někdo z jejích hráčů za zmínku, pak je to právě tento mladíček. Narodil se 31.12.1987, hraje za Anderlecht, dal dva góly nám a jeden Polákům, je rychlý, díky své postavě dělá jeden krok tam, kde ostatní potřebují dva, tři. Na svůj věk neuvěřitelně fyzicky vyspělý. Do Anderlechtu přišel v létě roku 2004 z druholigového týmu RCS Visé na roční zkoušku, přesvědčil a dnes má již smlouvu do roku 2010. Velký zájem o něj projevil také Standart Lutych, ale Lamah na jejich nabídku odpověděl slovy: "Když vás chce nejlepší a největší klub Belgie, nemáte právo přemýšlet a váhat!"

Juan Manuel Mata García (Španělsko)
Je dalším z mladíčků na soupisce Realu Madrid. Dal hattrick hned v úvodním zápase ME proti Turecku, se Skotskem si dal střelecký pohov, s Portugalskem se objevil na hrací ploše jen na posledních 12 minut. Ale v semifinále s Rakouskem se do tabulky střelců zapsal znovu. Ve finále, společně s Robertem Canellou z Ovieda, pomohl výraznou měrou k vítězství a právě jejich akce vedly k oběma gólům Alberta Buena. Za zaznamenání stojí připomenout si datum jeho narození: 28. dubna 1988!

Marek Střeštík (Česko)
Koho vybrat z našeho týmu? Co takhle Marek Střeštík, hráč 1. FC Brno? Narodil se 1.2.1987, měří 188 cm a váží 75 kg. V lednu 2005 si to namířil ze Slovácka do Liberce, ale vydržel tam jen půl roku. V loňské sezóně již hrál za Brno, ale příležitostí moc nedostal, jednou nastoupil v základu a po 56 minutách ho trenér vystřídal. Ve čtyřech dalších utkáních seděl na lavičce náhradníků. V prvním letošním utkání proti Teplícím hrál 30 minut. Na ME do 19 let dával góly v každém zapase skupiny, včetně jeho asi dosavadní životní branky do sítě Polska. Po nakrátko zahraném rohovém kopu se dostal k míči v pokutovém území, skvěle se uvolnil a nezadržitelnou bombou zavěsil! V semifinále proti Skotsku to ale trochu popletl. Místo má dát, dostal. Gól nedal, žlutou kartu dostal.

Real Madrid a jeho "pětice"

Adán v brance zářil. Dostal nejméně gólů, nastoupil do čtyř zápasů a kapituloval čtyřikrát. V Realu chytal minulou sezónu za C tým, letos postoupí do Castilla, tedy do béčka. Byl kapitánem týmu, ve finále zabránil dvěma jistým gólům soupeře. Umí výborně dirigovat zadáky, je velice dobrý ve vzduchu, ale rovněž při vybíhání.

Javi García, již jsme se o něm zmínili. Má na to hrát v dohledné době za Áčko. Vyniká dobrou a tvrdou střelou, je perfektní v obsazování protihráčů. V reprezentaci do 19 let se stal "šéfem", jeho hra v záloze dovolila útočníkům pohybovat se mnohem volněji a bez nutnosti vracet se a vypomáhat v defenzivě.

Granero hrál nejméně ze všech fotbalistů Realu. Také on se dočká v tomto roce postupu z C týmu do Real Madrid Castilla. Ukázal přehled, rychlost, pohyb a dobrou střelu.

Mata, také o něm jsme se již zmínili. Společně s Albertem Buenem byl nejlepším hráčem ME v Polsku. Rychlý, odvážný, při soubojích jednoho proti jednomu neuhne, rozený fotbalista. Dává góly, ale není útočným hrotem. Více se mu daří na místě, kde může podporovat vysunutého útočníka. Z toho také vyplývají jeho časté asistence při brankách.

Alberto Bueno je takovým druhým Raulem za mlada... Vytáhlý, vysoký, kvalitní útočník, střelec. Právě na něj platí ono rčení, že je na pravém místě a v pravou chvíli. Není oním typickým tankem, který všechny převálcuje. V pokutovém území se pohybuje z jedné strany na druhou a jako loupežník připravuje obranu soupeře nejen o míče, ale především o klid. Také díky jeho hře a střelecké potenci se juniorka Realu stala vítězem ligy a "Mistrem mistrů"! Na ME se zlepšoval zápas od zápasu, vrcholem bylo finále a dva góly, které rozhodly o titulu. Zvláště ten druhý, nádherný "padáček", stojí za tisíce opakování.

Real Madrid se tak vlastně stal jakýmsi "spolumistrem" Evropy v této kategorii a patří mu naše gratulace.. Bohužel, nikdo z těchto hráčů se asi v brzké budoucnosti neobjeví v A týmu tohoto slavného klubu. Španělsko, a Real především, nejsou Anglie, kde je zcela normální debut v Premiership v 17, 18 letech. Merengues potřebují nutně titul. Zdá se, že tým nebudují, ale bez přestání přestavují. Při pohledu na vynikající mladíky, mistry Evropy, se zdá, že je to jen a jen ke škodě věci...